8. srpen
<< | srpen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
2024 |
8. srpen je 220. den roku podle gregoriánského kalendáře (221. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 145 dní.
Události
Česko
- 1877 – taneční mistr Josef Vydra vzlétl balónem ze zahrady nuselského pivovaru a stal se tak prvním českým pilotem.
- 1993 – Zásahové komando dopadlo Jiřího Kajínka v Praze, hledaného pro vraždu z 30. května 1993.
- 2002 – Český atlet Roman Šebrle se stal mistrem Evropy v desetiboji.
- 2008 – Železniční neštěstí ve Studénce: EC 108 Comenius se 400 cestujícími narazil do zřícené mostní konstrukce, nehoda si vyžádala 8 mrtvých a asi 95 raněných.
- 2017 – Barbora Špotáková přivezla z Londýna zlato z Mistrovství světa v lehké atletice – ve druhé sérii hodila dvojnásobná olympijská šampionka 66,76 metru.
- 2020 – Požár bytu v 11. patře bohumínského panelového domu si vyžádal 11 obětí. Šest lidí uhořelo a pět lidí zemřelo po vyskočení z okna hořícího bytu. V té době šlo o nejtragičtější požár v historii samostatné České republiky.
Svět
- 449 – koncil svolaný Theodosiem II.
- 1588 – Anglická flota porazila v bitvě u Gravelines španělskou Armadu, čímž skončila španělská námořní dominance.
- 1786 – Francouzští horolezci Jacques Balmat a Michel Paccard provedli první výstup na horu Mont Blanc.
- 1945
- Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku, začala Sovětsko-japonská válka.
- Uzavřena Londýnská dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Osy.
- 1949 – Bhútán vyhlásil nezávislost.
- 1963 – Velká vlaková loupež – gang 15 lupičů v Anglii ukořistil celkem 2,6 milionu liber v malých bankovkách.
- 1967 – Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko založily organizaci ASEAN na obranu před komunistickou expanzí.
- 1991 – V Polsku se zřítil vysílač Konstantynow, nejvyšší stavba na světě
- 2008
- V Pekingu byly zahájeny XXIX. Letní olympijské hry.
- Gruzínské jednotky vstoupily do Cchinvali a začala válka v Jižní Osetii.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 8. srpna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1689 – Václav Vavřinec Reiner, barokní malíř († 9. října 1743)
- 1817 – Vincenc Furch, básník a dramatik († 5. ledna 1864)
- 1828 – Vavřinec Svátek, advokát a politik († 21. srpna 1910)
- 1830 – Josef Hessoun, kněz, „Apoštol amerických Čechů“ († 4. července 1906)
- 1849 – František Karel Opa, pedagog a publicista († 6. května 1914)
- 1858 – Václav Alois Jung, jazykovědec a lexikograf († 3. prosince 1927)
- 1869 – Václav Rebš, československý politik († 22. ledna 1928)
- 1871 – Karel Herfort, zakladatel české dětské psychiatrie († 29. března 1940)
- 1897 – Ludmila Jankovcová, politička, ministryně, chartistka († 5. září 1990)
- 1904
- Václav Morávek, voják, člen odbojové skupiny Tři králové († 21. března 1942)
- Josef Hotový, kapelník, skladatel taneční hudby a varhaník († 2. dubna 1975)
- Vladimír Müller, publicista a spisovatel († 2. října 1977)
- 1909 – Štefan Rais, ministr spravedlnosti († 25. dubna 1975)
- 1910 – František Müller, katolický kněz, spisovatel († 1. října 1985)
- 1913 – Jaroslav Mackerle, architekt, historik, etnograf († 3. listopadu 1964)
- 1921 – Lumír Ševčík, akademický malíř, ilustrátor, grafik a typograf († 1. února 2016)
- 1922 – Marie Kubátová, spisovatelka a dramatička († 6. června 2013)
- 1923 – Eva Šenková, herečka, zpěvačka a tanečnice († 3. prosince 2004)
- 1925 – Evžen Sokolovský, divadelní a televizní režisér († 14. června 1998)
- 1926
- 1928 – Lubor Bárta, hudební skladatel († 5. listopadu 1972)
- 1929 – Josef Suk mladší, houslista († 7. července 2011)
- 1931 – Ivo Vodseďálek, básník, výtvarník a podnikatel v cestovním ruchu († 19. září 2017[1])
- 1934 – Václav Pavlíček, právník, odborník na ústavní právo
- 1935 – Mirko Škampa, violoncellista a pedagog († 5. října 2023)
- 1939 – Jana Andrsová, herečka a baletka († 16. února 2023)
- 1943 – Petr Hošťálek, cestovatel a spisovatel
- 1945 – Štěpán Rak, kytarista
- 1946 – Václav Benda, politik a protikomunistický disident († 2. června 1999)
- 1947 – Jan Sochor, hudebník († 6. února 2013)
- 1949 – Karel Káša Jahn, bubeník, zpěvák a skladatel († 27. února 2009)
- 1955 – Mojmír Maděrič, herec, hudebník
- 1956 – Zdeněk Lhotský, výtvarník
- 1960
- Barbora Dlouhá, herečka, animátorka a režisérka
- Petr Urban, sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor
- 1974 – Henrich Boráros, český produkční návrhář
Svět
- 1578 – Matteo Rosselli, italský barokní malíř († 18. ledna 1650)
- 1632 – Johann Karl Loth, německý malíř († 6. října 1698)
- 1694 – Francis Hutcheson, irský filosof († 1746)
- 1705 – David Hartley, anglický filozof a přírodovědec († 28. srpna 1757)
- 1732 – Johann Christoph Adelung, německý jazykovědec, gramatik a lexikograf († 1806)
- 1748 – Johann Friedrich Gmelin, německý přírodovědec, botanik a entomolog († 1804)
- 1770 – Jean de Carro, švýcarský lékař († 12. března 1857)
- 1782 – Ivan Paskevič, generál, polní maršál ruské armády († 1. února 1856)
- 1788 – William Henry Sleeman, britský voják a koloniální úředník († 10. února 1856)
- 1813 – Františka Kinská z Vchynic a Tetova, lichtenštejnská kněžna († 5. února 1881)
- 1819 – Vilém Albrecht Montenuovo, italský princ a generálporučík rakouského císařství († 7. dubna 1895)
- 1824
- Marie Alexandrovna, ruská carevna, manželka cara Alexandra II. († 1880)
- Arnošt Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, vnuk Leopolda II. († 4. dubna 1899)
- 1831 – Nikolaj Nikolajevič Ruský, třetí syn ruského cara Mikuláše I. († 25. dubna 1891)
- 1832 – Jiří I. Saský, saský král († 15. října 1904)
- 1849 – Věra Zasuličová, ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka († 8. května 1919)
- 1850 – Witold Korytowski, předlitavský politik († 10. července 1923)
- 1851 – Maxim Maximovič Kovalevskij, ruský právník a historik († 5. dubna 1916)
- 1852 – Josef Nebehosteny, rakouský architekt, stavitel a podnikatel († 12. ledna 1921)
- 1857 – Henry Fairfield Osborn, americký geolog a paleontolog († 6. listopadu 1935)
- 1861 – William Bateson, britský genetik († 8. února 1926)
- 1879 – Emiliano Zapata, mexický revolucionář († 1919)
- 1881 – Ewald von Kleist, polní maršál nacistického Německa († 13. listopadu 1954)
- 1891 – Šmu'el Dajan, izraelský politik († 11. srpna 1968)
- 1897 – Enid Blytonová, britská spisovatelka († 28. listopadu 1968)
- 1901
- Ernest Orlando Lawrence, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1958)
- Nina Berberová, ruská spisovatelka († 26. září 1993)
- 1902
- 1907 – Benny Carter, americký hudebník († 12. července 2003)
- 1910 – Lucky Millinder, americký dirigent swingového orchestru († 28. září 1966)
- 1912 – Jacques Bergier, francouzský chemik a spisovatel († 23. října 1978)
- 1919 – Dino De Laurentiis, italský filmový producent († 10. listopadu 2010)
- 1920
- Jerónimo Podestá, argentinský katolický kněz a biskup († 23. června 2000)
- Helen Thomasová, americká novinářka († 20. července 2013)
- 1921 – Esther Williams, americká herečka († 6. června 2013)
- 1922 – Károly Reich, maďarský malíř, grafik a ilustrátor († 7. září 1988)
- 1924 – Gene Deitch, americký režisér animovaných filmů žijící v Praze († 17. dubna 2020)
- 1925 – Alija Izetbegović, první prezident Bosny a Hercegoviny († 2003)
- 1926 – Urbie Green, americký jazzový pozounista († 31. prosince 2018)
- 1929 – Larisa Bogorazová, ruská lingvistka, disidentka († 6. dubna 2004)
- 1931 – Roger Penrose, anglický teoretický fyzik
- 1932 – Alfons Nossol, biskup opolský a titulární arcibiskup
- 1934 – Cláudio Hummes, brazilský kardinál († 4. července 2022)
- 1937
- Adam Roarke, americký herec († 27. dubna 1996)
- Dustin Hoffman, americký filmový herec a producent
- 1939
- David Ray Griffin, americký filosof a teolog
- Viorica Viscopoleanuová, rumunská skokanka do dálky, světová rekordmanka a olympijská vítězka
- 1941 – Anri Džergenija, premiér Abcházie († 5. ledna 2020)
- 1946 – Dragutin Šurbek, chorvatský stolní tenista, mistr světa
- 1948 – Světlana Savická, sovětská (ruská) kosmonautka
- 1951
- Mamoru Ošii, japonský scenárista a režisér
- Martin Brest, americký herec, scenárista, producent a režisér
- 1952 – Jostein Gaarder, norský spisovatel
- 1953
- Nigel Mansell, britský jezdec F1
- Lady Bianca, americká zpěvačka
- 1954
- Thomas DiLorenzo, americký ekonom a historik
- Dragiša Pešić, poslední premiér Jugoslávie
- 1955
- Herbert Prohaska, rakouský fotbalista
- Branscombe Richmond, americký kaskadér a herec
- Iain Pears, anglický spisovatel, historik a novinář
- 1958 – Mauro Maur, italský muzikant a skladatel
- 1959 – Rubén Paz, uruguayský fotbalista
- 1961
- Andrzej Kremer, polský právník a diplomat († 10. dubna 2010)
- The Edge, irský kytarista (U2)
- 1963 – Jon Turteltaub, americký filmový režisér
- 1977 – Szilárd Németh, bývalý slovenský fotbalista
- 1981 – Roger Federer, švýcarský tenista
- 1982 – David Florence, britský vodní slalomář
- 1986 – Kateryna Voloďková, ukrajinská tenistka
- 1988 – Beatrice z Yorku, starší dcera prince Andrewa
- 1993 – Marcello Bombardi, italský sportovní lezec
- 1998 – Shawn Mendes, kanadský zpěvák
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 8. srpna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1710 – Heřman Jakub Černín, nejvyšší purkrabí Království českého (* 25. července 1659)
- 1811 – František Xaver Lederer, pražský kamenosochař období neoklasicismu (* 15. června 1758)
- 1866 – Josef Šembera, kreslíř a grafik (* 23. dubna 1794)
- 1875 – Jan Ludwig, hobojista a hudební skladatel (* 17. května 1832)
- 1884
- Miroslav Tyrš, historik umění, estetik, profesor dějin na UK, zakladatel Sokola (* 17. září 1832)
- Josef Mottl, kladenský farář, zastupitel a historik (* 1. dubna 1827)
- 1900 – Emil Škoda, technik a velkopodnikatel (* 1839)
- 1903 – Karel Maydl, lékař, zakladatel české chirurgie (* 10. března 1853)
- 1905 – Jan Mulač, portrétní fotograf (* 14. května 1845)
- 1908 – Joseph Maria Olbrich, česko-rakouský architekt, designér a malíř (* 22. prosince 1867)
- 1916 – Antonín Mölzer starší, stavitel varhan (* 30. dubna 1839)
- 1929 – František Buříval, politik (* 1. října 1868)
- 1935 – Vojtěch Rakous, český židovský spisovatel (* 8. prosince 1862)
- 1937 – Antonín Breitenbacher, kněz, historik a archivář (* 12. února 1874)
- 1939 – Josef Egem, pěvec, hudební skladatel a pedagog (* 18. listopadu 1874)
- 1946 – Alois Vošahlík, politik, ministr československé vlády (* 19. srpna 1899)
- 1952 – Tomáš Koupal, katolický kněz, historik (* 20. prosince 1881)
- 1955 – Zdeněk Matěj Kuděj, novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel (* 24. listopadu 1881)
- 1965
- Olga Fastrová, novinářka, učitelka, překladatelka a spisovatelka (* 10. ledna 1876)
- Václav Trnka, lékař a pedagog, primář příbramské nemocnice (* 17. srpna 1897)
- 1967 – Jaromír Weinberger, hudební skladatel a dirigent (* 8. ledna 1896)
- 1969 – Franz Wagner, sídelní kanovník litoměřické kapituly (* 21. listopadu 1888)
- 1979 – Archibald Václav Novák, cestovatel a spisovatel (* 28. dubna 1895)
- 1984
- Vladimír Pachman, šachový skladatel a publicista (* 16. dubna 1918)
- Svatopluk Sova, fotograf (* 18. ledna 1913)
- 1989 – Jiří Šotola, literát (* 28. května 1924)
- 2006 – Josef Langmiler, divadelní a filmový herec (* 12. dubna 1923)
- 2008 – Augustin Emil Dorničák, katolický kněz, převor, augustinián (7. září 1929)
- 2011 – Jiřina Švorcová, herečka a komunistická politička (* 25. května 1928)
- 2013
- Zdeněk Hrubý, horolezec a manažer (* 9. srpna 1956)
- Jiří Krejčík, režisér (* 26. června 1918)
Svět
- 117 – Traianus, římský císař (* 18. září 53)
- 869 – Lothar II., lotharingijský král (* asi 835)
- 1091 – Altman z Pasova, německý šlechtic a světec (* 1015)
- 1270 – Markéta Štaufská, markraběnka míšeňská a lantkraběnka durynská (* 1237)
- 1303 – Jindřich Kastilský, kastilský infant a římský senátor (* po 10. březnu 1230)
- 1533 – Lucas van Leyden, nizozemský malíř a rytec (* 1494)
- 1551 – Tomás de Berlanga, španělský biskup a cestovatel (* 1487)
- 1662 – Angelo Giori, italský kardinál (* 11. května 1586)
- 1694 – Antoine Arnauld, francouzský teolog, filozof a matematik (* 6. února 1612)
- 1726 – Augusta Bádenská, bádenská princezna a orleánská vévodkyně (* 10. listopadu 1704)
- 1746 – Francis Hutcheson, irský filosof (* 8. srpna 1694)
- 1796 – Franz Anton Maulbertsch, rakouský malíř (* 1724)
- 1824 – Friedrich August Wolf, německý klasický filolog (* 15. února 1759)
- 1827 – George Canning, britský státník (* 11. dubna 1770)
- 1828 – Carl Peter Thunberg, švédský přírodovědec (* 11. listopadu 1743)
- 1845 – Marie Josefa Esterházyová, lichtenštejnská knížecí princezna a kněžna z Esterházy (* 13. dubna 1768)
- 1847 – Samuel Linde, polský pedagog, jazykovědec a lexikograf (* 20. dubna 1771)
- 1867 – Marie Terezie Izabela Rakouská, arcivévodkyně rakouská (* 31. července 1816)
- 1869 – Roger Fenton, britský válečný fotograf (* 20. března 1819)
- 1897 – Jacob Burckhardt, švýcarský historik umění (* 1818)
- 1898 – Eugène Boudin, francouzský malíř (* 12. července 1824)
- 1902 – James Tissot, francouzský malíř (* 15. října 1836)
- 1909 – Svatá Mary MacKillopová, australská řeholnice, která pečovala o vzdělání chudých (* 15. ledna 1842)
- 1910 – Janko Polić Kamov, chorvatský básník, dramatik a romanopisec (* 17. listopadu 1886)
- 1915 – Egon Lerch, rakousko-uherský ponorkový velitel (* 19. června 1886)
- 1918
- Michel Zévaco, francouzský spisovatel (* 1. února 1860)
- Eusebi Güell, katalánský průmyslník a politik (* ? 1846)
- 1919 – Ernst Haeckel, německý biolog (* 1834)
- 1921 – Juhani Aho, novinář a první finský profesionální spisovatel (* 1861)
- 1928
- Stjepan Radić, chorvatský politik (* 11. června 1871)
- Fridrich II. Bádenský, poslední bádenský velkovévoda (* 9. července 1857)
- 1930 – Launceston Elliot, skotský vzpěrač, olympijský vítěz (* 9. června 1874)
- 1936 – Ceferino Gimenéz Malla, španělský mučedník, patron Romů (* 26. srpna 1861)
- 1937 – Martin Rázus, slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista, politik a evangelický farář (* 1888)
- 1942 – Rudolf Abel, německý bakteriolog (* 21. prosince 1868)
- 1944
- Erwin von Witzleben, účastník příprav neúspěšného atentátu na Hitlera z 20. července 1944 (* 4. prosince 1881)
- Erich Höpner, generál německého Wehrmachtu (* 14. září 1886)
- 1947
- Francis Balodis, lotyšský archeolog a egyptolog (* 7. srpna 1882)
- Anton Ivanovič Děnikin, generál ruské armády (* 16. prosince 1872)
- 1950 – Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, ruský hudební skladatel a kritik (* 20. dubna 1881)
- 1951 – Charles Hitchcock Adams, americký amatérský astronom (* 25. května 1868)
- 1972 – Andrea Feldman, americká herečka (* 1. dubna 1948)
- 1973 – Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1904 – 1908 (* 1885)
- 1974
- Elisabeth Abeggová, učitelka a členka německého protinacistického odboje (* 3. března 1882)
- Baldur von Schirach, vůdce nacistické mládeže (* 1907)
- 1975 – Cannonball Adderley, americký jazzový saxofonista (* 1928)
- 1978 – Josef Hlinomaz, herec a naivní malíř (* 9. října 1914)
- 1984 – Walter Tevis, americký povídkář a romanopisec (* 28. února 1928)
- 1991
- Ivan Nikitovič Kožedub, sovětský válečný pilot (* 8. června 1920)
- James Irwin, americký astronaut (* 17. března 1930)
- 1994 – Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel a dramatik (* 1899)
- 1996
- Herbert Huncke, americký spisovatel a básník (* 9. ledna 1915)
- Nevill Mott, anglický fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 30. září 1905)
- 1997 – Kazimierz Jasiński, polský historik (* 12. prosince 1920)
- 2003
- Antonis Samarakis, řecký spisovatel (* 16. srpna 1919)
- Martha Cowles Chase, americká genetička (* 30. listopadu 1927)
- 2009 – Daniel Jarque, španělský fotbalista (* 1983)
- 2010
- Patricia Nealová, americká herečka (* 20. ledna 1926)
- Jake Hanna, americký jazzový bubeník (* 4. dubna 1931)
- 2012 – Hans R. Camenzind, vynálezce v oboru elektroniky a vývojář integrovaných obvodů (* 1934)
- 2013
- Karen Blacková, americká herečka (* 1. července 1939)
- Jack Clement, americký hudebník (* 5. dubna 1931)
- Regina Resnik, americká operní pěvkyně (* 30. srpna 1922)
- 2014 – Peter Sculthorpe, australský hudební skladatel (* 29. dubna 1929)
- 2019 – Jean-Pierre Mocky, francouzský filmový režisér a herec (* 6. června 1933)
- 2022 – Olivia Newton-Johnová, australská zpěvačka a herečka (* 26. září 1948)
Svátky
Česko
- Soběslav, Soběslava, Soběbor
- Nezamysl
- Virgin, Virginie
Svět
- Zambie: Den mládeže
- Nepál: Svátek žen Tij
- Augsburský svátek míru
- Mezinárodní den ženského orgasmu
- Mezinárodní den koček
8. srpen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
8,9 °C (1833) | 19,9 °C (od 1961) | 36,8 °C (2015) |
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel Ivo Vodseďálek (8. 8. 1931 – 19. 9. 2017). Bubínek Revolveru [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 8. srpen na Wikimedia Commons
- Galerie 8. srpen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Dustin Hoffman at the Cannes Film Festival.
Emil Škoda (1839-1900), český inženýr a industrialista.
Portréty českých osobností od Jana Vilímka
Autor:
- Bundesarchiv_Bild_183-47198-0003,_Prag,_internationale_Musikfestspiele,_Franz_Konwitschny.jpg: Neznámý
- derivative work: Oso Pardo (talk)
Title: Prag, internationale Musikfestspiele, Franz Konwitschny
této stránce pro informování Bundesarchivu.
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Faktické opravy a alternativní popisy jsou uvedeny odděleně od původního popisu. Dodatečné chyby mohou být oznámeny naOriginal historic description:
Zentralbild-CTK 1.6.57 Sc-I Erfolgreicher Auftritt deutscher Künstler auf dem "Prager Frühling 1957" Franz Konwitschny dirigierte Im Rahmen der zur Zeit in der tschechoslowakischen Hauptstadt stattfindenden internationalen Musikfestspiele "Prager Frühling" wurde ein Konzert des Prager Rundfunk-Sinfonieorchesters unter Leitung von Professor Franz Konwitschny zu einem großen Erfolg. Höhepunkt des Konzerts war die Aufführung von Carl Orffs Kantate "Carmina burana", die erstmalig in der CSR erklang. Professor Konwitschny, Chormeister Professor Kuehn, die tschechoslowakischen Vokalisten Subrtova, Votava, Srunar, sowie der Chor und das Orchester, die Orffs Werk als Ergebnis einer deutsch-tschechoslowakischen Zusammenarbeit in seiner vollen Schönheit erstehen ließen, wurden von dem internationalen Publikum stürmisch gefeiert. (Nähres siehe ADN-Meldung 25-74 v. 1.6.57) UBz: Während einer Konzertpause Von rechts. Klarinettist Oskar Michalik (DDR), der ebenfalls in dem Konzert auftrat, Professor Franz Konwitschny und der Violinist Josef Suk (CSR)."