Aşub Sultan
Aşub Sultan | |
---|---|
Narození | cca 1627 |
Úmrtí | 4. prosince 1689 |
Vyznání | Islám |
Manžel/ka | sultán Ibrahim I. |
Děti | sultán Sulejman II. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aşub Sultan (cca 1627 – 4. prosince 1689) byla konkubína osmanského sultána Ibrahima I. a matka sultána Sulejmana II.
Život
Její původ je neznámý.[1] Dne dubnu 1642 porodila svého jediného syna, Sulejmana II., který byl mladším bratrem Mehmeda IV. (vládl v letech 1648–87), syn její sokyně Turhan Hatice Sultan. Během Ibrahimova panování její plat činil 1300 asper denně.[2] Syn jí také daroval panství v Bolu Sandžaku.[3] .Byla popsána jako žena bez citů s neuctivým charakterem[3]
Po sesazení a smrti sultána Ibrahima Aşub, spolu s ostatními konkubínami a dalšími členy Ibrahimova dvora, byli posláni do starého paláce. Doufala, že konflikty mezi ní a první manželkou Ibrahima, ukrajinské konkubíny Turhan se urovnají a nahradí matku sultána Mahpeyker Kösem Sultan. Kösem Sultan chtěla svoji snachu zabít a sesadit z trůnu svého vnuka sultána Mehmeda IV (1648–1687), za pomoci některých vysokých důstojníků v janičárském sboru. Na místo sultána by nastoupil Şehzade Suleiman, syn Aşub. Nicméně, Meleki Hatun varovala Turhan, které se podařilo uškrtit Kösem s pomocí eunuchů v harému.[4] To přineslo Aşub třicet devět let vězení ve starém paláci. V roce 1687 byl Mehmed IV. sesazen a na trůn byl dosazen Sulejman II., syn Aşub a ona se stala další Valide sultánkou. Ve funkci vytvořila nadaci pro Istanbul.[3]
Zemřela v prosince 1689 a byla pohřbena v mauzoleu Sulejmana Nádherného v Sulejmanově mešita v Istanbulu.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aşub Sultan na anglické Wikipedii.
- ↑ Alderson, A.D., The Structure of the Ottoman Dynasty, Oxford university press, 1956, Table XII p.83
- ↑ THYS-ŞENOCAK, Lucienne. Ottoman Women Builders: The Architectural Patronage of Hadice Turhan Sultan. [s.l.]: Ashgate, 2006. ISBN 978-0-754-63310-5. S. 89.
- ↑ a b c [s.l.]: [s.n.]
- ↑ AKALIN, Esin. Staging the Ottoman Turk: British Drama, 1656Ð1792. [s.l.]: Columbia University Press, October 11, 2016. ISBN 978-3-838-26919-1. S. 225.
- ↑ SAKAOĞLU, Necdet. Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kandınefendiler, Sultanefendiler. [s.l.]: Oğlak Yayıncılık, 2008. ISBN 978-6-051-71079-2. S. 255.
Média použitá na této stránce
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Autor: Dosseman, Licence: CC BY-SA 4.0
Inside the mausoleum for the founder of the mosque.