ASB Classic 2018 – ženská čtyřhra

ASB Classic 2018
VítězkyItálie Sara Erraniová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
FinalistkyJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
Výsledek7–5, 6–1
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2017 •• 2019 >

Ženská čtyřhra ASB Classic 2018 probíhala v úvodní lednový týden roku 2018. Do deblové soutěže aucklandského tenisového turnaje nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl nizozemsko-švédský pár Kiki Bertensová a Johanna Larssonová, jehož členky se rozhodly turnaje nezúčastnit. Bertensová nastoupila do paralelně probíhajícího Brisbane International, jehož deblovou soutěž vyhrála.

Vítězem se stal nenasazený pár složený z bývalé italské světové jedničky ve čtyřhře Sary Erraniové a Nizozemky Bibiany Schoofsové, který ve finále zdolal japonské turnajové jedničky Eri Hozumiovou s Miju Katovou po dvousetovém průběhu 7–5 a 6–1. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 280 bodů a získaly premiérovou společnou trofej. Erraniová vybojovala dvacátý sedmý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Schoofsovou to bylo první takové turnajové vítězství.[1]

Nasazení párů

  1. Japonsko Eri Hozumiová / Japonsko Miju Katová (finále)
  2. Japonsko Nao Hibinová / Chorvatsko Darija Juraková (semifinále)
  3. Spojené království Naomi Broadyová / Argentina María Irigoyenová (1. kolo)
  4. Austrálie Arina Rodionovová / Belgie Maryna Zanevská (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Japonsko E Hozumi
 Japonsko M Kato
66 
  USA L Davis
 USA C McHale
42  1 Japonsko E Hozumi
 Japonsko M Kato
66 
  USA K Christian
 USA S Kenin
11   Belgie Y Bonaventure
 Švýcarsko V Golubic
33 
  Belgie Y Bonaventure
 Švýcarsko V Golubic
66   1 Japonsko E Hozumi
 Japonsko M Kato
66 
3 Spojené království N Broady
 Argentina M Irigoyen
43    USA M Brengle
 USA N Melichar
33 
  USA M Brengle
 USA N Melichar
66   USA M Brengle
 USA N Melichar
76
  Nizozemsko A Rus
 Španělsko S Soler Espinosa
62[10]   Nizozemsko A Rus
 Španělsko S Soler Espinosa
53 
WC Nový Zéland PM Hourigan
 Nový Zéland E Routliffe
26[5]   1 Japonsko E Hozumi
 Japonsko M Kato
51
  USA A Muhammad
 Česko B Štefková
42    Itálie S Errani
 Nizozemsko B Schoofs
76
  Itálie S Errani
 Nizozemsko B Schoofs
66   Itálie S Errani
 Nizozemsko B Schoofs
677 
  Chorvatsko T Mrdeža
 Švýcarsko C Perrin
13  4 Austrálie Ar Rodionova
 Belgie M Zanevska
461 
4 Austrálie Ar Rodionova
 Belgie M Zanevska
66    Itálie S Errani
 Nizozemsko B Schoofs
66
  Polsko M Fręch
 Indie P Thombare
56[10]   2 Japonsko N Hibino
 Chorvatsko D Jurak
43 
  Německo M Barthel
 Chorvatsko D Vekić
73[8]   Polsko M Fręch
 Indie P Thombare
663[3]
WC Čínská Tchaj-pej S-y Hsieh
 Nový Zéland J Lewis
10  2 Japonsko N Hibino
 Chorvatsko D Jurak
477[10] 
2 Japonsko N Hibino
 Chorvatsko D Jurak
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 ASB Classic – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Schoofs pakt met Errani dubbeltitel Auckland [online]. NOS, 2018-01-07 [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-07. (nizozemsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.