71. mechanizovaný prapor

71. mechanizovaný prapor
ZeměČeskoČesko Česko
Vznik1. října 1994
Funkcepozemní vojsko
Velikostprapor
PosádkaHranice (okres Přerov)
Čestný název„Sibiřský“
Velitelépplk Ing. Radek Šoman
Nadřazené jednotky7. mechanizovaná brigáda
Účast
MiseSFOR, KFOR, ISAF, RS, MNF-I, EUTM Mali
Insignie
ZnakZnak 71. mechanizovaného praporu (nášivka)
 Znak 71. mechanizovaného praporu (nášivka)

71. mechanizovaný prapor „Sibiřský“ je vševojskový mechanizovaný útvar 7. mechanizované brigády armády České republiky se sídlem v Hranicích.[1] Působí jako základní taktický prvek zpravidla v její sestavě, může však fungovat i samostatně. Přitom může být nasazen jako celek nebo mohou jeho jednotlivé bojové prvky působit jako posilové prostředky dalších útvarů brigády nebo brigádního úkolového uskupení. Vyznačuje se vysokým stupněm pohotovosti, značnou pohyblivostí a palebnou silou.[1] S tím souvisí i jeho organizační struktura. Prapor se skládá z velitelství, tří mechanizovaných rot vyzbrojených bojovými vozidly pěchoty BVP-2, minometné baterie vyzbrojené 120mm minomety vz. 82, velitelské roty, roty logistiky a obvaziště. Díky tomu může kromě bojové činnosti plnit i úkoly nebojového charakteru, jako například posílení ochrany státních hranic, střežení důležitých objektů a pomoc při živelných katastrofách.[2]

Historie

2. československý jízdní pluk „Sibiřský“

71. mechanizovaný prapor převzal tradice 2. československého jezdeckého pluku, po kterém nese jeho čestný název „Sibiřský“. Tento pluk vznikl 4. října 1918 v ruském Jekatěrinburgu z příkazu generála Syrového a místem jeho formování a výcviku se stalo město Ťumeň.[3] Během dvouleté „ruské anabáze“ se zúčastnil mnoha bojů podél Transsibiřské magistrály. Cílem československého vojska na Rusi (legionářů) bylo vybojování samostatnosti Čechů a Slováků od rakousko-uherské nadvlády. Legionáři převzali kontrolu nad celou Transsibiřskou magistrálou od východu až na západ. Dobyli všechna velká sibiřská města, včetně Jekatěrinburgu. 2. československý jízdní pluk „Sibiřský“ odplul z přístavu Vladivostok do vlasti 24. května 1920 a 3. července připlul do Terstu. Hranice republiky překročil 9. července 1920 a téhož dne dorazil do svého posádkového města Olomouce.[2] 2. československý jezdecký pluk „Sibiřský“ byl v rámci vytváření jednotné armády v roce 1920 spojen s 12. dragounským plukem. Vznikl tak Jezdecký pluk číslo 2 „Sibiřský“ (k 1. lednu 1936 byl přejmenován na Dragounský pluk 2).[2] V rámci všeobecné mobilizace v září 1938 se z pluku 24. září stalo Mobilizační těleso 302. Tak skončilo fungování pluku, který se hlásil k odkazu 2. jízdního pluku „Sibiřského“,[2] neboť jeho činnost nebyla po 2. světové válce obnovena.

71. mechanizovaný prapor

71. mechanizovaný prapor 7. mechanizované brigády vznikl 1. října 1994. Stalo se tak při reorganizaci ozbrojených sil Armády České republiky, kdy došlo k přeměně kroměřížské 3. mechanizované divize na 7. mechanizovanou brigádu. Tehdy byl ze 4. mechanizovaného pluku vytvořen 71. mechanizovaný prapor, který do roku 1997 působil v posádce Hodonín, poté byl v důsledku další reorganizace ozbrojených sil přemístěn do Hranic.[1] Proto jsou na bojovém praporu vyobrazeny znaky měst Hranice i Hodonín. Prezident republiky Václav Klaus propůjčil 28. října 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku samostatného československého státu útvaru čestný název „SIBIŘSKÝ“.[1]

Kromě zahraničních misí ve všech destinacích, kde Armáda České republiky působila, se příslušníci 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ zúčastnili řady mezinárodních cvičení (např. na Slovensku, v Polsku, Německu, USA, Rakousku, Norsku a v dalších zemích).

Od ledna 2019 do prosince 2021 je 71. mechanizovaný prapor zařazen do sil rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force) a od roku 2020 též do sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF – Very High Readiness Joint Task Force), jež jsou rovněž nazývány „Spearhead Force‘‘ neboli „hrotové síly“ a jsou schopny ve velmi krátké době reagovat na hrozby pro členské země Aliance. 71. mechanizovaný prapor je v těchto letech součástí mezinárodní brigády sestavené na bázi polské 21. brigády Střelců Podhalaňských, kam je zařazen společně s prapory Španělska, Polska a Velké Británie.[4]

Síly VJTF se skládají z brigády o velikosti asi 5000 mužů, která je podporována letectvem, námořnictvem a speciálními jednotkami. Jejich úkolem je zajistit v případě potřeby vysoce profesionální a rychlou reakci.[4] Tyto jednotky zvládají široké spektrum úkolů, jako jsou poskytnutí okamžité reakce pro zabezpečení kolektivní obrany členů Aliance podle článku V či zajištění operací krizového řízení. Mohou být okamžitě nasazeny k zajištění podmínek pro nasazení dalších jednotek, k podpoře mírových operací, případně k účinnému zajištění pomoci při různých katastrofách nebo k ochraně důležitých infrastruktur.[4]

Aktivní zálohy

Aktivní zálohy 71. mechanizovaného praporu Hranice jsou organickou součástí mechanizovaného bojového útvaru Armády České republiky, která je složená z vojáků v aktivní záloze. Vojáci v aktivní záloze jsou civilisté, kteří dobrovolně převzali brannou povinnost. Tito lidé se pravidelně účastní vojenských cvičení v rozsahu několika týdnů každý rok a jsou připravováni na okamžité posílení profesionální armády v případě potřeby státu. Příslušníci Aktivní zálohy 71. mpr jsou cvičeni ve všech činnostech, které vykonávají vojáci z povolání u útvaru, aby byli schopni útvar v případě nutnosti doplnit. Tyto činnosti vycházejí z určení 71. mechanizovaného praporu.

Výzbroj a technika

Odkazy

Reference

  1. a b c d Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. a b c d 2. československý jízdní pluk „Sibiřský“ [online]. Západočeská univerzita v Plzni [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  3. Rodinní válečníci
  4. a b c Společná příprava jednotek sil rychlé-reakce. www.71mpr.army.cz [online]. [cit. 2019-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-08. 
  5. HAMPL, Radek. Hraničtí převzali nové spojovací a velitelsko-štábní Titusy. Jako první je nasadí na Slovensku. acr.army.cz [online]. ministerstvo obravy ČR, 2023-08-25 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
120mm minomet vz. 82.jpg
Autor: CS92, Licence: CC BY-SA 4.0
120mm mortar vz. 82 of the Czech Army.
M249 FN MINIMI DA-SC-85-11586 c1.jpg
A view of an M249 5.56 mm squad automatic weapon (SAW) with a 200 round box of ammunition attached. The SAW was adopted by the Army and Marine Corps in 1982. (cropped)
Tatra T-810 Czech Army 01.jpg

Nákladní automobil Tatra T-810 ve službě Armády ČR
Czech Nexter Titus right front Ostrava 2021.jpg
Autor: Boevaya mashina, Licence: CC BY-SA 3.0
CSG holding TATRA TITUS 6x6, NATO Days Ostrava 2021
BVP-2 AČR.jpg
Autor: JanHermanek, Licence: CC BY-SA 4.0
BVP-2 AČR
CZ 805 A1.jpg
Autor: JanHermanek, Licence: CC BY-SA 4.0
CZ 805 A1
CZ 75 Phantom.jpg
Autor: JanHermanek, Licence: CC BY-SA 4.0
CZ 75 Phantom
BAHNA 2018 - 223.jpg
Autor: Adam Hauner, Licence: CC BY-SA 4.0
Vojenská technika zaznamenaná při dynamických ukázkách na Dni pozemního vojska BAHNA 2018, který pořádá Velitel společných sil a Nadace pozemního vojska AČR.