6. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
6. červenec je 187. den roku podle gregoriánského kalendáře (188. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 178 dní.
Události
Česko
- 1415 – Podle rozhodnutí Kostnického koncilu byl Jan Hus jakožto domnělý kacíř upálen na břehu Rýna.
- 1419 – Český král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, převážně z řad Husových odpůrců.
- 1453 – Moravští stavové uznali Ladislava za zemského pána jako markraběte.[zdroj?]
- 1658 – Mladičký císař Leopold I. uděluje dvorní knihtiskařce Lidmile Sedlčanské právo na vydávání prvních pražských německy psaných tištěných novin.
- 1771 – Vyšel císařský robotní patent pro Slezsko, robotovat se mělo 3 dny v týdnu.
- 1850 – Připojení předměstských obcí k Brnu.
- 1851 – Vydáno vládní nařízení umožňující úřadům po dvojí výstraze o své vůli zastavit vydávání libovolných novin.
- 1925 – Vrcholí konflikt s Vatikánem, kvůli zrušenému svátku Jana Nepomuckého a novému památnému dni Jana Husa.
- 1928 – KSČ se navzdory zákazu pokusila zorganizovat velkou demonstraci na Václavském náměstí v Praze, tzv. Rudý den. Pokus skončil neúspěšně, bez zájmu Pražanů.
- 1961 – Začalo vysílat nově zřízené televizní studio Československé televize v Brně.
- 2011 – Česká Wikipedie dosáhla hranice 200 000 článků.
- 2014 – Petra Kvitová vyhrála podruhé Wimbledon po vítězství nad Eugenií Bouchardovou z Kanady.
Svět
- 750 – Dynastie Tang dala An Lushanovi titul krále komendy Dongping, byl zahájen zvyk dynastie Tang korunovat krále.
- 1044 – Vypukl vojenský konflikt mezi armádami Svaté říše římské vedené Jindřichem III. a maďarskými silami uherského krále Samuela Aby.
- 1167 – Wang Čchung-jang a další založili sektu Čchüan-čen
- 1253 – Mindaugas korunován králem Litvy.
- 1339 – Aragonský král Alfons IV. udělil baronství Ayerbe své manželce Eleonoře a odkázal ho jejich synovi Ferdinandovi.
- 1348 – Papežská bula Klementa VI. během morové epidemie v Evropě prohašuje, že Židé nejsou zodpovědni za mor a nabádá k jejich ochraně. Papež prohlašoval, že mor nepochází od lidí, ale od astrální konjunkce, anebo je to bič boží. Tato bula však neměla žádný účinek.
- 1483 – Richard III. byl korunován králem Anglie.
- 1553 – Mladý Eduard VI. umřel bez následníků. Podle závěti jeho otce Jindřicha VIII., pokud Eduard zemře bez dědiců – což se stalo – anglický trůn zdědí dcery Kateřina Aragonská a Anna Boleynová, budoucí Marie I. Anglická a Alžběty I. Anglická.
- 1573 – Jerónimo Luis de Cabrera založil vesnici Córdoba v dnešní Córdobě, v Argentině .
- 1630 – Třicetiletá válka: V Pomořanech se vylodila švédská armáda, čímž začala tzv. švédská válka.
- 1713 – V Madridu (Španělsko) se konalo první oficiální pracovní zasedání Královské španělské akademie v domě zakladatele Juana Manuela Fernándeze Pacheca.
- 1782 – Antonio Caballero y Góngora -španělský arcibiskup byl jmenován místokrálem Nové Granady .
- 1785 – Měnovou jednotkou USA byl jednomyslně zvolen dolar.
- 1809 – V bitvě u Wagramu porazil Napoleon Bonaparte armádu Rakouského císařství.
- 1854 – První sjezd americké Republikánské strany.
- 1878 – Cesáreo Guillermo skončil jako prezident v Dominikánské republice, nastoupil Ignacio María González.
- 1882 – Thomas Alva Edison v New Yorku spustil první elektrárnu na světě, kde dva parní stroje pomocí dvou dynam vyráběly stejnosměrné napětí 110 V pro několik žárovek u zákazníků. Pro havárii byla elektrárna ještě týž den vypnuta, skutečný komerční provoz byl spuštěn o dva měsíce později po dostavbě na 6 dynam po 100 kW výkonu.
- 1885 – Louis Pasteur úspěšně otestoval svou vakcínu proti vzteklině na dítěti Joseph Meister.
- 1893 – Tornádo v Pomeroy ve státě Iowa zničilo téměř celé město, zahynulo 71 lidí a dalších 200 bylo zraněno.
- 1900 – Ruský car Mikuláš II. nařídil invazi do severovýchodní Číny.
- 1904 – Britští vojáci obsadili Gyantse v Tibetu.
- 1905 – Alfred Digging byl podruhé zvolen premiérem Austrálie.
- 1908 – Robert Peary vyplul na svou výpravu, na které později dosáhl severního pólu.
- 1909 – Císař Vilém II. a švédský král Gustav V. otevřeli železniční a trajektové spojení přes Baltské moře. První železniční vlak projel trajekt na Royal Line mezi německým přístavem Sassnitz Ferry Port a Trelleborgem ve Švédsku.
- 1915
- Jü Čching-fang, vůdce státu Ming Mercy, oznámil své povstání proti japonské nadvládě v Lai'anu v Tainanu, což byla největší ozbrojená protijaponská akce během japonské vlády na Tchaj-wanu.
- Tomáš Garrigue Masaryk v reformačním sále Univerzity v Ženevě vyhlásil obrannou válku proti Rakousku-Uhersku.
- 1917 – Arabské arabské vojsko vedené Thomasem Edwardem Lawrencem dobylo Akabu Osmanské říše.
- 1919 – Vzducholoď R 34 překonala jako první vzducholoď Atlantský oceán.
- 1929 – V Krakově byla otevřena Zoologická zahrada.
- 1934 – Chile: Masakr v Ránquil. Vláda poslala policii potlačit povstání dělníků.
- 1939 – Sovětská pilotka Olga Klepíková vytvořila absolutní traťový rekord s kluzákem RF-7. Nalétaných 749 209 kilometrů bylo překonáno až v roce 1951 s letadlem s laminárním profilem.
- 1941 – V Husiatynu a v Brzeżanech v bývalém Ternopilském vojvodství byly zavražděny stovky židů ukrajinskými nacionalisty
- 1942 – Anne Franková s rodinou se přestěhovala do úkrytu v Amsterdamu, který připravovali skoro rok
- 1944
- Rudá armáda okupovala Baranavičy v Bělorusku
- Při požáru cirkusu v Hartfordu zahynulo 168 lidí a přes 700 jich bylo zraněno.
- 1945 – Nikaragua se stala prvním státem na světě, který formálně akceptoval status OSN
- 1947 – Sovětský svaz zahájil výrobu útočné pušky AK-47, která se od té doby stala nejpoužívanější a nejprodávanější útočnou puškou na světě.
- 1952 – Poslední den tramvajové dopravy v Londýně, od dalšího dne jezdily pouze autobusy
- 1957
- Althea Gibsonová vyhrála tenisový turnaj ve Wimbledonu jako první hráčka černé pleti.
- John Lennon se svou skupinou The Quarrymen hrál na pouti v Liverpoolu, kde se poprvé setkal s Paulem McCartney.
- 1958
- V Mexiku se konaly federální volby, byl zvolen prezident Adolfo López Mateos z Institucionální revoluční strany.
- Argentinský pětinásobný mistr světa Formule 1 Juan Manuel Fangio oznámil svůj odchod z motoristického sportu.
- 1959 – V Sársku, které bylo od roku 1957 Lucemburskou smlouvou začleněno do Spolkové republiky Německo, byl sárský frank nahrazen německou markou.
- 1960 – Americká námořní vzducholoď ZPG-3W Vigilance, která pátrala po dvou chybějících jachtách, explodovala a spadla do oceánu u pobřeží New Jersey, zemřelo 18 z 21 lidí na palubě.
- 1961 – V Moskvě byla podepsána sovětsko-severokorejská smlouva o přátelství a vzájemné pomoci
- 1962 – V Nevadě byl uskutečněn experimentální nukleární výbuch, po němž vznikl skoro 400 m široký kráter.
- 1964
- V Liverpoolu se uskutečnila premiéra prvního filmu skupiny The Beatles – Perný den (A Hard Day's Night).
- Malawi získalo nezávislost na Spojeném království.
- 1965 – Anglie: 41 lidí zemřelo při havárii vojenského dopravního letadla ve vesnici Little Baldon poblíž Oxfordu, nikdo nepřežil.
- 1966 – Malawi se stalo republikou a Hastings Kamuzu Banda jejím prvním prezidentem.
- 1967 – Nigerijská armáda vtrhla do Biafry, začala válka.
- 1975 – Komory vyhlásily svou nezávislost na Francii.
- 1976 – Start kosmické lodi Sojuz 21.
- 1979 – Start družice Horizont-2.
- 1988
- Exploze zničila vrtnou plošinu Piper Alpha v Severním moři, 167 lidí zahynulo.
- Mexiko: konaly se kontroverzní prezidentské volby, které vedly k vítězství Carlose Salinase De Gortariho
- 1992 – softwarová společnost SAP se sídlem ve Walldorfu v Bádensku-Württembersku dodala první verzi R/3.
- 1995
- Politik SPD Johannes Rau byl popáté zvolen premiérem Severního Porýní-Vestfálska.
- V Srbsku pod velením generála Ratka Mladiče byl zahájen útok na Srebrenici a následně bylo zabito více než 8 000 Bosňanů. Tehdejší generální tajemník OSN Boutros Boutros-Gehry to označil za "Nejzávažnější zločin v Evropě po druhé světové válce".
- 1998 – Letiště Hong Kong International Airport, nově postavené na ostrově Chek Lap Kok, zahájilo provoz a nahradilo letiště Kai Tak.
- 2004 – Cassini / Huygens kosmická loď vstoupila na oběžnou dráhu Titanu, měsíce Saturnu
- 2006
- 2008 – Pákistán: 19 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku na skupinu policistů v hlavním městě Islámábádu .
- 2009 – Jadranka Kosor se stala první ženou- premiérkou Chorvatska.
- 2011 – Žijící pachatelé nacisticko-fašistických masakrů Vallucciole, Monchio a Cervarolo byli odsouzeni
- 2013
- 2016
- V Amsterdamu začalo 23. mistrovství Evropy v atletice. Ve finále běhu na 10 000 metrů žen zvítězila turecká Yasemin Can
- Byla spuštěna Mobilní hra Pokémon GO, což způsobilo obrovskou senzaci ve světě.
- 2017 – Tallis Obed Moses se stal prezidentem Vanuatu.
- 2018 – Americké ministerstvo obchodu oznámilo první kolo cel na dovážené čínské zboží v hodnotě asi 34 miliard dolarů a čínské ministerstvo obchodu oznámilo reciproční cla, což je považováno za oficiální začátek čínsko-americké obchodní války.
- 2021 – Antonov An -26 Air Enterprise havaroval při letu z Petropavlovska při přistávání v Palaně na Kamčatce, zemřelo všech 28 lidí na palubě.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 6. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1717 – Ignác František Platzer, sochař († 27. září 1787)
- 1826
- Kryštof Kachler, arciděkan v Horní Polici († 1. dubna 1897)
- Vilém Ignác Petters, lékař († 29. července 1875)
- 1855 – Irma Geisslová, spisovatelka a básnířka († 27. května 1914)
- 1861 – Josef Kožíšek, spisovatel a pedagog († 1933)
- 1863 – Dominik Fey, architekt († 21. září 1950)
- 1865 – František Krásný, architekt († 14. června 1947)
- 1870 – Karel Statečný, první profesor na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze († 12. srpna 1927)
- 1879 – Emil Pavel Lány, šlechtic, právník a historik († 5. května 1945)
- 1884 – Jindřich Urbánek, lékař a politik († 13. srpna 1964)
- 1885 – Jan Fleischmann, hokejista († 23. září 1939)
- 1886 – Metoděj Dominik Trčka, katolický kněz, mučedník, oběť komunistického režimu († 23. března 1959)
- 1887 – Metoděj Vlach, konstruktér, letec a cestovatel († 8. února 1952)
- 1888 – Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik († 24. února 1973)
- 1896 – Vladimír Polívka, klavírista, spisovatel, hudební skladatel a pedagog († 11. května 1948)
- 1900 – Richard Wiesner, malíř († 6. listopadu 1972)
- 1903 – Saša Machov, tanečník, choreograf a režisér, účastník protinacistického odboje († 23. června 1951)
- 1907 – Jaroslav Foglar, spisovatel († 23. ledna 1999)
- 1911 – Jiří Sobotka, fotbalový reprezentant († 20. května 1994)
- 1912 – Rudolf Deyl mladší, herec († 21. listopadu 1967)
- 1913 – Ota Ornest, dramaturg a režisér († 4. srpna 2002)
- 1915 – Herberta Masaryková, vnučka Tomáše Garrigua Masaryka a dcera malíře Herberta Masaryka († 30. září 1996)
- 1916 – Tomáš Šalé, atlet, běžec († 18. srpna 1986)
- 1922 – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista († 16. října 1984)
- 1924 – Ludmila Eckertová, fyzička († 14. června 2009)
- 1926 – Bóra Kříž, jazzový hudebník, multiinstrumentalista († 12. října 1987)
- 1928
- Hermína Franková, spisovatelka, autorka filmových scénářů († 7. června 2024)
- Jan Truhlář, hudební skladatel, kytarista a pedagog († 8. února 2007)
- 1930 – Jan Kyzlink, operní pěvec († 4. května 1991)
- 1931 – Vladimír Blucha, historik
- 1933 – Vladimír Miltner, indolog († 13. ledna 1997)
- 1943 – Richard Konkolski, mořeplavec
- 1944 – Ivan Pilný, politik a podnikatel v oboru informačních technologií
- 1946 – Bedřich Brunclík, hokejový reprezentant
- 1948
- Václav Chaloupka, dostihový jezdec, trenér, chovatel, majitel koní
- Karel Neffe, veslař, bronzová na OH 1972
- 1951 – Vladimír Čech, herec, moderátor († 22. března 2013)
- 1956 – Alexej Pyško, filmový a divadelní herec
- 1957 – Bartoloměj Štěrba, sochař, restaurátor a štukatér
- 1959
- Jiří Urban, heavy-metalový kytarista
- Radek Rejšek, varhaník, skladatel, režisér a redaktor
- 1966 – Jiří Macháček, herec, zpěvák, písňový textař a moderátor
- 1973 – Petr Gazdík, divadelní herec
- 1999 – Lukáš Vašina, volejbalový reprezentant
Svět
- 1748 – Jan Jeník, německý luteránský duchovní († 27. července 1827)
- 1781 – Thomas Stamford Raffles, britský státník, zakladatel Singapuru († 5. července 1826)
- 1796 – Mikuláš I. Pavlovič, ruský car († 1855)
- 1809 – Alexandre-François Debain, francouzský výrobce hudebních nástrojů († 3. prosince 1877)
- 1818 – Adolf Anderssen, německý šachový mistr († 13. března 1879)
- 1832 – Maxmilián I. Mexický, mexický císař z rodu Habsburků († 19. června 1867)
- 1838 – Vatroslav Jagić, chorvatský slavista († 5. srpna 1923)
- 1857 – Jakub Bojko, polský spisovatel a politik († 7. dubna 1943)
- 1859 – Carl Gustaf Verner von Heidenstam, švédský spisovatel († 20. května 1940)
- 1862 – Auguste Prosper Daguillon, francouzský botanik († 17. července 1908)
- 1870 – Markéta Klementina Rakouská, členka uherské linie Habsbursko-lotrinské dynastie († 2. května 1955)
- 1873 – William Hobson Mills, anglický chemik († 22. února 1959)
- 1877
- Ivan Kaljajev, ruský revolucionář († 23. května 1905)
- Alexej Michajlovič Remizov, ruský spisovatel a kaligraf († 26. září 1957)
- 1878
- Ulrich Graf, německý nacistický politik († 3. března 1950)
- Eino Leino, finský básník († 10. ledna 1926)
- 1879 – Karl Maybach, německý konstruktér († 6. února 1960)
- 1885 – Alexandr Jakovlevič Tairov, ruský herec a režisér († 25. září 1950)
- 1886 – Marc Bloch, francouzský historik († 16. června 1944)
- 1890 – Dhan Gopal Mukerdží, indický spisovatel († 14. července 1936)
- 1892 – Willy Coppens, nejúspěšnější belgický stíhací pilot první světové války († 21. prosince 1986)
- 1893 – Ján Dopjera, slovensko-americký vynálezce († 3. ledna 1988)
- 1901 – Pavel Alexejevič Rotmistrov, sovětský maršál tankových vojsk († 6. dubna 1982)
- 1906 – Cuth Harrison, britský pilot F1 († 21. ledna 1981)
- 1907 – Frida Kahlo, mexická malířka († 13. července 1954)
- 1912
- Gerhard Ebeling, evangelický teolog († 30. září 2001)
- Heinrich Harrer, rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel († 7. ledna 2006)
- 1916 – J. Milton Yinger, americký sociolog († 28. července 2011)
- 1921 – Nancy Reaganová, americká herečka, manželka Ronalda Reagana
- 1923 – Wojciech Jaruzelski, polský komunistický generál, politik a prezident († 25. května 2014)
- 1924 – Louie Bellson, americký bubeník († 14. února 2009)
- 1925 – Bill Haley, americký zpěvák († 9. února 1981)
- 1927 – Janet Leighová, americká herečka († 3. října 2004)
- 1931 – Aloyzas Sakalas, litevský fyzik, politik
- 1934 – René Urtreger, francouzský jazzový klavírista
- 1935
- Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama, duchovní i světský vůdce Tibetu
- Otakar Vystrčil, malíř, grafik a pedagog
- 1936 – Chris White, americký jazzový kontrabasista († 2. listopadu 2014)
- 1937
- Jig'al Šilo, izraelský archeolog († 14. listopadu 1987)
- Vladimir Ashkenazy, ruský skladatel a pianista
- 1939
- Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows († 18. března 2011)
- Mary Petersová, britská atletka, olympijská vítězka v pětiboji
- 1940
- Pavel Litvinov, ruský fyzik, disident
- Nursultan Nazarbajev, kazašský prezident
- Rex Cawley, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek
- 1944 – Bernhard Schlink, německý spisovatel
- 1946
- George W. Bush, 43. americký prezident
- Sylvester Stallone, americký herec
- Peter Singer, australský filosof a aktivista
- 1947 – Jicchak Levy, izraelský rabín a politik
- 1948
- Nathalie Baye, francouzská divadelní a filmová herečka
- Brad Park, kanadský hokejista
- 1951 – Geoffrey Rush, australský herec
- 1952
- Hilary Mantelová, britská spisovatelka († 23. září 2022)
- Adi Šamir, izraelský informatik
- 1958 – Jennifer Saunders, britská herečka, scenáristka a zpěvačka
- 1964 – John Ottman, americký skladatel filmové hudby
- 1969
- Brian Van Holt, americký herec
- Christopher Scarver, americký vrah, který ve věznici zabil vraha Jeffreyho Dahmera
- 1970 – Inspectah Deck, americký rapper a hudební producent
- 1974 – Zé Roberto, brazilský fotbalista
- 1975 – 50 Cent, americký rapper a herec
- 1980 – Eva Greenová, francouzská herečka
- 1987 – Kate Nash, anglická zpěvačka
- 1995 – Gregor Vezonik, slovinský sportovní lezec
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 6. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1799 – Josef Ceregetti, malíř a kronikář (* 14. března 1722)
- 1858 – Jan Emanuel Doležálek, hudební skladatel (* 22. května 1780)
- 1876 – Karel Würbs, kreslíř, malíř, litograf a pedagog (* 11. srpna 1807)
- 1899 – František Vinkler, novinář, překladatel, společenský organizátor na Mělnicku, defraudant (* 18. ledna 1839)
- 1911 – Ignác Šechtl, fotograf a průkopník kinematografie (* 26. května 1840)
- 1913 – Vojtěch Král z Dobré Vody, heraldik, sfragistik a cvičitel Sokola (* 20. dubna 1844)
- 1920 – Václav Krotký, kladenský stavitel (* 26. prosince 1855)
- 1925 – Jan Řežábek, ředitel obchodní akademie, zeměpisec a překladatel (* 16. května 1852)
- 1933 – Josef Kožíšek, básník a esperantista (* 6. července 1861)
- 1948 – František Svoboda, fotbalista (* 5. srpna 1906)
- 1951 – Josef Hüttel, dirigent a hudební skladatel (* 18. července 1893)
- 1955 – Prokop Toman, právník, historik a sběratel výtvarného umění (* 21. prosince 1872)
- 1956 – Josef Chochol, architekt (* 13. prosince 1880)
- 1962 – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec (* 30. září 1900)
- 1965 – Jiří Brdlík, pediatr (* 24. října 1883)
- 1971 – Bohdan Lacina, malíř (* 15. února 1912)
- 1974 – Stanislav Adam, učitel, houslista a hudební skladatel (* 30. dubna 1889)
- 1985
- Jaroslav Porák, bohemista, slavista (* 23. května 1931)
- Pavel Spálený, herec (* 17. listopadu 1915)
- 1986
- Blanka Waleská, herečka (* 19. května 1910)
- Vladimír Šacha, spisovatel (* 11. července 1903)
- 1987 – Jozef Čabelka, vědec v oboru metalurgie (* 15. února 1910)
- 1994 – Jan Zemek, voják a příslušník výsadku Silver B (* 3. května 1915)
- 1999 – Vladimír Kovářík, malíř, ilustrátor a grafik (* 11. února 1921)
- 2004 – Jan Němeček, kameraman (* 22. března 1926)
- 2005 – Josef Randa, sochař a exulant (* 10. ledna 1933)
- 2008 – Karel Hála, zpěvák (* 2. října 1933)
- 2009 – Josef Lamka, výtvarník, scenárista, režisér a animátor (* 12. listopadu 1931)
- 2011
- Eva Palyzová, dostihová žokejka (* 17. září 1935)
- Josef Suk mladší, houslista (* 8. srpna 1929)
- 2014 – Zdeněk Pičman, fotbalový reprezentant (* 23. ledna 1933)
Svět
- 1189 – Jindřich II. Plantagenet, anglický král (* 5. března 1133)
- 1249 – Alexandr II. Skotský, skotský král (* 1198)
- 1362 – Čagan Temür, mongolský vojevůdce říše Jüan
- 1415 – Jan Hus, náboženský reformátor (* asi 1371)
- 1476 – Regiomontanus, německý matematik a astronom (* 6. června 1436)
- 1533 – Ludovico Ariosto, italský renesanční básník (* 8. září 1474)
- 1535 – Thomas More, anglický spisovatel a filozof (* 1478)
- 1553 – Eduard VI., anglický král z rodu Tudorovců (* 12. října 1537)
- 1571 – Motonari Móri, japonský daimjó (* 1497)
- 1796 – Adam Naruszewicz, polský osvícenský literát a historik (* 20. října 1733)
- 1809
- Antoine Lasalle, francouzský generál (* 10. května 1775)
- Joseph Armand von Nordmann, rakouský podmaršálek (* 31. srpna 1759)
- 1835 – John Marshall, americký právník a politik, předseda Nejvyššího soudu (* 24. září 1755)
- 1854 – Georg Simon Ohm, německý fyzik (* 16. března 1789)
- 1865 – Žofie Vilemína Švédská, švédská princezna, bádenská velkovévodkyně (* 21. května 1801)
- 1893 – Guy de Maupassant, francouzský spisovatel (* 1850)
- 1895 – Julius Zupitza, německý anglista (* 4. ledna 1844)
- 1902 – Maria Goretti, italská světice (* 1890)
- 1904
- Witold Zglenicki, polský geolog (* 6. ledna 1850)
- Abaj Kunanbajuly, kazašský básník, filozof a hudební skladatel (* 10. srpna 1845)
- 1911 – Alexandra Sasko-Altenburská, ruská velkokněžna (* 8. června 1830)
- 1915
- Artur Bylandt-Rheidt, předlitavský státní úředník a politik (* 3. února 1854)
- Lawrence Hargrave, australský astronom, letecký průkopník a konstruktér (* 1850)
- 1916 – Odilon Redon, francouzský malíř (* 1840)
- 1918 – Wilhelm von Mirbach-Harff, německý diplomat (* 2. července 1871)
- 1919 – Griffith J. Griffith, americký novinář a průmyslník (* 4. ledna 1850)
- 1922 – Maria Teresa Ledóchowska, polská misionářka (* 29. dubna 1863)
- 1937 – Bohdan-Ihor Antonyč, ukrajinský spisovatel (* 5. října 1909)
- 1943 – Teruo Akijama, admirál japonského císařského námořnictva (* 16. září 1891)
- 1944 – Čúiči Nagumo, admirál japonského císařského námořnictva (* 25. března 1887)
- 1945 – Adolf Bertram, arcibiskup vratislavský a kardinál (* 14. března 1859)
- 1946 – Jeanette Thurber, ředitelka newyorské konzervatoře (* 29. ledna 1850)
- 1956 – Norbert Mueller, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 14. února 1906)
- 1959 – George Grosz, německo-americký malíř (* 26. července 1893)
- 1960 – Aneurin Bevan, britský politik (* 15. listopadu 1897)
- 1961 – Scott LaFaro, americký kontrabasista (* 3. dubna 1936)
- 1962
- William Faulkner, americký spisovatel (* 1897)
- Josef August Rakouský, rakouský arcivévoda, polní maršál (* 9. srpna 1872)
- Aba Achime'ir, izraelský novinář, historik a politický aktivista (* 2. listopadu 1897)
- 1971 – Louis Armstrong, americký hudebník (* 1901)
- 1973 – Otto Klemperer, německý dirigent a hudební skladatel (* 14. května 1885)
- 1976 – Ču Te, čínský komunistický vojevůdce a státník (* 1. prosince 1886)
- 1977 – Sergej Kruglov, sovětský ministra vnitra (* 2. října 1907)
- 1988 – Ray Barbuti, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 12. června 1905)
- 1989
- Jean Bouise, francouzský herec (* 3. června 1929)
- János Kádár, maďarský komunistický politik, v letech 1956 až 1988 vůdce Maďarské dělnické socialistické strany (* 1912)
- 1990 – Měrćin Nowak-Njechorński, lužickosrbský malíř a spisovatel (* 13. června 1900)
- 1995 – Aziz Nesin, turecký spisovatel (* 20. prosince 1915)
- 1999 – Joaquín Rodrigo, španělský klavírista a skladatel (* 22. listopadu 1901)
- 2000 – Władysław Szpilman, polský klavírista a hudební skladatel (* 5. prosince 1911)
- 2002 – Antonio Ignacio Velasco García, arcibiskup Caracasu, kardinál (* 17. ledna 1929)
- 2003 – Skip Battin, americký hudebník (* 18. února 1934)
- 2004 – Thomas Klestil, rakouský prezident (* 10. října 1907)
- 2005
- Evan Hunter, Ed McBain, americký spisovatel (* 15. října 1926)
- Claude Simon, francouzský básník, nositel Nobelovy ceny (* 1913)
- 2006 – Cal Lampley, americký hudební producent (* 4. března 1924)
- 2007 – Frankie Laine, americký zpěvák a herec (* 30. března 1913)
- 2009
- Robert McNamara, americký voják, politik, obchodník, bývalý ministr obrany USA (* 1916)
- Vasilij Aksjonov, ruský spisovatel (* 18. srpna 1932)
- 2019
- João Gilberto, brazilský zpěvák, skladatel a kytarista (* 10. června 1931)
- Cameron Boyce, americký herec, zpěvák a tanečník (* 28. května 1999)
- 2020 – Ennio Morricone, italský hudební skladatel (* 10. listopadu 1928)
- 2021 – Djivan Gasparyan, arménský skladatel a hudebník hrající na duduk (* 12. října 1928)
- 2023
- Attila Abonyi, australský fotbalista (* 16. srpna 1946)
- Arnaldo Forlani, italský politik (* 8. prosince 1925)
Svátky
Česko
- Státní svátek: Den upálení mistra Jana Husa
- Izaiáš
- Socialistický kalendář:
- Upálení mistra Jana Husa (1415) – památný den Československé socialistické republiky
- Mezinárodní družstevní den
Svět
- Katolická církev: sv. Maria Goretti (a další, viz Svatý den)
- Komory: Den nezávislosti (1975)
- Litva: Den státnosti
- Malawi: Den nezávislosti (1964)
- Malawi: Den republiky (1966)
- Světový den polibku
- Světový den Tibetu
6. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
8,8 °C (1962) | 19,6 °C (od 1961) | 35,1 °C (1922) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 6. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 6. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Jiří Macháček at 42nd Karlovy Vary International Film Festival
Autor: cropped from photo by Luca Galuzzi (Lucag), Licence: CC BY-SA 2.5
Tenzin Gyatso, the fourteenth and current Dalai Lama, is the leader of the exiled Tibetan government in India. He was awarded the Nobel Peace Prize in 1989. Photographed during his visit in Cologno Monzese MI, Italy, on december 8th, 2007.
Autor: Laurahartley, Licence: CC BY-SA 4.0
Rapper 50 Cent pictured in Tup Tup Palace night club with owners James Jukes and Matt LoveDough, Newcastle, UK, 7th November 2015.
Frida Kahlo (gelatin silver print, 15.2 by 10.8 cm)
Autor: Towpilot, Licence: CC BY-SA 3.0
Sylvester Stallone in Sweden to promote "Rambo III"
Louis Armstrong, head-and-shoulders portrait, facing front, looking at trumpet (F. X. Hüller & Co Neustadt/Aisch) / World Telegram & Sun photo by Herman Hiller.
(c) Dan Shao, CC BY-SA 2.0
Eva Greenová na filmovém festivalu v Torontu v roce 2009
Mistr Jan Hus na hranici. Iluminace Jenského kodexu (kolem r. 1500)