Abdol Rezá Pahlaví

Abdol Rezá Pahlaví
Narození	19. srpna 1924 Teherán, Vyvýšený stát Írán
Úmrtí	11. května 2004 (ve věku 79 let) Florida, Spojené státy americké
Dynastie	Pahlaví
Manžel/ka	Parí Síma Zand
Otec	Rezá Šáh
Matka	Esmat Dovlatšáhí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdol Rezá Pahlaví (persky عبدالرضا پهلوی‎; 19. srpna 1924 Teherán – 11. května 2004 Florida) byl člen íránské dynastie Pahlaví. Byl synem Rezy Šáha a nevlastním bratrem Muhammada Rezy Pahlavího.

Raný život a vzdělání

Narodil se 19. srpna 1924 v Teheránu.^[1] Jeho rodiči byli Rezá Šáh a princezna Esmat Dovlatšáhí.^[2] Ta byla členkou dynastie Kádžárovců^[2] a čtvrtou a zároveň poslední manželkou Rezy Šáha.^[3] Vzali se v roce 1923.^[1] Abdol Rezá měl tři bratry a sestru: Ahmada, Mahmúda, Fatimeh a Hamida.^[4] Žili s rodiči v Mramorovém paláci v Teheránu.^[3] Když byl jeho otec v exilu, doprovázel ho na Mauricius a poté v letech 1941–1944 do Johannesburgu v Jihoafrické republice. V tomto období se objevily zvěsti, že Spojenci plánovali dosadit Abdola Rezu za krále místo jeho staršího bratra Muhammada.^[1]

Vystudoval podnikovou ekonomiku na Harvardově univerzitě.^[5]

Kariéra a názory

Za vlády svého nevlastního bratra Muhammada Rezy Pahlavího vedl různé instituce. Byl jedním z významných členů královského dvora.^[6] Dne 3. září 1949 byl jmenován čestným předsedou nejvyšší plánovací rady íránského sedmiletého plánu.^[7] Po svržení vlády Muhammada Mosaddeka v srpnu 1953 se objevily návrhy na sesazení šáha Muhammada a jeho nahrazení Abdolem Rezou ve funkci.^[8]

V letech 1954–1955 byl vedoucím plánovací organizace.^[7] V letech 1969–1979 byl předsedou íránského centra pro manažerská studia, které je součástí Harvardovy univerzity.^[7] Vedl také vysokou radu pro ochranu přírody a mezinárodní radu pro ochranu zvěře a volně žijících živočichů. Byl také členem Královské rady, která řídila Írán během mezinárodních návštěv Muhammada Rezy Pahlavího.^[7] Po vraždě dvorního ministra v roce 1949 navrhl, aby šáh potlačil „náboženské živly“, stejně jako to udělal Rezá Šáh.^[9] Tvrdil, že tento atentát by mohl být použit jako legitimní důvod pro přijetí otcovy politiky „železné pěsti“.^[9] Věřil také, že taková strategie je pro rozvoj Íránu nutností.^[9] Byl jedním z kritiků šáha na konci 50. let.^[10]

Zabýval se také podnikáním, byl úplným nebo částečným vlastníkem továren, důlních provozů a zemědělských podniků.^[11] Kromě toho se v té době zabýval i záležitostmi životního prostředí.^[12] Spolu s dalšími příbuznými opustil Írán před revolucí v roce 1979.^[11]

Lov a ochrana volně žijících živočichů

Po celý život byl nadšeným lovcem a sportovcem.^[13][14] Byl zakladatelem a prezidentem Mezinárodní nadace pro ochranu zvěře v Paříži, skupiny propagující ochranu divoké zvěře a odpovědný lov v rozvojových zemích.^[15]

Podílel se na vytvoření prvních íránských zákonů o zvěři a pomohl vytvořit v Íránu více než 20 milionů akrů rezervací a parků. Ačkoli byl kritizován za podporu trofejního lovu pro sebe a své přátele, v čele íránského ministerstva životního prostředí agresivně pronásledoval pytláky a zavedl jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších programů pro lov zvířat v rozvojovém světě.^[16] Zasloužil se také o přijetí zákona na ochranu ohrožených druhů, jako jsou gazela, tygr kaspický, gepard a daněk mezopotámský, před vyhynutím a ukládal přísné pokuty za porušení zákona o lovu zvěře.^[17] V roce 1978 schválil převoz čtyř daňků mezopotámských z Íránu do Izraele ještě před pádem šáha.^[18] Podle průzkumu íránského ekologa vedl nadměrný lov a ničení životního prostředí od roku 1978 k vyhynutí několika druhů, které byly kdysi původní na Íránské vysočině.^[19]

Ocenění za lov

Byl držitelem několika ocenění za své lovecké aktivity. V roce 1962 mu byla udělena cena Weatherby Award.^[18][20] V roce 1984 byl zařazen do lovecké síně slávy a v roce 1988 obdržel Mezinárodní loveckou cenu.^[18]

Osobní život

Dne 12. října 1950 se v Teheránu oženil s Parí Símou Zand.^[21][22] Z tohoto manželství měl dvě děti: Kamjara (* 1952) a Sarvenáz (* 1955). Jeho rodina žila na Floridě a v Paříži.^[18][23]

Smrt

Zemřel 11. května 2004 na Floridě.^[1]

Vyznamenání

• Nejvyšší řád renesance (1949)
• rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku (1974)
• Řád nejvyššího slunce – I. třída
• Řád Serafínů (1970)^[24]
• rytířský velkokříž Řádu Isabely Katolické (1978)^[25]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdul Reza Pahlavi na anglické Wikipedii.