Ať začne slavnost...

Ať začne slavnost...
Základní informace
Původní názevQue la fête commence
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka114 minut
Žánrhistorický / drama
ScénářJean Aurenche
Bertrand Tavernier
RežieBertrand Tavernier
Obsazení a filmový štáb
Hlavní rolePhilippe Noiret
Jean Rochefort
Jean-Pierre Marielle
HudbaFilip II. Orleánský
Antoine Duhamel (úprava)
KameraPierre-William Glenn
StřihArmand Psenny
Výroba a distribuce
PremiéraFrancie 23. března 1975
DistribuceCinema International Corporation
Netflix
OceněníCésar pro nejlepšího herce ve vedlejší roli (1976)
César pro nejlepší výpravu (1976)
César pro nejlepší původní scénář nebo adaptaci (1976)
César pro nejlepšího režiséra (1976)
Ať začne slavnost... na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ať začne slavnost… (originální francouzský název Que la fête commence...) je francouzský historický film z roku 1975, který režíroval Bertrand Tavernier podle vlastního scénáře. Film zobrazuje dobu regentství Filipa II. Orleánského a prudký kariérní vzestup pozdějšího prvního ministra, kardinála Duboise. Vychází ze skutečných historických událostí, jakým bylo tzv. Pontcallecovo spiknutí.

Hlavní role ztvárnila trojice herců Philippe Noiret, Jean Rochefort a Jean-Pierre Marielle. Film byl v čtyřech kategoriích oceněn Césarem.

Děj

Po smrti krále Ludvíka XIV., během nezletilosti Ludvíka XV. nastává ve Francii období regentství, kdy je veškerá moc v zemi soustředěna do rukou zajímavého, na jedné straně vzdělaného a spravedlivého, na straně druhé morálně zpustlého člověka, Filipa II. Orleánského, regenta království. O jeho přízeň usiluje také bezskrupulózní, ale mimořádně ambiciózní regentův ministr, abbé Dubois, který na něj naléhá, aby jej jmenoval arcibiskupem z Cambrai.

Ve stejné době organizuje markýz de Pontcallec, chudý bretaňský šlechtic, tzv. Pontcallecovo spiknutí, spojení Bretaně a Španělska v opozici vůči regentovi. I když je spiknutí svým skutečným rozsahem úplně neškodné (jde o spojenectví několika jednotlivců), Dubois ve snaze připsat si zásluhu na záchraně země, zveličí rozsah spiknutí a prosadí Pontcallecovu popravu, a to i k nevůli samotného regenta, přičemž k dosažení tohoto cíle neváhá použít jakýchkoli prostředků. Později se Dubois skutečně stává arcibiskupem (a také kardinálem).

Film realistickým způsobem zobrazuje nemorálnost údobí Filipova regentství. Samotné zakončení filmu však přesto zobrazuje rostoucí nespokojenost samotného regenta nad tehdejším stylem života vyšší společnosti a také rostoucí hněv lidu dává tušit budoucí historické změny.

Obsazení

Philippe Noiretregent Filip II. Orleánský
Jean Rochefortabbé Dubois
Jean-Pierre Mariellemarkýz de Pontcallec
Christine PascalÉmilie
Alfred AdamFrançois de Neufville de Villeroy
Jean-Roger Caussimonkardinál
Gérard Desarthevévoda de Bourbon
Michel Beaunekapitán La Griollais
Monique Chaumette
Thierry Lhermittehrabě de Horn

Ocenění

César 1976

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění

  • Prix Méliès – 1975

Zajímavosti

  • hlavní role hraje trojice herců Philippe Noiret, Jean Rochefort a Jean-Pierre Marielle, ale v žádné scéně se nesetkají všichni tři najednou. Pontcallec je jen v jedné scéně velmi krátce s Duboisem a regenta nepotká dokonce vůbec. Tito herci byli ve skutečném životě přátelé a o dvacet let později, ve filmu Velká cesta režiséra Patrica Leconta z roku 1996 se už setkali všichni pohromadě.
  • Noiretův kostým Filipa II. Orleánského byl v roce 1997 znovu použit ve filmu Hrbáč.
  • ve filmu hraje několik členů pozdější divadelní formace Splendid: Thierry Lhermitte, Christian Clavier, Michel Blanc a též Gérard Jugnot.
  • natáčení probíhalo od 16. září do 9. listopadu 1974 na mnoha místech Francie: Morbihan, Monts d'Arrée (Mont Saint-Michel de Brasparts), château de Tonquédec (Côtes-d'Armor), Abbaye de Fontevraud.
  • většina hudby ve filmu je skutečným dílem regenta Filipa II. Orleánského, nepříliš významného hudebního skladatele své doby. Píseň o markýzi de Pontcallec, Gwerz marv Pontkallek (Complainte de la mort de Pontcallec), zpívá Gilles Servat. Při prvním ročníku udílení Césarů byl film nominován v kategorii nejlepší hudba. V historii Césarů šlo o ojedinělý případ, kdy nominaci za hudbu získala dávno zesnulá osobnost.
  • průběhu natáčení věnoval velký prostor Philippe Noiret ve svých pamětech, kde se film připomíná pod názvem Slavnost začíná.[1]

Odkazy

Reference

  1. NOIRET, Philippe: Paměti kavalíra; Praha, 2008; s. 227–233 ISBN 978-80-7407-036-5

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Que la fête commence na francouzské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce