Abaka (vlákno)

Abaka je vlákno z listů banánovníku textilního (Musa textilis) pěstovaného převážně na Filipínách.^[1]

Kmen banánovníku dosahuje až 6 metrů výšky a asi 5 cm tloušťky. Rostlina má kolem 20 listů, z jejichž žilek se získávají až dva metry dlouhá vlákna. Žilky se zbavují pochev ručním nebo strojovým loupáním (dekortikátor) a suší na slunci. Čistým, suchým vláknům se pak obvykle říká manilské konopí (protože přes přístav ve filipínské Manile se dopravuje skoro celá světová produkce tohoto materiálu; seté konopí je na rozdíl od manilského lýkové vlákno).^[2] Ze 100 kg listů se získává 1,5-3,5 kg vláken. ^[3]

Vlákno sestává z 84 % celulózy a 5 % ligninu. Délka vláken (na prodej) = 100-200 cm, tloušťka/průměr 150-260 µm, specifická hmotnost = 1,5 g/cm³, tažnost (do přetrhu) 7,8-8 %, tažná pevnost 980 N/m², navlhavost 5,8 %, odolnost proti účinkům mořské vody.^{[2] [3]}

Ve 2. dekádě 21. století dosáhla celosvětově průměrná roční sklizeň cca 80 tisíc tun s výnosem 125 milionů USD, na které se podílely Filipíny s téměř 90 %.^[4] Více než 80 % vláken se používalo na výrobu papíru, na textilní výrobky asi 12 % abakových vláken tj. řádově 10 tisíc tun ročně.^[5]

• Abaková vlákna se údajně mohou spřádat podobnou technologií jako např. sisal.^[2] Ve světě však není známý žádný praktický příklad zpracování tímto způsobem.
• Tanagak je monofilní příze zhotovená svazováním jednotlivých vláken cca 2 metry dlouhých. U nejjemnějšího vlákna (150 µm = 26,4 tex) připadá na váhu 1 kg cca 25 km příze, ve které jsou vlákna spojena cca 12 tisíci uzly.^[6]

K výrobě tanagaku patří urovnání svazku sušených vláken, česání/kartáčování a svazování/spojování konců vláken uzlíky. Jedna vazačka může vyrobit denně 0,5 kg příze (podle jiných údajů 1 kg za týden^[6]). Kilogram sušených vláken se prodává za cca 2 €, tanagaková příze má hodnotu cca 8 €/kg.

Ve 2. dekádě 21. století byla na Filipínách zaznamenána roční výroba tanagaku kolem 3,5 tun. V roce 2014 byl plánován projekt racionalizace sklizně abaky a výroby příze tanagak, která se měla zvýšit na 14,4 ročních tun. Projekt měl být financován Světovou bankou a zčásti filipínskou vládou celkovou částkou 750 tisíc €. Týkal se 6 výrobních družstev se 370 členy ve filipínské provincii Sarangani. V rámci projektu se měla např. zvýšit produktivita vazačky tak, že by vyrobila kilogram příze za den (což odpovídá výkonu nejméně 25 uzlů za minutu).^[7] O realizaci tohoto projektu nebylo do roku 2022 nic publikováno.

• V roce 2015 byl konstruován a jako prototyp odzkoušen jednoduchý stroj na výrobu příze z jednotlivých abakových vláken obeskaných polyesterovým filamentem. Stroj v ceně cca 1500 € měl produkovat asi 2,5 kg příze za den.^[6] O použití stroje v praxi není nic známo.
• Papírová příze na surovinové bázi abakových vláken. Švýcarská firma QWSTION vyvinula ve spolupráci s tchajwanskou společností Tainan ve 2. dekádě technologii výroby příze a tkanin na tomto principu. Údaje o technice a množství výroby nebyly dosud publikovány.^[8]

Téměř všechny tkaniny z abaka se vyrábějí na ručních stavech

• technikou t´nalak na horizontálních stavech (vzorováním pod údajným vlivem mystických představ, z jednotlivých vláken barvených na způsob ikat) ^[9]
• technikou sinamay^[10]
• tkaní svazků vláken (viz galerie)

Tkaniny z papírové abakové příze se vyrábějí na bezčlunkových strojích jako plátna nebo popelíny s hmotností cca 250 g/m²..^[8]

je už od konce 20. století stále více omezována konkurencí syntetických výrobků.^[2]

Více než 80 % manilského konopí se používá na výrobu speciálního papíru (filtry, bankovky atd.).^[2]

Filament z recyklovaného manilského konopí^[11] se nabízí jako příze na ruční práce. Je to příze z recyklovaných abakových zbytků a podřadných vláken vyrobená na způsob viskózového filamentu, označovaná také jako banánová nebo palmová příze.

Banánovník textilní, Rostlinná textilní vlákna, Sisal,

Sklizeň a dekortikace abaky

• 
  Sekání listů abaky (Filipíny kolem roku 1900)
• 
  Oddělování vlákenných pásů (tuxying) z listů abaky
• 
  Řezání pásů (stripping)
• 
  Sušení abaky na slunci
• 
  Různé stupně jakosti abakových vláken

Textilní zpracování vláken

• 
  Tkaní rohože ze svazků vláken (Filipíny)
• 
  Tkaní "t´nalak" (technika backstrap)
• 
  Tkanina “ t´nalak“ (z jednotlivých abakových vláken)
• 
  Taška z ručně tkané abaky
• 
  Lano z abakových vláken
• 
  Vodotěsná tkanina z abakové papírové příze

• Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
• Franck: Bast and other plant fibres, Woodhead Publishing Ltd., Cambridge 2008, Registered in England No. 2395953
• Robinson: Abaca: A Cordage Fiber, U.S. Department of Agriculture 1953, digit. 2016-07-21

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Abaka na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo abaka ve Wikislovníku
• (anglicky) Abaca Fiber (Manila Hemp)