ATP World Tour Finals 2016
ATP World Tour Finals 2016 | |
---|---|
Datum | 13.–20. listopadu 2016 |
Ročník | 47. (dvouhra) / 42. (čtyřhra) |
Místo | Londýn, Spojené království |
Kategorie | World Tour Finals |
Dotace | 7 500 000 USD |
Prize money | 7 500 000 USD |
Soutěže | 8 hráčů dvouhry / 8 párů čtyřhry |
Povrch | tvrdý / hala |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Andy Murray | |
mužská čtyřhra | |
Henri Kontinen / John Peers | |
ATP World Tour Finals | |
< 2015 2017 > |
ATP World Tour Finals 2016, známý také jako Turnaj mistrů 2016 či se jménem sponzora Barclays ATP World Tour Finals 2016, představoval závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny 2016 pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP (Emirates ATP Rankings) v pondělním vydání po skončení posledního turnaje okruhu ATP World Tour před Turnajem mistrů, pokud se podle pravidel účastníci nekvalifikovali jiným způsobem.
Odehrával se ve dnech 13. až 20. listopadu 2016, poosmé v britském hlavním městě Londýnu. Dějištěm konání byla multifunkční O2 Arena, v níž byly instalovány dvorce s tvrdým povrchem. Celkové odměny činily 7 500 000 amerických dolarů, což znamenalo meziroční nárůst o půl miliónu dolarů. Hlavním sponzorem se stala společnost Barclays.
Čtyřnásobným obhájcem titulu ve dvouhře byl druhý hráč světa Novak Djoković, který se na turnaj kvalifikoval již v červenci. Ve čtyřhře titul obhajoval pár složený z Nizozemce Jeana-Juliena Rojera a rumunského tenisty Horiay Tecăua, kteří se však na turnaj nedokázali kvalifikovat.
Z premiérového triumfu ve dvouhře na závěrečném podniku sezóny se radoval domácí tenista Andy Murray, jenž tak přerušil čtyřleté kralování Djokoviće, jenž poprvé na Turnaji Mistrů prohrál ve finálovém utkání. Svou sérii vítězných zápasů prodloužil na 24 utkání a poprvé v kariéře také zakončil sezónu jako světová jednička.[1][2] Svůj první společný start v mužské čtyřhře na tomto turnaji proměnili ve vítězství Henri Kontinen z Finska a Australan John Peers, kteří v průběhu podniku neprohráli jediný zápas a svou neporazitelnost si ve své první společné sezóně prodloužili na 10 utkání.[3]
Turnaj
Londýnská O2 Arena[4] hostila mezi 13. až 20. listopadem 2016 čtyřicátý sedmý ročník turnaje mistrů ve dvouhře a čtyřicátý druhý ve čtyřhře.[5] Událost organizovala Asociace tenisových profesionálů (ATP) jako součást okruhu ATP World Tour 2016. Jednalo se o závěrečný turnaj sezóny v kategorii World Tour Finals.
Formát
Soutěže dvouhry se účastnilo osm tenistů, z nichž každý odehrál tři vzájemné zápasy v jedné ze dvou čtyřčlenných základních skupin A a B. První dva tenisté z každé skupiny postoupili do semifinále, které bylo hráno vyřazovacím systémem pavouka. První ze skupiny A se utkal s druhým ze skupiny B a naopak. Vítězové semifinále pak nastoupili k finálovému duelu.
Soutěž čtyřhry kopírovala formát dvouhry.
Všechny zápasy dvouhry byly hrány na dva vítězné sety. Ve všech se uplatňoval tiebreak, a to včetně finále. Každé utkání čtyřhry se konalo na dva vítězné sety. Za vyrovnaného stavu 1:1 na sety, rozhodoval o vítězi supertiebreak. Jednotlivé gamy čtyřhry neobsahovaly „výhodu“, ale po shodě vždy následoval přímý vítězný míč gamu.[6]
Názvy skupin
Stejně jako v předchozím roce pojmenovala ATP skupiny po bývalých vítězích turnaje. V roce 2016 nesly označení pro dvouhru po Johnu McEnroeovi (1978, 1983, 1984) a Ivanu Lendlovi (1981, 1982, 1985, 1986, 1987). Ve čtyřhře získaly pojmenování po sedminásobných šampionech v řadě Petru Flemingovi a Johnu McEnroeovi, respektive švédských tenistech Stefanu Edbergovi a Andersi Järrydovi.[7]
Body a finanční odměny
Fáze | dvouhra | čtyřhra | body |
---|---|---|---|
vítězové | ZS + $1 560 000 | ZS + $245 000 | ZS + 900 |
finalisté | ZS + $510 000 | ZS + $83 000 | ZS + 400 |
za výhru v zákl. skupině | $167 000 | $32 000 | 200 |
startovné | $167 000 | $82 000 | |
náhradníci | $95 000 | $32 000 | |
Poznámky | |||
|
Dvouhra
Předešlý poměr všech vzájemných zápasů
Tabulka uvádí poměr vzájemných zápasů hráčů před turnajem mistrů.
Murray | Djoković | Wawrinka | Raonic | Nišikori | Monfils | Čilić | Thiem | Celkem[p 1] | Poměr[p 2] | ||
1. | Andy Murray (GBR) | 10–24 | 9–7 | 8–3 | 7–2 | 4–2 | 11–3 | 2–0 | 51–41 | 73–9 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2. | Novak Djoković (SRB) | 24–10 | 19–5 | 7–0 | 10–2 | 13–0 | 14–1 | 3–0 | 90–18 | 61–8 | |
3. | Stan Wawrinka (SUI) | 7–9 | 5–19 | 4–1 | 4–2 | 2–2 | 10–2 | 2–1 | 34–36 | 45–16 | |
4. | Milos Raonic (CAN) | 3–8 | 0–7 | 1–4 | 2–5 | 2–3 | 1–1 | 1–0 | 10–28 | 50–15 | |
5. | Kei Nišikori (JPN) | 2–7 | 2–10 | 2–4 | 5–2 | 3–0 | 7–5 | 2–0 | 23–28 | 57–18 | |
6. | Gaël Monfils (FRA) | 2–4 | 0–13 | 2–2 | 3–2 | 0–3 | 2–0 | 0–1 | 9–25 | 44–15 | |
7. | Marin Čilić (CRO) | 3–11 | 1–14 | 2–10 | 1–1 | 5–7 | 0–2 | 0–1 | 12–46 | 47–21 | |
8. | Dominic Thiem (AUT) | 0–2 | 0–3 | 1–2 | 0–1 | 0–2 | 1–0 | 1–0 | 3–10 | 57–22 |
Výsledky a body
Tabulka uvádí započítané sezónní výsledky a odpovídající bodový zisk kvalifikovaných hráčů a náhradníků Turnaje mistrů. Desátý hráč žebříčku Tomáš Berdych odmítl stejně jako Jo-Wilfried Tsonga a Nick Kyrgios roli náhradníka.
žebříček | tenista | Grand Slam | ATP World Tour Masters 1000 | Nejlépe na dalších turnajích | body | turnajů | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
AO | FO | WIM | USO | IW | MI | MA | RO | CA | CI | ŠH | PA | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | |||||
1. | Andy Murray | F 1200 | F 1200 | Titul 2000 | QF 360 | R32 45 | R32 45 | F 600 | Titul 1000 | A 0 | F 600 | Titul 1000 | Titul 1000 | Titul 500 | Titul 500 | Titul 500 | SF 360 | DC 275 | 11 185 | 16 | ||
2. | Novak Djoković | Titul 2000 | Titul 2000 | R32 90 | F 1200 | Titul 1000 | Titul 1000 | Titul 1000 | F 600 | Titul 1000 | A 0 | SF 360 | QF 180 | Titul 250 | QF 90 | R32 10 | 10 780 | 14 | ||||
3. | Stan Wawrinka | R16 180 | SF 720 | R64 45 | Titul 2000 | R16 90 | R64 10 | R32 10 | R16 90 | SF 360 | R16 90 | R16 90 | R32 10 | Titul 500 | Titul 250 | Titul 250 | QF 180 | F 150 | QF 90 | 5 115 | 19 | |
4. | Milos Raonic | SF 720 | R16 180 | F 1200 | R64 45 | F 600 | QF 180 | QF 180 | R32 45 | QF 180 | SF 360 | R16 90 | SF 360 | F 300 | Titul 250 | QF 180 | SF 180 | R16 0 | R32 0 | 5 050 | 18 | |
5. | Kei Nišikori | QF 360 | R16 180 | R16 180 | SF 720 | QF 180 | F 600 | SF 360 | SF 360 | F 600 | R16 90 | A 0 | R16 90 | F 300 | F 300 | Titul 250 | R16 45 | R16 45 | QF 45 | 4 705 | 19 | |
6. | Gaël Monfils | QF 360 | A 0 | R128 10 | SF 720 | QF 180 | QF 180 | R32 45 | R64 10 | SF 360 | R16 90 | R16 90 | A 0 | F 600 | Titul 500 | F 300 | SF 180 | R32 0 | R16 0 | 3 625 | 16 | |
7. | Marin Čilić | R32 90 | R128 10 | QF 360 | R32 90 | QF 180 | R32 45 | A 0 | A 0 | R32 10 | Titul 1000 | R32 10 | SF 360 | Titul 500 | SF 180 | SF 180 | F 150 | F 150 | QF 90 | 3 450 | 17 | |
8. | Rafael Nadal | R128 10 | R32 90 | A 0 | R16 180 | SF 360 | R64 10 | SF 360 | QF 180 | A 0 | R16 90 | R32 10 | A 0 | Titul 1000 | Titul 500 | SF 180 | F 150 | QF 90 | SF 90 | 3 300 | 15 | |
9. | Dominic Thiem | R32 90 | SF 720 | R64 45 | R16 180 | R16 90 | R16 90 | R64 10 | QF 180 | R32 10 | QF 180 | A 0 | R32 10 | Titul 500 | Titul 250 | Titul 250 | Titul 250 | SF 180 | SF 180 | 3 215 | 18 | |
10. | Tomáš Berdych | QF 360 | QF 360 | SF 720 | A 0 | R16 90 | QF 180 | QF 180 | R16 90 | QF 180 | R16 90 | R32 10 | QF 180 | Titul 250 | QF 90 | SF 90 | SF 90 | SF 90 | R32 10 | 3 060 | 18 | |
11. | David Goffin | R16 180 | QF 360 | R16 180 | R128 10 | SF 360 | SF 360 | R64 10 | QF 180 | R16 90 | R32 45 | QF 180 | R16 90 | F 300 | R16 90 | QF 90 | SF 90 | SF 90 | DC 75 | 2 780 | 20 | |
12. | Jo-Wilfried Tsonga | R16 180 | R32 90 | QF 360 | QF 360 | QF 180 | R32 45 | R16 90 | A 0 | A 0 | R16 90 | QF 180 | QF 180 | SF 360 | F 300 | SF 90 | QF 45 | R32 0 | A 0 | 2 550 | 15 | |
13. | Nick Kyrgios | R32 90 | R32 90 | R16 180 | R32 90 | R64 10 | SF 360 | QF 180 | R16 90 | R64 10 | R32 45 | R32 45 | A 0 | Titul 500 | Titul 250 | Titul 250 | SF 180 | SF 90 | R16 0 | 2 460 | 17 | |
14. | Roberto Bautista Agut | R16 180 | R16 180 | R32 90 | R32 90 | R32 45 | R16 90 | R16 90 | R32 45 | A 0 | R64 10 | F 600 | R32 10 | Titul 250 | Titul 250 | F 150 | R16 90 | QF 90 | QF 90 | 2 350 | 19 | |
|
Legenda | |||
---|---|---|---|
A | neúčast hráče na turnaji | R64 | 64 hráčů v kole |
QF | prohra ve čtvrtfinále | R32 | 32 hráčů v kole |
SF | prohra v semifinále | R16 | 16 hráčů v kole |
F | prohra ve finále | Titul | vítězství v turnaji |
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Andy Murray vs. Novak Djoković, 6–3, 6–4
Mužská čtyřhra
- Henri Kontinen / John Peers vs. Raven Klaasen / Rajeev Ram, 2–6, 6–1, [10–8]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Celkový poměr vzájemných zápasů hráčů dvouhry či párů čtyřhry v jejich předešlé kariéře
- ↑ Poměr vítězných a prohraných zápasů hráčů dvouhry či párů čtyřhry v sezóně 2016
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 ATP World Tour Finals na anglické Wikipedii.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray porazil Djokoviče. Poprvé vyhrál Turnaj mistrů a rok zakončí jako jednička. TenisPortal.cz [online]. 2016-11-20 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Josh Meiseles. Murray Caps Dream Season With London Title, Year-End No. 1. ATP World Tour, Inc. [online]. 2016-11-20 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen s Peersem zakončili první sezonu triumfem na Turnaji mistrů. TenisPortal.cz [online]. 2016-11-20 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ DICKSON, Mike. Brilliant effort, Andy... but I wasn't there! Fed warns Murray ahead of London showpiece. Daily Mail. UK: 18 November 2013. Dostupné online [cit. 18 November 2013]. (anglicky)
- ↑ Are Andy Murray and Novak Djokovic ready to confirm a new era? [online]. 4 November 2013 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andy Murray avoids the world No1 Novak Djokovic in ATP finals draw [online]. 3 November 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edberg Talks Past And Present Of Barclays ATP World Tour Finals. ATP Tour, Inc.. UK: 7 November 2016. Dostupné online [cit. 16 November 2016]. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- ATP World Tour Finals – oficiální stránka (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Autor: Tim Schofield, Licence: CC BY 2.0
2012 APT World Tour final series at the O2 arena,