4. březen
<< | březen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2024 |
4. březen je 63. den roku podle gregoriánského kalendáře (64. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 302 dní. Svátek má Stela.
Události
Česko
- 932 nebo 938 přenesení ostatků sv. Václava ze staroboleslavského kostela do rotundy sv. Víta na Pražském hradě.
- 1914 – Švihova aféra: Národní listy zveřejnily informaci, že Karel Šviha, byl tajným informátorem rakouské vlády.
- 1919 – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.). Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob.
- 1938 – Premiér Milan Hodža varoval Německo, že Československo bude bojovat a bránit se v případě napadení. Hitlerův projev z 20. února označil jako vměšování do vnitřních záležitostí ČSR.
- 1940 – Lanovka na Pustevny zahájila svůj pravidelný provoz. Jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením 88 jednomístných sedaček měla kapacitu 216 osob za hodinu.
- 1968 – Generál Jan Šejna, poslanec Národního shromáždění a předseda ZO KSČ na ministerstvu národní obrany, emigroval do Itálie.
Svět
- 1152 – Fridrich I. Barbarossa byl zvolen německým králem.
- 1386 – Vladislav II. Jagello se stal polským králem.
- 1461 – Válka růží: lancasterský král Jindřich VI. Anglický je sesazen svým yorským synovcem, který se stal králem Eduardem IV.
- 1493 – Kryštof Kolumbus po své první výpravě do Ameriky přistál v Lisabonu.
- 1519 – Hernán Cortés připlul do Mexika hledat aztéckou civilizaci a její poklady.
- 1665 – Anglický král Karel II. Stuart vyhlásil válku Nizozemsku.
- 1789 – V New Yorku se Kongres Spojených států amerických rozdělil na dvě komory a byla mu přednesena Listina práv.
- 1791 – Vermont se stal 14. státem USA.
- 1836 – Císařský majestát vydal v Rakousku-Uhersku privilegium pro stavbu první dráhy v Rakousku a Českých zemích Severní dráhu Ferdinandovu.
- 1877
- Emile Berliner vynalezl mikrofon.
- V moskevském Velkém divalde měl premiéru Čajkovského balet Labutí jezero.
- 1882 – První elektrické tramvaje začaly jezdit v Londýně.
- 1890 – Budoucí anglický král Eduard VII. slavnostně uvedl do provozu železniční most Forth Rail Bridge ve Skotsku.
- 1944 – Byla zahájena bitva u Kamence Podolského.
- 1966 – Při nehodě letadla Douglas DC-8 zahynulo na tokijském letišti Haneda 64 lidí.
- 1970 – Při explozi francouzské ponorky Eurydice zahynulo 57 členů posádky.
- 1974 – Harold Wilson se stal podruhé britským premiérem.
- 1977 – Zemětřesení o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice s epicentrem ve východním Rumunsku. V Bukurešti zahynulo asi 1 578 lidí a přes 30 000 budov bylo zničeno. V Bulharsku zahynulo přes 100 lidí.
- 1980 – Robert Mugabe zvítězil ve volbách a stal se prvním premiérem nezávislého Zimbabwe.
- 2015 – Na východní Ukrajině v dole Alexandra Zasjaďka zahynulo při výbuchu plynu 34 horníků.
- 2022
- V Péšávaru v Pákistánu provedl sebevražedný atentátník Islámského státu bombový teroristický útok na šíitskou mešitu během pátečních modliteb. Bylo zabito nejméně 63 lidí, 196 bylo zraněno.
- V Číně začaly 13. paralympijské zimní hry bez účasti Ruska a Běloruska.
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Narození 4. března
Česko
- 1676 – Václav z Morzinu, milovník a znalec umění, mecenáš († 5. září 1737)
- 1826 – Adolf Seifert, lékař, regionální historik a chmelař († 11. června 1910)
- 1827 – Eduard Grégr, přírodovědec, antropolog, novinář a politik († 5. května 1907)
- 1837 – Jindřich Václav Čapek, sochař († 19. října 1895)
- 1839 – Josef Fanderlík, politik († 8. května 1895)
- 1841 – Josef Šolín, matematik a fyzik († 19. září 1912)
- 1844 – Vratislav Kazimír Šembera, básník a novinář († 4. prosince 1891)
- 1861 – František Ondrúšek, malíř († 3. dubna 1932)
- 1874
- Jan Černý, premiér Československa († 10. dubna 1959)
- Josef Šáda, politik († 24. června 1936)
- 1889 – Anna Kantová, pedagožka († 23. října 1965)
- 1894
- Josef Aul, cestovatel a lékař († 15. července 1956)
- František Kubka, novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel († 7. ledna 1969)
- 1895 – Bohumil Rameš, cyklista († 26. listopadu 1981)
- 1915 – Jan Hrubý, příslušník výsadku Bioscop († 18. června 1942)
- 1917
- Arnošt Kavka, swingový zpěvák a skladatel († 2. května 1994)
- Josef Balejka, válečný pilot († 7. července 2004)
- 1920 – Eva Gerová, herečka a zpěvačka († 5. června 2013)
- 1923 – John Marmaduke Oskar Parish von Senftenberg, člen rodu Parishů
- 1930 – Blanka Bohdanová, herečka a malířka († 3. října 2021)
- 1932 – Zdeněk Kvíz, astronom a fyzik († 21. srpna 1993)
- 1935 – Jiří Fiedler, historik, redaktor, překladatel a muzejník († 31. ledna 2014)
- 1937 – Roman Cílek, spisovatel literatury faktu a kriminálních příběhů
- 1938 – Vladimír Nadrchal, hokejový brankář
- 1940 – Milan Hauner, historik, politolog a publicista († 26. září 2022)
- 1942 – Miloslav Kučera, divadelní režisér a politik
- 1943 – Václav Týfa, trumpetista († 5. června 2022)
- 1946 – Petr Vronský, houslista, dirigent a hudební pedagog
- 1948 – Ivana Valešová, herečka
- 1949 – Karel Loprais, automobilový závodník, několikanásobný vítěz Rallye Dakar († 30. prosince 2021)
- 1952 – Stanislav Kubeš, rockový kytarista
- 1954 – Steve Lichtag, režisér, cestovatel a spisovatel
- 1955
- František Brožík, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
- Jiřina Korčáková, herečka
- 1959 – Dan Ťok, ministr dopravy ČR
- 1969 – Eva Vejmělková, herečka
- 1984 – Ondřej Pivec, jazzový hudebník
- 1997 – Protiva (rapper), český rapper
Svět
- 1188 – Blanka Kastilská, francouzská královna († 26. listopadu 1252)
- 1537 – Lung-čching, čínský císař z dynastie Ming († 5. července 1572)
- 1678 – Antonio Vivaldi, italský barokní hudební skladatel († 28. července 1741)
- 1700 – Salomon Kleiner, německý kreslíř a rytec († 25. března 1761)
- 1768 – Johann Friedrich Kind, německý spisovatel († 24. června 1843)
- 1773 – José Rondeau, argentinský uruguayský politik a voják († 18. listopadu 1844)
- 1793 – Karl Lachmann, německý filolog († 13. března 1851)
- 1822 – Jules Antoine Lissajous, francouzský matematik († 24. června 1880)
- 1824 – Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský, slovenský spisovatel († 20. srpna 1908)
- 1844 – Josip Jurčič, slovinský spisovatel († 3. května 1881)
- 1861 – Curt von Bardeleben, německý šachový mistr († 31. ledna 1924)
- 1863 – Ellen Gulbransonová, švédská sopranistka († 2. ledna 1947)
- 1869 – Eugénio de Castro, portugalský spisovatel a dramatik († 17. srpna 1944)
- 1875 – Mihály Károlyi, maďarský prezident († 19. března 1955)
- 1877 – Pavel Bermondt-Avalov, bělogvardějský generál († 27. prosince 1974)
- 1880 – Lluís Janer Riba, španělský kněz, mučedník, blahoslavený († 23. července 1936)
- 1886 – Margrethe Mather, americká fotografka († 25. prosince 1952)
- 1892 – Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel († 6. dubna 1969)
- 1898 – Georges Dumézil, francouzský religionista († 11. října 1986)
- 1901 – Janez Janžekovič, slovinský kněz, teolog a filosof († 9. března 1988)
- 1903 – Luis Carrero Blanco, španělský admirál a politik († 20. prosince 1973)
- 1904 – George Gamow, americký fyzik, původem z Ukrajiny († 20. srpna 1968)
- 1913 – John Garfield, americký herec († 21. května 1952)
- 1914
- Gino Colaussi, italský fotbalista († 27. července 1991)
- Jozef Vrablec, slovenský teolog († 20. března 2003)
- 1915
- Pavel Bunčák, slovenský básník a literární vědec († 5. ledna 2000)
- László Csatáry, nacistický zločinec maďarského původu († 10. srpna 2013)
- 1916
- Hans Eysenck, německo-britský psycholog († 4. září 1997)
- Giorgio Bassani, italský romanopisec, básník a esejista († 13. dubna 2000)
- 1918
- Ondrej Richard Halaga, slovenský historik († 13. února 2011)
- Margaret Osborneová duPontová, americká tenistka († 24. října 2012)
- 1923 – Patrick Moore, britský astronóm a rozhlasový redaktor († 9. prosince 2012)
- 1924 – Cal Lampley, americký hudební producent († 6. července 2006)
- 1925 – Josef Tekoa, izraelský diplomat († 14. dubna 1991)
- 1926 – Don Rendell, britský saxofonista († 20. října 2015)
- 1928 – Alan Sillitoe, britský prozaik († 25. dubna 2010)
- 1929 – Bernard Haitink, nizozemský dirigent
- 1931
- William Henry Keeler, americký kardinál († 23. března 2017)
- Gwilym Prichard, velšský malíř († 7. června 2015)
- 1932
- Ryszard Kapuściński, polský reportér, novinář a publicista († 23. ledna 2007)
- Miriam Makeba, jihoafrická zpěvačka († 10. listopadu 2008)
- 1935 – Kazimierz Paździor, polský boxer, olympijský vítěz († 24. června 2010)
- 1936
- Jim Clark, skotský pilot Formule 1, dvojnásobný mistr světa († 7. dubna 1968)
- Aribert Reimann, německý hudební skladatel, pedagog a klavírista
- 1937 – Barney Wilen, francouzský saxofonista († 25. května 1996)
- 1938 – Angus MacLise, americký hudebník a básník († 21. června 1979)
- 1943 – Malcolm Barber, britský historik
- 1944 – Bobby Womack, americký zpěvák († 27. června 2014)
- 1946 – Jean-Claude Schmitt, francouzský medievalista
- 1947 – Jan Garbarek, norský saxofonista
- 1948
- Mike Moran, britský hudebník a skladatel
- Chris Squire, anglický hudebník a baskytarista († 28. června 2015)
- Shakin' Stevens, velšský zpěvák
- 1949 – Sergej Bagapš, prezident separatistické Republiky Abcházie († 29. května 2011)
- 1950 – Ken Robinson, britský spisovatel, pedagog († 21. srpna 2020)
- 1951
- Chris Rea, britský kytarista a zpěvák
- Kenny Dalglish, skotský fotbalista a trenér
- Pete Haycock, britský kytarista a zpěvák († 30. října 2013)
- 1952 – Terje Andersen, bývalý norský rychlobruslař
- 1953 – Dušan Jarjabek, slovenský hudební pedagog, operní pěvec (baryton) a politik
- 1954 – François Fillon, předseda francouzské vlády
- 1955 – Dominique Pinon, francouzský herec
- 1958 – Patricia Heaton, americká herečka
- 1963 – Jason Newsted, americký hudebník (Metallica)
- 1965 – Khaled Hosseini, americký spisovatel
- 1968 – Patsy Kensit, anglická herečka a zpěvačka
- 1972 – Jos Verstappen, nizozemský jezdec F1
- 1974 – Karol Kučera, slovenský tenista
- 1977 – Jason Marsalis, americký jazzový bubeník
- 1983 – Cate Le Bon, velšská zpěvačka
- 1986 – Alexis Bœuf, francouzský biatlonista
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí 4. března
Česko
- 1788 – Marie Kristina z Ditrichštejna, šlechtična (* 28. dubna 1738)
- 1831 – Josefa Pedálová, řeholnice a spisovatelka (* 18. února 1780)
- 1879 – František Havelec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 8. října 1837)
- 1880 – Karel Sladkovský, novinář a politik (* 22. června 1823)
- 1890 – Bohumil Podhrázský, malíř (* 26. června 1868)
- 1920 – Václav Koranda, kněz, básník a publicista (* 24. září 1871)
- 1942 – František Binder, československý voják, příslušník Stráže obrany státu (* 22. října 1914)
- 1944 – Gilbert Helmer, opat kláštera v Teplé (* 2. ledna 1864)
- 1949 – Ferdinand Hrdý, katolický hodnostář (* 22. ledna 1872)
- 1962 – Zdeněk Chalabala, dirigent (* 18. dubna 1899)
- 1967 – Otto Muneles, filolog, judaista a znalec židovské mystiky (* 8. ledna 1894)
- 1981 – František Červinka, historik a publicista (* 14. ledna 1923)
- 1985 – Taťjana Hašková, překladatelka (* 19. ledna 1922)
- 1986
- Josef Strnadel, spisovatel a literární teoretik (* 23. února 1912)
- František Hochmann, fotbalista (* 2. dubna 1904)
- 1988 – Mikuláš Ferjenčík, politik, ministr, exulant (* 6. prosince 1904)
- 1998 – Oldřich Kapler, přírodovědec (* 29. prosince 1915)
- 2011 – Milan Růžička, televizní a filmový režisér a scenárista (* 25. května 1937)
- 2020 – Mirek Kovářík, divadelník, kulturní publicista, redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog (* 15. srpna 1934)
Svět
- 254 – svatý Lucius, 22. papež katolické církve
- 306 – sv. Hadrián, katolický světec a mučedník (* 278)
- 561 – Pelagius I., papež katolické církve
- 1172 – Štěpán III. Uherský, uherský král (* 1147)
- 1193 – Saladin, zakladatel dynastie Ajjúbovců, která vládla v Egyptě a Sýrii (* 1138)
- 1238 – Johana Anglická, skotská královna z dynastie Plantagenetů (* 22. července 1210)
- 1371 – Jana z Évreux, francouzská a navarrská královna (* 1310)
- 1484 – svatý Kazimír, polský katolický duchovní a kardinál (* 3. října 1458)
- 1496 – Zikmund Habsburský, tyrolský vévoda (* 26. října 1427)
- 1534 – Antonio Allegri da Correggio, italský renesanční malíř (* srpen 1489)
- 1561 – Naomasa Ii, japonský daimjó († 24. března 1602)
- 1615 – Hans von Aachen, německý malíř období manýrismu (* 1552)
- 1619 – Anna Dánská, dánská princezna, anglická a skotská královna (* 14. prosince 1574)
- 1717 – François de Callières, francouzský diplomat a spisovatel (* 14. května 1645)
- 1724 – Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská, württembersko-winnentalská vévodkyně (* 23. října 1663)
- 1754 – Leopold Philipp vévoda z Arembergu, rakouský generál (* 14. října 1690)
- 1799 – Josef Liesganig, rakouský kněz, astronom a kartograf (* 13. února 1719)
- 1832 – Jean-François Champollion, francouzský archeolog a egyptolog (* 12. prosince 1790)
- 1852 – Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel (* 1. dubna 1809)
- 1853 – Leopold von Buch, německý geolog a paleontolog (* 26. dubna 1774)
- 1882 – Louis Alphons Poitevin, francouzský fotograf a vynálezce (* 30. srpna 1819)
- 1888 – Giovanni Antonio Farina, katolický duchovní, biskup, blahoslavený (* 11. ledna 1803)
- 1910 – Knut Ångström, švédský fyzik (* 12. ledna 1857)
- 1913 – Casimir Arvet-Touvet, francouzský botanik (* 4. března 1841)
- 1914 – Georg von Kopp, německý kardinál a vratislavský arcibiskup (* 25. července 1837)
- 1916 – Franz Marc, německý malíř (* 8. února 1880)
- 1917 – Michail von Kotten, ruský policejní administrátor (* 1870)
- 1930 – Josef Samsour, kněz, profesor církevních dějin (* 7. srpna 1870)
- 1939 – Rudolf Samojlovič, sovětský polární badatel, geograf a geolog (* 13. září 1881)
- 1940 – Karl Muck, německý dirigent (* 22. října 1859)
- 1942 – Mieczysław Bohatkiewicz, polský římskokatolický duchovní, oběť nacistického pronásledování církve (* 1. ledna 1904)
- 1948 – Antonin Artaud, francouzský básník a divadelník (* 4. září 1896)
- 1949 – George Larner, britský olympijský vítěz v chůzi (* 7. března 1875)
- 1951
- Nil Chasevyč, ukrajinský malíř (* 13. listopadu 1905)
- bl. Zoltán Lajos Meszlényi, maďarský biskup a mučedník (* 2. ledna 1892)
- 1952 – Charles Scott Sherrington, britský fyziolog (* 27. listopadu 1857)
- 1957 – Alžběta Marie Bavorská, princezna bavorská z rodu Wittelsbachů (* 8. ledna 1874)
- 1959 – Maxey Long, americký sprinter, olympijský vítěz (* 16. října 1878)
- 1963
- William Carlos Williams, americký básník (* 17. září 1883)
- Édouard Belin, švýcarský fotograf a vynálezce (* 5. března 1876)
- 1967 – Vladan Desnica, srbský a chorvatský spisovatel (* 17. září 1905)
- 1976 – Walter Schottky, německý fyzik (* 23. července 1886)
- 1977
- Anatol E. Baconsky, rumunský spisovatel (* 16. června 1925)
- Bjambyn Rinčen, mongolský spisovatel (* 25. prosince 1905)
- 1979 – Mike Patto, anglický hudebník (* 22. září 1942)
- 1980 – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel (* 26. července 1905)
- 1983 – Manfred Schönfelder, člen Waffen-SS (* 18. března 1912)
- 1986
- Ljudmila Ruděnková, mistryně světa v šachu (* 27. července 1904)
- Richard Manuel, kanadský hudebník, člen skupiny The Band (* 3. dubna 1943)
- 1994 – John Candy, kanadský filmový herec (* 31. října 1950)
- 1997 – Robert Henry Dicke, americký fyzik (* 9. května 1916)
- 2003 – Džaba Joseliani, gruzínský politik, zločinec a spisovatel (* 10. června 1926)
- 2004 – Stephen Sprouse, americký módní návrhář (* 12. září 1953)
- 2007 – Soňa Čechová, slovenská překladatelka a novinářka (* 9. září 1930)
- 2008
- Gary Gygax, americký tvůrce a designér herních systémů (* 27. července 1938)
- Leonard Rosenman, americký hudební skladatel (* 7. září 1924)
- Erwin Ballabio, švýcarský fotbalový brankář (* 20. října 1918)
- 2010
- Vladislav Ardzinba, prezident Abchazské republiky (* 14. května 1945)
- Raimund Abraham, rakousko-americký architekt a profesor architektury (* 23. července 1933)
- 2011
- Simon van der Meer, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1984 (* 24. listopadu 1925)
- Michail Petrovič Simonov, ruský letecký konstruktér (* 19. října 1929)
- 2012 – Šmu'el Tankus, izraelský admirál, velitel Izraelského vojenského námořnictva (* 14. listopadu 1914)
- 2014 – Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér (* 19. října 1939)
- 2015 – Dušan Bilandžić, chorvatský právník, politik a historik (* 20. května 1924)
- 2018 – Davide Astori, italský fotbalista (* 7. ledna 1987)
- 2019
- Keith Flint, britský zpěvák a tanečník, vokalista skupiny The Prodigy * 17. září 1969)
- Luke Perry, americký herec († 11. října 1966)
- Jean Starobinski, švýcarský literární teoretik (* 17. listopadu 1920)
- 2020 – Javier Pérez de Cuéllar, peruánský politik, spisovatel a generální tajemník OSN (* 19. ledna 1920)
- 2024 – Kees Rijvers, nizozemský fotbalista a trenér (* 27. května 1926)
Svátky
Česko
- Stela, Estela
- Gerazim
- Jadrana, Jadranka
Svět
- Maďarsko – Kázmér
- Norsko – Ada a Adrian
- Polsko – Arkadiusz, Eugeniusz, Kazimierz
- Slovensko – Kazimír
- Švédsko – Adrian
- Světový den modliteb žen
- Maroko – Státní svátek
- Bulharsko – Státní svátek
- Purim (židovský svátek)
- USA – Národní den gramatiky
- Thajsko – Magka Puja
- USA – Den ústavy
Liturgický kalendář
- Sv. Kazimír
Pranostiky
Česko
- Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
4. březen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−15,4 °C (1785) | 2,6 °C (od 1961) | 20,5 °C (1998) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 4. březen na Wikimedia Commons
- Galerie 4. březen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Klementinum-ico.png
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Benefice Blanky Bohdanové.JPG
Autor: ElisabettaBohdanova, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét herečky a malířky Blanky Bohdanové, fotografie z cyklu "Benefice Blanky Bohdanové".
Autor: ElisabettaBohdanova, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét herečky a malířky Blanky Bohdanové, fotografie z cyklu "Benefice Blanky Bohdanové".
Miriam Makeba 2011.jpg
Autor: Tom Beetz, Licence: CC BY 2.0
Miriam Makeba (* 4. März 1932, † 10. November 2008) in a performance
Autor: Tom Beetz, Licence: CC BY 2.0
Miriam Makeba (* 4. März 1932, † 10. November 2008) in a performance
N.Gogol by F.Moller (1840, Tretyakov gallery).jpg
The portrait exhibited in Tretyakov Gallery is author’s replica of the original portrait painted for the mother of Nikolai Gogol in 1841 in Rome.
The original portrait was kept in Vasilievka, Gogol’s estate, then it was at the house of A.V. Gogol, the sister of the writer. In 1919 S.N. Bykova, the grand-nephew of N. Gogol, transferred the original portrait to the collection of Poltava Museum of Local History, where the portrait was housed till 1941. It was lost during the German occupation of Ukraine.
The portrait exhibited in Tretyakov Gallery is author’s replica of the original portrait painted for the mother of Nikolai Gogol in 1841 in Rome.
The original portrait was kept in Vasilievka, Gogol’s estate, then it was at the house of A.V. Gogol, the sister of the writer. In 1919 S.N. Bykova, the grand-nephew of N. Gogol, transferred the original portrait to the collection of Poltava Museum of Local History, where the portrait was housed till 1941. It was lost during the German occupation of Ukraine.
Chris Rea at the Heineken Music Hall - 2010-03-05.jpg
Autor: Dutch Simba, Licence: CC BY-SA 2.0
Chris Rea playing slide/bottleneck on his Italia Maranello Classic Blue Sparkle! at the Heineken Music Hall, Amsterdam, The Netherlands, March 5th 2010 during the 2010 Still So Far To Go Tour.
Autor: Dutch Simba, Licence: CC BY-SA 2.0
Chris Rea playing slide/bottleneck on his Italia Maranello Classic Blue Sparkle! at the Heineken Music Hall, Amsterdam, The Netherlands, March 5th 2010 during the 2010 Still So Far To Go Tour.
George and Laura Bush with Khaled Hosseini in 2007 detail2.JPG
Khaled Hosseini in 2007. White House photo by David Bohrer
Khaled Hosseini in 2007. White House photo by David Bohrer
Vivaldi.jpg
"An anonymous portrait in oils in the Museo Internazionale e Biblioteca della Musica di Bologna is generally believed to be of Vivaldi and may be linked to the Morellon La Cave engraving, which appears to be a modified mirror reflection of it. It is striking how the engraving and the painting 'secularize' Vivaldi: they contain no hint of his identity as a priest. (The fashionable, though slightly informal, dress and self-confident attitude of the composer resemble very closely those of Telemann in the well-known engraving by Georg Lichtensteger.) Ghezzi's sketch likewise shows Vivaldi in a non-clerical black stock as opposed to the white clerical stock and still wearing a wig. (Two years later, in the anno santo of 1725, Innocent XIII was to ban the wearing of wigs by priests.) There is disagreement over whether the hint of red showing in front of the centre of the composer's wig in the painting is a sly reference to his famous hair-colour or simply an unpainted part of the canvas. Whatever the case, it is not out of place to observe that, contrary to the belief of many modern illustrators, Vivaldi's wigs were never coloured red." Michael Talbot, The Vivaldi Compendium (2011), p. 148. The proposition that the painting actually depicts Antonio Vivaldi has been questioned by some sources (e.g. by Groves dictionary).
"An anonymous portrait in oils in the Museo Internazionale e Biblioteca della Musica di Bologna is generally believed to be of Vivaldi and may be linked to the Morellon La Cave engraving, which appears to be a modified mirror reflection of it. It is striking how the engraving and the painting 'secularize' Vivaldi: they contain no hint of his identity as a priest. (The fashionable, though slightly informal, dress and self-confident attitude of the composer resemble very closely those of Telemann in the well-known engraving by Georg Lichtensteger.) Ghezzi's sketch likewise shows Vivaldi in a non-clerical black stock as opposed to the white clerical stock and still wearing a wig. (Two years later, in the anno santo of 1725, Innocent XIII was to ban the wearing of wigs by priests.) There is disagreement over whether the hint of red showing in front of the centre of the composer's wig in the painting is a sly reference to his famous hair-colour or simply an unpainted part of the canvas. Whatever the case, it is not out of place to observe that, contrary to the belief of many modern illustrators, Vivaldi's wigs were never coloured red." Michael Talbot, The Vivaldi Compendium (2011), p. 148. The proposition that the painting actually depicts Antonio Vivaldi has been questioned by some sources (e.g. by Groves dictionary).
Kenny Dalglish 2009 Singapore.jpg
Autor: Saw from Singapore, Licence: CC BY-SA 2.0
Kenny Dalglish from LFC boat tour @ Singapore river
Autor: Saw from Singapore, Licence: CC BY-SA 2.0
Kenny Dalglish from LFC boat tour @ Singapore river
Patsy Kensit BAFTA.jpg
Autor:
British actress Patsy Kensit at the 2009 BAFTA award ceremony in London.
Autor:
- Patsy_Kensit_at_the_BAFTA's.jpg: Damien Everett
- derivative work: Wildhartlivie (talk)
British actress Patsy Kensit at the 2009 BAFTA award ceremony in London.