Abdurrahman Wahid

Abdurrahman Wahid
Stranická příslušnost
ČlenstvíPartai Kebangkitan Bangsa

Narození7. září 1940
Jombang
Úmrtí30. prosince 2009 (ve věku 69 let)
Dr. Cipto Mangunkusumo National General Hospital
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníJombang
ChoťSinta Nuriyah (od 1968)
RodičeWahid Hasyim
DětiAlissa Qotrunnada
Yenny Wahid
Anita Hayatunnufus
Inayah Wulandari
PříbuzníHasyim Wahid, Lily Chodidjah Wahid a Salahuddin Wahid (sourozenci)
Alma materKarachi Grammar School
Bagdádská univerzita
Univerzita al-Azhar
Profesepolitik a novinář
Náboženstvísunnitský islám
OceněníCena Ramona Magsaysaye (1993)
Řád hvězdy Mahaputera
Hvězda Indonéské republiky
PodpisAbdurrahman Wahid, podpis
Webová stránkagusdur.net
CommonsAbdurrahman Wahid
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdurrahman Wahid, rodným jménem Abdurrahman Addakhil, přezdívaný též Gus Dur (7. září 194030. prosince 2009), byl indonéský politik, čtvrtý prezident Indonésie a první prezident země zvolený demokratickým parlamentem. Funkci hlavy státu zastával v letech 19992001.

Biografie

Wahid na světovém ekonomickém fóru v Davosu roku 2000

Původně byl islámským duchovním, předsedal sunnitské muslimské organizaci Nahdlatul Ulama. Po pádu Suhartova režimu založil politickou stranu Partai Kebangkitan Bangsa (Strana národního probuzení) - muslimskou, avšak nesektářskou. Ve volbách v červnu 1999 získala strana 12 procent hlasů, zvítězila Indonéská demokratická strana - Boj Megawati Sukarnoputri s 33 procenty. Megawati neměla v parlamentu většinu, ale Wahid byl ochoten s ní jít do koalice a podpořit ji ve volbě prezidentem. Situace se však vyvinula nečekaně, postsuhartovská strana Golkar odmítla kandidaturu vlastního kandidáta a dosavadního prezidenta Bacharuddina Jusufa Habibieho a oznámila, že v prezidentské volbě podpoří Wahida. Ten mezitím získal podporu i jiných muslimských stran (Osa středu Amiena Raise), a tak byl 20. října 1999 zvolen prezidentem 373 hlasy (Megawati získala 313 hlasů). Megawatini podporovatelé byli zaskočeni a začali pořádat veřejné protesty. Aby situaci zklidnil, přesvědčil Wahid vlastní spolustraníky, aby zvolili Megawati viceprezidentkou.

Základními demokratickými reformami Wahida bylo, že zrušil ministerstvo informací, skrze nějž Suhartův režim ovládal média, a ministerstvo blahobytu, které bylo proslulé korupcí a vyděračskými praktikami. Podařilo se mu zahladit hrozící konflikt v nejvíce muslimské indonéské provincii Aceh, kde se začalo hovořit o odtržení po vzoru Východního Timoru. Wahid zde snížil počet indonéských vojáků. V březnu 2000 zahájil rozhovory s Osvobozeneckým hnutím Acehu (Gerakan Aceh Merdeka) a v květnu s ním podepsal memorandum o porozumění. Udělal řadu vstřícných kroků i vůči čínské menšině – zrušil zákaz čínských znaků na displejích elektronických zařízení a umožnil všem Číňanům vzít si zvláštní dovolenou pro oslavy čínského nového roku. Zvláštní pozornost vyvolával Wahidův proizraelský postoj, který vedl často ke kritice radikálnějších muslimských skupin v Indonésii. Wahid na ní však reagoval tezí, že Izrael není ve střetu s islámem, ale s Araby. Další konflikt s radikálními islamisty absolvoval tehdy, když zabránil islámské milici Laskar Džihád odjet na ostrov Moluky a vést zde boj s většinovými křesťany.

Jeho vládou však brzy začaly zmítat nesváry. Čelil dvěma vážným obviněním ze zpronevěry, v prvním případě 4 milionů dolarů ze Státní logistické agentury a ve druhém 2 milionů, jež měly být darem brunejského sultána Acehu. Rostoucí problémy vedli k oslabení zpočátku široké vládní koalice. Nejprve odešli ministři Golkaru. Rostla také kritika Megawati kvůli Wahidovým ústupkům Západním Papuáncům, další separatistické skupině v Indonésii. Zásadní se ale stala ztráta podpory Amiena Raise - v listopadu 2000 získal 151 podpisů poslanců žádajích Wahidův impeachment. V lednu 2001 hovořil Wahid na setkání s rektory vysokých škol o možnosti rozpustit parlament, pokud by hrozilo, že Indonésie upadne do anarchie. Ač hovořil mimo záznam, informace vyvolala v parlamentu pozdvižení. Parlament schválil velkou většinou dvě memoranda proti Wahidovi, jen poslanci jeho strany na protest odešli ze sněmovny. To rozčílilo Wahidovy příznivce, kteří začali pořádat demonstrace a na několika místech země zaútočili na sídla strany Golkar. Wahid se snažil demonstranty uklidňovat a řešit krizi politicky - odvolal některé ministry z vlády. Tím však ztratil podporu Megawati a její strany. Wahid se ocitl v izolaci, avšak indonéský politický systém je prezidentský a odvolat prezidenta je velmi obtížné. Politický pat se Wahid pokusil v červnu 2001 vyřešit vyhlášením Stavu ohrožení státu. Nemohl se však spolehnout na armádu, kterou si znepřátelil snahami ji reformovat a aférou s milicemi Laskar Džihád (které, jak se ukázalo, byly tajně vyzbrojovány armádou). 40 000 vojáků v rámci mimořádného stavu sice zamířilo do Jakarty, ale hlavně jejich děl mířily na prezidentský palác. Parlament v této chvíli našel odvahu Wahida svrhnout a zvolit prezidentkou Megawati. Wahid ještě chvíli odmítal opustit prezidentský palác, avšak 25. července odjel do USA, oficiálně nechat se lékařsky ošetřit. V praxi to znamenalo jeho kapitulaci.

Wahid se pak ještě pokusil čelit opozici ve vlastní straně jejím rozštěpením a se svými věrnými založil stranu novou. Ve volbách získala 10 procent hlasů. V následující prezidentské volbě Wahid odmítl podpořit některého ze dvou kandidátů, Megawati či Susilo Bambang Yudhoyonoa. Zvítězil Yudhoyono a Wahid se stal jeho velkým kritikem. To ho znovu sblížilo s Megawati, která stanula rovněž v opozici. Wahid se chtěl pokusit ve volbách roku 2009 znovu získat prezidentský post, avšak v tomto roce zemřel.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Abdurrahman Wahid - World Economic Forum Annual Meeting Davos 2000.jpg
Autor: World Economic Forum, Licence: CC BY-SA 2.0

Abdurrahman Wahid, President of Indonesia

Copyright World Economic Forum (www.weforum.org)
Indonesian Presidential Seal gold.svg
Indonesian Presidential Seal in gold, use as the official seal of Presidential letters and decree of the Republic of Indonesia.
Signature of Abdurrahman Wahid.svg
The signature of Abdurrahman Wahid a.k.a. Gus Dur (former President of Indonesia).