AVS-36
| AVS-36 | |
|---|---|
 AVS-36 bez zásobníku | |
| Typ | samočinná puška |
| Místo původu |  SSSR |
| Historie služby | |
| Používána | SSSR |
| Války | Válka s Finskem Druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Sergej Simonov |
| Navrženo | 1930 |
| Výrobce | Iževská zbrojovka |
| Výroba | 1936–1940 |
| Vyrobeno kusů | 35 000 – 65 500[1] |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 4,26 kg (nenabitá) |
| Délka | 1 260 mm |
| Délka hlavně | 615 mm |
| Typ náboje | 7,62 x 54 mm R |
| Ráže | 7,62 mm |
| Princip střelby | odběr plynů |
| Kadence | J/D |
| Úsťová rychlost | 840 m/s |
| Maximální dostřel | 1500 m |
| Zásobování municí | schránkový zásobník na 15 nábojů |
AVS-36 (Avtomatičeskaja Vintovka Simonova model 1936), byla sovětská samočinná puška, která se užívala v prvních letech druhé světové války.
Historie
_(cropped).jpg)
Její konstruktér Sergej Simonov začal této samočinné pušce pracovat v roce 1930. První prototyp byl zkoušen v roce 1931, během další doby došlo k jeho vylepšení. V roce 1936 se konala soutěž, ve které vyhrála Simonovova puška a byla přijata do výzbroje Rudé armády pod označením AVS-36. Tato puška neměla zcela nahradit ve výzbroji opakovačku Mosin, ale přispět k zvětšení hustoty palby pěchotních jednotek.
Výroba probíhající ve zbrojovce v Iževsku dala do roku 1940 celkem 65 000 kusů. Zbraň byla použita již ve válce s Finskem na přelomu let 1939/1940 a v počáteční fázi druhé světové války.
Puška měla nedostatečnou přesnost a trpěla poruchovostí. Životnost jejich součástek byla velmi malá, její mechanismus byl příliš složitý, zbraň musela být udržována v naprosté čistotě, protože jakákoliv špína uvnitř způsobila problémy. Proto byla vypsána další soutěž, ve které vyhrála puška Tokareva SVT-38, která však musela být též zmodernizována a nahrazena již široce používaným typem SVT-40.
Konstrukce
AVS-36 pracuje na principu odběru plynů z hlavně. Hlaveň je odemykána vertikálně se přemisťujícím klínem. Odnímatelný zásobník má kapacitu 15 šachově umístěných nábojů. Puška je určena hlavně pro střelbu jednotlivými ranami, ale umožňuje i vedení palby dávkami. Na ústí hlavně se nachází úsťová brzda. Jediný střelec vyzbrojený touto puškou mohl dosáhnout takové hustoty palby, jako skupina tří až pěti střelců s obvyklými opakovačkami.
Kromě základní verze byla zkonstruována i odstřelovačská puška.
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.forgottenweapons.com/early-semiauto-rifles/simonov-avs-36/. "The AVS-36 was made in relatively small numbers (35,000-65,000, depending on which source you want to believe)"
Literatura
- V. Dolínek, V. Francev, J. Šach – Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války – Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 – ISBN 80-7151-198-6
- A. B. Žuk – Pušky a samopaly – Naše vojsko, Praha 1992 – ISBN 80-206-0150-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu AVS-36 na Wikimedia Commons - Modern Firearms
Média použitá na této stránce
AVS-36 Russian semi-automatic rifle (1936), without magazine. Caliber 7,62x54mmR. From the collections of Armémuseum (Swedish Army Museum(, Stockholm, Sweden.
Autor: Armémuseum (Swedish Army Museum), Licence: CC BY 4.0
The Soviet AVS-36 battle rifle, from the collections of the Swedish Army Museum. The rifle in the photo was taken from a dead Soviet Army soldier, by Stig Facht, during the Finnish Winter War in 1940. Facht was a lieutenant in the Swedish Volunteer Corps, and took the rifle with him back to Sweden after the Winter War had ended. The rifle is stamped with serial number BB 110 and stamped with its year of production 1939. It was gifted to the Swedish Army Museum by Facht's son in 2018.