ATP World Tour Finals 2014 – mužská dvouhra
ATP World Tour Finals 2014 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítěz: | Novak Djoković | |||
Finalista: | Roger Federer | |||
Výsledek: | bez boje | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Soutěže mužské dvouhry na Turnaji mistrů 2014 v Londýně se zúčastnilo osm nejlepších tenistů v klasifikaci žebříčku Emirates ATP. Dvojnásobným obhájcem titulu byl srbský hráč číslo jedna a trojnásobný vítěz Novak Djoković, který turnaj opět ovládl. Vytvořil na něm také nový rekord, když mu v základní skupině tři soupeři dokázali odebrat nejméně gamů v historii, a to pouhých devět her. Překonal tak McEnroea a Lendla, kteří v základní fázi ztratili 14 her.[1]
Světová dvojka a šestinásobný vítěz Roger Federer po semifinále výhře, kdy odvrátil čtyři Wawrinkovy mečboly, nenastoupil do závěrečného boje pro bolest zad. Již postupem do semifinálové fáze vyrovnal Lendlův rekord dvanácti účastí mezi poslední čtyřkou hráčů. Poprvé se tak ve 45leté historii turnaje finálový duel neodehrál. Před vyprodanou nedělní arénou se basilejský rodák publiku omluvil: „Bohužel musím oznámit, že nejsem schopný dnes hrát finále proti Novakovi. Včera v závěru zápasu se Stanem jsem si poranil záda. Jsem velmi zklamaný a doufám, že se budu brzy cítit lépe.“ Teprve potřetí v kariéře odstoupil ze zápasu, když jich na svém kontě měl více než 1 200. Ani jednou přitom utkání neskrečoval. Do sezóny 2015 Srb vstupoval s náskokem 1 810 bodů před Federerem.[2]
Celkově čtvrtá trofej z Turnaje mistrů připadla Djokovićovi, který se stal na závěrečné události prvním tenistou po 27 letech, jenž vyhrál tři ročníky za sebou. Hattrick před ním získali pouze Ivan Lendl v letech 1985–1987 a na počátku turnaje Ilie Năstase mezi roky 1971–1973. K neuskutečněnému souboji srbský hráč sdělil: „Tohle samozřejmě není cesta, jak bych chtěl vyhrát. Nebudu oslavovat tenhle titul, ale celou sezonu. A tahle trofej je korunou roku … Je mi Rogera líto. Jsem v tenisu deset let a Roger s Rafou jsou největšími soupeři, kteří do hry dávají vždy sto procent … Škoda, mohl to být skvělý duel mezi světovou jedničkou a dvojkou.“ Federera čekala pět dnů poté premiérová účast ve finále Davisova poháru proti Francii na lillské antuce.[2]
Místo finále si Djoković zahrál prodloužený exhibiční set proti Andymu Murraymu, který vyhrál poměrem gamů 8–5.[2]
Nasazení hráčů
- Novak Djoković (vítěz, 1 500 bodů, 2 075 000 USD)
- Roger Federer (finále, 1 000 bodů, 1 095 000 USD)
- Stan Wawrinka (semifinále, 400 bodů, 465 000 USD)
- Kei Nišikori (semifinále, 400 bodů, 465 000 USD)
- Andy Murray (základní skupina, 200 bodů, 310 000 USD)
- Tomáš Berdych (základní skupina, 200 bodů, 310 000 USD)
- Milos Raonic (základní skupina, odstoupil kvůli natržení stehenního svalu, 0 bodů, 155 000 USD)[3]
- Marin Čilić (základní skupina, 0 bodů, 155 000 USD)
Náhradníci
- David Ferrer (nahradil M. Raonice, základní skupina, 0 bodů, 85 000 USD)[3]
- Feliciano López (nenastoupil, 0 bodů, 85 000 USD)
Soutěž
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
1 | Novak Djoković | 6 | 3 | 6 | ||||||||
4 | Kei Nišikori | 1 | 6 | 0 | ||||||||
1 | Novak Djoković | w/o | ||||||||||
2 | Roger Federer | |||||||||||
2 | Roger Federer | 4 | 7 | 78 | ||||||||
3 | Stan Wawrinka | 6 | 5 | 66 |
Skupina A
Djoković | Wawrinka | Berdych | Čilić | Zápasy V/P | Sety V/P | Hry V/P | Pořadí | ||
1. | Novak Djoković | 6–3, 6–0 | 6–2, 6–2 | 6–1, 6–1 | 3–0 (100 %) | 6–0 (100 %) | 36–9 (80 %) | 1. | |
3. | Stan Wawrinka | 3–6, 0–6 | 6–1, 6–1 | 6–3, 4–6, 6–3 | 2–1 (75 %) | 4–3 (57,1 %) | 31–26 (54,4 %) | 2. | |
6. | Tomáš Berdych | 2–6, 2–6 | 1–6, 1–6 | 6–3, 6–1 | 1–2 (25 %) | 2–4 (33,3 %) | 18–28 (39,1 %) | 3. | |
8. | Marin Čilić | 1–6, 1–6 | 3–6, 6–4, 3–6 | 3–6, 1–6 | 0–3 (0 %) | 1–6 (14,3 %) | 18–40 (31 %) | 4. |
Pořadí bude určeno na základě následujících kritérií: 1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) vzájemný poměr utkání u dvou hráčů se stejným počtem výher; 4) procento vyhraných setů, procento vyhraných her u třech hráčů se stejným počtem výher, poté poměr vzájemných utkání 5) postavení na žebříčku ATP.
- V/P – výhry / prohry
Skupina B
Federer | Nišikori | Murray | Raonic Ferrer | Zápasy V/P | Sety V/P | Hry V/P | Pořadí | ||
2. | Roger Federer | 6–3, 6–2 | 6–0, 6–1 | 6–1, 7–6(7–0) (vs/ Raonic) | 3–0 (100 %) | 6–0 (100 %) | 37–13 (74,00 %) | 1. | |
4. | Kei Nišikori | 3–6, 2–6 | 6–4, 6–4 | 4–6, 6–4, 6–1 (vs/ Ferrer) | 2–1 (75 %) | 4–3 (57,10 %) | 33–31 (51,60 %) | 2. | |
5. | Andy Murray | 0–6, 1–6 | 4–6, 4–6 | 6–3, 7–5 (vs/ Raonic) | 1–2 (25 %) | 2–4 (33,33 %) | 22–32 (40,70 %) | 3. | |
7. 9. | Milos Raonic David Ferrer | 1–6, 6–7(0–7) (vs/ Raonic) | 6–4, 4–6, 1–6 (vs/ Ferrer) | 3–6, 5–7 (vs/ Raonic) | 0–2 (0 %) 0–1 (0 %) | 0–4 (0 %) 1–2 (33,33 %) | 15–26 (36,60 %) 11–16 (40,70 %) | X 4. |
Pořadí bude určeno na základě následujících kritérií: 1) počet vyhraných utkání; 2) počet odehraných utkání; 3) vzájemný poměr utkání u dvou hráčů se stejným počtem výher; 4) procento vyhraných setů, procento vyhraných her u třech hráčů se stejným počtem výher, poté poměr vzájemných utkání 5) postavení na žebříčku ATP.
- V/P – výhry / prohry
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 ATP World Tour Finals – Singles na anglické Wikipedii.
- ↑ SCALA, Filippo. ATP Finals: Novak Djokovic vs Kei Nishikori. Who wins? [online]. Tennis World USA, 2014-11-15 [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Djokovič získal čtvrtou trofej z Turnaje mistrů bez boje! Federer k finále nenastoupil. tenisportál.cz [online]. 2014-11-16 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ATP Staff. Raonic Withdraws Due To Injury; Ferrer Steps In. ATP [online]. 2014-11-13 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- ATP World Tour Finals – mužská dvouhra 2014 [online]. ATP Tour [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Michael Frey (Michael Frey), Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a tennis game at the ATP World Tour Finals.