8. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
8. červenec je 189. den roku podle gregoriánského kalendáře (190. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 176 dní. Svátek má Nora.
Události
Česko
- 1337 – Král Jan Lucemburský se (již na jedno oko osleplý) vydal na požádání francouzského krále Filipa VI. pomoci Francii ve válce s Anglií. Království jako kancléř spravoval Pertold z Lipé.
- 1420 – Čtyři husitské pražské artikuly vyhlášeny
- 1443 – V Kutné Hoře proběhlo „hádání“, tzn. synoda mezi táborskými a stranou Jana Rokycany o sporných církevních otázkách.
- 1547 – Pražané po porážce stavovského povstání kapitulovali, na šest set měšťanů bylo odsouzeno ke konfiskaci majetku a ztrátě privilegií.
- 1619 – Direktorium, orgán českých stavů, svolalo do Prahy generální sněm, aby uzavřelo konfederaci stavů zemí Koruny české a Rakouska
- 1844 – Před Poříčskou branou v Praze vypukly srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.
- 1866 – Po bitvě u Hradce Králové vjelo do Prahy pruské vojsko.
- 1876 – Na zámku v Zákupech u České Lípy se setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině (začalo roku 1875).
- 1908 – Rudolf Těsnohlídek nastupuje do brněnské redakce Lidových novin, je pověřen vedením rubriky Soudní síň.
- 1919 – Po včerejším odstoupení vlády Karla Kramáře byla jmenována nová vláda v čele s Vlastimilem Tusarem, tzv. rudozelená koalice, se skládala ze sociálních demokratů, socialistů a agrárníků.
- 1973 – Státní tajemník USA W. Rogers zahájil návštěvu ČSSR; při ní byla podepsána konzulární úmluva a byla zahájena jednání o majetkoprávních vztazích.
- 1992 – Zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace.
- 1997 – NATO pozvala Česko, Maďarsko a Polsko ke vstupu do aliance v roce 1999.
- 2008 – Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg podepsali v Praze smlouvu o umístění americké radarové základny na území České republiky
- 2014 – Sebevražedný atentátník zabil nedaleko základny Bagrám v Afghánistánu čtyři české vojáky a jednoho zranil. Ten posléze zraněním podlehl.
Svět
- 1497 – Vasco da Gama vyplul na první přímou evropskou výpravu do Indie.
- 1630 – V Pomořanech se vylodila švédská armáda, čímž začala tzv. švédská válka.
- 1709 – Bitva u Poltavy: Ruský car Petr I. porazil švédského krále Karla XII.
- 1758 – Sedmiletá válka, francouzsko-indiánská válka: markýz de Montcalm porazil několikanásobně silnější britskou armádu v bitvě u Carillonu.
- 1777 – Vermont se stal prvním americkým státem, který zrušil otroctví
- 1865 – Kazatel William Booth zakládá v Londýně církev a charitativní organizaci Armádu spásy
- 1889 – Vyšlo první číslo novin The Wall Street Journal.
- 1937 – Turecko, Irák, Írán a Afghánistán podepsali Saadabadský pakt o garanci státních hranic a koordinaci zahraniční politiky.
- 1958 – LP deska z Brodwayského muzikálu Oklahoma! se stala první deskou, která obdržela tzv.Zlatou desku, to je označení, které uděluje Recording Industry Association of America za milión prodaných nosičů.
- 1969 – Thor Heyerdahl na svém slámovém voru Ra II přistál v Barbadosu po 57 dnech, co vyplul z Maroka
- 1976 – Byla založena Evropská lidová strana.
- 2003
- Wikipedie se rozšířila o hebrejskou a maďarskou verzi.
- Odstartovala sonda Opportunity, kterou NASA vyslala na cestu k Marsu.
- 2011 – Poslední let raketoplánů (Atlantis) a po přistání ukončení vesmírného programu Space Shuttle.
- 2016 – Pět amerických policistů bylo zastřeleno během demonstrace hnutí Black Lives Matter v texaské metropoli Dallasu. Střelec byl policií zabit o několik hodin později.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 8. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1313 – Markéta Lucemburská, bavorská vévodkyně, nejstarší dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny († 11. července 1341)
- 1514 – Cyprián Karásek Lvovický, astronom, matematik a astrolog († 1574)
- 1722 – Jan Kryštof z Blümegenu, moravský zemský hejtman († 5. října 1802)
- 1786 – Evžen Vratislav z Mitrovic, šlechtic († 17. února 1867)
- 1808 – Hynek Zátka, podnikatel a politik († 26. března 1886)
- 1822 – Jan Vlk, právník, buditel a básník († 31. července 1896)
- 1824 – Karel III. Schwarzenberg, rakouský voják a český politik († 1904)
- 1834 – Antonín Randa, právník, rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, politik († 6. října 1914)
- 1840 – Richard Jahn, průmyslník († 30. listopadu 1918)
- 1847 – František Křižík, vynálezce a podnikatel († 22. ledna 1941)
- 1851 – František Šulc, papežský komoří († 24. března 1921)
- 1868 – Karel Viškovský, politik († 20. listopadu 1932)
- 1874 – Josef Keibl, československý politik německé národnosti († ?)
- 1878 – Max Hoffmann, československý politik německé národnosti († ??)
- 1884 – Josef Gruss, sportovec, lékař, sportovní funkcionář a organizátor, vysokoškolský pedagog a publicista († 28. května 1968)
- 1891 – Josef Hora, spisovatel a překladatel († 21. června 1945)
- 1893 – Josef Novák, vojenský a zkušební pilot († 3. ledna 1934)
- 1895 – Antonín Kolek, pedagog, historický beletrista († 19. července 1983)
- 1904 – František Zelenka, architekt grafik, jevištní a kostýmní výtvarník († 19. října 1944)
- 1921 – Felix Holzmann, komik († 13. září 2002)
- 1922 – Jan Panenka, klavírista († 12. července 1999)
- 1924 – Šárka Štembergová-Kratochvílová, herečka († 22. května 2005)
- 1925 – Jiří Ruml, politik a novinář († 20. února 2004)
- 1938 – Karel Sklenář, archeolog a historik
- 1943 – Joe Kučera, jazzový saxofonista a flétnista
- 1949 – Jan Knap, malíř
- 1952 – Josef Tejkl, divadelní režisér, herec, dramatik, scénograf († 4. dubna 2009)
- 1954
- František Hanáček, malíř
- Renée Nachtigallová, herečka
- 1957 – Ludvík Němec, spisovatel
- 1959 – Petr Kotvald, zpěvák
- 1975 – Tereza Bebarová, herečka
- 1986 – Lucie Hadašová, Česká Miss 2007
Svět
- 1545 – Karel Španělský, nejstarší syn španělského krále Filipa II. († 24. července 1568)
- 1593 – Artemisia Gentileschiová, italská barokní malířka († 1653)
- 1621 – Jean de La Fontaine, francouzský bajkář († 1695)
- 1648 – Frances Stewartová, anglická aristokratka, pověstná svou krásou († 15. října 1702)
- 1724 – Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže († 22. prosince 1748)
- 1760 – Christian Kramp, francouzský matematik († 13. května 1826)
- 1766 – Dominique Jean Larrey, francouzský vojenský lékař a chirurg († 25. července 1842)
- 1767 – Pavel Vasiljevič Čičagov, ruský admirál († 1. září 1849)
- 1803 – Karl Gützlaff, německý sinolog († 9. srpna 1851)
- 1808 – George Robert Gray, anglický zoolog († 6. května 1872)
- 1809 – Ljudevit Gaj, chorvatský politik a spisovatel († 20. dubna 1879)
- 1817 – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
- 1826 – Friedrich Chrysander, německý hudební vědec († 3. září 1901)
- 1831 – John Stith Pemberton, lékárník, vynálezce Coca-Coly († 16. srpna 1888)
- 1836 – Joseph Chamberlain, anglický politik († 1914)
- 1838 – Hrabě Ferdinand von Zeppelin, německý vynálezce a podnikatel († 1917)
- 1839 – John D. Rockefeller, americký průmyslník († 23. května 1937)
- 1840 – Heinrich von Angeli, rakouský malíř († 21. října 1925)
- 1846 – Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská, saská princezna a rakouská arcivévodkyně († 3. června 1927)
- 1851 – Arthur Evans, britský archeolog († 1941)
- 1857 – Alfred Binet, francouzský psycholog († 18. října 1911)
- 1864 – F. Holland Day, americký malíř († 12. listopadu 1933)
- 1867 – Käthe Kollwitzová, německá sochařka a malířka († 22. dubna 1945)
- 1870 – Robert Macalister, irský archeolog († 26. dubna 1950)
- 1878 – Edgar Dacqué, německý paleontolog († 14. září 1945)
- 1880 – Henri Donnedieu de Vabres, francouzský právník a soudce († 1952)
- 1884 – Bernard Parker Haigh, britský inženýr a profesor aplikované mechaniky († 18. ledna 1941)
- 1885 – Ernst Bloch, německý filozof († 1977)
- 1892 – Dion O'Banion, irsko-americký gangster († 10. listopadu 1924)
- 1893 – Fritz Perls, americký psycholog († 14. března 1970)
- 1894 – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1978), († 8. dubna 1984)
- 1895 – Igor Jevgeněvič Tamm, sovětský fyzik, Nobelova cena 1958 († 12. dubna 1971)
- 1901 – Franz Zwilgmeyer, německý právník a sociolog († 25. května 1995)
- 1906 – Philip Johnson, americký architekt († 25. ledna 2005)
- 1907 – Oleh Olžyč, ukrajinský básník († 10. června 1944)
- 1908
- Louis Jordan, americký jazzový hudebník a skladatel († 4. února 1975)
- Nelson Rockefeller, americký státník a politik († 26. ledna 1979)
- 1914 – Billy Eckstine, americký jazzový zpěvák († 8. března 1993)
- 1918 – Jakobína Sigurðardóttir, islandská spisovatelka († 29. ledna 1994)
- 1919 – Walter Scheel, prezident Západního Německa († 24. srpna 2016)
- 1921
- John Money, americký psycholog a sexuolog († 7. července 2006)
- Edgar Morin, francouzský filosof a sociolog
- 1923
- Harrison Dillard, americký sprinter, čtyřnásobný olympijský vítěz († 15. listopadu 2019)
- Didier Anzieu, francouzský psychoanalytik († 25. listopadu 1999)
- 1925 – Marco Cé, italský kněz, benátský patriarcha a kardinál († 12. května 2014)
- 1933 – Peter Orlovsky, americký básník († 30. května 2010)
- 1935 – Vitalij Sevasťjanov, sovětský konstruktér a kosmonaut († 2010)
- 1938
- Vojtech Masný, slovenský fotbalista, reprezentant Československa
- Bob Alcivar, americký hudebník, hudební producent a skladatel
- 1940 – Roy Babbington, britský kontrabasista a baskytarista
- 1945 – Micheline Calmyová-Reyová, prezidentka Švýcarska
- 1947 – Kim Darby, americká herečka a zpěvačka
- 1951 – Anjelica Huston, americká herečka
- 1952 – Ulrich Wehling, německý sdruženář, držitel tří zlatých olympijských medailí
- 1953 – Ferenc Kocsis, maďarský zápasník, olympijský vítěz
- 1954
- David Aaronovitch, britský novinář, hlasatel a spisovatel
- Ricky Skaggs, legendární americký bluegrassový zpěvák
- 1958
- Kevin Bacon, americký herec
- Cipi Livni, izraelská politička a bývalá ministryně
- 1961 – Andrew Fletcher, anglický hudebník, člen Depeche Mode
- 1962 – Joan Osborne, americká písničkářka
- 1963 – Robert Ctvrtlik, americký volejbalista
- 1966 – Hagai Shaham, izraelský houslista
- 1970 – Beck, americký hudebník a zpěvák
- 1976 – Grettell Valdéz, mexická herečka
- 1977 – Wang Zhizhi, čínský basketbalista
- 1981
- Ashley Blue, americká pornoherečkou
- Anastasija Myskinová, ruská tenistka
- 1985 – Jamie Cook, britský hudebník, člen skupiny Arctic Monkeys
- 1989
- Jarden Džerbiová, izraelská judistka
- Mélissa Le Nevé, francouzská sportovní lezkyně
- 1990
- Kevin Trapp, německý fotbalový brankář
- Quedjau Nhabali, ukrajinský judista
- 1991
- Matúš Mikuš, slovenský fotbalista
- Patrik Šimko, slovenský fotbalista
- Virgil van Dijk, nizozemský fotbalista
- 1992
- Sandi Morrisová, americká atletka, tyčkařka
- Sky Ferreira, americká zpěvačka, modelka, skladatelka a herečka
- Son Hung-min, jihokorejský fotbalista
- James Lowe irský rugbista
- 1993 – Ergys Kaçe, albánský fotbalový záložník
- 1998 – Maya Hawke, americká herečka a modelka
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 8. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1123 – Dluhomil, hradský správce a možný předek rodu Bavorů ze Strakonic (* ?)
- 1597 – Jan Gryll z Gryllova, rakovnický primátor a humanistický spisovatel (* 1525)
- 1623 – Jan Čejka z Olbramovic, šlechtic (* 1565/1566)
- 1751 – Václav Špaček, barokní architekt a stavitel (* 1689)
- 1814 – Maxmilián Inigo z Ehrenburgu, šlechtic (* 17. srpna 1735)
- 1871 – František Šípek, poslanec Českého zemského sněmu (* 8. září 1822)
- 1878 – Friedrich Pelikan, poslanec Moravského zemského sněmu (* 31. května 1823)
- 1880 – Josef Ambrož Gabriel, právník, spisovatel a politik (* 4. prosince 1820)
- 1894 – Václav Černý, herec, básník a překladatel (* 23. dubna 1863)
- 1907 – Antonín Klug, teolog a děkan teologické fakulty v Olomouci (* 24. dubna 1835)
- 1922 – Josef Pšenička, poslanec Národního Shromáždění (* 25. srpna 1889)
- 1924
- Josef Šlechta, kněz, probošt mělnický (* 13. prosince 1856)
- František Sitenský, přírodovědec, zemědělský odborník (* 2. listopadu 1851)
- 1926 – Karel Václav Rais, spisovatel (* 4. ledna 1859)
- 1929 – Jaroslav Goll, historik (* 14. července 1846)
- 1932 – Egon Winternitz, mlynář, podnikatel a spolkový činovník židovského původu (* 13. října 1871)
- 1935 – Ignát Herrmann, spisovatel (* 12. srpna 1854)
- 1936
- Rudolf Koppitz, česko-rakouský fotograf (* 3. ledna 1884)
- Alexis Stuchlík, houslista, barytonista a hudební pedagog (* 29. října 1875)
- 1937 – František Schöbl, generál Československé armády (* 6. června 1868)
- 1940
- Jan Sadílek, legionář a odbojář (* 16. května 1884)
- Josef Povondra, major četnictva, zakladatel první daktyloskopické sbírky (* 14. března 1871)
- 1942 – Josef Zmek, generál a československý legionář (* 16. října 1889)
- 1943
- Benedikt Blatný, pilot 311. československé bombardovací perutě RAF (* 21. března 1914)
- Josef Bojas, protektorátní četník a odbojář popravený nacisty (* 25. března 1901)
- František Famfulík, vrchní četnický strážmistr, popraven nacisty (* 30. ledna 1910)
- Jan Jirásek, štábní strážmistra četnictva, popraven nacisty (* 10. května 1905)
- František Rajmon, protinacistický odbojář, popraven nacisty (* 25. října 1892)
- 1947 – Vojtěch Šimek, hokejista (* 1899/1900)
- 1950 – Otto Francl, příslušník československých legií v Rusku (* 10. června 1896)
- 1952
- Josef Ludvík, převaděč a oběť komunistického režimu (* 21. října 1912)
- Vladimír Palma, převaděč a oběť komunistického režimu (* 8. ledna 1927)
- Adolf Zeman, spisovatel a historik, legionář (* 24. ledna 1882)
- 1955
- Staša Jílovská, novinářka, redaktorka, překladatelka (* 20. února 1898)
- Božena Fialová-Nevšímalová, jedna z prvních českých lékařek (* 13. dubna 1885)
- Václav Letošník, archiovář a historik (* 1. února 1891)
- 1957 – Karel Václav Petřík, československý generál (* 16. srpna 1885)
- 1958 – Pavel Eisner, překladatel (* 16. ledna 1889)
- 1963 – Rudolf Kirs, violoncellista (* 16. června 1915)
- 1964 – Severin Ondřej, architekt (* 8. ledna 1889)
- 1970
- Vladimír Kajdoš, československý generál, politik a ministr (* 21. února 1893)
- Otto Peters, malíř (* 5. října 1882)
- 1974 – Jaroslav Vojna, malíř (* 3. května 1909)
- 1976 – Jaromír Horáček, regionální spisovatel a vlastivědný pracovník (* 3. října 1900)
- 1977 – Jaroslav Tumlíř, spisovatel, dramatik, divadelní dramaturg (* 28. listopadu 1902)
- 1979
- Miloslav Cink, pedagog a textař (* 12. října 1909)
- Vasil Valo, komunistický normalizační politik (* 24. dubna 1921)
- 1983 – František Novák, lidovecký politik, politický vězeň 50. let (* 20. listopadu 1906)
- 1984 – Josef Kratochvíl, fotbalový reprezentant (* 9. února 1905)
- 1985 – Radim Kalfus, cestovatel, humanitární pracovník (* 23. leden 1920)
- 1989 – František Kaláb, voják a veterán 2. světové války (* 1. května 1913)
- 1994 – Jan Březina, vysokoškolský pedagog, filozof a překladatel z němčiny (* 5. února 1930)
- 1998 – Miloslav Kořínek, slovenský hudební skladatel českého původu (* 29. ledna 1925)
- 2000
- Vladimír Doležal, fotbalový brankář (* 17. května 1918)
- Roman Havlík, grafik, malíř, kreslíř a kaligraf (* 22. prosince 1952)
- 2001 – František Hobizal, kněz a spisovatel (* 10. března 1933)
- 2004
- Jaroslav Huleš, motocyklový závodník (* 2. července 1974)
- Bohumil Böhm, architekt (* 1. února 1926)
- 2005 – Jaroslav Anděl, právník a antikomunista (* 30. března 1905)
- 2007 – Jindřich Feld, hudební skladatel (* 19. února 1925)
- 2009 – Evžen Krob, volejbalista (* 19. dubna 1926)
- 2011 – Mojmír Trávníček, literární kritik a editor (* 17. prosince 1931)
- 2012 – Jiří Havel, politik a poslanec europarlamentu (* 20. srpna 1957)
- 2014 – František Huml, fotbalista a sportovní novinář (* 20. prosince 1944)
- 2016
- Stanislav Bečička, římskokatolický duchovní, člen dominikánského řádu (* 4. února 1926)
- Milan Myška, historik (* 13. dubna 1933)
- 2017 – Václav Halama, fotbalista a trenér (* 4. listopadu 1940)
Svět
- 810 – Pipin Italský, italský král, syn Karla Velikého (* asi 777)
- 885 – Hadrián III., 109. papež (* ?)
- 975 – Edgar, anglický král (*cca 943)
- 1115 – Petr Poustevník, francouzský mnich a lidový kazatel (* kolem 1050)
- 1153 – Evžen III., papež (* ?)
- 1253 – Theobald I. Navarrský, král navarrský (* 30. května 1201)
- 1336 – Alžběta Portugalská, aragonská pricenza, portugalská královna (* 4. ledna 1271)
- 1422 – Michaela z Valois, burgundská vévodkyně (* 11. ledna 1395)
- 1425 – Elizabeth Fitzalan, vévodkyně z Norfolku (* 1366)
- 1439 – Ču Jou-tun, kníže z Čou, čínský básník a spisovatel (* 7. února 1379)
- 1519 – Leonhard von Keutschach, rakouský arcibiskup v Salzburgu (* asi 1442)
- 1538 – Diego de Almagro, španělský conquistador (* 1475)
- 1583 – Fernão Mendes Pinto, portugalský dobrodruh, cestovatel a spisovatel (* 1509/1514)
- 1609 – Ludovico de Torres, italský kardinál (* 1552)
- 1617 – Galigai, maršálka z Ancre, soukojenkyně Marie Medicejské (* 19. května 1568)
- 1623 – Řehoř XV., papež (* 1554)
- 1651 – Charlotte des Essarts, milenka francouzského krále Jindřicha IV. (* asi 1580)
- 1676 – František I. Rákóczi, uherský šlechtic, sedmihradský kníže (* 24. února 1645)
- 1687 – Johann Franz von Preysing, knížecí biskup z Chiemsee (* 23. února 1615)
- 1695 – Christiaan Huygens, nizozemský vědec (* 14. dubna 1629)
- 1721 – Elihu Yale, mecenáš Yaleovy univerzity (* 5. dubna 1649)
- 1726 – Antonio Maria Bononcini, italský violoncellista a hudební skladatel (* 18. června 1677)
- 1754 – Sylvius Kreutz, rakouský zvonař (* asi 1671)
- 1766 – Marie Viktorie Savojská, italská šlechtična a kněžna z Carignana (* 9. února 1690)
- 1784 – Torbern Bergman, švédský mineralog a chemik (* 20. březen 1735)
- 1796 – Adam Naruszewicz, polský osvícenský literát, básník, překladatel (* 20. října 1733)
- 1822 – Percy Bysshe Shelley, anglický básník (* 4. srpna 1792)
- 1827 – Robert Surcouf, francouzský korzár (* 12. prosince 1773)
- 1801 – Andreas Everardus van Braam Houckgeest, nizozemský obchodník a diplomat (* 1. listopadu 1739)
- 1803 – Frederick Hervey, 4. hrabě z Bristolu, britský církevní hodnostář a šlechtic (* 1. srpna 1730)
- 1822 – Percy Bysshe Shelley, anglický básník, dramatik, prozaik a překladatel (* 4. srpna 1792)
- 1823 – Henry Raeburn, skotský romantický portrétní malíř (* 4. března 1756)
- 1827 – Robert Surcouf, francouzský korzár (* 12. prosince 1773)
- 1839 – Milan Obrenović II., srbský kníže (* 21. října 1819)
- 1842 – Elizabeth Armistead, britská kurtizána (* 11. července 1750)
- 1848 – Marie od svatého Petra a Svaté Rodiny, francouzská karmelitánka (* 4. října 1816)
- 1850 – Adolf z Cambridge, britský šlechtic a syn krále Jiřího III. (* 24. února 1774)
- 1853
- Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, německý šlechtic (* 2. února 1783)
- Štěpán Zichy, uherský šlechtic a rakouský diplomat (* 13. dubna 1780)
- 1854 – František Josef z Ditrichštejna, šlechtic (* 28. dubna 1767)
- 1859 – Oskar I., švédský a norský král (* 4. července 1799)
- 1862 – Engelbert Maximilian Selinger, rakouský právník a politik (* 13. října 1801)
- 1863 – Francis Patrick Kenrick, americký katolický arcibiskup (* 3. prosince 1796)
- 1866 – Joseph Hippolyte Guibert, francouzský arcibiskup a kardinál (* 13. prosince 1802)
- 1873 – Franz Xaver Winterhalter, německý malíř (* 20. dubna 1805)
- 1875 – Christian Ruben, rakouský malíř (* 30. listopadu 1805)
- 1886 – Joseph Hippolyte Guibert, francouzský kněz, arcibiskup v Tours (* 13. prosince 1802)
- 1889 – Gerard Manley Hopkins, anglický jezuita, teolog, filolog a básník (* 28. června 1844)
- 1890 – Maurus Wolter, německý římskokatolický duchovní (* 4. června 1825)
- 1894 – Ludwik Szaciński, polský fotograf, účastník lednového povstání a emigrant (* 6. dubna 1844)
- 1895 – Johann Josef Loschmidt, rakouský chemik a fyzik (* 15. března 1821)
- 1896 – Johann Jakob Weilenmann, švýcarský alpinista (* 24. ledna 1819)
- 1898 – Soapy Smith, americký gangster (* 2. listopadu 1860)
- 1902 – Josef von Neupauer, rakouský politik (* 15. dubna 1806)
- 1917 – Tom Thomson, kanadský malíř (* 5. srpna 1877)
- 1922 – Ógai Mori, japonský vojenský lékař, překladatel (* 17. února 1862)
- 1923 – Frank Robinson, autor názvu Coca-Coly (* 12. září 1845)
- 1927 – Max Hoffmann, důstojník v německé císařské armádě (* 25. ledna 1869)
- 1928 – August Stauda, rakouský fotograf (* 19. července 1861)
- 1932
- Alexandr Grin, ruský sovětský spisovatel (* 23. srpna 1880)
- Leopold Baumhorn, maďarský židovský architekt (* 28. prosince 1860)
- 1935 – Samuel Cambel, slovenský spisovatel a úředník (* 25. dubna 1883)
- 1936 – Rudolf Koppitz, rakouský fotograf českého původu (* 3. ledna 1884)
- 1937
- Diana Abgar, arménská spisovatelka a diplomatka (* 12. října 1859)
- Aksel Bakunc, arménský prozaik a scenárista (* 13. června 1899)
- 1939 – Havelock Ellis, anglický sexuolog (* 2. února 1859)
- 1942 – Louis Franchet d'Espèrey, francouzský generál, veterán 1. světové války (* 25. května 1856)
- 1943 – Jean Moulin, francouzský hrdina, vůdce odboje (* 1899)
- 1944 – Takeo Takagi, viceadmirál Japonského císařského námořnictva (* 25. ledna 1892)
- 1946
- Alexandr Vasiljevič Alexandrov, ruský hudební skladatel (* 13. dubna 1883)
- Józef Mehoffer, polský malíř a dekorativní umělec (* 19. března 1869)
- 1947 – Toni Arens-Tepe, nizozemská fotografka (* 10. června 1883)
- 1948 – George Mehnert, americký zápasník, olympijský vítěz (* 3. listopadu 1882)
- 1950 – Othmar Spann, rakouský konzervativní filozof, sociolog a ekonom (* 1. října 1878)
- 1951 – Walter Trier, německý ilustrátor (* 25. června 1890)
- 1956
- Giovanni Papini, italský novinář, esejista (* 9. ledna 1881)
- Panagiotis Paraskevopoulos, řecký lékař a atlet (* 1875)
- 1957 – Grace Coolidgeová, manželka 30. prezidenta USA Calvina Coolidge (* 3. ledna 1879)
- 1962 – Georges Bataille, francouzský myslitel, esejista a spisovatel (* 10. září 1897)
- 1966 – Leopold Fugger von Babenhausen, německý důstojník (* 18. července 1893)
- 1967 – Vivien Leighová, anglická herečka (* 5. listopadu 1913)
- 1969
- Filipp Sergejevič Okťabrskij, sovětský admirál, Hrdina Sovětského svazu (* 23. října 1899)
- Maurice G. Hindus, rusko-americký spisovatel (* 27. února 1891)
- 1971 – Kurt Reidemeister, německý matematik (* 13. října 1893)
- 1972 – Ghassán Kanafání, palestinský spisovatel a politik (* 8. dubna 1936)
- 1973
- Gene L. Coon, americký scenárista a producent (* 7. ledna 1924)
- Ben Cijon Dinur, rabín a izraelský politik (* 2. ledna 1884)
- 1974 – James Bausch, americký olympijský vítěz v desetiboji (* 29. března 1906)
- 1975 – Lennart Skoglund, švédský fotbalista (* 24. prosince 1929)
- 1979
- Robert Burns Woodward, americký organický chemik, Nobelova cena za chemii 1965 (* 10. dubna 1917)
- Fred Erismann, švýcarský divadelní, portrétní a kulturní fotograf (* 17. ledna 1891)
- Šin’ičiró Tomonaga, japonský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1965 (* 31. března 1906)
- 1980 – Hans-Joachim Schoeps, německý historik židovského původu (* 30. ledna 1909)
- 1982 – Virginia Hallová, britská tajná agentka působící za 2. světové války v Evropě (* 6. dubna 1906)
- 1984 – Brassaï, maďarský fotograf a sochař (* 9. září 1899)
- 1985 – Simon Kuznets, americký ekonom, Nobelova cena 1971 (* 30. dubna 1901)
- 1987 – Franjo Wölfl, chorvatský fotbalista (* 18. května 1918)
- 1988 – Olga Hayduk, sudetoněmecká malířka (* 18. listopadu 1896)
- 1993
- Henry Hazlitt, americký filosof, ekonom a novinář (* 28. listopadu 1894)
- Paul Sharits, americký experimentální filmový režisér (* 7. února 1943)
- 1994 – Kim Ir-sen, severokorejský vládce (* 1912)
- 1995 – Pál Kovács, maďarský sportovní šermíř (* 7. červenec 1912)
- 1997 – Tibor Magyar, slovenský fotbalista (* 9. května 1935)
- 1998
- Miloslav Kořínek, slovenský hudební skladatel a pedagog českého původu (* 29. ledna 1925)
- Dušan Vukotić, chorvatský kreslíř a animátor (* 7. února 1927)
- 1999 – Charles Conrad, americký pilot a astronaut (* 2. června 1930)
- 2000 – FM-2030, Fereidoun M. Esfandiary, americko-íránský transhumanistický filozof a futurolog (* 15. října 1930)
- 2001
- Christl Haasová, rakouská reprezentantka v alpském lyžování (* 19. září 1943)
- Ťia Lan-pcho, čínský paleontolog (* 25. listopadu 1908)
- 2003
- Lewis Coser, americký sociolog (* 27. listopadu 1913)
- Ladan a Laleh Bijaniovy, íránské právničky a siamská dvojčata spojená hlavami (* 17. ledna 1974)
- 2006 – Catherine Leroy, francouzsko-americká fotožurnalistka a válečná fotografka (* 12. srpna 1944)
- 2007 – Čandra Šékhar, indický premiér (* 1. července 1927)
- 2008 – John Templeton, britský akciový investor, obchodník a filantrop (* 29. listopadu 1912)
- 2011 – Betty Fordová, manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda (* 8. dubna 1918)
- 2012
- Ernest Borgnine, americký herec (* 24. ledna 1917)
- William Innes Homer, americký historik umění a spisovatel (* 8. listopadu 1929)
- Milan Riedl, slovenský fotbalista (* 2. září 1921)
- 2014 – Juraj Horváth, slovenský ústavní soudce (* 24. duben 1947)
- 2015
- Irwin Keyes, americký komik, herec, a zpěvák (* 16. března 1952)
- Jo'aš Cidon, izraelský vojenský letec a politik (* 28. listopadu 1926)
- 2016 – Jacques Rouffio, francouzský režisér (* 14. srpna 1938)
- 2017 – Elsa Martinelliová, italská herečka a modelka (* 30. ledna 1935)
- 2018
- Vojtech Dangl, slovenský historik (* 15. dubna 1937)
- Alan Gilzean, skotský fotbalista (* 22. října 1938)
- 2019 – Greg Johnson, kanadský hokejový útočník (* 6. března 1971)
- 2020
- Alex Pullin, australský snowboarder a olympionik (* 20. září 1987)
- Finn Christian Jagge, norský lyžař a olympijský vítěz (* 4. dubna 1966)
- Naya Rivera, americká herečka a zpěvačka (* 12. ledna 1987)
- 2022
- Šinzó Abe, japonský politik a premiér (* 21. září 1954)
- Luis Echeverría, bývalý mexický prezident (* 17. ledna 1922)
- José Eduardo dos Santos, angolský politik, druhý prezident Angoly (* 28. srpna 1942)
Svátky
Česko
Svět
- Dnešního dne začínal podle keltského kalendáře měsíc cesmíny Tinne
- Jihoafrická republika: Den rodiny
- Svazijsko: Reed Dance Day
- Ukrajina: Den letectva a vzdušných obranných sil
Liturgický kalendář
- Abda a Sabas
- Auspicius z Tieru
- sv. Kilián
- Sv. Evžen
8. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
8,8 °C (1780) | 19,4 °C (od 1961) | 35,0 °C (1845) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 8. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 8. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: David Shankbone , Licence: CC BY 3.0
Anjelica Huston at Metropolitan Opera's 2010-11 Season Opening Night - "Das Rheingold"
(c) Ailura, CC BY-SA 3.0 AT
Wien, 4.6.2016, ÖFB Laenderspiel - Österreich vs Niederlande. Bild zeigt Virgil van Dijk (NED).
Percy Bysshe Shelley, by Alfred Clint (died 1883). See source website for additional information.
This set of images was gathered by User:Dcoetzee from the National Portrait Gallery, London website using a special tool. All images in this batch have been confirmed as author died before 1939 according to the official death date listed by the NPG.Autor:
Copyright World Economic Forum (www.weforum.org),
swiss-image.ch/Photo by Andy Mettler, Licence: CC BY-SA 2.0DAVOS/SWITZERLAND, 24JAN08 - Tzipi Livni, Vice-Prime Minister and Minister of Foreign Affairs of Israel, addresses the audience during the session 'Middle East: After Annapolis, After Paris' at the Annual Meeting 2008 of the World Economic Forum in Davos, Switzerland, January 24, 2008.
Portrét Františka Křižíka od ateliéru Šechtl and Voseček v Táboře. Pravděpodobně vyfoceno roku 1902 během stavby elektrické dráhy z Táboru do Bechyně.
Autor: Jesse Charlie, Licence: CC0
North Korean posthumous portrait of Kim Il-sung.
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)