Abierto Mexicano Telcel 2019
| Abierto Mexicano Telcel 2019 | |
|---|---|
| Datum | 25. února – 2. března 2019 |
| Ročník | 26. (muži) / 19. (ženy) |
| Místo | Acapulco, Mexiko |
| Dějiště | Mundo Imperial Acapulco Princess |
| Kategorie | ATP Tour 500 |
| Kategorie | WTA International |
| Dotace | 1 931 110 USD (muži) 250 000 USD (ženy) |
| Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – Slolflex / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Nick Kyrgios | |
| ženská dvouhra | |
 Wang Ja-fan | |
| mužská čtyřhra | |
 Alexander Zverev / Mischa Zverev | |
| ženská čtyřhra | |
 Viktoria Azarenková / Čeng Saj-saj | |
| Abierto Mexicano Telcel | |
< 2018 2020 > | |
Abierto Mexicano Telcel 2019 presentado por HSBC byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Mundo Imperial Acapulco Princess na dvorcích s tvrdým povrchem. Probíhal mezi 25. únorem až 2. březnem 2019 v mexickém Acapulcu jako 26. ročník mužské poloviny a 19. ročník ženské části turnaje.
Mužský turnaj se řadil do kategorie ATP Tour 500 a jeho dotace činila 1 931 110 amerických dolarů. Ženská polovina hraná s rozpočtem 250 000 dolarů byla součástí kategorie WTA International Tournaments.
Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali druhý tenista světa Rafael Nadal ze Španělska a třetí hráčka žebříčku Sloane Stephensová ze Spojených států amerických. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili německý 70. hráč žebříčku Mischa Zverev a 133. žena klasifikace Misaki Doiová z Japonska.[1][2]
Pátý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval 23letý Australan Nick Kyrgios, jemuž během turnaje patřila 72. příčka žebříčku.[3] Premiérové turnajové vítězství ve dvouhře okruhu WTA Tour získala 24letá Číňanka Wang Ja-fan, která se posunula na nové kariérní maximum, 49. místo světové kasifikace.[4]
Druhý společný triumf z mužské čtyřhry si odvezl bratrský pár Němců Alexandra a Mischy Zverevových.[5] Ženskou čtyřhru ovládla bělorusko-čínská dvojice Viktoria Azarenková a Čeng Saj-saj, jejíž členky si připsaly premiérovou společnou trofej.[6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2] | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | 20 | 10 | 0 |
| čtyřhra mužů[7] | — | — | 0 | ||||||
| dvouhra žen[1] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
| čtyřhra žen[8] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][9] | $367 630 | $184 640 | $93 160 | $48 955 | $24 470 | $13 540 | $5 210 | $2 600 | |
| čtyřhra mužů[7] | $115 510 | $56 540 | $28 350 | $14 550 | $7 520 | — | — | — | |
| dvouhra žen[1][10] | $43 000 | $21 400 | $11 500 | $6 175 | $3 400 | $2 100 | $1 020 | $600 | |
| čtyřhra žen[8] | $12 300 | $6 400 | $3 435 | $1 820 | $960 | — | — | — | |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Španělsko | Rafael Nadal | 2. | 1. |
| Německo | Alexander Zverev | 3. | 2. |
 USA | John Isner | 9. | 3. |
 Argentina | Diego Schwartzman | 19. | 4. |
| Austrálie | Alex de Minaur | 27. | 5. |
| USA | Frances Tiafoe | 29. | 6. |
| USA | Steve Johnson | 34. | 7. |
| Austrálie | John Millman | 36. | 8. |
| Žebříček ATP k 18. únoru 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
David Ferrer
Gerardo López Villaseñor
Emilio Nava
Následující hráč obdržel do hlavní soutěže zvláštní výjimku:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Federico Gaio- Marcel Granollers
- Ryan Harrison
Alexei Popyrin
Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Kevin Anderson → nahradil jej 
Mischa Zverev
Grigor Dimitrov → nahradil jej 
Cameron Norrie- Taylor Fritz → nahradil jej Guillermo García-López
Martin Kližan → nahradil jej 
Jošihito Nišioka
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[7] | Stát | Hráč[7] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Spojené království | Jamie Murray |  Brazílie | Bruno Soares | 10. | 1. |
| USA | Bob Bryan | USA | Mike Bryan | 18. | 2. |
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 20. | 3. |
 Polsko | Łukasz Kubot | Brazílie | Marcelo Melo | 20. | 4. |
| Žebříček ATP k 17. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| USA | Sloane Stephensová | 3. | 1. |
| USA | Danielle Collinsová | 24. | 2. |
 Chorvatsko | Donna Vekićová | 25. | 3. |
 Rumunsko | Mihaela Buzărnescuová | 29. | 4. |
| USA | Sofia Keninová | 37. | 5. |
 Řecko | Maria Sakkariová | 38. | 6. |
| Čína | Čeng Saj-saj | 41. | 7. |
| Spojené království | Johanna Kontaová | 42. | 8. |
| Žebříček WTA k 18. únoru 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže[1]:
Viktoria Azarenková- Renata Zarazúaová
Jil Teichmannová
Následující hráčky se probojavaly do hlavní soutěže z kvalifikace[1]:
Irina Baraová
Ysaline Bonaventureová
Varvara Flinková
Beatriz Haddad Maiová- Christina McHaleová
- Conny Perrinová
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje[1]
- Jekatěrina Alexandrovová → nahradila ji Laura Siegemundová
Eugenie Bouchardová → nahradila ji Amanda Anisimovová
Sie Šu-wej → nahradila ji 
Marie Bouzková- Ajla Tomljanovićová → nahradila ji Bianca Andreescuová
- Stefanie Vögeleová → nahradila ji Martina Trevisanová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[8] | Stát | Hráčka[8] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Rumunsko | Irina Baraová | Rumunsko | Mihaela Buzărnescuová | 88. | 1. |
 Slovinsko | Dalila Jakupovićová |  Rusko | Irina Chromačovová | 93. | 2. |
| USA | Desirae Krawczyková |  Mexiko | Giuliana Olmosová | 129. | 3. |
 Chile | Alexa Guarachiová | USA | Sabrina Santamariová | 132. | 4. |
| Žebříček WTA k 18. únoru 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Marie Bouzková / Renata Zarazúaová
- Victoria Rodríguezová / Ana Sofía Sánchezová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Nick Kyrgios vs. Alexander Zverev, 6–3, 6–4
Ženská dvouhra
Wang Ja-fan vs. Sofia Keninová, 2–6, 6–3 7–5
Mužská čtyřhra
- Alexander Zverev / Mischa Zverev vs. Austin Krajicek /
Artem Sitak, 2–6, 7–6(7–4), [10–5]
Ženská čtyřhra
- Viktoria Azarenková / Čeng Saj-saj vs. Desirae Krawczyková / Giuliana Olmosová, 6–1, 6–2
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Abierto Mexicano Telcel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Abierto Mexicano Telcel 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Abierto Mexicano Telcel 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Kyrgios v Acapulku přehrál Zvereva a vybojoval pátý titul v kariéře [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-03 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Wang slaví v Acapulku premiérovou trofej z okruhu WTA [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-03 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zverevs Lift Second Team Title In Acapulco [online]. ATP Tour, Inc., 2019-03-03 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Azarenka returns to winners' circle with Zheng in Acapulco [online]. WTA Tour, Inc., 2019-03-03 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Abierto Mexicano Telcel 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Abierto Mexicano Telcel 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abierto Mexicano Telcel 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abierto Mexicano Telcel 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
