Abú al-Hasan Baní Sadr

Abú al-Hasan Baní Sadr
Abú al-Hasan Baní Sadr (2010)
Abú al-Hasan Baní Sadr (2010)
1. prezident Íránu
Ve funkci:
4. února 1980 – 20. června 1981
PředchůdceMuhammad Rezá Pahlaví (jako íránský šáh)
NástupceMuhammad Alí Radžáí
Stranická příslušnost

Narození22. března 1933
Hamadán
Úmrtí9. října 2021 (ve věku 88 let)
13. obvod
RodičeNasrallah Banidsadr
Děti3
PříbuzníFathullah Banisadr (sourozenec)
SídloVersailles (1981–2021)
Alma materPařížská univerzita
Teheránská univerzita
Profesepolitik, ekonom, novinář, esejista a spisovatel
Náboženstvíislám
PodpisAbú al-Hasan Baní Sadr, podpis
Webová stránkabanisadr.org
CommonsAbolhassan Banisadr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abú al-Hasan Baní Sadr (persky ابوالحسن بنی‌صدر‎; 22. března 1933 Hamadán9. října 2021 Paříž) byl íránský muslimský intelektuál a politik, který byl v letech 19801981 prvním prezidentem Íránu. Předtím krátce zastával funkci ministra zahraničí.

Životopis

Abú al-Hasan Baní Sadr, syn ájatolláha Nasralláha Baní Sadra, studoval ekonomii na Teheránské univerzitě a později i teologii a sociologii na témže vysokém učení. V mládí působil v Národní frontě, založené Muhammadem Mosaddekem, a počátkem šedesátých let se účastnil demonstrací proti režimu šáha Muhammada Rezy Pahlavího, které mu několikrát vynesly pobyt za mřížemi. Po zranění v roce 1963, utrpěném při protestních akcích, emigroval do Francie.

V Paříži se Baní Sadr připojil k exilové islámské opozici uznávající za svou hlavu ájatolláha Rúholláha Chomejního, vůdce íránských šíitů, který žil od roku 1964 v Iráku a vyzýval odtud ke svržení šáha. Když se Chomejní po islámské revoluci vrátil v únoru 1979 triumfálně do vlasti, patřil k jeho doprovodu i Baní Sadr a jako přední odpůrce bývalého režimu ihned zaujal pozici na vrcholu moci. V roce 1979 se stal nejprve náměstkem ministra hospodářství a ministrem financí a později byl jmenován ministrem zahraničí. Dne 25. ledna 1980 ho parlament zvolil prvním prezidentem islámské republiky.[1]

V úřadu se Baní Sadr snažil upevnit ústavní pořádek, ale narážel přitom na odpor Chomejního – nepodařilo se mu docílit ani rozpuštění paramilitárních revolučních gard. Bylo mu vytýkáno špatné vedení armády v prvních měsících íránsko-irácké války, které způsobilo zemi nevyčíslitelné škody; z tohoto důvodu přišel o funkci vrchního velitele ozbrojených sil, jež byla převedena na Chomejního.

Dne 22. června 1981 parlament Baní Sadra na Chomejního popud odvolal z funkce, neboť prezident chtěl omezit vliv duchovenstva na politické rozhodování a zamezit dalšímu prohlubování teokratického charakteru státu. Poté, co byly krvavě potlačeny demonstrace Baní Sadrových stoupenců, uprchl bývalý prezident spolu s vůdcem Lidových mudžáhidů Masúdem Radžavím 29. června do Francie, kde i zemřel.[2][3] S Radžavím se v exilu brzy politicky rozešel, jelikož odmítl metody násilí proti režimu, uplatňované Lidovými mudžáhidy.

Reference

  1. Baní Sadr obdržel 75,7 % hlasů. Viz Christopher de Bellaigue, Im Rosengarten der Märtyrer, München 2006, s. 99.
  2. Family, Iranian state media say Iran's first president, Abolhassan Banisadr, dies in Paris from long illness at age 88 [online]. ABC News, 9 October 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Former Iranian President Bani-Sadr dies in Paris [online]. Reuters [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Robin Wright, The Last Great Revolution, Turmoil and Transformation in Iran, Alfred A. Knopf, 2000.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Abū l-Hasan Banīsadr IMG 2044 edit (cropped-01).jpg
Autor: User:Christoph Braun, Licence: CC0
Abū l-Hasan Banīsadr, erster gewählter Präsident des Iran in der Universität Hamburg.
Abulhassan Banisadr signature.svg
Abulhassan Banisadr's signature