6. červenec

6. červenec je 187. den roku podle gregoriánského kalendáře (188. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 178 dní.

• 1415 – Podle rozhodnutí Kostnického koncilu byl Jan Hus jakožto domnělý kacíř upálen na břehu Rýna.
• 1419 – Český král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, převážně z řad Husových odpůrců.
• 1453 – Moravští stavové uznali Ladislava za zemského pána jako markraběte.^[zdroj?]
• 1658 – Mladičký císař Leopold I. uděluje dvorní knihtiskařce Lidmile Sedlčanské právo na vydávání prvních pražských německy psaných tištěných novin.
• 1771 – Vyšel císařský robotní patent pro Slezsko, robotovat se mělo 3 dny v týdnu.
• 1850 – Připojení předměstských obcí k Brnu.
• 1851 – Vydáno vládní nařízení umožňující úřadům po dvojí výstraze o své vůli zastavit vydávání libovolných novin.
• 1925 – Vrcholí konflikt s Vatikánem, kvůli zrušenému svátku Jana Nepomuckého a novému památnému dni Jana Husa.
• 1928 – KSČ se navzdory zákazu pokusila zorganizovat velkou demonstraci na Václavském náměstí v Praze, tzv. Rudý den. Pokus skončil neúspěšně, bez zájmu Pražanů.
• 1961 – Začalo vysílat nově zřízené televizní studio Československé televize v Brně.
• 2011 – Česká Wikipedie dosáhla hranice 200 000 článků.
• 2014 – Petra Kvitová vyhrála podruhé Wimbledon po vítězství nad Eugenií Bouchardovou z Kanady.

• 750 – Dynastie Tang dala An Lushanovi titul krále komendy Dongping, byl zahájen zvyk dynastie Tang korunovat krále.
• 1044 – Vypukl vojenský konflikt mezi armádami Svaté říše římské vedené Jindřichem III. a maďarskými silami uherského krále Samuela Aby.
• 1167 – Wang Čchung-jang a další založili sektu Čchüan-čen
• 1253 – Mindaugas korunován králem Litvy.
• 1339 – Aragonský král Alfons IV. udělil baronství Ayerbe své manželce Eleonoře a odkázal ho jejich synovi Ferdinandovi.
• 1348 – Papežská bula Klementa VI. během morové epidemie v Evropě prohašuje, že Židé nejsou zodpovědni za mor a nabádá k jejich ochraně. Papež prohlašoval, že mor nepochází od lidí, ale od astrální konjunkce, anebo je to bič boží. Tato bula však neměla žádný účinek.
• 1483 – Richard III. byl korunován králem Anglie.
• 1553 – Mladý Eduard VI. umřel bez následníků. Podle závěti jeho otce Jindřicha VIII., pokud Eduard zemře bez dědiců – což se stalo – anglický trůn zdědí dcery Kateřina Aragonská a Anna Boleynová, budoucí Marie I. Anglická a Alžběty I. Anglická.
• 1573 – Jerónimo Luis de Cabrera založil vesnici Córdoba v dnešní Córdobě, v Argentině .
• 1630 – Třicetiletá válka: V Pomořanech se vylodila švédská armáda, čímž začala tzv. švédská válka.
• 1713 – V Madridu (Španělsko) se konalo první oficiální pracovní zasedání Královské španělské akademie v domě zakladatele Juana Manuela Fernándeze Pacheca.
• 1782 – Antonio Caballero y Góngora -španělský arcibiskup byl jmenován místokrálem Nové Granady .
• 1785 – Měnovou jednotkou USA byl jednomyslně zvolen dolar.
• 1809 – V bitvě u Wagramu porazil Napoleon Bonaparte armádu Rakouského císařství.
• 1854 – První sjezd americké Republikánské strany.
• 1878 – Cesáreo Guillermo skončil jako prezident v Dominikánské republice, nastoupil Ignacio María González.
• 1882 – Thomas Alva Edison v New Yorku spustil první elektrárnu na světě, kde dva parní stroje pomocí dvou dynam vyráběly stejnosměrné napětí 110 V pro několik žárovek u zákazníků. Pro havárii byla elektrárna ještě týž den vypnuta, skutečný komerční provoz byl spuštěn o dva měsíce později po dostavbě na 6 dynam po 100 kW výkonu.
• 1885 – Louis Pasteur úspěšně otestoval svou vakcínu proti vzteklině na dítěti Joseph Meister.
• 1893 – Tornádo v Pomeroy ve státě Iowa zničilo téměř celé město, zahynulo 71 lidí a dalších 200 bylo zraněno.
• 1900 – Ruský car Mikuláš II. nařídil invazi do severovýchodní Číny.
• 1904 – Britští vojáci obsadili Gyantse v Tibetu.
• 1905 – Alfred Digging byl podruhé zvolen premiérem Austrálie.
• 1908 – Robert Peary vyplul na svou výpravu, na které později dosáhl severního pólu.
• 1909 – Císař Vilém II. a švédský král Gustav V. otevřeli železniční a trajektové spojení přes Baltské moře. První železniční vlak projel trajekt na Royal Line mezi německým přístavem Sassnitz Ferry Port a Trelleborgem ve Švédsku.
• 1915
  • Jü Čching-fang, vůdce státu Ming Mercy, oznámil své povstání proti japonské nadvládě v Lai'anu v Tainanu, což byla největší ozbrojená protijaponská akce během japonské vlády na Tchaj-wanu.
  • Tomáš Garrigue Masaryk v reformačním sále Univerzity v Ženevě vyhlásil obrannou válku proti Rakousku-Uhersku.
• 1917 – Arabské arabské vojsko vedené Thomasem Edwardem Lawrencem dobylo Akabu Osmanské říše.
• 1919 – Vzducholoď R 34 překonala jako první vzducholoď Atlantský oceán.
• 1929 – V Krakově byla otevřena Zoologická zahrada.
• 1934 – Chile: Masakr v Ránquil. Vláda poslala policii potlačit povstání dělníků.
• 1939 – Sovětská pilotka Olga Klepíková vytvořila absolutní traťový rekord s kluzákem RF-7. Nalétaných 749 209 kilometrů bylo překonáno až v roce 1951 s letadlem s laminárním profilem.
• 1941 – V Husiatynu a v Brzeżanech v bývalém Ternopilském vojvodství byly zavražděny stovky židů ukrajinskými nacionalisty
• 1942 – Anne Franková s rodinou se přestěhovala do úkrytu v Amsterdamu, který připravovali skoro rok
• 1944
  • Rudá armáda okupovala Baranavičy v Bělorusku
  • Při požáru cirkusu v Hartfordu zahynulo 168 lidí a přes 700 jich bylo zraněno.
• 1945 – Nikaragua se stala prvním státem na světě, který formálně akceptoval status OSN
• 1947 – Sovětský svaz zahájil výrobu útočné pušky AK-47, která se od té doby stala nejpoužívanější a nejprodávanější útočnou puškou na světě.
• 1952 – Poslední den tramvajové dopravy v Londýně, od dalšího dne jezdily pouze autobusy
• 1957
  • Althea Gibsonová vyhrála tenisový turnaj ve Wimbledonu jako první hráčka černé pleti.
  • John Lennon se svou skupinou The Quarrymen hrál na pouti v Liverpoolu, kde se poprvé setkal s Paulem McCartney.
• 1958
  • V Mexiku se konaly federální volby, byl zvolen prezident Adolfo López Mateos z Institucionální revoluční strany.
  • Argentinský pětinásobný mistr světa Formule 1 Juan Manuel Fangio oznámil svůj odchod z motoristického sportu.
• 1959 – V Sársku, které bylo od roku 1957 Lucemburskou smlouvou začleněno do Spolkové republiky Německo, byl sárský frank nahrazen německou markou.
• 1960 – Americká námořní vzducholoď ZPG-3W Vigilance, která pátrala po dvou chybějících jachtách, explodovala a spadla do oceánu u pobřeží New Jersey, zemřelo 18 z 21 lidí na palubě.
• 1961 – V Moskvě byla podepsána sovětsko-severokorejská smlouva o přátelství a vzájemné pomoci
• 1962 – V Nevadě byl uskutečněn experimentální nukleární výbuch, po němž vznikl skoro 400 m široký kráter.
• 1964
  • V Liverpoolu se uskutečnila premiéra prvního filmu skupiny The Beatles – Perný den (A Hard Day's Night).
  • Malawi získalo nezávislost na Spojeném království.
• 1965 – Anglie: 41 lidí zemřelo při havárii vojenského dopravního letadla ve vesnici Little Baldon poblíž Oxfordu, nikdo nepřežil.
• 1966 – Malawi se stalo republikou a Hastings Kamuzu Banda jejím prvním prezidentem.
• 1967 – Nigerijská armáda vtrhla do Biafry, začala válka.
• 1975 – Komory vyhlásily svou nezávislost na Francii.
• 1976 – Start kosmické lodi Sojuz 21.
• 1979 – Start družice Horizont-2.
• 1988
  • Exploze zničila vrtnou plošinu Piper Alpha v Severním moři, 167 lidí zahynulo.
  • Mexiko: konaly se kontroverzní prezidentské volby, které vedly k vítězství Carlose Salinase De Gortariho
• 1992 – softwarová společnost SAP se sídlem ve Walldorfu v Bádensku-Württembersku dodala první verzi R/3.
• 1995
  • Politik SPD Johannes Rau byl popáté zvolen premiérem Severního Porýní-Vestfálska.
  • V Srbsku pod velením generála Ratka Mladiče byl zahájen útok na Srebrenici a následně bylo zabito více než 8 000 Bosňanů. Tehdejší generální tajemník OSN Boutros Boutros-Gehry to označil za "Nejzávažnější zločin v Evropě po druhé světové válce".
• 1998 – Letiště Hong Kong International Airport, nově postavené na ostrově Chek Lap Kok, zahájilo provoz a nahradilo letiště Kai Tak.
• 2004 – Cassini / Huygens kosmická loď vstoupila na oběžnou dráhu Titanu, měsíce Saturnu
• 2006
  • Podněstří: 8 lidí bylo zabito a 26 zraněno při bombovém útoku v Tiraspolu.
  • V průsmyku Nathu La byl znovu otevřen hlavní himálajský hraniční přechod mezi Čínou a Indií.
• 2008 – Pákistán: 19 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku na skupinu policistů v hlavním městě Islámábádu .
• 2009 – Jadranka Kosor se stala první ženou- premiérkou Chorvatska.
• 2011 – Žijící pachatelé nacisticko-fašistických masakrů Vallucciole, Monchio a Cervarolo byli odsouzeni
• 2013
  • V Kanadě na Lac-Mégantic , nákladní vlak vezoucí ropu vykolejil a explodoval v centru města, zemřelo 47 lidí.
  • Při havárii Boeingu 777 společnosti South Korean Asiana Airlines na mezinárodním letišti v San Franciscu 3 lidé zemřeli a 185 bylo zraněno.
• 2016
  • V Amsterdamu začalo 23. mistrovství Evropy v atletice. Ve finále běhu na 10 000 metrů žen zvítězila turecká Yasemin Can
  • Byla spuštěna Mobilní hra Pokémon GO, což způsobilo obrovskou senzaci ve světě.
• 2017 – Tallis Obed Moses se stal prezidentem Vanuatu.
• 2018 – Americké ministerstvo obchodu oznámilo první kolo cel na dovážené čínské zboží v hodnotě asi 34 miliard dolarů a čínské ministerstvo obchodu oznámilo reciproční cla, což je považováno za oficiální začátek čínsko-americké obchodní války.
• 2021 – Antonov An -26 Air Enterprise havaroval při letu z Petropavlovska při přistávání v Palaně na Kamčatce, zemřelo všech 28 lidí na palubě.

Viz též Kategorie:Narození 6. července — automatický abecedně řazený seznam.

• 1717 – Ignác František Platzer, sochař († 27. září 1787)
• 1826
  • Kryštof Kachler, arciděkan v Horní Polici († 1. dubna 1897)
  • Vilém Ignác Petters, lékař († 29. července 1875)
• 1855 – Irma Geisslová, spisovatelka a básnířka († 27. května 1914)
• 1861 – Josef Kožíšek, spisovatel a pedagog († 1933)
• 1863 – Dominik Fey, architekt († 21. září 1950)
• 1865 – František Krásný, architekt († 14. června 1947)
• 1870 – Karel Statečný, první profesor na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze († 12. srpna 1927)
• 1879 – Emil Pavel Lány, šlechtic, právník a historik († 5. května 1945)
• 1884 – Jindřich Urbánek, lékař a politik († 13. srpna 1964)
• 1885 – Jan Fleischmann, hokejista († 23. září 1939)
• 1886 – Metoděj Dominik Trčka, katolický kněz, mučedník, oběť komunistického režimu († 23. března 1959)
• 1887 – Metoděj Vlach, konstruktér, letec a cestovatel († 8. února 1952)
• 1888 – Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik († 24. února 1973)
• 1896 – Vladimír Polívka, klavírista, spisovatel, hudební skladatel a pedagog († 11. května 1948)
• 1900 – Richard Wiesner, malíř († 6. listopadu 1972)
• 1903 – Saša Machov, tanečník, choreograf a režisér, účastník protinacistického odboje († 23. června 1951)
• 1907 – Jaroslav Foglar, spisovatel († 23. ledna 1999)
• 1911 – Jiří Sobotka, fotbalový reprezentant († 20. května 1994)
• 1912 – Rudolf Deyl mladší, herec († 21. listopadu 1967)
• 1913 – Ota Ornest, dramaturg a režisér († 4. srpna 2002)
• 1915 – Herberta Masaryková, vnučka Tomáše Garrigua Masaryka a dcera malíře Herberta Masaryka († 30. září 1996)
• 1916 – Tomáš Šalé, atlet, běžec († 18. srpna 1986)
• 1922 – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista († 16. října 1984)
• 1924 – Ludmila Eckertová, fyzička († 14. června 2009)
• 1926 – Bóra Kříž, jazzový hudebník, multiinstrumentalista († 12. října 1987)
• 1928
  • Hermína Franková, spisovatelka, autorka filmových scénářů († 7. června 2024)
  • Jan Truhlář, hudební skladatel, kytarista a pedagog († 8. února 2007)
• 1930 – Jan Kyzlink, operní pěvec († 4. května 1991)
• 1931 – Vladimír Blucha, historik
• 1933 – Vladimír Miltner, indolog († 13. ledna 1997)
• 1943 – Richard Konkolski, mořeplavec
• 1944 – Ivan Pilný, politik a podnikatel v oboru informačních technologií
• 1946 – Bedřich Brunclík, hokejový reprezentant
• 1948
  • Václav Chaloupka, dostihový jezdec, trenér, chovatel, majitel koní
  • Karel Neffe, veslař, bronzová na OH 1972
• 1951 – Vladimír Čech, herec, moderátor († 22. března 2013)
• 1956 – Alexej Pyško, filmový a divadelní herec
• 1957 – Bartoloměj Štěrba, sochař, restaurátor a štukatér
• 1959
  • Jiří Urban, heavy-metalový kytarista
  • Radek Rejšek, varhaník, skladatel, režisér a redaktor
• 1966 – Jiří Macháček, herec, zpěvák, písňový textař a moderátor
• 1973 – Petr Gazdík, divadelní herec
• 1999 – Lukáš Vašina, volejbalový reprezentant

• 1748 – Jan Jeník, německý luteránský duchovní († 27. července 1827)
• 1781 – Thomas Stamford Raffles, britský státník, zakladatel Singapuru († 5. července 1826)
• 1796 – Mikuláš I. Pavlovič, ruský car († 1855)
• 1809 – Alexandre-François Debain, francouzský výrobce hudebních nástrojů († 3. prosince 1877)
• 1818 – Adolf Anderssen, německý šachový mistr († 13. března 1879)
• 1832 – Maxmilián I. Mexický, mexický císař z rodu Habsburků († 19. června 1867)
• 1838 – Vatroslav Jagić, chorvatský slavista († 5. srpna 1923)
• 1857 – Jakub Bojko, polský spisovatel a politik († 7. dubna 1943)
• 1859 – Carl Gustaf Verner von Heidenstam, švédský spisovatel († 20. května 1940)
• 1862 – Auguste Prosper Daguillon, francouzský botanik († 17. července 1908)
• 1870 – Markéta Klementina Rakouská, členka uherské linie Habsbursko-lotrinské dynastie († 2. května 1955)
• 1873 – William Hobson Mills, anglický chemik († 22. února 1959)
• 1877
  • Ivan Kaljajev, ruský revolucionář († 23. května 1905)
  • Alexej Michajlovič Remizov, ruský spisovatel a kaligraf († 26. září 1957)
• 1878
  • Ulrich Graf, německý nacistický politik († 3. března 1950)
  • Eino Leino, finský básník († 10. ledna 1926)
• 1879 – Karl Maybach, německý konstruktér († 6. února 1960)
• 1885 – Alexandr Jakovlevič Tairov, ruský herec a režisér († 25. září 1950)
• 1886 – Marc Bloch, francouzský historik († 16. června 1944)
• 1890 – Dhan Gopal Mukerdží, indický spisovatel († 14. července 1936)
• 1892 – Willy Coppens, nejúspěšnější belgický stíhací pilot první světové války († 21. prosince 1986)
• 1893 – Ján Dopjera, slovensko-americký vynálezce († 3. ledna 1988)
• 1901 – Pavel Alexejevič Rotmistrov, sovětský maršál tankových vojsk († 6. dubna 1982)
• 1906 – Cuth Harrison, britský pilot F1 († 21. ledna 1981)
• 1907 – Frida Kahlo, mexická malířka († 13. července 1954)
• 1912
  • Gerhard Ebeling, evangelický teolog († 30. září 2001)
  • Heinrich Harrer, rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel († 7. ledna 2006)
• 1916 – J. Milton Yinger, americký sociolog († 28. července 2011)
• 1921 – Nancy Reaganová, americká herečka, manželka Ronalda Reagana
• 1923 – Wojciech Jaruzelski, polský komunistický generál, politik a prezident († 25. května 2014)
• 1924 – Louie Bellson, americký bubeník († 14. února 2009)
• 1925 – Bill Haley, americký zpěvák († 9. února 1981)
• 1927 – Janet Leighová, americká herečka († 3. října 2004)
• 1931 – Aloyzas Sakalas, litevský fyzik, politik
• 1934 – René Urtreger, francouzský jazzový klavírista
• 1935
  • Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama, duchovní i světský vůdce Tibetu
  • Otakar Vystrčil, malíř, grafik a pedagog
• 1936 – Chris White, americký jazzový kontrabasista († 2. listopadu 2014)
• 1937
  • Jig'al Šilo, izraelský archeolog († 14. listopadu 1987)
  • Vladimir Ashkenazy, ruský skladatel a pianista
• 1939
  • Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows († 18. března 2011)
  • Mary Petersová, britská atletka, olympijská vítězka v pětiboji
• 1940
  • Pavel Litvinov, ruský fyzik, disident

    

    

    (c) Dan Shao, CC BY-SA 2.0

  • Nursultan Nazarbajev, kazašský prezident
  • Rex Cawley, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek
• 1944 – Bernhard Schlink, německý spisovatel
• 1946
  • George W. Bush, 43. americký prezident
  • Sylvester Stallone, americký herec
  • Peter Singer, australský filosof a aktivista
• 1947 – Jicchak Levy, izraelský rabín a politik
• 1948
  • Nathalie Baye, francouzská divadelní a filmová herečka
  • Brad Park, kanadský hokejista
• 1951 – Geoffrey Rush, australský herec
• 1952
  • Hilary Mantelová, britská spisovatelka († 23. září 2022)
  • Adi Šamir, izraelský informatik
• 1958 – Jennifer Saunders, britská herečka, scenáristka a zpěvačka
• 1964 – John Ottman, americký skladatel filmové hudby
• 1969
  • Brian Van Holt, americký herec
  • Christopher Scarver, americký vrah, který ve věznici zabil vraha Jeffreyho Dahmera
• 1970 – Inspectah Deck, americký rapper a hudební producent
• 1974 – Zé Roberto, brazilský fotbalista
• 1975 – 50 Cent, americký rapper a herec
• 1980 – Eva Greenová, francouzská herečka
• 1987 – Kate Nash, anglická zpěvačka
• 1995 – Gregor Vezonik, slovinský sportovní lezec

Viz též Kategorie:Úmrtí 6. července — automatický abecedně řazený seznam.

• 1799 – Josef Ceregetti, malíř a kronikář (* 14. března 1722)
• 1858 – Jan Emanuel Doležálek, hudební skladatel (* 22. května 1780)
• 1876 – Karel Würbs, kreslíř, malíř, litograf a pedagog (* 11. srpna 1807)
• 1899 – František Vinkler, novinář, překladatel, společenský organizátor na Mělnicku, defraudant (* 18. ledna 1839)
• 1911 – Ignác Šechtl, fotograf a průkopník kinematografie (* 26. května 1840)
• 1913 – Vojtěch Král z Dobré Vody, heraldik, sfragistik a cvičitel Sokola (* 20. dubna 1844)
• 1920 – Václav Krotký, kladenský stavitel (* 26. prosince 1855)
• 1925 – Jan Řežábek, ředitel obchodní akademie, zeměpisec a překladatel (* 16. května 1852)
• 1933 – Josef Kožíšek, básník a esperantista (* 6. července 1861)
• 1948 – František Svoboda, fotbalista (* 5. srpna 1906)
• 1951 – Josef Hüttel, dirigent a hudební skladatel (* 18. července 1893)
• 1955 – Prokop Toman, právník, historik a sběratel výtvarného umění (* 21. prosince 1872)
• 1956 – Josef Chochol, architekt (* 13. prosince 1880)
• 1962 – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec (* 30. září 1900)
• 1965 – Jiří Brdlík, pediatr (* 24. října 1883)
• 1971 – Bohdan Lacina, malíř (* 15. února 1912)
• 1974 – Stanislav Adam, učitel, houslista a hudební skladatel (* 30. dubna 1889)
• 1985
  • Jaroslav Porák, bohemista, slavista (* 23. května 1931)
  • Pavel Spálený, herec (* 17. listopadu 1915)
• 1986
  • Blanka Waleská, herečka (* 19. května 1910)
  • Vladimír Šacha, spisovatel (* 11. července 1903)
• 1987 – Jozef Čabelka, vědec v oboru metalurgie (* 15. února 1910)
• 1994 – Jan Zemek, voják a příslušník výsadku Silver B (* 3. května 1915)
• 1999 – Vladimír Kovářík, malíř, ilustrátor a grafik (* 11. února 1921)
• 2004 – Jan Němeček, kameraman (* 22. března 1926)
• 2005 – Josef Randa, sochař a exulant (* 10. ledna 1933)
• 2008 – Karel Hála, zpěvák (* 2. října 1933)
• 2009 – Josef Lamka, výtvarník, scenárista, režisér a animátor (* 12. listopadu 1931)
• 2011
  • Eva Palyzová, dostihová žokejka (* 17. září 1935)
  • Josef Suk mladší, houslista (* 8. srpna 1929)
• 2014 – Zdeněk Pičman, fotbalový reprezentant (* 23. ledna 1933)

• 1189 – Jindřich II. Plantagenet, anglický král (* 5. března 1133)
• 1249 – Alexandr II. Skotský, skotský král (* 1198)
• 1362 – Čagan Temür, mongolský vojevůdce říše Jüan
• 1415 – Jan Hus, náboženský reformátor (* asi 1371)
• 1476 – Regiomontanus, německý matematik a astronom (* 6. června 1436)
• 1533 – Ludovico Ariosto, italský renesanční básník (* 8. září 1474)
• 1535 – Thomas More, anglický spisovatel a filozof (* 1478)
• 1553 – Eduard VI., anglický král z rodu Tudorovců (* 12. října 1537)
• 1571 – Motonari Móri, japonský daimjó (* 1497)
• 1796 – Adam Naruszewicz, polský osvícenský literát a historik (* 20. října 1733)
• 1809
  • Antoine Lasalle, francouzský generál (* 10. května 1775)
  • Joseph Armand von Nordmann, rakouský podmaršálek (* 31. srpna 1759)
• 1835 – John Marshall, americký právník a politik, předseda Nejvyššího soudu (* 24. září 1755)
• 1854 – Georg Simon Ohm, německý fyzik (* 16. března 1789)
• 1865 – Žofie Vilemína Švédská, švédská princezna, bádenská velkovévodkyně (* 21. května 1801)
• 1893 – Guy de Maupassant, francouzský spisovatel (* 1850)
• 1895 – Julius Zupitza, německý anglista (* 4. ledna 1844)
• 1902 – Maria Goretti, italská světice (* 1890)
• 1904
  • Witold Zglenicki, polský geolog (* 6. ledna 1850)
  • Abaj Kunanbajuly, kazašský básník, filozof a hudební skladatel (* 10. srpna 1845)
• 1911 – Alexandra Sasko-Altenburská, ruská velkokněžna (* 8. června 1830)
• 1915
  • Artur Bylandt-Rheidt, předlitavský státní úředník a politik (* 3. února 1854)
  • Lawrence Hargrave, australský astronom, letecký průkopník a konstruktér (* 1850)
• 1916 – Odilon Redon, francouzský malíř (* 1840)
• 1918 – Wilhelm von Mirbach-Harff, německý diplomat (* 2. července 1871)
• 1919 – Griffith J. Griffith, americký novinář a průmyslník (* 4. ledna 1850)
• 1922 – Maria Teresa Ledóchowska, polská misionářka (* 29. dubna 1863)
• 1937 – Bohdan-Ihor Antonyč, ukrajinský spisovatel (* 5. října 1909)
• 1943 – Teruo Akijama, admirál japonského císařského námořnictva (* 16. září 1891)
• 1944 – Čúiči Nagumo, admirál japonského císařského námořnictva (* 25. března 1887)
• 1945 – Adolf Bertram, arcibiskup vratislavský a kardinál (* 14. března 1859)
• 1946 – Jeanette Thurber, ředitelka newyorské konzervatoře (* 29. ledna 1850)
• 1956 – Norbert Mueller, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 14. února 1906)
• 1959 – George Grosz, německo-americký malíř (* 26. července 1893)
• 1960 – Aneurin Bevan, britský politik (* 15. listopadu 1897)
• 1961 – Scott LaFaro, americký kontrabasista (* 3. dubna 1936)
• 1962
  • William Faulkner, americký spisovatel (* 1897)
  • Josef August Rakouský, rakouský arcivévoda, polní maršál (* 9. srpna 1872)
  • Aba Achime'ir, izraelský novinář, historik a politický aktivista (* 2. listopadu 1897)
• 1971 – Louis Armstrong, americký hudebník (* 1901)
• 1973 – Otto Klemperer, německý dirigent a hudební skladatel (* 14. května 1885)
• 1976 – Ču Te, čínský komunistický vojevůdce a státník (* 1. prosince 1886)
• 1977 – Sergej Kruglov, sovětský ministra vnitra (* 2. října 1907)
• 1988 – Ray Barbuti, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 12. června 1905)
• 1989
  • Jean Bouise, francouzský herec (* 3. června 1929)
  • János Kádár, maďarský komunistický politik, v letech 1956 až 1988 vůdce Maďarské dělnické socialistické strany (* 1912)
• 1990 – Měrćin Nowak-Njechorński, lužickosrbský malíř a spisovatel (* 13. června 1900)
• 1995 – Aziz Nesin, turecký spisovatel (* 20. prosince 1915)
• 1999 – Joaquín Rodrigo, španělský klavírista a skladatel (* 22. listopadu 1901)
• 2000 – Władysław Szpilman, polský klavírista a hudební skladatel (* 5. prosince 1911)
• 2002 – Antonio Ignacio Velasco García, arcibiskup Caracasu, kardinál (* 17. ledna 1929)
• 2003 – Skip Battin, americký hudebník (* 18. února 1934)
• 2004 – Thomas Klestil, rakouský prezident (* 10. října 1907)
• 2005
  • Evan Hunter, Ed McBain, americký spisovatel (* 15. října 1926)
  • Claude Simon, francouzský básník, nositel Nobelovy ceny (* 1913)
• 2006 – Cal Lampley, americký hudební producent (* 4. března 1924)
• 2007 – Frankie Laine, americký zpěvák a herec (* 30. března 1913)
• 2009
  • Robert McNamara, americký voják, politik, obchodník, bývalý ministr obrany USA (* 1916)
  • Vasilij Aksjonov, ruský spisovatel (* 18. srpna 1932)
• 2019
  • João Gilberto, brazilský zpěvák, skladatel a kytarista (* 10. června 1931)
  • Cameron Boyce, americký herec, zpěvák a tanečník (* 28. května 1999)
• 2020 – Ennio Morricone, italský hudební skladatel (* 10. listopadu 1928)
• 2021 – Djivan Gasparyan, arménský skladatel a hudebník hrající na duduk (* 12. října 1928)
• 2023
  • Attila Abonyi, australský fotbalista (* 16. srpna 1946)
  • Arnaldo Forlani, italský politik (* 8. prosince 1925)

• Státní svátek: Den upálení mistra Jana Husa
• Izaiáš
• Socialistický kalendář:
  • Upálení mistra Jana Husa (1415) – památný den Československé socialistické republiky
  • Mezinárodní družstevní den

• Katolická církev: sv. Maria Goretti (a další, viz Svatý den)

• Komory: Den nezávislosti (1975)
• Litva: Den státnosti
• Malawi: Den nezávislosti (1964)
• Malawi: Den republiky (1966)
• Světový den polibku
• Světový den Tibetu

6. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
8,8 °C (1962)	19,6 °C (od 1961)	35,1 °C (1922)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 6. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 6. červenec na Wikimedia Commons