4. brigáda rychlého nasazení

4. brigáda rychlého nasazení
Znak 4. brigády rychlého nasazení
Znak 4. brigády rychlého nasazení
Znak 4. brigády rychlého nasazení
ZeměČeskoČesko Česko
Vznik1. července 1994
Typbrigáda pozemního vojska
Funkcesíly rychlé reakce
PosádkaŽatec, Kasárny "RUT"
Přezdívka„Obrany národa“
MottoTam, kde jiní nestačí
Veliteléplukovník gšt. Jiří Líbal
Podřízené jednotky
Nadřazené jednotkyPozemní síly AČR
Účast
MiseIFOR, SFOR, KFOR, Operace Trvalá svoboda, ISAF, atd.

4. brigáda rychlého nasazení „Obrany národa“ se sídlem v Žatci je součástí Pozemních sil Armády České republiky. Brigáda rychlého nasazení je předurčena k plnění bojových a speciálních úkolů při vojenském i nevojenském ohrožení České republiky (například pomoc při živelních katastrofách). Mezi úkoly brigády patří účast v zahraničních operacích OSN, EU a NATO. Velitelem jednotky je od 1. listopadu 2021 plukovník gšt. Jiří Líbal.[1]

Historie brigády

Realizace výstavby 4. brigády rychlého nasazení začala 1. ledna 1994, kdy bylo zřízeno její velitelství v Havlíčkově Brodě na základě velitelské struktury 4. motorizované divize. Ke vzniku samotné brigády došlo 1. července 1994, přičemž se na rozdíl od ostatních tehdejších sedmi mechanizovaných brigád AČR nacházela v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Šlo o vševojskový útvar se zaměřením na výsadkové operace zahrnující mimo mechanizovaných, logistických a spojovacích útvarů i dělostřelecké, ženijní a průzkumné jednotky.[2] Jejím prvním velitelm byl jmenován čerstvě povýšený plukonník generálního štábu Jiří Šedivý.[3] V roce 1997 byla brigáda převedena pod Velitelství pozemního vojska v Olomouci[4] a v souvislosti s přípravami na vstup do NATO došlo k jejímu začlenění do sil okamžité reakce. Čestný název "Obrany národa" brigáda obdržela na základě rozkazu prezidenta republiky 8. května 1999, čímž navázala na odkaz, vytvořený příslušníky stejnojmenné odbojové organizace za 2. světové války.

Jednotka se již od doby svého vzniku účastnila řady domácích i mezinárodních cvičení a rovněž prošla nasazením v zahraničních operacích v Bosně, Albánii, Makedonii, Kosovu, Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu, Litvě a africkém Mali. V roce 2003 byl zredukován počet útvarů brigády z deseti na tři – dva mechanizované a jeden výsadkový mechanizovaný prapor. O rok později pak bylo velitelství brigády spolu s 41. mechanizovaným praporem přemístěno do Žatce.[4] Na bázi 4. brigády rychlého nasazení došlo v roce 2006 poprvé v historii AČR ke vzniku brigádního úkolového uskupení pro nasazení v rámci aliance, na což v roce 2009 navázalo vytvoření bojového uskupení Evropské unie. Brigáda byla 1. října 2008 rozšířena o 44. lehký motorizovaný prapor s posádkou v Jindřichově Hradci.[5] V roce 2016 byl vytvořen organizační prvek pro vznik 45. mechanizovaného praporu v Rakovníku, ten ale nebyl postaven a organizační prvek přešel do podřízenosti 15. ženijního pluku a následně na jeho základě vznikl prapor podpory nasaditelných sil.[6]. 1. října 2020 předala brigáda 43. výsadkový prapor do přímé podřízenosti Pozemních sil za současného vzniku 43. výsadkového pluku.

V únoru 2017 došlo k podepsání dohody o afilaci 4. brigády k 10. tankové divizi německého Bundeswehru.[7]

Jednotky brigády se v rámci první a druhé rotace podílejí v letech 2022 a 2023 na posilové mnohonárodní bojové slupině NATO Slovensko v Lešťi, kde v červnu 2022 vystřídaly příslušníky 43. výsadkového pluku.[8]

V rámci koncepce výstavby AČR 2030 se počítá s transformací 44. praporu na mechanizovaný vybavený stejně jako ostatní prapory brigády vozidly Pandur II.[9]

Organizační struktura

Brigádu v roce 2023[10] tvoří tyto jednotky:

Odkazy

Reference

  1. ↑ POJMAN, Pavel. 43. výsadkový pluk má nového velitele: Nástup do funkce stvrdil 12metrovým seskokem do přehrady. acr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2023-10-15 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Historie – 4. brigáda rychlého nasazení Žatec [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřel plukovník v. v. Karel Hejzek, tvůrce 4. brigády rychlého nasazení – 4. brigáda rychlého nasazení Žatec [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b 4. BRIGÁDA RYCHLÉHO NASAZENÍ – ”Obrany národa” [online]. 4brn.army.cz [cit. 2014-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15. 
  5. ↑ 4. brigáda rychlého nasazení [1994-] [online]. forum.valka.cz [cit. 2014-11-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Prapor podpory nasaditelných sil Rakovník | AGENTURA LOGISTIKY. alog.army.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Dohoda ČR SRN v ČJ [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2017-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-19. 
  8. ↑ KINŠT, Petr. Žatečtí vojáci balí. Kvůli ruské agresi posílí bojovou skupinu NATO na Slovensku. Deník.cz. 2022-04-27. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. 
  9. ↑ CZDEFENCE. Modernizace Pandurů II 8x8 CZ - hlavní pozornost bude věnována zbraňové stanici či bojové věži. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Organizační struktura – 4. brigáda rychlého nasazení Žatec [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
44 lehký motorizovaný prapor.png
Emblem of the 44 lehký motorizovaný prapor, Czech Army.
41 mechanizovaný prapor.png
Emblem of the 41. mechanizovaný prapor, Czech Army.
Znak 4. brigády rychlého nasazení.jpg
Znak 4. brigády rychlého nasazení Armády České republiky.
42 mechanizovaný prapor.png
Emblem of the 42. mechanizovaný prapor, Czech Army.