4. dynastie

4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii.^[5] Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými.^[6] Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l.^[7] s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.^[7][8]

Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.^[9] To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta. ^[10][11][12] Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.^[13][14]
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu ^{[p 1]}, o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu ^{[p 2]} a Červenou pyramidu ^{[p 3]}. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy. Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass.^[15]
Vývoj stavebních praktik byl nezbytně spojen i s výrobou nejrůznějších pracovních nástrojů pro zpracování kamene v širším spektru jejich kvality, v zjednodušeném výčtu, pískovce, vápence až po nejtvrdší křemence, žuly či dioritu. Používané nástroje na bázi mědi, se škálou dalších přísad, byly odvislé od jejich geologického těžebního původu, metalurgického zpracování a následného kovářského formování podle účelu použití. Nejčastěji se, kromně jiných, jednalo o špičáky v různém stupni opotřebení.^[16] Podrobné fyzikálně metalurgické vlastnosti shrnuje jedna z posledních prací.^[17] Nástroje vyrobené z mědi s přísadami arsenu a dalších minoritních prvků, vykazovaly vlastnosti, zejména dané způsobem jejich technologického zpracování, kováním za tepla a následně za studena, které se příliš nelišily od lokalit těžby výchozích minerálů. Měděná ruda byla v období 4.dynastie ve větším rozsahu dobývána ve východní poušti mezi Nile a Rudým mořem a na Sinai v lokalitě Wadi el-Jarf,^{[p 4]} kde se také našly četné tavicí pece. Vytavená surovina se dopravovala do Gízy, kde se dále řemeslně zpracovávala.^[18] Unikátní nález papyrusu a jeho čtení prokázaly, že veškerá činnost byla systematicky administrována včetně činností pracovních skupin, tak jak ostatně se dělo v průběhu celého stavebního projektu stavby pyramidového komplexu v Gíze.^[19]

Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou.^[1] Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.^{[3][20][p 5][21][22]} Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km² s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.^[23]
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.^[3]
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem.^[24] Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.
Archeologický výzkum prováděný AREA ^{[p 6]} systematicky pokračuje a získané výsledky periodicky zveřejňuje v bulletinu viz např. ^[25]

• 
  Soška Imhotepa, Museum Louvre
• 
  Model substruktury Džoserovy pyramidy
• 
  Model substruktury Pyramidy Sechemcheta 3. dynastie
• 
  Pyramida Snofrua Meidun, zbroušená stěna obkladu pyramidy
• 
  Nepravá klenba v pohřební komoře Červené Pyramidy v Dáhšúru
• 
  Velká galerie v pyramidě Cheopse
• 
  Nedokončená pyramida Menkaurea broušené obložení stěny z červené žuly
• 
  Pyramida Menkaurea; úlomky dílů obložení se stopami broušení a řezání, vpravo dole vzorek makrostruktury použité žuly

• Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf, Bulletin del La Société Franḉaise D’Égyptologie, No.188, 2014
• Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast, Egyptian Archeology, [2]
• Martin ODLER, Jiří KMOŚEK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021

• 5. dynastie
• Gíza
• Hardžedef

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 4. dynastie na Wikimedia Commons