ASJA L1 Viking

ASJA L1 Viking
ASJA L1 Viking
ASJA L1 Viking
Určenímalý dopravní letoun
VýrobceAB Svenska Järnvägsverkstädernas Aeroplanavdelning
ŠéfkonstruktérSven Blomberg
První let1931
Zařazeno1931
Vyřazeno1934
UživatelŠvédsko
Vyrobeno kusů2
Další vývojASJA Viking II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ASJA L1 Viking bylo "obojživelné", trojmístné lehké dopravní letadlo, které létalo s motory Walter Mars a Walter Gemma. Bylo postaveno ve Švédsku na počátku třicátých let. Jednalo se o hornoplošník s vysoko položeným křídlem, který vyráběla společnost AB Svenska Järnvägsverkstädernas Aeroplanavdelning. Byl k dispozici buď s kolovým, s "lyžařským" nebo s plovákovým podvozkem.[1]

ASJA L1 Viking a Walter Mars (1931)

Vznik a vývoj

Dopravní letoun „Viking“ byl první samostatnou švédskou konstrukcí tohoto typu a současně prvním výrobkem nově zřízeného letadlového oddělení velké švédské továrny na stroje a železniční vagóny AB Svenska Järnvägsverkstäderna“ z Linköpingu (ASJ). Vlastní výrobce (letadlové oddělení ASJ) AB Svenska Järnvägsverkstädernas Aeroplanavdelning (ASJA) byla od 4. září 1930 její dceřinou společností.[2] V roce 1931 začala vyvíjet vlastní projekty a poprvé představila svůj vlastní projekt na výstavě ILIS ve Stockholmu (květen 1931), což byl sportovně-turistický dopravní jednoplošník „Viking“ pro 3 osoby. Letoun v době výstavy ještě nebyl zalétán, byly k dispozici pouze jeho fotografie.[3] Této výstavy se zúčastnila i továrna Walter se svými motory a vystavovala zde šest typů svých vzduchem chlazených motorů Vega, Venus, Mars, Regulus, Castor a Atlas. Stánek firmy vzbudil zaslouženou pozornost a dělal čest čs. leteckému průmyslu. Expozici navštívil i sám švédský král Gustav V., prohlédl si ji se zájmem a vyjádřil se o ní velmi pochvalně.[4] Zde tedy můžeme najít počátek spolupráce továren Walter a ASJA.

Letoun s imatrikulací SE-95 poprvé vzlétl koncem května 1931. Původně namontovaný britský motor Cirrus Hermes IIB se ukázal jako příliš slabý a byl nahrazen silnějším československým motorem Walter Mars.[5]

Tento stroj, přestože létal relativně krátce, byl dobrou referencí pro motory Walter Mars a Gemma. V krátké době po této první instalaci motorů Walter ve Skandinávii se švédské vojenské letectvo rozhodlo zavést standardně československé motory Walter Castor IA 240/340 ks do vojenských školních a cvičných letounů ASJA Sk 10 (1932), dvojmístných dvojplošníků moderní konstrukce a výborných vlastností. Pro Waltrovy motory bylo rozhodnuto na základě nejpříznivějších výsledků zkoušek, provedených švédským ministerstvem letectví.[6]

Hydroplán ASJA L1 Viking s motorem Walter Mars (1931)

V roce 1937 ASJA a Svenska Flygmotor AB spolu soupeřili o projekt průzkumného letadla pro švédské letectvo. Ačkoli v tendru zvítězila ASJA a získala objednávku, činnosti obou společností byly sloučeny (Saab převzal ASJA) a v dubnu 1937 byla založena nová společnost – Svenska Aeroplan Aktiebolaget, později známá jako SAAB.[7]

ASJA L1 Viking se sklopenými křídly (Jönköping, 1932)

Popis letounu

Letadlo ASJA L1 Viking byl hornoplošník pro přepravu až 3 osob a byl představen na letecké výstavě ve Stockholmu. Letadlo bylo "vyzbrojeno" motorem Cirrus Hermes IIB 110 k (86 kW), podvozkem s pneumatickými tlumiči Wickers a brzdami kol, z ocele lisovanou a svařenou vrtulí Groydon a dvojitým řízením. Trup letadla byl svařen z ocelových trubek, dřevěná křídla byla sklopná směrem vzad na způsob francouzského sportovního letadla Potez 36.[8] Britský Flight letoun L1 Viking popsal, že má silnou podobnost s takovými britskými stroji, jako jsou Puss Moth a Desoutter.[3] Tento letoun, první výrobek ASJA, v době výstavy nebyl doposud zalétnut. Firma uváděla předpokládanou prázdnou hmotnost letadla 575 kg, užitečné zatížení 385 kg. Maximální rychlost 175 km a cestovní 150 km. Na vyrobeném letounu, který obdržel imatrikulaci SE-95 (SE-FYR), byl záhy vyměněn motor Cirrus Hermes IIB za vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Mars 145/150 k[2] a za provozu byl i tento motor vyměněn nástupcem původního Walter Mars modernizovaným a silnějším devítiválcem Walter Gemma 150/165 k.[8]

ASJA L1 Viking a Walter Gemma, verze s plováky (1933)

Vzpěrový hornokřídlý jednoplošník byl jednoduchých tvarů, stabilní a snadno ovladatelný. Úplně uzavřená kabina byla opatřena velkými okny vpředu i po stranách, dvojími dveřmi, prostorem pro příruční zavazadla, příp. i dvojím řízením. Kabina byla vybavena jedním sedadlem vpředu pro pilota a lavicovým sedadlem pro dva cestující za sedadlem pilota. Pro universální použitelnost tohoto letounu bylo důležité, že podvozek mohl být nahrazen plováky nebo pro zimní provoz lyžemi. Letoun byl smíšené konstrukce — sklopná křídla ze dřeva, ostatní části povětšinou z ocelových trubek.

Trup čtyřhranného průřezu byl svařen z ocelových trubek a potažen plátnem. Vstup do kabiny byl možný dvěma velkými dvířky po stranách trupu. Prostory pro zavazadla byly dva, jeden malý, přístupný z vnitřku kabiny, a velký, přístupný dvířky na vnější straně trupu. Konstrukce ocasních ploch a kormidla byla svařena z ocelových trubek s plátěným potahem. Přenos řízení byl prováděn lany.

Motor byl upevněn na trubkovém loži a byl zakryt speciální kapotou dle návrhu továrny Walter. Výfuky všech válců byly svedeny pod trup. Prostor kabiny byl oddělen od motoru ohnivzdornou, protipožární přepážkou. Benzinová nádržka o obsahu 160 l byla umístěna ve střední části křídla.

Použití

První vyrobený stroj získal imatrikulaci SE-95 (imatrikulován 13.7.1931, později obdržel civilní registraci SE-FYR). Letoun zakoupil vydavatel novin Stockholms Tidningen jako zpravodajské letadlo.[9] Záhy byl přeměněn na vodní letoun, byl vyměněn motor a letoun ještě v roce 1931 byl vyslán na propagační let kolem Baltského moře (Finsko-Estonsko-Lotyšsko-Litva-Polsko-Německo-Dánsko-Norsko-Švédsko), řízen pilotem poručíkem Ake Söderbergem. Během letu, započatého i skončeného ve Stockholmu, byla postupné navštívena města Mariehamn, Abo, Reval (Tallinn), Riga, Memel (Klaipėda), Kowno, Danzig (Gdaňsk), Stettin (Štětín), Stralsund, Kopenhagen (Kodaň), Göteborg, Oslo a Karlstad.

Celý let byl proveden za 18 dnů přesně dle programu, přestože jednotlivé jeho etapy byly absolvovány za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek. Letoun i motor byly vydány zvláště při častých dlouhých přeletech přes moře velmi těžkým zkouškám, při nichž prokázaly přesvědčivě své výborné vlastnosti. Velmi pochvalně se vyslovil pilot poručík Söderberg o bezvadném a spolehlivém chodu motoru Walter Mars, který absolvoval celou cestu bez nejmenšího defektu.[2]

Za provozu byl v Praze v květnu 1933[5] jeho motor nahrazen výkonnějším – Walter Gemma (150 k). Po roce a čtvrt první Viking havaroval, 9. srpna 1934, když nouzově přistál v ovesných polích v Drevvikenu na jihu Stockholmu, během letu ze Stockholmu do Linköpingu.[10] Z leteckého rejstříku byl vymazán 14. prosince 1934. Registrace SE-FYR byla znovu použita od 14. února.1935 pro ASJA Viking II.[11]

Druhá instalace L1 Viking byla postavena již s motorem Walter Mars (později zaměněn za Walter Gemma) a zaregistrována 5. září 1931 jako SE-ACX. Letadlo zakoupil Erik Witte ze Stockholmu. Létal s ním necelé tři roky, protože na 1.máje 1934 pilot Bjørn Næssna s letounem havaroval v přístavu Västerås v důsledku kolize s lodí.[11][12]

Uživatelé

  • ŠvédskoŠvédsko Švédsko
    • Stockholms Tidningen
    • Erik Witte Stockholm
Walter Mars (1929)
Walter Gemma (1933)

Specifikace

Údaje pro pozemní a vodní letoun s motorem Walter Mars dle[2][8]

Technické údaje

  • Vrtule: pevná kovová vrtule

Výkony

  • Maximální rychlost: 170 a 165 km/h, s motorem Gemma: 210 km/h
  • Cestovní rychlost: 155 a 150 km/h, s motorem Gemma 185 km/h
  • Přistávací rychlost: 70 a 75 km/h
  • Praktický dostup: 4 200 a 3000 m
  • Stoupavost: do 1000 m 6,5 min.
  • Dolet: 620 a 600 km

Odkazy

Reference

  1. New swedish light plane. Flight. 4. září 1931, roč. XXIII. (1931), čís. 36. (1184.), s. 879. Dostupné online. 
  2. a b c d SCHMID, J. ing. Švédský letoun „Viking“ s motorem Walter „Mars“. Letectví. Listopad 1931, roč. XI. (1931), čís. 11, s. 411–412. Dostupné online. 
  3. a b I. L. I. S. - The Stockholm International Aero Show. Flight. 29. května 1931, roč. XXIII. (1931), čís. 1170, s. 472–475. Dostupné online. 
  4. SLAVÍK, K. „ILIS“: letecká mezinárodní výstava ve Stockholmu 1931. Letectví. Červen 1931, roč. XI. (1931), čís. 6, s. 206–209. Dostupné online. 
  5. a b JÖNSSON, Sven-Erik. SE-FYR, ASJA L1 Viking I [online]. SFF - Svenskt Flyghistoriskt Forum, 31.1.2012 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  6. -, n. Švédské vojenské letectvo. Důstojnické listy. 4.10.1934, roč. 14. (1934), čís. 40, s. 6. Dostupné online. 
  7. Saab takes over competitor ASJA [online]. saabgroup.com: [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  8. a b c Viking I [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2016 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  9. RYSTEDT, Björn. Först på Råberga flygfält (Ponejprv na letišti v Råberga) [online]. Linköping: Linköpings Flygklubb, 30.3.2015 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  10. ASN Wikibase Occurrence # 94993 [online]. aviation-safety.net [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  11. a b Civil Aircraft Register - Sweden [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  12. ASN Wikibase Occurrence # 94994 [online]. aviation-safety.net [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. s. 51. (anglicky)
  • PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví + kosmonautika. Roč. LX, čís. 5–10. ISSN 0024-1156.
  • YÜLEK, Murat A. (2018). How Nations Succeed: Manufacturing, Trade, Industrial Policy, and Economic Development, Springer, s. 263–264, 284 s. ISBN 978-981-13-0568-9 (anglicky)
  • ANDERSSON, Hans G. SAAB Aircraft Since 1937. Putnam Aeronautical Books; 2nd edition (September 1, 1997), 199 s., ISBN 978-0851778860 (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ASJA L1 Viking a Walter Mars.jpg
ASJA L1 Viking a Walter Mars
Hydroplán ASJA L1 Viking s motorem Walter Mars (1931).jpg
Hydroplán ASJA L1 Viking s motorem Walter Mars (1931)
Walter Mars (1929) 1.jpg
Walter Mars (1929) 1
Walter Gemma (1933) 01.jpg
Walter Gemma (1933)
Walter Gemma a ASJA L1 Viking (SE-ACX, 1933).jpg
Walter Gemma a ASJA L1 Viking (SE-ACX, 1933)
ASJA L1 Viking in Jönköping, Sweden 1932 (6082310192).jpg
Autor: Stockholm Transport Museum Commons, Licence: No restrictions
An ASJA L1 Viking I at Jönköping, Sweden

Photograph by: unknown
Date: 1932
Photo Nr: 2076-83E

http://sparvagsmuseet.sl.se
ASJA L1 Viking (1933).jpg
Walter Mars a ASJA L1 Viking (1931)