AS Monaco FC
AS Monaco FC | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Association Sportive de Monaco Football Club | |||
Přezdívka | Les Rouge et Blanc (červenobílí) | |||
Země | Monako | |||
Město | Monako | |||
Založen | 23. srpen 1924 | |||
Soutěž | Ligue 1 | |||
2022/23 | 6. místo | |||
Stadion | Stade Louis II. Monako | |||
Kapacita | 18 523 diváků | |||
Vedení | ||||
Vlastník | Dmitrij Rybolovlev (66,67%) Monacké knížectví (33,33%) | |||
Předseda | Dmitrij Rybolovlev | |||
Trenér | Adi Hütter | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
1. francouzská liga | ||
1955/1956 | AS Monaco FC | |
1960/1961 | AS Monaco FC | |
1962/1963 | AS Monaco FC | |
1963/1964 | AS Monaco FC | |
1977/1978 | AS Monaco FC | |
1981/1982 | AS Monaco FC | |
1984/1985 | AS Monaco FC | |
1987/1988 | AS Monaco FC | |
1988/1989 | AS Monaco FC | |
1990/1991 | AS Monaco FC | |
1992/1993 | AS Monaco FC | |
1995/1996 | AS Monaco FC | |
1996/1997 | AS Monaco FC | |
1997/1998 | AS Monaco FC | |
1999/2000 | AS Monaco FC | |
2002/2003 | AS Monaco FC | |
2003/2004 | AS Monaco FC | |
2004/2005 | AS Monaco FC | |
2016/2017 | AS Monaco FC | |
2017/2018 | AS Monaco FC | |
Francouzský pohár | ||
1960 | AS Monaco FC | |
1963 | AS Monaco FC | |
1974 | AS Monaco FC | |
1980 | AS Monaco FC | |
1984 | AS Monaco FC | |
1985 | AS Monaco FC | |
1989 | AS Monaco FC | |
1991 | AS Monaco FC | |
2010 | AS Monaco FC | |
Francouzský ligový pohár | ||
2001 | AS Monaco FC | |
2003 | AS Monaco FC | |
Francouzský superpohár | ||
1961 | AS Monaco FC | |
1985 | AS Monaco FC | |
1997 | AS Monaco FC | |
2000 | AS Monaco FC | |
Coupe Charles Drago | ||
1961 | AS Monaco FC | |
Liga mistrů UEFA | ||
2003/2004 | AS Monaco FC | |
Pohár vítězů pohárů | ||
1991/1992 | AS Monaco FC |
AS Monaco FC je ve Francii registrovaný fotbalový klub z Monackého knížectví.[1] Tým hraje své domácí zápasy na stadionu Stade Louis II. Klub je osminásobný mistr Francie, finalista Ligy mistrů z roku 2004 a finalista Poháru vítězů pohárů z roku 1992. Spoustu úspěchů zaznamenal i ve francouzských pohárech – pětkrát získal Coupe de France, jednou Coupe de la Ligue a čtyřikrát Trophée des champions. Nejlepším střelcem historie klubu je Argentinec Delio Onnis, který v jeho dresu vsítil 223 branek. Klub vlastní od roku 2011 ruský miliardář Dmitrij Rybolovlev, usazený v Monaku.
Historie
Klub AS Monaco FC byl založen 23. srpna 1924. Klub vznikl spojením všech jednotlivých klubů v Monackém knížectví. Ze začátku hrál klub amatérskou regionální ligu v Provence-Alpes-Côte d'Azur. V roce 1933 Francouzská fotbalová federace uznala AS Monaco profesionálním klubem. První rok jako profesionální klub hráli druhou ligu, ale po neúspěchu se na další rok vrátili do amatérské soutěže. V roce 1948 se AS Monaco vrátilo do druhé ligy, kde skončili v horní polovině tabulky a v roce 1953 se poprvé v historii klubu probojovali do nejvyšší francouzské ligy.
V roce 1960 pod vedením trenéra Luciena Leduca vyhráli AS svou první trofej, Coupe de France, když ve finále dokázali porazit AS Saint-Étienne 4 – 2 po prodloužení. V následujícím roce se také poprvé dočkali triumfu v domácí lize a kvalifikovali se do Ligy mistrů. Lucien Leduc v roce 1963 získal s klubem double, a to když dokázal zvítězit nejen v Ligue 1, ale také v Coupe de France. Po odchodu Leduca z klubu v roce 1963 zažil klub dekádu sestupů do Ligue 2 a opětovných návratů do nejvyšší ligy. V roce 1975 se stal předsedou klubu Jean-Louis Campora. V jeho druhé sezoně přivedl zpět úspěšného trenéra Leduca a hned v této sezoně AS postoupili do první ligy a v roce 1978 ji vyhráli. V roce 1979 Leduc klub znovu opustil, následovali ho Lucien Muller a Gérard Banide, kteří nedokázali probíhající rozpad klubu zastavit.
V roce 1982 dokázali znovu získat ligový titul, v roce 1980 a 1985 vyhráli Coupe de France. V sezoně 1985 – 1986 porazili FC Girondins de Bordeaux 9 – 0, což je nejvyšší výhra v historii klubu. Klub však nedokázal uspět v evropských pohárech, většinou dokonce vypadli hned v prvním kole. V roce 1981 prohráli se skotským klubem Dundee United FC, v letech 1982 a 1984 nepřešli přes bulharský PFK CSKA Sofia, ani rumunský FC Universitatea Craiova.
V roce 1986 trenér Ajaxu Amsterdam Rinus Michels uvolnil Ștefana Kovácse jako trenéra do AS Monaco, ale ani tento trenér nedokázal klubu zvýšit úspěšnost v evropských soutěžích. V roce 1987 přišel do klubu z AS Nancy ještě neznámý trenér Arsène Wenger. Wengerova éra byla jednou z nejúspěšnějších období klubu. Wenger dokázal vyhrát hned v první sezoně s AS domácí ligu a v letech 1989 a 1991 také Coupe de France. V evropských pohárech dosahoval s klubem dobrých výsledků (finále PVP 1992, semifinále Ligy mistrů 1994) a v domácí lize hrál vždy o titul. V roce 1995 byl Wenger po špatných výsledcích propuštěn.
Po odchodu Wengera klub vyhrál ligu v letech 1997 a 2000. Znovu hrál semifinále Ligy mistrů (1998) s mladým útočným duem Thierry Henry-David Trezeguet.
Klub měl velké finanční problémy. V roce 2003 skončil v lize druhý, přesto měl být kvůli dluhům přeřazen do 2. ligy. Nakonec byl trest zmírněn: klub zůstal v 1. lize, ale nesměl nakupovat hráče. Pod vedením bývalého reprezentačního kapitána Didiera Deschampse se dostal do finále Ligy mistrů (2004). Za AS nastoupily hvězdy jako Fernando Morientes, Ludovic Giuly, Jérôme Rothen a Dado Pršo. Po tomto úspěchu nahradil dočasného trenéra Svaru Michel Pastor. Plánem Pastora bylo udržení důležitých hráčů, což se mu nepodařilo a jejich náhradníci již nedosahovali takových výsledků.
Od roku 2003 byl Jérôme de Bontin hlavním akcionářem klubu a slíbil velké změny. Na konci sezony de Bontin rezignoval a nahradil ho Franzi.
V roce 2013 se klub AS Monaco po dvou sezonách strávených v druhé nejvyšší francouzské fotbalové soutěži Ligue 2 vrátil do první ligy (Ligue 1).[2] Nový majitel Dmitrij Ryboloblev investoval 140 miliónů anglických liber do přestupů hráčů. Do AS Monaco přišli Radamel Falcao, James Rodríguez, João Moutinho, Éric Abidal a Ricardo Carvalho.[3]
V sezóně 2016/2017 se klub AS Monaco probojoval až do semifinále Ligy mistrů, kde prohrál s týmem Juventus Turín.
Získané trofeje
Vyhrané domácí soutěže
- 1. francouzská liga ( 8× )
- (1960/61, 1962/63, 1977/78, 1981/82, 1987/88, 1996/97, 1999/00, 2016/17)
- Francouzský fotbalový pohár ( 5× )
- (1960, 1963, 1980, 1985, 1991)
- Ligový pohár ( 1× )
- (2003)
- Francouzský superpohár ( 4× )
- (1961, 1985, 1997, 2000)
Vyhrané mezinárodní soutěže
- Finalista Ligy mistrů (2003/04)
- Finalista Poháru vítězů pohárů (1991/92)
- 3× semifinalista Ligy mistrů (1993/94, 1997/98, 2016/17)
Historie trenérů
- 1948–1950 - Jean Batmale
- 1950–1952 - Elek Schwartz
- 1952–1953 - Angelo Grizzetti
- 1953–1956 - Ludvík Dupal
- 1956–1957 - Anton Marek
- 1957–1958 - Louis Pirroni
- 1958–1963 - Lucien Leduc
- 1963–1965 - Roger Courtois
- 1965–1966 - Louis Pirroni
- 1966–1969 - Pierre Sinibaldi
- 1969–1970 - Robert Domergue
- 1970–1972 - Jean Luciano
- 1972–1974 - Ruben Bravo
- 1974–1975 - Alberto Muro
- 1976–1976 - Armand Forcherio
- 1977–1979 - Lucien Leduc
- 1979–1983 - Gérard Banide
- 1983–1986 - Lucien Muller
- 1986–1987 - Ștefan Kovács
- 1987–1994 - Arsène Wenger
- 1994–1994 - Jean Petit
- 1994–1995 - Jean-Luc Ettori
- 1995–1995 - Gérard Banide
- 1995–1999 - Jean Tigana
- 1999–2001 - Claude Puel
- 2001–2005 - Didier Deschamps
- 2005–2005 - Jean Petit
- 2005–2006 - Francesco Guidolin
- 2006–2006 - László Bölöni
- 2006–2007 - Laurent Banide
- 2007–2009 - Ricardo Gomes
- 2009–2011 - Guy Lacombe
- 2011–2011 - Laurent Banide
- 2011–2012 - Marco Simone
- 2012–2014 - Claudio Ranieri
- 2014–2018 - Leonardo Jardim
- 2018–2019 - Thierry Henry
- 2019–2019 - Franck Passi
- 2019–2019 - Leonardo Jardim
- 2019–2020 - Robert Moreno
- 2020–2021 - Niko Kovač
Slavní hráči
Zde je seznam všech hráčů od roku 1924, kteří za AS Monaco FC odehráli v Ligue 1 a ostatních klubových soutěžích alespoň 100 utkání.
- Armand Forcherio
- Manuel Amoros
- Marcel Artelesa
- Fabien Barthez
- Bruno Bellone
- Henri Biancheri
- Dominique Bijotat
- Georges Casolari
- Rolland Courbis
- Lucien Cossou
- Christian Dalger
- Marcel Dib
- Youri Djorkaeff
- Yvon Douis
- Franck Dumas
- Jean-Luc Ettori
- Patrice Evra
- Ludovic Giuly
- Jérôme Rothen
- Thierry Henry
- Michel Hidalgo
- Sylvain Legwinski
- François Ludo
- Gaël Givet
- Raymond Kaelbel
- Camel Meriem
- Stéphane Ruffier
- Emmanuel Petit
- Jean Petit
- Claude Puel
- Luc Sonor
- Sébastien Squillaci
- Lilian Thuram
- David Trézéguet
- Leandro Cufré
- Lucas Bernardi
- Marcelo Gallardo
- Delio Onnis
- Enzo Scifo
- Philippe Léonard
- Sonny Anderson
- Youssouf Fofana
- Dado Pršo
- Jerko Leko
- Jaroslav Plašil
- Shabani Nonda
- Glenn Hoddle
- Akis Zikos
- Flavio Roma
- George Weah
- Pak Čchu-jong
- Rafael Márquez
- Bart Carlier
- Victor Ikpeba
- Diego Pérez
- Radamel Falcao
Klubové rekordy
Odehrané zápasy
Jméno | Zápasy |
---|---|
Jean-Luc Ettori | 755 zápasů |
Claude Puel | 602 |
Jean Petit | 428 |
Manuel Amoros | 349 |
Christian Dalger | 334 |
Marcel Dib | 326 |
François Ludo | 319 |
Luc Sonor | 315 |
Michel Hidalgo | 304 |
Armand Forcherio | 303 |
Vstřelené góly
Jméno | Góly |
---|---|
Delio Onnis | 223 gólů |
Lucien Cossou | 115 |
Christian Dalger | 89 |
Victor Ikpeba | 77 |
Jean Petit | 76 |
Yvon Douis | 74 |
Youri Djorkaeff | 68 |
Shabani Nonda | 67 |
Sonny Anderson | 67 |
George Weah | 66 |
Reference
- ↑ AS Monaco FC, UEFA.com, citováno 7. 10. 2013 (anglicky)
- ↑ AS Monaco se vrací do ligy. Bohatý majitel láká Téveze a brání se stěhování do Francie Archivováno 13. 7. 2013 na Wayback Machine., sport.ihned.cz, citováno 15. 5. 2013
- ↑ http://www.ligue1.com/ligue1/article/monaco-clinch-title-nantes-and-guingamp-promoted.htm
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu AS Monaco FC na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (francouzsky) (anglicky) (rusky) (španělsky) (portugalsky)
- FotbalJinak.cz: Za šest let vyhrajeme Ligu mistrů. Byznys plán z Monaka
Média použitá na této stránce
Football kit template socks
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Autor: Jajadelacouleuvrine, Licence: CC BY-SA 4.0
Manche droite du maillot third 2023/2024 de l'AS Monaco.
Autor: Jajadelacouleuvrine, Licence: CC BY-SA 4.0
Chaussettes third 2023/2024 de l'AS Monaco.
Autor: Jajadelacouleuvrine, Licence: CC BY-SA 4.0
Short third 2023/2024 de l'AS Monaco.
Autor: Jajadelacouleuvrine, Licence: CC BY-SA 4.0
Maillot third 2023/2024 de l'AS Monaco.
Autor: Jajadelacouleuvrine, Licence: CC BY-SA 4.0
Manche gauche du maillot third 2023/2024 de l'AS Monaco.