5. červenec

5. červenec je 186. den roku podle gregoriánského kalendáře (187. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 179 dní. Svátek slaví Cyril a Metoděj.

Události

Česko

• 1436 – Basilejská kompaktáta byla v Jihlavě předána císaři Zikmundovi. Dohoda byla potvrzena a Zikmund se stal českým králem.
• 1503 – Král Vladislav II. Jagelonský vydal mandát proti jednotě bratrské.^[zdroj?]
• 1742 – Karel III. vydal osvobozovací patent, který sliboval osvobození od nevolnictví každému, kdo se zúčastní selského povstání proti rakouskému vojsku.
• 1778 – Válka o bavorské dědictví: Pruská armáda překročila severovýchodní hranice Čech.
• 1838 – Pražský obchodník a bankéř Moritz Zdekauer dostává od císaře privilegium na paroplavbu po Vltavě a Labi. Nebude však do roka schopen uvést do provozu alespoň jeden parník a privilej padne.
• 1843 – Janez Bleiweis začal vydávat druhé slovinsky psané noviny – Kmetijske in rokodelske novice.
• 1849 – V Brně vyšlo 1. číslo Moravských národních novin za Ohéralovy redakce.
• 1863 – Na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius XI. 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Na Velehradě proběhly oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.
• 1905 – V Praze byl po dlouhých sporech, zejména s pražským arcibiskupem, položen základní kámen k pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí.
• 1947 – V Praze proběhl manifestační sjezd Československé obce legionářské.
• 1954 – V Čechách začala povodeň.
• 1960 – Zahájena celostátní konference KSČ, na které bylo konstatováno, že v Československu byl úspěšně vybudován socialismus.
• 1974 – Uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání majetkových otázek mezi ČSSR a USA.
• 1990 – Prezidentem byl zvolen Václav Havel.
• 1994 – V Praze byl zahájen XII. všesokolský slet.
• 1997 – Počátek intenzivních dlouhodobých dešťových srážek, které vyvolaly rozsáhlé povodně na značné části Moravy, ve východních Čechách, v povodí Orlice a horního Labe. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech.
• 1999 – Česká průzkumná rota vstoupila do Kosova, čímž zahájila svou účast na misi KFOR.

Svět

• 1294 – Došlo k jednohlasnému zvolení poustevníka Petra z Murrone papežem. Ten přijal jméno Celestýn V.
• 1687 – Isaac Newton vydal své Philosophiae Naturalis Principia Mathematica.
• 1770 – Začala bitva u ostrova Chios mezi Ruskem a Tureckem.
• 1809 – Zahájena Bitva u Wagramu, jedna z napoleonských bitev.
• 1811 – Venezuela jako první z jihoamerická země vyhlásila nezávislost na Španělsku.
• 1830 – Den po pádu Alžíru kapituloval před francouzskými invazními silami jeho poslední turecký správce, Alžír a alžírské pobřeží se dostává pod kontrolu Francie.
• 1854 – Při požáru muzea ve Filadelfii byl zničen šachový stroj Turek.
• 1884 – Kamerun se stal německou kolonií.
• 1940 – 2. světová válka: Spojené království rozvázalo diplomatické styky s Vichistickou Francií.
• 1941 – 2. světová válka: Německá armáda dorazila k Dněpru.
• 1943 – 2. světová válka: Začala největší tanková bitva v historii – Bitva v Kurském oblouku.
• 1946 – Představeny bikiny.
• 1950
  • Korejská válka: První střetnutí mezi americkými a korejskými silami.
  • Izraelský parlament uzákonil právo všech Židů na imigraci do Izraele.
• 1958 – Prvovýstup na Gašerbrum I, 11. nejvyšší horu světa.
• 1971 – Volební věk v USA byl snížen z 21 na 18.
• 1975
  • Arthur Ashe se stal prvním mužem černé pleti, který zvítězil v turnaji ve Wimbledonu.
  • Kapverdy získaly nezávislost na Portugalsku.
• 1996 – Narodila se ovce Dolly, první úspěšně naklonovaný savec.

Narození

Viz též Kategorie:Narození 5. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

• 1808 – Hynek Jakub Heger, česko-rakouský těsnopisec († 11. května 1854)
• 1871 – Vratislav Černý, československý politik († 11. listopadu 1933)
• 1875 – Methoděj Charvát, československý politik († 19. června 1948)
• 1880
  • Cyril Malý, československý politik († ?)
  • Jan Kubelík, houslista a skladatel († 5. prosince 1940)
• 1887 – František Xaver Margold, malíř a restaurátor († 16. října 1967)
• 1896
  • Jan Novák, fotbalový reprezentant († 10. dubna 1968)
  • Otto Šimonek, fotbalový reprezentant († ?)
• 1898 – Metoděj Prajka, lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník († 7. února 1962)
• 1902 – Adolf Kajpr, kněz, jezuita, novinář, oběť komunismu († 17. září 1959)
• 1905 – Jan Budík, protinacistický odbojář († 29. října 1984)
• 1911
  • Karel VI. Schwarzenberg, kníže, spisovatel, heraldik († 9. dubna 1986)
  • Jiří Taufer, básník a překladatel († 3. prosince 1986)
• 1913 – Hanuš Bonn, básník († 20. říjen 1941, popraven v Mauthausenu)
• 1920
  • Jaromír Vrba, hrdina protinacistického i protikomunistického odboje a oběť komunistického teroru († 19. prosince 1950)
  • Zdeněk Tmej, reportážní a dokumentární fotograf († 22. července 2004)
• 1921 – Luděk Vimr, malíř, grafik a ilustrátor († 9. listopadu 2005)
• 1923 – Jiří Blažek, tanečník a choreograf
• 1928 – Josef Macur, právník († 15. března 2002)
• 1929

  • 

    (c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

    Jiří Reynek, překladatel a grafik († 15. října 2014)
  • Jan Kozák, basketbalista a trenér
• 1931 – Milan Opočenský, teolog, filozof, duchovní Českobratrské církve evangelické († 31. ledna 2007)
• 1932
  • Robert Kvaček, historik
  • Kornelie Němečková, výtvarnice a ilustrátorka
• 1945
  • Kamil Kalina, psychiatr, adiktolog a politik
  • Viktor Sodoma, zpěvák
• 1946 – Daniela Hodrová, literární teoretička a spisovatelka
• 1948 – Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Parlamentu České republiky
• 1949 – Miroslav Pinc, ilustrátor knih z oblasti botaniky († 4. dubna 2000)
• 1953 – Peter Koliba, politik a lékař-gynekolog
• 1956 – Petr Koliha, filmový pedagog, režisér a producent
• 1958 – Ljuba Krbová, herečka
• 1959 – Michal Hrdý, karikaturista († 13. června 2003)
• 1960 – Jindra Nečasová, hudební skladatelka
• 1963 – Leoš Středa, lékař a pedagog († 31. března 2022)
• 1980 – David Rozehnal, fotbalista
• 1989 – Vladimír Polívka, herec
• 1994 – Monika Bagárová, zpěvačka

Svět

(c) Hilton1949 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

• 1182 – František z Assisi, italský mnich a mystik, zakladatel žebravého řádu františkánů († 1226)
• 1321 – Johana Anglická, skotská královna z dynastie Plantagenetů († 7. září 1362)
• 1500 – Paris Bordone, italský malíř († 19. ledna 1570)
• 1522 – Markéta Parmská, místodržitelka Nizozemí († 18. ledna 1586)
• 1554 – Alžběta Habsburská, manželka francouzského krále Karla IX. († 22. ledna 1592)
• 1632 – Izák Caban, slovenský filozof, teolog a dramatik († 18. března 1707)
• 1670 – Dorotea Žofie Falcko-Neuburská, německá šlechtična († 15. září 1748)
• 1717 – Petr III. Portugalský, portugalský král († 25. května 1786)
• 1735 – August Ludwig von Schlözer, německý historik († 9. září 1809)
• 1773 – Ludvík Parmský, etruský král († 27. května 1803)
• 1802 – Pavel Nachimov, ruský admirál († 12. července 1855)
• 1805 – Robert FitzRoy, britský mořeplavec, meteorolog a politik († 30. dubna 1865)
• 1810 – Phineas Taylor Barnum, americký bavič, majitel cirkusu († 1891)
• 1817 – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik († 5. května 1895)
• 1820 – William John Macquorn Rankine, skotský inženýr a fyzik († 1872)
• 1841 – Mary McElroyová, první dáma USA († 8. ledna 1917)
• 1847 – Joshua Millner, irský sportovní střelec († 16. listopadu 1931)
• 1849 – William Thomas Stead, anglický novinář a redaktor († 1912)
• 1853
  • Cecil Rhodes, jihoafrický politik († 1902)
  • Tivadar Kosztka Csontváry, uherský malíř († 1919)
• 1857 – Klára Zetkinová, německá socialistická politička († 1933)
• 1872 – Édouard Herriot, francouzský politik († 26. března 1957)
• 1874 – Eugen Fischer, německý profesor medicíny, antropologie a eugeniky († 9. července 1967)
• 1879
  • Wanda Landowska, cembalistka polského původu († 16. srpna 1959)
  • José Millán Astray, zakladatel Španělské cizinecké legie († 1. ledna 1954)
• 1881 – Nasib bey Yusifbeyli, ázerbájdžánský publicista, politik a státník († 31. května 1920)
• 1886 – Willem Drees, nizozemský politik († 14. května 1988)
• 1888 – Herbert Spencer Gasser, americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny za medicínu († 11. května 1988)
• 1889 – Jean Cocteau, francouzský básník († 11. října 1963)
• 1891
  • John Howard Northrop, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 27. května 1987)
  • Tin Ujević, chorvatský básník († 12. listopadu 1955)
• 1893 – Leo Karel Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda z těšínské linie († 28. dubna 1939)
• 1895 – Sergej Protopopov, slovenský fotograf a malíř původem z Ruska († 13. července 1976)
• 1899 – Marcel Achard, francouzský spisovatel a dramatik († 1974)
• 1900 – Bernard Jan Alfrink, kardinál, arcibiskup Utrechtu a nizozemský primas († 17. prosince 1987)
• 1901 – Mark Mitin, sovětský marxisticko-leninský filosof († 15. ledna 1987)
• 1904 – Ernst Mayr, německý biolog († 3. února 2005)
• 1907 – Jang Šang-kchun, čínský prezident († 14. září 1998)
• 1911 – Georges Pompidou, francouzský prezident († 2. dubna 1974)
• 1915 – John Woodruff, americký olympijský vítěz v běhu na 800 metrů z roku 1936 († 30. října 2007)
• 1917 – Geraldine Mucha, skladatelka († 12. října 2012)
• 1918
  • Nico Papatakis, řecký filmový režisér († 17. prosince 2010)
  • Marija Isakovová, sovětská rychlobruslařka († 25. března 2011)
• 1919 – Franz Halberg, americký vědec, zakladatel moderní chronobiologie († 9. června 2013)
• 1921 – Viktor Georgijevič Kulikov, velitel Spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy († 28. května 2013)
• 1922 – Edwin Thompson Jaynes, americký fyzik a metodolog († 30. dubna 1998)
• 1923
  • Karol Martinka, slovenský a československý ekonom, politik a ministr († 13. února 1985)
  • Gustaaf Joos, belgický kardinál († 2. listopadu 2004)
• 1924 – Edward Idris Cassidy, australský kardinál, bývalý předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů († 10. dubna 2021)
• 1925 – Jean Raspail, francouzský cestovatel a spisovatel
• 1928
  • Pierre Mauroy, francouzský politik († 7. června 2013)
  • Juris Hartmanis, lotyšský informatik († 29. července 2022)
  • Vladimir Toporov, ruský filolog († 5. prosince 2005)
• 1932 – Gyula Horn, maďarský politik († 19. června 2013)
• 1935 – Szewach Weiss, izraelský politik
• 1936
  • Shirley Knight, americká herečka († 22. dubna 2020)
  • James Mirrlees, skotský ekonom, Nobelova cena 1996 († 29. srpna 2018)
• 1940
  • James Herbert Brennan, irský spisovatel fantastické literatury
  • Chuck Close, americký malíř († 19. srpna 2021)
• 1942 – Hannes Löhr, německý fotbalista († 29. února 2016)
• 1943 – Robbie Robertson, kanadský zpěvák a kytarista, člen skupiny The Band († 9. srpna 2023)
• 1944 – Geneviève Gradová, francouzská herečka
• 1946 – Gerardus 't Hooft, nizozemský profesor teoretické fyziky
• 1948 – Alojz Peterle, slovinský politik a diplomat
• 1949
  • František Hajnovič, ministr financí Slovenska
  • C. D. Payne, americký spisovatel
  • Mohamed Akid, tuniský fotbalista († 11. dubna 1979)
• 1950
  • Huey Lewis, americký hudebník, skladatel a příležitostný herec
  • Abraham Skorka, argentinský biofyzik a rabín
• 1952 – Terence Thomas Henricks, americký vojenský pilot a astronaut
• 1955 – Josef Haslinger, rakouský spisovatel
• 1956
  • Terry Chimes, britský bubeník
  • Horacio Cartes, paraguayský prezident
• 1958
  • Veronica Guerin, irská novinářka zavražděná drogovou mafií († 26. června 1996)
  • Avigdor Lieberman, izraelský pravicový politik
• 1963 – Edie Falco, americká herečka
• 1964 – Ronald D. Moore, americký scenárista a televizní producent
• 1966 – Gianfranco Zola, italský fotbalista
• 1969 – RZA, americký rapper
• 1973 – Róisín Murphy, irská zpěvačka
• 1974 – Márcio Amoroso, brazilský fotbalista
• 1975
  • Ai Sugijamová, japonská tenistka
  • Hernán Crespo, argentinský fotbalista
• 1976 – Nuno Gomes, portugalský fotbalista
• 1979
  • Amélie Mauresmová, francouzská tenistka
  • Stilijan Petrov, bulharský fotbalista
• 1982
  • Philippe Gilbert, belgický cyklista
  • Alberto Gilardino, italský fotbalista
• 1983
  • Čeng Ťie, čínská tenistka
  • Jonás Gutiérrez, argentinský fotbalista
• 1984 – Hossein Rajabian, íránský filmový režisér, fotograf a scenárista
• 1986
  • Iryna Burjačoková, ukrajinská tenistka
  • Jurij Čeban, ukrajinský rychlostní kanoista
• 1989 – Dejan Lovren, chorvatský fotbalista
• 1994 – Robin Gosens, německo-nizozemský fotbalista
• 1996 – Ovce Dolly, první úspěšně klonovaný savec († 2003)

Úmrtí

Viz též Kategorie:Úmrtí 5. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

• 1762 – Josef František Fortin, stavitel knížecího dvora v Českém Krumlově (* 19. února 1727)
• 1864 – Prokop Chocholoušek, novinář a spisovatel (* 18. února 1819)
• 1879 – Franz Stradal, advokát, železniční podnikatel a politik německé národnosti (* 25. října 1812)
• 1921 – Růžena Čechová, spisovatelka (* 7. října 1861)
• 1928 – Emil Navrátil, profesor elektrárenství a rektor ČVUT (* 27. června 1866)
• 1947 – J. R. Hradecký, spisovatel, dramatik a žurnalista (* 7. února 1886)
• 1957 – Zdeněk Němeček, spisovatel (* 19. února 1894)
• 1983 – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
• 1987 – Karel Steklý, režisér a scenárista (* 9. října 1903)
• 2000
  • František Bělský, sochař (* 6. dubna 1921)
  • Jiří Kosina, hudební skladatel a sbormistr (* 24. dubna 1926)
• 2001 – Jindřich Brabec, skladatel a publicista (* 25. května 1933)
• 2003 – Karel Hausenblas, jazykovědec (* 16. listopadu 1923)
• 2006 – František Vencovský, ekonom (* 12. ledna 1923)
• 2008 – Marie Šechtlová, fotografka (* 25. března 1928)
• 2010 – Ladislav Simajchl, kněz, spisovatel a editor Společného kancionálu českých a moravských diecézí (* 4. června 1922)
• 2012 – Dalibor Chatrný, výtvarník (* 28. srpna 1925)
• 2016 – Zdeněk Neubauer, filosof (* 30. května 1942)
• 2019 – Josef Koutecký, lékař, zakladatel dětské onkologie v Československu (* 31. srpna 1930)

Svět

• 1044 – Samuel Aba, uherský král (* asi 990)
• 1476 – Martín Alonso de Córdoba, španělský augustinián, spisovatel a teolog (* ? 1400)
• 1522 – Elio Antonio de Nebrija, španělský jazykovědec (* 1444)
• 1572 – Lung-čching, čínský císař z dynastie Ming (* 4. března 1537)
• 1633 – Markéta Habsburská, dcera císaře Maxmiliána II. (* 25. ledna 1567)
• 1743 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mehmeda IV. (* cca 1660)
• 1749 – John Montagu, 2. vévoda z Montagu, britský generál a šlechtic (* 29. března 1690)
• 1746 – Juraj Ambrozi, slovenský kněz a spisovatel (* 18. dubna 1694)
• 1765 – Charles Paulet, 5. vévoda z Boltonu, britský generál, politik a šlechtic (* 1718)
• 1793 – Alexander Roslin, švédský malíř (* 15. července 1718)
• 1815 – Maxmilian von Merveldt, rakouský generál a diplomat († 29. června 1770)
• 1816 – Dorothea Jordan, irská divadelní herečka a milenka anglického krále Viléma IV. (* 21. listopadu 1761)
• 1826
  • Thomas Stamford Raffles, britský státník, zakladatel Singapuru (* 6. července 1781)
  • Joseph Louis Proust, francouzský chemik (* 26. září 1754)
• 1833 – Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce (* 7. března 1765)
• 1869 – Štefan Moyzes, slovenský biskup, pedagog a národní buditel (* 24. října 1796)
• 1873 – Giovanni Carnovali, italský malíř (* 29. září 1804)
• 1883 – John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough, britský státník a šlechtic (* 2. června 1822)
• 1884 – Victor Massé, francouzský hudební skladatel (* 7. března 1822)
• 1889 – Jakov Ignjatović, srbský spisovatel (* 26. listopadu 1822)
• 1895 – Alexander Hessler, americký fotograf (* 12. července 1823)
• 1899 – Hippolyte Lucas, francouzský entomolog (* 17. ledna 1814)
• 1906
  • Paul Drude, německý fyzik (* 12. července 1863)
  • Jules Breton, francouzský malíř a básník (* 1. května 1827)
• 1911 – Marie Pia Savojská, portugalská královna (* 16. října 1847)
• 1922 – Carl Großmann, německý sériový vrah (* 13. prosince 1863)
• 1927 – Albrecht Kossel, německý lékař, nositel Nobelovy ceny (* 16. září 1853)
• 1931 – Oscar Kjellberg, švédský vědec a vynálezce (* 21. září 1870)
• 1932 – René-Louis Baire, francouzský matematik (* 21. ledna 1874)
• 1940 – Carl Einstein, německý historik umění, spisovatel (* 26. dubna 1885)
• 1945 – Julius Dorpmüller, německý politik (* 24. července 1869)
• 1948 – Georges Bernanos, francouzský spisovatel (* 20. února 1923)
• 1955 – Matúš Černák, slovenský politik a diplomat (* 23. srpna 1903)
• 1961 – Ludwig Fleck, polský mikrobiolog, lékař a vědec (* 11. července 1896)
• 1962
  • Helmut Richard Niebuhr, americký křesťanský teolog (* 3. září 1894)
  • Avraham Granot, izraelský politik (* 18. června 1890)
• 1964 – Milan Michal Harminc, slovenský architekt (* 7. října 1869)
• 1966 – George de Hevesy, maďarský radiochemik, nositel Nobelovy ceny (* 1. srpna 1885)
• 1969 – Walter Gropius, německý architekt (* 18. května 1883)
• 1970 – Imre Benoschofsky, maďarský vrchní rabín (* 6. února 1903)
• 1975 – Otto Skorzeny, německý voják (* 12. červen 1908)
• 1983 – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
• 1986 – Jaroslav Stecko, ukrajinský nacionalistický politik (* 19. ledna 1912)
• 1994 – Tawfik Zi'ad, izraelský politik (* 7. května 1929)
• 1995 – Takeo Fukuda, japonský politik (* 14. ledna 1905)
• 2002 – Ted Williams, americký baseballista (* 30. srpna 1918)
• 2010 – Cesare Siepi, italský operní zpěvák (* 10. února 1923)
• 2011
  • Cy Twombly, americký malíř, žijící v Itálii (* 25. dubna 1928)
  • Mika Myllylä, finská běžkyně na lyžích (* 12. září 1969)
  • Hanna Segalová, britská psychoanalytička (* 20. srpna 1918)
• 2012 – Ben Kynard, americký saxofonista a hudební skladatel (* 28. února 1920)
• 2015
  • Dorotea Bavorská, rakouská arcivévodkyně a bavorská princezna (* 25. května 1920)
  • Jóičiró Nambu, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 2008 (* 18. ledna 1921)
• 2017 – Joachim Meisner, německý římskokatolický kněz (* 25. prosince 1933)
• 2020 – Cleveland Eaton, americký jazzový hudebník (* 31. srpna 1939)
• 2021
  • Raffaella Carrà, italská zpěvačka, tanečnice, televizní moderátorka a herečka (* 18. června 1943)
  • Richard Donner, americký režisér a producent (* 24. dubna 1930)
  • Matiss Kivlenieks, lotyšský hokejový brankář (* 26. srpna 1996)

Svátky

Česko

• Státní svátek: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
• Cyril, Cyrila
• Metod, Metoděj, Metodějka
• Socialistický kalendář ČSSR: Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj – památný den Československé socialistické republiky

Svět

• Alžírsko: Den nezávislosti (1962)
• Kapverdy: Den nezávislosti (1975)
• Ostrov Man: Den parlamentu – Tynwald Day (1266)
• Venezuela: Den nezávislosti (1811)
• Laos: Boun Festival
• Rwanda: Den míru a národní jednoty
• Lesotho: Rodinný den (je-li pondělí)
• Zambie: Den hrdinů (je-li pondělí)
• USA: Národní den workoholiků
• Mezinárodní den objetí zdarma

5. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 11. 2023.
minimum	denní průměr	maximum
9,2 °C (1962)	19,5 °C (od 1961)	36,4 °C (1957)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 5. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 5. červenec na Wikimedia Commons