7. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
7. červenec je 188. den roku podle gregoriánského kalendáře (189. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 177 dní. Svátek má Bohuslava.
Události
Česko
- 1421 – Synoda husitských duchovních odsoudila odchylky od čtyř pražských artikulů.
- 1455 – na Moravě byla jmenována na dobu dvou let desetičlenná regentská vláda.
- 1650 – švédské vojsko opustilo moravská města.
- 1839
- příjezdem prvního vlaku do Brna byl zahájen provoz na železniční trati Brno–Vídeň (část Severní dráhy císaře Ferdinanda).
- První železniční neštěstí v České republice. V pořadí třetí vypravený vlak najel do předchozího, který čekal před vranovickým nádražím u Břeclavi. Desítky osob byly zraněny.
- 1919 – odstoupila vláda Karla Kramáře. Následujícího dne prezident Masaryk jmenoval novou vládu, vedenou sociálním demokratem Vlastimilem Tusarem
- 1947 – v Praze bylo uvedeno do provozu autobusové nádraží Pankrác
- 1961
- při důlním neštěstí na havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků.
- Česká tenistka Věra Suková ve finále Wimbledonu, podlehla Američance Karen Susmanové 4–6, 4–6
- 1967 – v Holešovicích byl otevřen Parkhotel
- 1973 – Jan Kodeš vyhrál Wimbledon nad Alexem Metrevelim 6–1,9–8,6–3
- 1985 – k příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje se na Velehradě sešlo mohutné shromáždění věřících. Pražský arcibiskup František Tomášek pozval na cyrilometodějskou slavnost i hlavu katolické církve, papeže Jana Pavla II., československé úřady však takovou návštěvu zakázaly.
- 1997 – stoleté záplavy v České republice kulminovaly. Připravily o život celkem 50 osob. Povodeň vyhnala z domovů na osmdesát tisíc lidí, z toho víc než deset tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Celkové škody přesáhly 63 miliard korun.
- 2017 – Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého o sedmi státních svátcích v roce musí zůstat zavřené obchody nad 200 m². (Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. prosinec a 26. prosinec.
Svět
- 1124 – Staré fénické město Tyr (dnes Sur v Libanonu) padlo do rukou benátské křížové výpravě po 19týdenním obléhání
- 1433 – Za války polského krále Vladislava II. Jagiella s Řádem německých rytířů z let 1431–1435 oblehlo polsko-sirotčí vojsko řádové město Chojnici (něm. Konitz); neúspěšné dobývání trvalo do 15. srpna.
- 1438 – Král Karel VII. Francouzský vydal na církevní synodě francouzského duchovenstva Pragmatickou sankci z Bourges, kterou přisoudil Nejvyššímu církevnímu kolegiu nadřazenou moc nad papežem a muselo se scházet každých 10 let.
- 1456 – Johanka z Arku byla při opakovaném soudu zproštěna viny (ovšem podle rozsudku prvního soudu byla v roce 1431 popravena).
- 1513 – Byl blahořečen František z Pauly.
- 1668 – Isaac Newton obdržel magisterský titul na Trinity College v Cambridge.
- 1770 – Ruské vojsko porazilo Osmanskou armádu v bitvě u Largy a u ostrova Chios.
- 1801 – Otrok Toussaint Louverture vyhlásil Haitskou nezávislost.
- 1814 – Walter Scott vydal anonymně román Waverley aneb Před šedesáti lety, v němž se hlavní hrdina postavil na stranu skotských horalů, kteří osnovali povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů.
- 1846 – Kalifornie se stala cílem útoku vojáků USA, čímž vypukla mexicko-americká válka.
- 1893 – Byl zahájen provoz parní tramvaje v Košicích.
- 1917 – Princ Georgij Lvov po sesazení cara Mikuláše II. sestavil prozatímní vládu.
- 1930 – Byla zahájena stavba přehrady Boulder Dam (dnes Hooverova přehrada).
- 1937 – Vpádem Japonska do Číny začala druhá čínsko-japonská válka.
- 1954 – První vysílání písně Elvise Presleyho v rádiu.
- 1961 – Ve Slovinsku byl vyhlášen Triglavský národní park.
- 1963 – Federativní lidová republika Jugoslávie byla přejmenována na Socialistickou federativní republiku Jugoslávie a s ní současně všechny její satelitní republiky.
- 1978 – Šalomounovy ostrovy získaly nezávislost na Spojeném království.
- 1986 – Microsoft vydal vylepšený operační systém IBM PC DOS Version 3.2.
- 1990
- V Polsku byly založeny zvláštní vojenské jednotky GROM.
- U příležitosti mistrovství světa v kopané v Římě spolu poprvé vystoupili tři slavní tenoristé konce 20. století José Carreras, Plácido Domingo a Luciano Pavarotti.
- 1991 – Po podpisu Brionské deklarace skončila Desetidenní válka o nezávislost Slovinska.
- 1992 – Po skončení zákonné pětiroční čekací doby český tenista Ivan Lendl získal americké občanství.
- 2004 – Vypršela platnost posledního patentu na algoritmus komprese dat LZW (v Kanadě).
- 2005 – Při sérii čtyř teroristických bombových útoků v londýnském dopravním systému zemřelo 52 lidí.
- 2007
- papež Benedikt XVI. vydal motu proprio Summorum pontificum.
- V devíti metropolích po celém světě se konala globální koncertní akce všech dob pod názvem Live Earth, kterou bývalý americký viceprezident a ekologický aktivista Al Gore vyzval k ochraně klimatu.
- 2009 – Benedikt XVI. vydal encykliku Caritas in veritate.
- 2012 – Nejméně 172 lidí zahynulo při bleskové povodni v Krasnodarském kraji regionu Ruska.
- 2017
- V Hamburku začal summit skupiny G20 se zaměřením na volný obchod a problémy životního prostředí. Byl provázen násilnými činy v centru; zároveň desítky tisíc lidí pokojně demonstrovaly proti různým společenským jevům, zejména proti ekonomickým rozdílům na planetě.
- OSN přijala Smlouvu o zákazu jaderných zbraní.
- 2021
- Jovenel Moïse, prezident Haiti, byl zavražděn.
- V hlavním městě Venezuely Caracasu začaly střety na Cota 905 policejních sil se zločinným Megabandem „el Koki“ (Carlos Luis Revete), „el Vampi“ (Carlos Calderón Martínez) a „el Galvis“ (Garbis Ochoa Ruíz).
Narození
Viz též Kategorie:Narození 7. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1528 – Anna Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I., vévodkyně bavorská († 17. října 1590)
- 1655 – Kryštof Dientzenhofer, barokní architekt († 20. června 1722
- 1752 – Jakub Lokaj, hudební skladatel
- 1838 – Ferdinand Stolička, geolog a paleontolog († 19. června 1874)
- 1853 – Jan Říha, pomolog a šlechtitel († 12. července 1922)
- 1860 – Gustav Mahler, česko-rakouský skladatel († 18. května 1911)
- 1873 – Anna Sychravová, politička († 22. února 1925)
- 1875 – Antonín Vojtěch Horák, hudební skladatel († 12. března 1910)
- 1884 – Jiří Myron, herec a režisér († 25. ledna 1954)
- 1885 – Metoděj Řihák, první československý provinciál Tovaryšstva Ježíšova († 26. ledna 1934)
- 1889
- Ella Nollová, herečka († 27. července 1959)
- Anna Steimarová, herečka († 15. března 1962)
- 1894 – Ferdinand Stiebitz, překladatel z řečtiny a latiny († 10. října 1961)
- 1907 – Josef Myslivec, historik umění, byzantolog, překladatel, politický vězeň († 20. listopadu 1971)
- 1911 – Bohuslav Kouba, příslušník výsadku Bioscop († 3. května 1942)
- 1912 – Maxmilian Martischnig, odbojář († 29. prosince 1984)
- 1913
- Rudolf Skopec, historik fotografie († 18. července 1975)
- Karel Poláček, politik KSČ- ministr strojírenství, fotbalista († 28. října 1976)
- 1917 – Bedřich Šindelář, historik a spisovatel († 28. dubna 1996)
- 1918 – Hana Mejdrová, historička a levicová intelektuálka († 26. prosince 2011)
- 1923 – Alena Veselá, varhanice
- 1924 – Vlastimil Hála, trumpetista a hudební skladatel († 29. července 1985)
- 1925 – Vladimír Sís, scenárista a režisér († 7. září 2001)
- 1926
- Zdeněk Malý, volejbalista († 9. března 2010)
- Kamil Sedláček, tibetolog a komparativní sinotibetský jazykovědec († 17. října 2011)
- 1929 – Aleš Kalivoda, ostravský malíř
- 1934 – Stanislav Chýlek, chemik, překladatel, politik a diplomat
- 1940 – Jindřich Konečný, básník, aforista a politik († 20. března 2009)
- 1945 – Karel Kafka, abstraktní malíř
- 1947 – Jan Ivan Wünsch, rockový baskytarista († 1. června 1999)
- 1951 – Miloslav Mejzlík, herec
- 1952 – Jiří Stárek, skladatel a hráč na bicí nástroj († 24. listopadu 1994)
- 1956 – Jiří Payne, politik
- 1962 – Kateřina Cajthamlová, lékařka
- 1982 – Jan Laštůvka, fotbalový brankář
- 1984 – Tomáš Magnusek, herec
- 1984 – Igor Orozovič, herec
Svět
- 1053 – Širakawa, japonský císař († 24. července 1129)
- 1207 – Alžběta Durynská, uherská princezna, později svatořečena († 17. listopadu 1231)
- 1528 – Anna Habsburská, rakouská arcivévodkyně a bavorská vévodkyně († 17. října 1590)
- 1540 – Jan Zikmund Zápolský, maďarský král († 14. března 1571)
- 1585 – Thomas Howard z Arundelu, anglický šlechtic, sběratel umění († 4. října 1646)
- 1655 – Kryštof Dientzenhofer, německý barokní stavitel žijící v Čechách († 20. června 1722)
- 1709 – Ondřej Zahner, český sochař bavorského původu († 6. února 1752)
- 1719 – Johann Karl Herberstein, lublaňský biskup († 7. října 1787)
- 1745 – Marie Eleonora z Lichtenštejna, česká šlechtična († 26. listopadu 1812)
- 1746 – Giuseppe Piazzi, italský řeholník, matematik a astronom († 22. července 1826)
- 1750 – August Wilhelm von Bismarck, pruský politik († 3. února 1783)
- 1766 – Guillaume Philibert Duhesme, francouzský generál († 18. června 1815)
- 1771 – Luisa Augusta Dánská, dánská princezna († 13. ledna 1843)
- 1816 – Rudolf Wolf, švýcarský astronom a matematik († 6. prosince 1893)
- 1818 – Catherine Hubbacková, britská spisovatelka († 25. února 1877)
- 1828 – Heinrich Ferstel, rakouský architekt († 14. července 1883)
- 1833 – Félicien Rops, belgický malíř, litograf a karikaturista († 23. srpna 1898)
- 1835 – Alois von Spens-Booden, předlitavský soudce, státní úředník a politik († 2. dubna 1919)
- 1839 – Eduard Ebel, německý duchovní, básník a skladatel († 30. ledna 1905)
- 1843 – Camillo Golgi, italský lékař a vědec († 21. ledna 1926)
- 1854 – Nikolaj Morozov, ruský revolucionář († 30. července 1946)
- 1855 – Ludwig Ganghofer, německý spisovatel, dramaturg, novinář († 24. července 1920)
- 1859 – Robert Demachy, francouzský fotograf († 29. prosince 1936)
- 1863 – Vladimir Leonidovič Durov, sovětský krotitel, cirkusový artista a spisovatel († 3. srpna 1934)
- 1871 – Benjamin Seebohm Rowntree, britský sociální výzkumník († 7. října 1954)
- 1873 – Sándor Ferenczi, maďarský psychoanalytik († 22. května 1933)
- 1878 – Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně a lichtenštejnská princezna († 13. března 1960)
- 1882
- Zdzisław Jachimecki, polský hudební historik a skladatel († 27. října 1953)
- Janka Kupala, běloruský spisovatel († 28. června 1942)
- 1883 – Albert Clément, francouzský automobilový závodník († 1907)
- 1884 – Lion Feuchtwanger, německý spisovatel († 1958)
- 1887 – Marc Chagall, běloruský malíř († 1985)
- 1891 – Tadamiči Kuribajaši, japonský generál ve druhé světové válce († 23. března 1945)
- 1893 – Miroslav Krleža, chorvatský spisovatel († 29. prosince 1981)
- 1897 – Michail Kovaljov, sovětský generál († 1. srpna 1967)
- 1899 – George Cukor, americký filmový režisér († 24. ledna 1983)
- 1901 – Vittorio De Sica, italský herec a režisér († 1974)
- 1903 – Steven Runciman, britský historik († 1. listopadu 2000)
- 1907 – Robert Anson Heinlein, spisovatel science fiction († 8. května 1988)
- 1911
- Gian Carlo Menotti, italský hudební skladatel a libretista († 1. února 2007)
- Bohuslav Partyk, slovenský ekonom († 12. září 1990)
- 1913 – Pinetop Perkins, americký bluesový pianista († 21. března 2011)
- 1915 – Yul Brynner, americký herec († 1985)
- 1918 – Marc Soriano, francouzský filosof literární kritik a spisovatel († 18. prosince 1994)
- 1919 – Jon Pertwee, britský herec a kabaretní umělec († 20. května 1996)
- 1922 – Pierre Cardin, francouzský návrhář († 29. prosince 2020)
- 1923 – Eduardo Falú, argentinský kytarista († 9. srpna 2013)
- 1927 – Doc Severinsen, americký trumpetista
- 1930
- Theodore Edgar McCarrick, americký kardinál
- Hank Mobley, americký jazzový saxofonista († 30. května 1986)
- Biljana Plavšićová, prezidentka bosenské Republiky srbské
- 1931 – David Eddings, americký spisovatel fantasy literatury († 2009)
- 1932 – Joe Zawinul, rakouský jazzový a jazzrockový pianista a skladatel († 2007)
- 1933 – Murray Halberg, novozélandský olympijský vítěz v běhu na 5 000 metrů († 30. listopadu 2022)
- 1937 – Giovanni Arrighi, italský sociolog a politický ekonom († 18. června 2009)
- 1938 – Jan Assmann, německý egyptolog a religionista
- 1939
- Jelena Obrazcovová, ruská operní pěvkyně († 12. ledna 2015)
- Karol Šafárik, slovenský tenista a tenisový trenér
- 1940 – Ringo Starr, anglický hudebník, člen skupiny The Beatles
- 1943 – Toto Cutugno, italský zpěvák a skladatel († 22. srpna 2023)
- 1944
- Warren Entner, americký rockový zpěvák, skladatel, varhaník a kytarista
- Ondrej Herec, slovenský zakladatel teorie fantastiky († 22. října 2020)
- Nikola II. Petrović-Njegoš, korunní princ černohorský
- 1946 – Fancy, německý italo disco zpěvák
- 1947
- Gjánéndra , poslední nepálský král
- Rob Townsend, britský rockový bubeník
- 1948 – Larry Reinhardt, americký kytarista, člen Iron Butterfly († 2. ledna 2012)
- 1949 – Shelley Duvallová, americká herečka († 11. července 2024)
- 1950 – Vaughn Armstrong, americký herec
- 1951
- Romualdas Požerskis, litevský fotograf
- Michael Henderson, americký hudebník
- 1953 – Gottfried Vollmer, německý herec
- 1959
- Alessandro Nannini, italský pilot Formule 1
- Barbara Krauseová, německá plavkyně, olympijská vítězka
- 1964 – Theo Travis, britský saxofonista a flétnista
- 1969 – Joe Sakic, kanadský hokejista
- 1974
- Kārlis Skrastiņš, lotyšský hokejista
- Eva Vermandel, belgická fotografka
- 1979 – Mike Pride, americký bubeník
- 1980 – Michelle Kwanová, americká krasobruslařka
- 1993 – Ivan Spicyn, ruský horolezec
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 7. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1585 – Jetřich Berka z Dubé, šlechtic (* 1552)
- 1886 – Josef Alois Kouble, kněz a národní buditel (* 3. srpna 1825)
- 1905 – Josef Bernard, podnikatel a politik (* 17. února 1844)
- 1929 – Emil Czech, akademický malíř (* 17. října 1862)
- 1945 – Václav Joachim, právník, vysokoškolský profesor (* 13. listopadu 1876)
- 1950 – Jiří Malý, antropolog (* 6. listopadu 1899)
- 1954 – František Zajíček, odbojář, oběť komunismu (* 1896)
- 1963 – Jan Fadrhons, vojenský dirigent a hudebník (* 14. února 1910)
- 1968 – František Veselý, nymburský tenorista a úředník (* 7. května 1910)
- 1969 – Josef Šmída, herec, režisér a dramatik (* 25. května 1919)
- 1974 – František Götz, literární historik, kritik a dramatik (* 1. ledna 1894)
- 1976 – Josef Matička, malíř a grafik (* 13. září 1893)
- 1978 – Jaromír Vomáčka, skladatel a klavírista (* 23. března 1923)
- 1987
- Milan Hegar, knižní grafik, typograf (* 8. května 1921)
- Bohuslav Tobiška, vojenský letec (* 22. ledna 1914)
- Josef Mach, herec, scenárista a režisér (* 25. února 1909)
- 1988 – Bohumír Matal, malíř (* 13. ledna 1922)
- 1991 – Franta Kocourek, bavič, silák a herec (* 21. února 1947)
- 1992 – Vojtěch Kubašta, malíř (* 7. října 1914)
- 1997 – Ivo Fleischmann, básník, spisovatel, překladatel, literární historik a diplomat, působící ve Francii (* 21. června 1921)
- 1998 – Angelo Michajlov, hudebník a hudební skladatel bulharského původu (* 4. října 1939)
- 2004
- Josef Balejka, válečný pilot (* 4. března 1917)
- Jiří Korec, sochař a medailér (* 12. února 1925)
- 2005 – Jindřich Paseka, léčitel (* 15. července 1928)
- 2010 – Vladimír Benda, teolog a filosof (* 30. září 1927)
- 2011
- 2012 – Stanislav Reiniš, lékař a spisovatel v exilu (* 22. prosince 1931)
Svět
- 1162 – Haakon II., norský král (* 1147)
- 1304 – Papež Benedikt XI. (* 1240)
- 1307 – Eduard I., anglický král (* 1239)
- 1531 – Tilman Riemenschneider, německý sochař a řezbář (* 1460)
- 1537 – Magdalena z Valois, skotská královna (* 10. srpna 1520)
- 1568 – William Turner, anglický ornitolog a botanik (* 1508)
- 1572 – Zikmund II. August, litevský velkokníže a polský král (* 1. srpna 1520)
- 1573 – Jacopo Barozzi da Vignola, italský architekt (* 1. října 1507)
- 1603 – Şehzade Mahmud, syn osmanského sultána Mehmeda III. (* asi 1587)
- 1645 – Jiří Fridrich Hohenlohe, voják a básník (* 5. září 1569)
- 1689 – Luisa Savojská, princezna savojská a bádenská (* 1. srpna 1627)
- 1697 – John Aubrey, anglický starožitník a spisovatel (* 12. března 1626)
- 1718 – Alexej Petrovič, syn ruského cara Petra I. Velikého (* 28. února 1690)
- 1809 – Constantin d'Aspre von Hoobreuck, rakouský podmaršálek (* 1767)
- 1819 – Sophie Blanchard, francouzská pilotka balónu (* 24. března 1778)
- 1850 – Carl Rottmann, německý malíř (* 11. ledna 1797)
- 1866 – Adolf Diesterweg, německý pedagog (* 29. října 1790)
- 1874 – John Heneage Jesse, anglický historik (* 15. března 1815)
- 1879 – George Caleb Bingham, americký malíř (* 20. března 1811)
- 1890 – Henri Nestlé, švýcarský podnikatel, zakladatel nadnárodního koncernu Nestlé (* 10. srpna 1814)
- 1901 – Johanna Spyri, švýcarská spisovatelka knih pro děti (* 12. června 1827)
- 1905 – Vincze von Borbás, maďarský botanik (* 1844)
- 1915 – William Downey, anglický portrétní fotograf (* 14. července 1829)
- 1920 – Albert Gessmann, předlitavský politik (* 18. ledna 1852)
- 1925 – Clarence Hudson White, americký fotograf (* 8. dubna 1871)
- 1926 – Fjodor Osipovič Šechtěl, ruský architekt a malíř (* 7. srpna 1859)
- 1930
- Paweł Myrdacz, rakousko-uherský lékař (* 4. května 1847)
- Arthur Conan Doyle, anglický spisovatel (* 22. května 1859)
- 1936
- Georgij Vasiljevič Čičerin, sovětský lidový komisař pro zahraniční věci (* 24. listopadu 1872)
- Heinrich Hoerle, německý malíř (* 1. září 1895)
- 1941
- Stanisław Motyka, polský horolezec, horský vůdce (* 6. května 1906)
- Alter Kacyzne, židovský spisovatel a fotograf (* 31. května 1885)
- 1942 – William Henry Young, anglický matematik (* 20. října 1863)
- 1944 – Erich Salomon, německý zpravodajský fotograf (* 28. dubna 1886)
- 1945 – Axel Malmström, švédský novinářský fotograf (* 13. ledna 1872)
- 1950 – Fats Navarro, americký trumpetista (* 24. září 1923)
- 1951 – Friedrich Lehne von Lehnsheim, ministr zeměbrany Předlitavska (* 8. ledna 1870)
- 1954 – Ernő Csiki, maďarský entomolog (* 22. října 1875)
- 1964 – Lillian Copelandová, americká olympijská vítězka v hodu diskem (* 25. listopadu 1904)
- 1965 – Moše Šaret, izraelský premiér (* 15. října 1894)
- 1968 – Ugo Frigerio, italský olympijský vítěz v chůzi na 10 kilometrů (* 16. září 1901)
- 1971 – Ub Iwerks, americký kreslíř, autor prvních kreseb Mickey Mouse (* 24. března 1901)
- 1972
- Athenagoras I., 268. ekumenický patriarcha konstantinopolský (* 6. dubna 1886)
- Talal I., jordánský král (* 26. února 1909)
- 1973 – Max Horkheimer, německý sociální filosof (* 14. února 1895)
- 1975
- Henri Deglane, francouzský zápasník, zlato na OH 1924 (* 22. června 1902)
- Jacob Bjerknes, norský fyzik a meteorolog (* 2. listopadu 1897)
- William Vallance Douglas Hodge, skotský matematik (* 17. června 1903)
- 1976 – Gustav Heinemann, prezident Německa (* 23. července 1899)
- 1980 – Ján Futák, slovenský kněz a botanik (* 13. ledna 1914)
- 1982 – Agustí Bartra i Lleonart, katalánský básník, spisovatel a univerzitní profesor (* 8. listopadu 1908)
- 1983 – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
- 1993 – Rıfat Ilgaz, turecký básník, a spisovatel (* 24. dubna 1911)
- 1999 – Paul Oskar Kristeller, americký historik (* 22. května 1905)
- 2006
- Syd Barrett, britský hudebník, spoluzakladatel skupiny Pink Floyd (* 6. ledna 1946)
- John Money, americký psycholog a sexuolog (* 8. července 1921)
- Barbara Bartosová-Höppnerová, německá spisovatelka (* 4. listopadu 1923)
- 2011
- Manuel Galbán, kubánský kytarista a zpěvák (* 14. ledna 1931)
- Marek Zvelebil, česko-britský archeolog (* 9. ledna 1952)
- 2012 – Mouss Diouf, francouzský herec (* 28. října 1964)
- 2013 – Bohumil Puskailer, slovenský fotograf (* 2. září 1939)
- 2014
- Alfredo Di Stéfano, argentinsko-španělský fotbalista a trenér (* 4. července 1926)
- Eduard Ševardnadze, ministr zahraničních věcí SSSR a prezident Gruzie (* 25. ledna 1928)
- 2021
- Jovenel Moïse, obchodník a podnikatel v zemědělství, 45. prezident Haiti (* 26. června 1968)
- Carlos Reutemann, argentinský automobilový závodník, pilot formule 1 (* 12. dubna 1942)
- 2024 – Bengt Samuelsson, švédský biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 21. května 1934)
Svátky
Česko
Svět
- UNESCO: Den svahilštiny
- Slovensko: Oliver
- Japonsko: Tanabata
- Šalomounovy ostrovy: Den nezávislosti (1978)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 7. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 7. červenec na Wikimedia Commons
7. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
8,6 °C (1964) | 19,3 °C (od 1961) | 37,6 °C (1957) |
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Gustav Mahler, 1860-1911; 3/4, seated, facing left. Copyright was registered in 1909-03-16 under H 124096–124098.[1]
Erected at Westminster Abbey sometime during reign of Edward I, thought to be an image of the King.
Lion Feuchtwanger, 1909, in München.
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Laštůvka v zápase 1. české fotbalové ligy FK Jablonec-FC Baník Ostrava
Autor: Kingkongphoto & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
From Baltimore
© copyright John Mathew Smith 2001Фота італьянскага аўтара песень Тота Кутуньё.
Autor:
- Bundesarchiv_Bild_183-47198-0003,_Prag,_internationale_Musikfestspiele,_Franz_Konwitschny.jpg: Neznámý
- derivative work: Oso Pardo (talk)
Title: Prag, internationale Musikfestspiele, Franz Konwitschny
této stránce pro informování Bundesarchivu.
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Faktické opravy a alternativní popisy jsou uvedeny odděleně od původního popisu. Dodatečné chyby mohou být oznámeny naOriginal historic description:
Zentralbild-CTK 1.6.57 Sc-I Erfolgreicher Auftritt deutscher Künstler auf dem "Prager Frühling 1957" Franz Konwitschny dirigierte Im Rahmen der zur Zeit in der tschechoslowakischen Hauptstadt stattfindenden internationalen Musikfestspiele "Prager Frühling" wurde ein Konzert des Prager Rundfunk-Sinfonieorchesters unter Leitung von Professor Franz Konwitschny zu einem großen Erfolg. Höhepunkt des Konzerts war die Aufführung von Carl Orffs Kantate "Carmina burana", die erstmalig in der CSR erklang. Professor Konwitschny, Chormeister Professor Kuehn, die tschechoslowakischen Vokalisten Subrtova, Votava, Srunar, sowie der Chor und das Orchester, die Orffs Werk als Ergebnis einer deutsch-tschechoslowakischen Zusammenarbeit in seiner vollen Schönheit erstehen ließen, wurden von dem internationalen Publikum stürmisch gefeiert. (Nähres siehe ADN-Meldung 25-74 v. 1.6.57) UBz: Während einer Konzertpause Von rechts. Klarinettist Oskar Michalik (DDR), der ebenfalls in dem Konzert auftrat, Professor Franz Konwitschny und der Violinist Josef Suk (CSR)."
Autor: Bojars, Licence: CC BY-SA 3.0
Syd Barrett - English singer, songwriter, guitarist and artist, co-founder of rock band Pink Floyd.
President Eduard Shevardnadze of Georgia photographed during his meeting with Secretary of Defense William Cohen at The Pentagon
This is a picture of Ringo Starr that I took when I met him, so I'm not violating any copyright; this photo is of my authorship ...