AI: Když robot píše hru

AI: Když robot píše hru je česká experimentální divadelní hra, jejíž scénář je z 90 % vygenerován umělou inteligencí (jazykovým modelem GPT-2).

Scénář divadelní hry vznikl v rámci výzkumného projektu THEaiTRE na oslavu 100 let od premiéry divadelní hry R.U.R. Karla Čapka.^[1][2][3]

Scénář byl vytvořen s pomocí nástroje THEaiTRobot, založeného na jazykovém modelu GPT-2.^[4] Nejprve dramaturg hry, David Košťák, pro každou scénu popsal v několika větách úvodní situaci a napsal první repliku každé z postav. Následně THEaiTRobot vygeneroval možné pokračování scénáře, které mohl dramaturg přijmout a použít, nebo celé odmítnout a nechat nástroj vygenerovat nový scénář, anebo z něj přijmout jen část a nechat k ní vygenerovat nové pokračování. Další možností pak bylo vložit do scénáře ručně další repliku či scénickou poznámku.^[5] Scénář vznikal v angličtině a byl automaticky překládán do češtiny nástrojem CUBBITT, vzniklý český scénář pak byl dále post-editován dramaturgem.

Výsledný scénář je pro nekomerční účely volně zveřejněn, včetně vyznačení ručně vložených textů, automaticky vygenerovaných textů, a následných úprav.^[6] Z tohoto rozboru scénáře vyplývá, že v anglické verzi scénáře tvoří asi 90 % automaticky vygenerovaný obsah a asi 10 % ručně vložené vstupy a ruční úpravy. V české verzi bylo úprav provedeno větší množství, dle rozboru jde ale o opravy chyb automatického překladu a stylistické úpravy, které nemění význam textu zachycený v anglické verzi scénáře, ale naopak jeho českou verzi tomuto původnímu významu přibližují.

Hra v osmi scénách vypráví příběh humanoidního robota, který se setkává s různými zástupci lidské společnosti a dostává se do různých typicky lidských situací. Jedním z témat hry je například hledání lásky. Jednotlivé scény na sebe navazují spíše volně, jednotícím prvkem je zejména postava robota a některá opakující se a vyvíjející se témata.

Scény se místy odvíjejí poněkud absurdním směrem a často je obtížné v nich najít nějaký smysl, navíc scénář není opatřen scénickými poznámkami, neboť se ukázalo, že je obtížné je smysluplně automaticky vygenerovat. Jde proto o interpretačně velmi náročné dílo, kdy pro režiséra a herce je značně obtížné nalézt takovou interpretaci, která bude smysluplná a zároveň se nebude odchylovat od scénáře.^[7] U některých scén proto uvádíme i interpretaci, kterou použilo Švandovo divadlo v první inscenaci hry.

V první scéně se robot loučí se svým umírajícím mistrem, který mu dává několik posledních lekcí a mluví s ním o smrti.

Ve druhé scéně se robot setkává s chlapcem, který je smutný a naštvaný a stěžuje si že chce jít do školy, že je jeho holka šílená, že si chce koupit auto. Robot se snaží chlapci udílet rady a pomoci mu tak vyrovnat se s problémy a dosáhnout svých cílů, chlapec ale raguje negativně a podrážděně. Následně na opakované naléhání robot řekne chlapci následující vtip: Až budeš mrtvý. Až budou i tvoje děti mrtvé. Až budou i tvoje vnoučata mrtvá, já budu stále naživu.

Ve třetí scéně se robot dostává do nočního klubu, kde se setkává s „masérkou“ a chce poznat rozkoš. To je pro něj nejprve obtížné, ale nakonec nalézá v masérce zalíbení a zamiluje se do ní.

Robot stojí pod lampou a nemůže se hnout z místa, neboť se bojí tmy. Setkává se s inženýrem, který mu vysvětluje, že roboti nemají city, že lidem se nedá věřit, a ubližuje mu.

Za robotem přichází muž, který jej opakovaně žádá, aby ho zabil. Robot mu místo toho strčí prst do análního otvoru. To vyvolá mezi mužem a robotem spor.

Robot se setkává s psychologem, který mu klade spoustu otázek týkajících se jeho života, pocitu vyhoření, lásky a vztahů, a emocí. Hovoří zde také o tom, že robot využívá jakési zařízení, které se jmenuje emoční stroj a pomáhá mu zbavit se stresu.

V interpretaci Švandova divadla se tato scéna odehrává v rámci jakési televizní show, kdy robot a psycholog stojí na pódiu a ze záznamu občas slyšíme potlesk diváků.

Robot přichází na úřad práce, kde se setkává s úřednicí, a žádá ji o pomoc s hledáním práce. Vyjádří přání se stát hercem, a vypráví o svých zkušenostech s vystupováním jako klaun. Ukáže se, že jeho jméno je Troy McClure, což je známá postava ze seriálu Simpsonovi.

V inscenaci Švandova divadla je tato scéna interpretována tak, že od určitého momentu (prozrazení robotova jména) úřednice robota svádí, ale on toto ignoruje, na což ona reaguje podrážděně.

Robot se setkává s lidskou modelkou v robotickém kostýmu a okamžitě se do ní zamiluje. Modelka je nejprve rozpačitá, ale robot ji brzo okouzlí a také se do něj zamiluje. Robot jí vypráví o binárním světě, ve kterém žije a do kterého ji také vezme, na což nakonec modelka přistoupí. Scéna a celá hra končí tím, že robot a modelka si vzájemně slibují, že vždycky budou spolu.

V interpretaci Švandova divadla v této scéně již robot nemá fyzické tělo, slyšíme jen jeho hlas a vidíme pulzující světlo. Modelka se tedy zřejmě nakonec rozhodne také pozbýt své fyzické tělo, aby mohla být navždy s robotem.

Premiéra divadelní hry se odehrála 26. února 2021.^[8] Z důvodu Pandemie covidu-19 v Česku a uzavření divadel se premiéra uskutečnila formou online streamu, v českém jazyce s anglickými titulky. Po vlastní hře následovala panelová diskuze s odborníky.

Premiéru hry zhlédlo 13 498 diváků.^[9]

Od roku 2021 je inscenace součástí programu Švandova divadla. Reprízy hry je možné vidět přibližně jednou za měsíc ve Studiu Švandova divadla od června 2021, derniéra hry je plánována na 4.2.2023.^[10]

Hra vzbudila velké ohlasy v Česku i v zahraničí.^{[11][12][13][14][15][16][17][18][19][20]} Je obvykle oceňována jako první dílo svého druhu, někteří recenzenti byli přes mnohé nedostatky překvapeni kvalitou automaticky vygenerovaného textu a zážitek ze sledování premiéry popisují jako mrazivý. Někteří recenzenti považují lidské zásahy do scénáře a zejména následné inscenace za příliš velké a zásadní, jiní naopak hře vytýkají přílišnou nesmyslnost, nelogičnost a nekonzistenci a preferovali by dramaturgické zásahy většího rozsahu.^[21] Recenze si také všímají množství sexu, vulgarit a násilí ve hře, což ale do značné míry vyplývá ze způsobu vzniku, kdy jazykový model GPT-2 reflektuje častá témata v lidmi napsaných textech vyskytujících se na internetu.^{[22][23][24][25]} Obzvláště zahraniční recenze pak často negativně hodnotí ženské postavy, které jsou do značné míry spíše stereotypizovanými sexuálními objekty.

• Stránka inscenace ve Švandově divadle
• Scénář hry
• Oficiální stránky projektu