9K720 Iskander

9K720 Iskander
Muniční vozidlo 9T250 a odpalovací vozidlo 9P78-1 systému Iskander-M na vojenské výstavě ARMIJA 2016
Muniční vozidlo 9T250 a odpalovací vozidlo 9P78-1 systému Iskander-M na vojenské výstavě ARMIJA 2016
TypBalistická raketa krátkého doletu
VýrobceMoskevský institut termální technologie
UživatelRuská armáda
Arménie
Alžírsko
Zařazení2006
VálkyVálka v Jižní Osetii
Ruská vojenská intervence v Sýrii
Druhá válka o Náhorní Karabach
Ruská invaze na Ukrajinu
Vlastnosti
Délka7,3 m
Vzletová hmotnost3800 kg
Hlavice1
Hmotnost hlavic480–700 kg
Odpalovací zařízenívozidlo
Dolet500 km
Rychlost letunadzvuková
Dráha letubalistická
Stupně1

9K720 Iskander (v kódu NATO: SS-26 Stone) je ruský mobilní taktický raketový systém schopný vypouštět balistické rakety krátkého dosahu. Dosah systému je přibližně 500 km.[1] Je určený k ničení systémů protivzdušné a protiraketové obrany, či silně chráněných významných pozemních cílů (letiště, velitelská stanoviště, komunikační střediska,apod.). Existuje i verze systému nesoucí střely s plochou dráhou letu. Od balistické rakety systému Iskander byla odvozena i letecká balistická raketa Ch-47M2 Kinžal.

Vznik a vývoj

(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Odpal rakety 9M723 systému Iskander-M

Raketu vyvinula ruská korporace KBM (Konstruktorskoje bjuro mašinostrojenia) ve městě Kolomna jako náhradu systémů OTR-21 Točka a OTR-23 Oka. Vývoj byl zahájen na konci 80. let 20. století. Celkem třináct zkušebních odpalů rakety proběhlo v letech 1998–2005 na raketové střelnici Kapustin Jar. Do služby byla přijata roku 2006. Od roku 2010 byla testována vylepšená verze systému 9M723-1, přijatá do služby roku 2012. Nosič střel s plochou dráhou letu Iskander-K byl testován od roku 2007 a do služby přijat pravděpodobně roku 2013.[1]

Popis

(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Velitelské vozidlo 9S552

Balistická raketa

Balistická raketa 9M723 má délku 7,3 metru a průměr 0,92 metru. Její dosah je přibližně 500 km. Exportní verze 9M720 má dosah omezen na 280 km. Pohání ji jednostupňový raketový motor na tuhé pohonné látky. Vzletová hmotnost střely je 3800 kg. Na cíl může dopravit až 480–700 kg nákladu (exportní verze 480 kg). Raketa letí po zploštělé balistické křivce, takže neopustí atmosféru. V závěrečné fázi letu může provádět manévry s přetížením až 30 G. Naváděcí systém rakety využívá inerciální navigaci, globální družicový polohový systém GLONASS a radar. Má být schopna zasáhnout cíl s odchylkou 2–5 metrů (exportní verze 5–10 metrů). Může nést několik druhů hlavic, včetně výbušné, jaderné, kazetové a termobarické.[1]

Vozidla

(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Iskander-K

Plně vybavená ruská brigáda se skládá z 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jednoho vozidla pro zpracování dat. Jedna brigáda je vyzbrojena 48 raketami Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech a rezervních 24 ks na muničních vozidlech). Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý se dvěma bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.

Systém Iskander se skládá ze šesti typů vozidel:

  • Odpalovací vozidlo 9P78 – Slouží pro přepravu, skladování a vypuštění dvou raket Iskander.
  • Muniční vozidlo 9T250 – Slouží pro přepravu a uskladnění dvou raket, kterými zásobuje odpalovací vozidla 9P78-1.
  • Velitelské vozidlo 9S552
  • Vozidlo údržby – Je vybavené nářadím na běžnou údržbu a opravy raket.
  • Vozidlo pro zpracování dat 9S920 – Slouží pro zjišťování souřadnic cíle a přípravu letových misí raket.
  • Vozidlo pro podporu personálu – Slouží k ubytování a stravování posádky.

Varianty

MiG-31K s podvěšenou leteckou balistickou raketou Ch-47M2 Kinžal
  • Iskander-M – Verze se dvěma balistickými raketami 9M723. Provozována výhradně Ruskem.
  • Iskander-K – Verze se dvěma řízenými střelami s plochou dráhou letu. 9M728 (SSC-X-7, jinak též R-500) s dostřelem 500 km. Provozována výhradně Ruskem.
  • Iskander-E – Exportní verze s balistickými raketami 9M720 s dostřelem 280 km.
  • Ch-47M2 Kinžal – Letecká balistická raketa vycházející z rakety 9M723 Iskander.[2]

Uživatelé

  • RuskoRusko Rusko – Hlavní uživatel systému Iskander. K roku 2019 vyzbrojeno 11 brigád Iskander-M.[1]
  • ArménieArménie Arménie – První zahraniční uživatel exportního systému Iskander-E. Zařazeny roku 2016.[1]
  • AlžírskoAlžírsko Alžírsko – Roku 2017 zakoupilo čtyři brigády systému Iskander-E (48 odpalovacích vozidel a 120 dalších vozidel).[1]

Bojové nasazení

Zbytky ruské balistické rakety systému Iskander nalezené v domě v gruzínském městě Gori

Balistické rakety Iskander-M jsou významným prvkem ruské politiky jaderného odstrašení. Od roku 2009 Rusko hrozilo umístěním systémů Iskander-M jako reakci na instalaci amerických prvků protiraketové obrany ve Střední a Východní Evropě. V letech 2013, 2015 a 2016 informovalo o umístění systémů Iskander-M v Kaliningradu, odkud ohrožovaly Německo, Polsko, Švédsko a státy Pobaltí. Od roku 2018 jsou rakety v Kaliningradu umístěny trvale.[1][3]

Ruská armáda systémy Iskander-M poprvé nasadila roku 2008 ve válce v Jižní Osetii.

Roku 2016 byly systémy Iskander-M vyslány v rámci vojenské intervence v Sýrii.[1] Raketa Iskander-M byla například použita k útoku na civilní nemocnici.[4]

Arménie své systémy Iskander-E nasadila roku 2020 v prohrané druhé válce o Náhorní Karabach.

Nejintenzivněji byly systémy Iskander nasazeny od února 2022 při ruské invazi na Ukrajinu. Jen 24. února 2022 bylo vypuštěno 63 raket, 25. února sedm a 26. února pět. Útoky mířily mimo jiné na letiště, systémy protivzdušné obrany, či velitelská stanoviště.[5] Terčem střely Iskander se 27. června 2023 stala také pizzerie v Kramatorsku.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 9K720 Iskander na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h 9K720 Iskander (SS-26) [online]. Missile threat [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ruská reklamní armáda. Nepodařené zbrojní projekty, které ohromovaly svět: Hypersonické zbraně [online]. Idnes.cz, rev. 2022-03-30 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ruské rakety Iskander-M u hranic států NATO [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2013-12-16 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Russia Shows Off Footage Of Iskander Missile Hitting A Hospital In Highlight Reel Meant To Defend The Weapon’s Effectiveness [online]. Forbes, rev. 2021-03-01 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Rusko sázelo na útoky balistickými raketami, očekávaný výsledek nepřinesly [online]. Novinky.cz, rev. 2022-03-01 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ POLITYUK, Pavel; VASOVIC, Aleksandar; HERITAGE, Timothy. Kramatorsk: Ukraine accuses man of treason over deadly Russian missile attack. Reuters [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
9S552 (1).jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
9S552 command vehicle.
Army2016demo-076.jpg
Autor: Vitaly V. Kuzmin, Licence: CC BY-SA 4.0
ТЗМ 9Т250 и СПУ 9П78-1 с ракетами 9М723К5 ОТРК 9К720 Искандер-М (9T250 transloader and 9P78-1 TEL with 9M723K5 missiles of 9K720 Iskander-M SRBM system)
A Russian missile lies largely intact in a home in Gori.jpg
A Russian missile rocket (Iskander) booster stage lies largely intact in the master bedroom of a home in Gori, Republic of Georgia, Aug. 25, 2008. Residents of Gori begin to return home and start to clean up their city following the recent conflict between Russia and Georgia. Members of U.S. European Command's Joint Assessment team and officials from the government of Georgia tour the embattled city to assess the level of damage, status of relief efforts, and the return of displaced persons.
Tsentr2015-09.jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Подготовка расчётов оперативно-тактического ракетного комплекса «Искандер» 92-й ракетной бригады к применению в рамках СКШУ «Центр-2015».
CombatLaunching2018-18.jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Combat launching of the Iskander-M in the Kapustin Yar proving ground.