6. srpen
<< | srpen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
2024 |
6. srpen je 218. den roku podle gregoriánského kalendáře (219. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 147 dní. Svátek slaví Oldřiška.
Události
Česko
- 1249 – Válka mezi otcem a synem – král Václav I. v bitvě u Mostu porazil svého syna Přemysla, který byl zbaven vladařských práv a uvězněn na hradě Přimda. Otec jej však později znovu ustanovil moravským markrabětem a usmířil se s ním, neboť byl jeho jediným synem.
- 1865 – Na Vltavu byl spuštěn kolesový parník Praha, postavený v pražské Rustonce, aby zahájil pravidelnou osobní dopravu z Prahy do Štěchovic.
- 1890 – Při železniční nehodě u Blovic na Plzeňsku zahynul člověk a přes 30 jich bylo zraněno.
- 1937 – Premiéra českého filmu Vladimíra Slavínského Falešná kočička s Oldřichem Novým a Věrou Ferbasovou. Jde o remake němého filmu Falešná kočička aneb Když si žena umíní režiséra Svatopluka Innemanna
- 1999 – Havárie dvou vojenských letadel, z nichž jedno dopadlo do Českobudějovického sídliště
- 2002 – V Čechách začaly povodně, které si vyžádaly 17 obětí.
- 2003 – Prezident Václav Klaus jmenuje Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu České republiky
- 2010 – Začala povodeň, při které v Libereckém kraji zahynulo 5 lidí.
- 2015 – Výbuch metanu v Dole Darkov na Karvinsku zabil 3 horníky
Svět
- 258 – Papež Sixtus II. je v Římě popraven stětím římským císařem Valeriánem
- 1623
- Třicetiletá válka: Jan Tserclaes Tilly porazil protestantské vojsko vedené Kristiánem z Halberstadtu v bitvě u Stadtlohnu.
- Maffeo Barberini je zvolen 235. papežem, jako své jméno si zvolil Urban VIII.
- 1737 – V Banské Štiavnici byla založena báňská škola.
- 1806 – Abdikací posledního císaře Františka II. skončila Svatá říše římská, který už v roce 1804 přijal titul císaře rakouského jako František I.
- 1825 – Bolívie získala nezávislost na Španělsku. Svou zemi nazvali po velkém hrdinovi jihoamerických bojů za nezávislost, Venezuelci Simónu Bolívarovi, který se stal i prvním prezidentem.
- 1861 – Spojené království anektovalo nigerijský Lagos jako britskou kolonii.
- 1890 – V auburnské věznici ve státu New York došlo k první popravě na elektrickém křesle, popraveným byl vrah William Kemmler.
- 1914 – První světová válka: Dva dny po vyhlášení války Německu Spojeným královstvím vyplulo ze základny v Helgolandu deset německých U-Bootů, aby napadly britský konvoj. Tím začala první bitva o Atlantik.
- 1915 – Bitva o Gallipoli: Zahájena srpnová ofenzíva na tureckém poloostrově Gallipoli proti německým a tureckým jednotkám.
- 1926 – Američanka Gertrude Ederleová (22) jako první žena přeplavala průliv La Manche. Z francouzského břehu vyrazila v 7.05, a do anglického Kingstownu dorazila o 14 hodin a 30 minut později. Tímto výkonem o více než dvě hodiny překonala tehdy platný nejlepší čas přeplavání kanálu
- 1932 – V Benátkách se konal první ročník filmového festivalu, nejstaršího na světě. Trval 14 dní.
- 1940 – Z koncentračního tábora Auschwitz uprchl první vězeň – Polák Tadeusz Wiejowski.
- 1943 – Druhá světová válka: šest amerických torpédoborců potopilo čtyři japonské lodě téže třídy (z celkových 4) v bitvě v zálivu Vella.
- 1945 – Druhá světová válka: V 8.15 svrhl letoun Enola Gay atomovou bombu Little Boy na japonské město Hirošima. Odhadem 140 000 lidí zahynulo při tomto prvním použití atomové zbraně ve válce.
- 1960 – Kubánská revoluce: V odpovědi na americké embargo byl na Kubě znárodněn majetek všech cizích státních příslušníků.
- 1962 – Jamajka získala nezávislost na Spojeném království.
- 1965 – Skupina Beatles vydala v Anglii album Help! ze stejnojmenného filmu
- 1969 – Na Bahamách nedaleko ostrova Mayaguana ztroskotala československá námořní loď Pionýr. Náklad i posádku se podařilo zachránit, loď zde zůstala a časem se potopila jako vrak.
- 1971 – Bylo zatmění Měsíce.
- 1984 – Popová hvězda Prince vydal své průlomové album Purple Rain.
- 1989 – Anglický programátor Tim Berners-Lee zveřejnil svou myšlenku World Wide Webu. Ve 22 hodin a 37 minut poslal první mail po internetu.
- 1990 – Válka v Zálivu: Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 661 o závažných sankcích proti Iráku za jeho agresi v Kuvajtu. Hlasování bylo 13-0 (2 chyběli: Kuba a Jemen)
- 1991 – byl zpřístupněn první web na světě
- 1997 – Na tichomořském ostrově Guam se zřítil jihokorejský letoun Boeing 747-300 s 254 lidmi na palubě; katastrofu přežilo 26 osob, 228 zahynulo
- 2002 – Maníndra Agravál s kolegy zveřejnil důkaz dlouho nevyřešené domněnky teorie čísel v článku PRIMES is in P, algoritmus AKS.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 6. srpna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1820 – František Xaver Josef Beneš, archeolog († 20. května 1888)
- 1834 – Václav Reichert, právník a politik († 9. října 1912)
- 1845 – Adolf Bohaty, stavební podnikatel a politik († ?)
- 1863 – Eduard Koerner, právník a politik († 29. března 1933)
- 1869 – Jaromír Borecký, básník, překladatel, ředitel dnešní Národní knihovny v Praze († 8. května 1951)
- 1875 – Václav Kočka, regionální historik († 23. dubna 1951)
- 1897 – Josef Charvát, lékař († 31. ledna 1984)
- 1900 – Jiří Weil, prozaik, kritik a překladatel († 13. prosince 1959)
- 1902 – Karel Divíšek, letec, automobilový závodník a potápěč († 24. října 1956)
- 1907 – Anna Hostomská, hudební propagátorka a spisovatelka († 28. března 1995)
- 1910 – Josef Poulík, archeolog († 28. února 1988)
- 1913 – Alfred Technik, spisovatel, reportér a scenárista († 17. prosince 1986)
- 1915 – Bohumír Fiala, lékař a spisovatel († 27. června 1979)
- 1917 – Miloslav Šnejdar, houslista a hudební skladatel († 2. září 1994)
- 1918 – Miloslav Pospíšil, oběť komunistického teroru († 4. září 1951)
- 1926 – Adriena Šimotová, malířka, grafička a sochařka († 19. května 2014)
- 1933
- Josef Kolmaš, sinolog a tibetolog
- Jiří Vašíček, zpěvák († 13. listopadu 2001)
- 1934 – Jan Kubr, cyklista († 11. února 2017)
- 1941 – Jindřich Zogata, básník a spisovatel
- 1945 – Josef Reischig, biolog († 10. srpna 2008)
- 1946 – Jiří Kaše, historik umění († 31. března 2022)
- 1947 – Petr Novotný, bavič, moderátor, publicista
- 1951
- František Kaberle, hokejista
- Vladimír Marek, herec († 29. července 2021)
- 1956 – Eva Vejražková, akademická malířka a grafička
- 1958 – Stanislav Komárek, biolog, filosof a spisovatel
- 1962 – Milan Cabrnoch, lékař a politik
- 1977 – Karel Kožíšek, rychlostní kanoista
- 1980 – Hana Holišová, herečka a zpěvačka
- 1984 – Tomáš Drahoňovský, moderátor a novinář
- 1991 – Martin Čermák, televizní moderátor
- 1992 – Jakub Brabec, fotbalový obránce
Svět
- 1619 – pokřtěna Barbara Strozziová, benátská zpěvačka a hudební skladatelka († 11. listopadu 1677)
- 1638 – Nicolas Malebranche, francouzský kněz, oratorián, racionalistický filosof, teolog a vědec († 1715)
- 1644 – Louise de La Vallière, milenka francouzského krále Ludvíka XIV. († 1710)
- 1646 – Sigbert Heister, rakouský vojevůdce († 22. ledna 1718)
- 1651 – François Fénelon, francouzský teolog, básník a spisovatel († 7. ledna 1715)
- 1665 – Jean-Baptiste Lully, francouzský hudební skladatel († 9. března 1743)
- 1666 – Marie Žofie Falcko-Neuburská, portugalská královna, manželka Petra II. († 4. srpna 1699)
- 1667 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik, fyzik a lékař († 1748)
- 1694 – Pieter Boddaert, nizozemský právník, básník a spisovatel († 24. ledna 1760)
- 1697 – Karel VII. Bavorský, císař Svaté říše římské († 1745)
- 1725 – Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský, dědičný princ meklenbursko-zvěřínský († 12. září 1778)
- 1766 – William Hyde Wollaston, anglický chemik a fyzik († 1828)
- 1768 – Jean-Baptiste Bessières, francouzský maršál doby prvního císařství († 1813)
- 1775
- Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême, poslední francouzský dauphin († 3. června 1844)
- Daniel O'Connell, irský politický vůdce († 15. května 1847)
- 1789 – Friedrich List, německý národohospodář a ekonom (* 1846)
- 1793 – Gustav Franz von Schreiner, rakouský profesor práv († 1. dubna 1872)
- 1799 – Ján Andraščík, slovenský kněz a spisovatel († 24. prosince 1853)
- 1807 – Dorothy Catherine Draper, první žena na fotografii († 10. prosince 1901)
- 1809 – Alfred Tennyson, anglický básník († 1892)
- 1816 – Thomas Russell Crampton, anglický inženýr, konstruktér lokomotiv († 19. dubna 1888)
- 1839 – Raimund von Stillfried, rakouský malíř a fotograf († 12. srpna 1911)
- 1844 – Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, člen britské královské rodiny († 30. července 1900)
- 1861
- Edith Rooseveltová, manželka prezidenta USA Theodora Roosevelta († 30. září 1948)
- Şehzade Mehmed Selaheddin, jediný syn osmanského sultána Murada V. († 29. dubna 1915)
- 1868 – Paul Claudel, francouzský básník a dramatik, mladší bratr sochařky Camille Claudelové († 1955)
- 1873 – Otto von Feldmann, německý důstojník a politik († 20. května 1945)
- 1874 – Charles Fort, americký záhadolog († 3. května 1932)
- 1881 – Alexander Fleming, skotský lékař, objevitel penicilinu († 1955)
- 1900 – Richard Sedloň, americký malíř († 9. února 1992)
- 1908
- Helen Jacobsová, americká tenistka († 2. června 1997)
- Lajos Vajda, maďarský malíř († 7. září 1941)
- 1911
- Lucille Ballová, americká herečka († 26. dubna 1989)
- Rade Končar, jugoslávský vůdce a partyzán († 22. května 1942)
- 1916
- Richard Hofstadter, americký historik († 24. října 1970)
- Dom Mintoff, premiér Malty († 20. srpna 2012)
- 1915 – Geraldine Apponyi, uherská princezna a albánská královna († 22. října 2002)
- 1917 – Robert Mitchum, americký herec († 1. července 1997)
- 1919 – Pauline Betzová, americká tenistka († 31. května 2011)
- 1926 – Frank Finlay, britský herec († 30. ledna 2016)
- 1928 – Andy Warhol, americký malíř a grafik († 1987)
- 1930 – Abbey Lincoln, americká jazzová zpěvačka († 14. srpna 2010)
- 1932
- Howard Hodgkin, britský malíř
- Dorothy Ashby, americký harfenistka († 13. dubna 1986)
- 1934
- Diane di Prima, americká básnířka († 25. října 2020)
- Piers Anthony, anglický spisovatel sci-fi
- 1935 – Fortunato Baldelli, italský kardinál († 20. září 2012)
- 1937 – Charlie Haden, americký kontrabasista († 11. července 2014)
- 1938 – Rees Davies, velšský historik († 16. května 2005)
- 1942 – Byard Lancaster, americký saxofonista († 23. srpna 2012)
- 1943 – Jon Postel, tvůrce DNS a dalších standardů Internetu
- 1946 – Allan Holdsworth, anglický kytarista a skladatel
- 1947
- Christian Jacq, francouzský egyptolog a spisovatel
- Muhammad Nadžíbulláh, poslední prezident Afghánské demokratické republiky († 27. září 1996)
- 1948 – Mykola Avilov, sovětský atlet, desetibojař
- 1949
- Jozef Bukovinský, slovenský hokejista a trenér
- Richard Prince, americký malíř a fotograf
- 1950 – Winston Elliott Scott, americký astronaut
- 1951 – Catherine Hicksová, americká herečka
- 1952
- Wojciech Fortuna, polský skokan na lyžích, olympijský vítěz
- Peter Rašev, slovenský herec, režisér a divadelní ředitel a politik(† 2008)
- Vinnie Vincent, americký hudebník (Kiss)
- 1953 – Anatolij Bykov, sovětský zápasník, olympijský vítěz
- 1956 – Ian R. MacLeod, britský spisovatel science-fiction a fantasy
- 1957 – Faith Prince, americká herečka a zpěvačka
- 1958 – Július Strnisko, slovenský zápasník bronzový na OH 1980 († 20. září 2008)
- 1960 – Marie Pia z Lichtenštejna, lichtenštejnská princezna, velvyslankyně v Rakousku, Česku a Belgii
- 1962 – Gregory Chamitoff, americký astronaut
- 1963
- Kevin Mitnick, americký hacker
- Eros Poli, italský silniční cyklista
- 1964 – Klaus Ebner, rakouský spisovatel a překladatel
- 1965 – David Robinson, americký basketbalista
- 1969 – Naomi Išida, japonská designérka († 18. července 2019)
- 1970 – M. Night Shyamalan, americký filmový režisér, scenárista a herec
- 1972 – Geri Halliwell, britská zpěvačka, někdejší členka Spice Girls
- 1973
- Vera Farmigová, americká herečka
- Donna Lewis, velšská zpěvačka
- 1975 – Renate Götschlová, rakouská alpská lyžařka
- 1976 – Melissa Georgeová, australská herečka
- 1977
- Nat Friedman, americký programátor
- Stéphane Julien, francouzský sportovní lezec
- 1981
- Zoltán Pálkovács, slovenský judista († 5. září 2010)
- Lucie Décosseová, francouzská judistka
- 1982 – Romola Garai, britská herečka
- 1983 – Robin van Persie, nizozemský fotbalový útočník
- 1984 – Vedad Ibišević, bosenský fotbalový útočník
- 1988 – Simon Mignolet, belgický fotbalový brankář
- 1995 – Rebecca Petersonová, švédská tenistka
- 1999 – Rebeka Masárová, španělská tenistka slovenského původu
- 2003 – Luca Nardi, italský tenista
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 6. srpna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1679 – Jan Špork, generál jezdectva habsburských vojsk (* 6. ledna 1600)
- 1820 – Antonín Vranický, hudební skladatel a houslista (* 13. června 1761)
- 1877 – Vincenc Vávra Haštalský, novinář a překladatel (* 4. října 1824)
- 1917 – Franz Xaver Hauschwitz, kapelník a hudební skladatel (* 19. listopadu 1841)
- 1932
- Václav Vojtěch, cestovatel (* 29. listopadu 1901)
- Eduard Tregler, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 5. ledna 1868)
- 1960 – Antonín Ludvík Stříž, kněz, básník, literární historik a překladatel (* 17. listopadu 1888)
- 1970 – Vojtěch Černý, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 24. dubna 1877)
- 1984 – Marie Vášová, herečka (* 16. května 1911)
- 1985 – Jiří Kostka, herec (* 5. října 1910)
- 1987 – Josef Hrabák, literární historik, teoretik a kritik (* 3. prosince 1912)
- 2008 – Alena Husková, klavíristka, dirigentka, korepetitorka (* 10. června 1935)
- 2009 – Jaromír Pleskot, filmový a divadelní režisér (* 11. února 1922)
Svět
- 258 – Sixtus II., papež (* ?)
- 523 – Hormisdas, papež (* ?)
- 1162 – Ramon Berenguer IV. Barcelonský, barcelonský hrabě (* 1113)
- 1195 – Jindřich Lev, vévoda saský a bavorský (* 1129)
- 1221 – Svatý Dominik, kastilský kazatel a zakladatel Řádu bratří kazatelů – dominikánů (* zhruba 1170)
- 1272 – Štěpán V. Uherský, uherský král (* 1239)
- 1328 – Galeazzo I. Visconti, milánský vládce (* 21. ledna 1277)
- 1414 – Ladislav I. Neapolský, neapolský král (* červenec 1376)
- 1458 – Kalixtus III., papež (* 1378)
- 1520 – Kunhuta Rakouská, dcera císaře Fridricha III. Habsburského (* 16. března 1465)
- 1563 – Kryštof z Gendorfu, důlní podnikatel, zakladatel města Vrchlabí (* 5. srpna 1497)
- 1623 – Anne Hathaway, manželka Williama Shakespeara (* 1556)
- 1628 – Johannes Junius, purkmistr v Bambergu, popraven za čarodějnictví (* 1573)
- 1637 – Ben Jonson, anglický dramatik (* 11. června 1572)
- 1657 – Bohdan Chmelnický, kozácký hejtman, zakladatel prvního státu kozáků (* 1595)
- 1660 – Diego Velázquez, španělský malíř (* 1599)
- 1682 – Ján Sinapius-Horčička, evangelický kněz, spisovatel (* 1. listopadu 1625)
- 1695 – François Harlay de Champvallon, arcibiskup v Rouenu a v Paříži (* 14. srpna 1625)
- 1746 – Kristián VI., dánský a norský král (* 1699)
- 1753 – Georg Richmann, baltský německý fyzik (* 22. července 1711)
- 1770 – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál (* 19. dubna 1722)
- 1784 – Karel Kohout, rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu (* 1726)
- 1806 – Johann Rudolph Schellenberg, švýcarský botanik, entomolog, ilustrátor a rytec (* 4. ledna 1740)
- 1820 – Frederika Pruská, pruská princezna a anglická šlechtična (* 7. května 1767)
- 1846 – Ludwig Erdmann Bledow, německý šachový mistr (* 27. července 1795)
- 1882 – Johann Friedrich Gabriel Poppel, německý malíř a rytec (* 14. května 1807)
- 1886 – Wilhelm Scherer, rakouský germanista (* 26. dubna 1841)
- 1890 – William Kemmler, první člověk popravený na elektrickém křesle (* 9. května 1860)
- 1904 – Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik českého původu (* 11. září 1825)
- 1910 – Eugène Trutat, francouzský přírodovědec a fotograf (* 25. srpna 1840)
- 1914 – Ellen Louise Wilsonová, manželka 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona (* 15. května 1860)
- 1923 – Jozef Agnelli, slovenský kněz a šlechtitel (* 23. února 1852)
- 1925 – Grigorij Ivanovič Kotovskij, sovětský vojevůdce a komunistický politik (* 24. června 1881)
- 1931 – Bix Beiderbecke, americký jazzový kornetista, klavírista a hudební skladatel (* 10. března 1903)
- 1937 – Alfred Wilm, německý chemik a metalurg (* 25. června 1869)
- 1942 – Roman Kramsztyk, polský malíř (* 18. srpna 1885)
- 1945 – Richard Ira Bong, americký válečný pilot (* 24. září 1920)
- 1946 – Blanche Bingleyová, anglická tenistka (* 3. listopadu 1863)
- 1961 – Jozef-Ernest van Roey, belgický arcibiskup a kardinál (* 13. ledna 1874)
- 1962 – Teodoro Ballo Tena, španělský houslista, dirigent a hudební skladatel (* 25. března 1866)
- 1965 – Aksel Sandemose, norský spisovatel (* 19. března 1899)
- 1967 – Lajos Áprily, maďarský básník a překladatel (* 14. listopadu 1887)
- 1969 – Theodor W. Adorno, německý filosof, teoretik hudební vědy, estetik (* 1903)
- 1973
- Memphis Minnie, americká bluesová kytaristka a zpěvačka (* 3. června 1897)
- Fulgencio Batista, kubánský generál, politik a diktátor (* 1901)
- 1974 – Gene Ammons, americký saxofonista (* 14. dubna 1925)
- 1976 – Grigorij Pjatigorskij, ukrajinský violoncellista (* 17. dubna 1903)
- 1978 – Pavel VI., papež (* 1897)
- 1979 – Feodor Lynen, německý biochemik (* 1911)
- 1980 – Marino Marini, italský sochař, malíř a grafik (* 27. února 1901)
- 1983 – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
- 1988 – Anatolij Levčenko, sovětský zkušební letec a kosmonaut (* 21. května 1941)
- 1990
- Jacques Soustelle, francouzský antropolog a politik (* 3. února 1912)
- Gordon Bunshaft, americký architekt (* 9. května 1909)
- 1994 – Domenico Modugno, italský zpěvák, textař, herec a člen italského parlamentu (* 1928)
- 1998
- Leo Aario, finský geograf a geolog (* 26. listopadu 1906)
- André Weil, francouzský matematik (* 1906)
- 2001
- Jorge Amado, brazilský spisovatel (* 1912)
- Vasilij Kuzněcov, sovětský atlet, desetibojař (* 7. února 1932)
- 2002 – Edsger Dijkstra, nizozemský informatik (* 1930)
- 2003 – Grover Mitchell, americký pozounista (* 17. března 1930)
- 2005
- Robin Cook, britský exministr zahraničí (* 1946)
- Ibrahim Ferrer, kubánský zpěvák stylů son, guaracha, bolero a latin jazz (Buena Vista Social Club) (* 1927)
- Carlo Little, anglický rockový bubeník (* 17. prosince 1938)
- 2007 – Atle Selberg, norský matematik (* 17. června 1917)
- 2008 – Francine Navarro, francouzská módní návrhářka, černohorská korunní princezna (* 27. ledna 1950)
- 2009
- Riccardo Cassin, italský horolezec a zlepšovatel horolezeckého vybavení (* 1909)
- John Hughes, americký filmový režisér, scenárista, producent a herec (* 1950)
- Savka Dabčević-Kučar, chorvatská politička a ekonomka (* 6. prosince 1923)
- Willy DeVille, americký hudebník (* 25. srpna 1950)
- 2010 – Tony Judt, britský historik (* 2. ledna 1948)
- 2015 – Orna Poratová, izraelská divadelní herečka (* 6. června 1924)
- 2019 – Toni Morrisonová, americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (* 18. února 1931)
Svátky
Česko
- Oldřiška
- Něhoslav
Svět
- Bolívie: Den nezávislosti (1825)
- Jamajka: Den nezávislosti (1962)
- Spojené arabské emiráty: Svátek nástupu šejka Zajd bin Sultán Ál Nahján na trůn
- Východní církve byzantského ritu: Svátek Proměnění Páně
- Světový den boje za zákaz jaderných zbraní – Den Hirošimy (1945)
- Mezinárodní den boje lékařů za mír (1945)
6. srpen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
9,0 °C (1892) | 20,4 °C (od 1961) | 34,2 °C (2015) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 6. srpen na Wikimedia Commons
- Galerie 6. srpen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Petr Šálek , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Adriena Šimotová na vernisáži své výstavy v Galerii Rudolfinum.
Sir Alexander Fleming, Nobel Prize in Medicine 1945
National Basketball Association superstar David Robinson during a visit by Team USA to the Pentagon in Arlington, Va., on April 6, 2006.
Marie Vášová, česká herečka (foto kolem roku 1940)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autorretrato del pintor español Diego Velázquez (1599-1660), nacido en Sevilla y uno de los más destcados pintores del barroco español. Esta obra fue donada por Francisco Martínez Blanch a la Real Academia de Bellas Artes de San Carlos de Valencia en 1835.
(c) Bollywood Hungama, CC BY 3.0
M. Night Shyamalan announcing The Happening at a press conference
Autor: Christian Jansky (User:Tschaensky), Licence: CC BY-SA 3.0
Austrian alpine skier Renate Götschl at the Austrian Championships 2008 in Haus im Ennstal.
Papa Callisto III
Pope Paul VI. during a visit of US president Lyndon B. Johnson, December 23, 1967. ARC Identifier: 192507
Fulgencio Batista 1952
Autor: Jeremy J. Shapiro, Licence: CC BY-SA 3.0
German philosopher Theodor Adorno