Abauj-turňanská župa (Československo)

Abauj-turňanská župa
Abovsko-turnianska župa
Území
Sídlo župyKošice
ZeměSlovensko
Zeměpisné souřadnice48°40′ s. š., 21°14′ v. d.
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha1 491 km²[2]
Počet obyvatel74 853 (1919)[2]
Hustota zalidnění50,2 obyv./km²
Počet okresů3 (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abauj-turňanská župa (slovensky Abovsko-turnianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Abauj-turňanské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 491 km² a jejím správním centrem byly Košice, které však nebyly její součástí a tvořily samostatné město na úrovni župy.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Abauj-turňanská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Abauj-turňanské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Košicích. Samotné město však součástí Abauj-turňanské župy nebylo, coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.[5]

Abauj-turňanská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[6]

Geografie

Abauj-turňanská župa se nacházela v jižní části východního Slovenska, v okolí řek Turňa, Bodva a Hornád. Na západě hraničila s Gemersko-malohontskou župou, na severu se župami Spišskou a Šarišskou a na východě se Zemplínskou župou.[7]

Administrativní členění

V roce 1919 se Abauj-turňanská župa členila na tři slúžňovské okresy: Košice, Moldava a Ždaňa. Město Košice nebylo součástí Abauj-turňanské župy.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Dostupné online.
  3. ↑ VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. ↑ Volko–Kiš, s. 29.
  5. ↑ Volko–Kiš, s. 27.
  6. ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
  7. ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
  8. ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky) 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“