Abigail Horáková
Abigail Horáková | |
---|---|
Abigail Horáková | |
Rodné jméno | Hedvika Františka Černovická |
Narození | 17. ledna 1871 Turnov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. listopadu 1926 (ve věku 55 let) Turnov Československo |
Místo pohřbení | hřbitov Turnov |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abigail Horáková, rozená Hedvika Františka Černovická (16. ledna 1871 Turnov[1] – 7. listopadu 1926 Turnov[2]), byla česká spisovatelka, prozaička, dramatička, herečka a recitátorka.
Život
Některé zdroje uvádějí chybný den narození (17.) Narodila se v Turnově v rodině truhláře Josefa Černovického (1831/1832) a jeho ženy Kateřiny, roz. Zychové (1835/1836). Svatbu měli 23. 10.1858.[3] V rodině vyrůstala spolu se sourozenci, nejstarším Otakarem (1853)[4] a staršími sestrami Marií (1857)[5], Klárou (1859)[6] a Kateřinou (1863)[7].
Již od útlého dětství ráda popouštěla uzdu fantazii, což mělo za následek její nepozornost ve škole. Jakmile se Hedvika naučila číst, našla velké zalíbení v knihách, ráda měla vyprávění, záhy sama vymýšlela příběhy, ale ze všeho nejvíce ji uchvátilo loutkové divadlo. Svou první drobnou roli ztvárnila u kočovného divadla ve hře „Princezna Majolena“, které přijelo do Turnova. U obecenstva sklidila ohromné ovace, ale její otec příliš nadšen nebyl.
V roce 1882 napsala Hedvika svou první hru „Hrabě Zorţo“, avšak její rodina tento počin brala spíše jako „neškodnou“ dětskou hru; dílo samé se nedochovalo. Do školy v Turnově chodila Hedvika pouhé tři roky, pak byla poslána k příbuzným do Chlen. Změna prostředí jí evidentně prospěla, školní prospěch se výrazně zlepšil a vzrostl její zájem o literaturu. V deseti letech přečetla mnoho her od W. Shakespeara a sama se pokoušela o verše, pohádky a příběhy. Ve zálibě v psaní pokračovala i po návratu do rodného Turnova, ale už ne jako Hedvika Černovická, ale pod vymyšleným uměleckým pseudonymem „Všemila Hruboskalská“. To už se rodiče začali strachovat, aby se jejich dcera náhodou nestala umělkyní, a proto bylo rozhodnuto, že se vyučí švadlenou. Hedviku šití příliš nenaplňovalo a dál snila, že se jednou stane herečkou.
V roce 1888 v Turnově pobývala divadelní společnost Vendelína Budila[8] a Hedvika využila nabídku na své první angažmá. První cesta Hedviky s divadelní společností V. Budila vedla do Loun a následně setrvala delší dobu v Plzni. Nejprve byla obsazována do menších rolí, avšak později ji začal sám ředitel Budil obsazovat do těch významnějších. Po čase se s Budilem rozloučila a další angažmá získala v Kratochvílově divadelní společnosti.[9] Bohužel, ani zde nevydržela příliš dlouho a přešla ke společnosti Josefa Viléma Suka[10] a dále pak k Elišce Zöllnerové[11]. Kolem roku 1892 získala angažmá u Muškovy společnosti[12], kde již setrvala déle. Zde konečně vystupovala i v hlavních rolích a ztvárnila mimo jiné i svou osudovou roli „Abigail“ ve hře „Sklenice vody“, kterou napsal Eugène Scribe. Tato role jí natolik přirostla k srdci, že si podle ní vybrala svůj pseudonym a od té doby už žádná Hedvika, ale pouze Abigail. Díky tomuto angažmá poznala i svého budoucího životního partnera, Josefa Horáka (1869)[13], který působil u Muškovy divadelní společnosti jako nápověda.
V únoru roku 1893 se Abigail Černovická za Josefa Horáka provdala[14]. Novomanželé Horákovi po čase odešli z Muškovy společnosti a přidali se ke společnosti Trnkově[15]. V lednu roku 1894 s touto divadelní společností vystoupili v rodném Turnově ve hře G. Preissové „Gazdina roba“ a Abigailin výstup byl kritikou ohodnocen kladně. Bohužel ani v Trnkově divadelní společnosti se nezdržela příliš dlouho a manželé Horákovi vystřídali ještě společnosti J. Janovského a M. Kozlanské.
V roce 1899 se Abigail s manželem přestěhovala do Prahy a začala zde navštěvovat Pivodovu operní školu.[16] Josef Horák začal zanedlouho působit jako recitátor a Abigail manžela na cestách doprovázela a podporovala. Jeho vystoupení nejprve zpestřovala pěveckými výstupy a později se pokusila o umělecké pohádkové večery pro děti. Abigail nechtěla pohádky pouze vyprávět, a tak je dramatizovala nejen slovem, ale i gestikulací a také se ke každé pohádce patřičně oblékala. Ve velkých městech se zdrželi déle, třeba týden, jinde setrvali jen několik dní. Během dne navštěvovali školy, odpoledne hráli pro nejmenší děti a neváhali přijet tam, kde cítili, že najdou porozumění a obdiv. Jejich vystoupení po Čechách, Moravě a Slezsku trvala přes deset let.
Abigail se v manželství narodily dvě děti, dcera Eva, která zřejmě zemřela záhy po narození, a syn Josef, narozený v Praze roku 1908. V roce 1911 se Abigail pokusila s manželem založit trvalou recitační síň v pražském Merkuru. Nápad byl uvítán, ale bohužel záhy svou činnost pro mizivý zájem ukončili. V roce 1915 byl její manžel povolán do vojenské služby na východní frontu, a tak se musela o syna starat sama. Psala ještě pilněji než kdy předtím, jezdila po městech a recitovala. V roce 1916 se natrvalo přestěhovala z Prahy zpět do rodného Turnova, kde se nadále věnovala umělecké tvorbě. V roce 1918 se shledala manželem, který se vrátil z války, a manželé opět společně pokračovali v započaté umělecké tvorbě.
Během cest si umělkyně podlomila zdraví, což mělo za následek krom jiného i zánět pobřišnice. V roce 1925 postihla A. Horákovou při výstupu v Chrudimi mrtvice a o jejím kolapsu informoval i tehdejší tisk. Po lékařském ošetření v pardubické nemocnici se sice vzpamatovala, ale nemohla chodit. Po krátkém odpočinku se opět pustila do práce a koncem roku 1925 dokončila hru „Libuňský jemnostpán“, která později sklidila značný úspěch. V roce 1926 byla Abigail zaměstnána přepracováváním čerstvě dopsané hry, neboť ředitelství Národního divadla o toto dílo sice projevilo zájem, ale s určitými pasážemi nebylo zcela spokojeno. Uvedení této hry v ND se Abigail Horáková již nedočkala, neboť v podvečer 7. listopadu 1926 ve věku 55 let zemřela. Pohřeb se konal o dva dny později a byla pochována na městském hřbitově v Turnově.
Dílo
Divadelní hry
- Máma, divadelní drama (1901)
- Ejhle člověk!, divadelní drama (1902)
- Očista, divadelní drama (1903)
- Signora Čiči, divadelní fraška (1903)
- Dolorosa, drama o čtyřech dějstvích (1903)
- Pariové: hra o jednom dějství (1905)
- Jarní vody: veselá hra o čtyřech dějstvích (1908)
- Páni: hra o třech dějstvích (1908)
- Na pevné půdě: veselohra o třech dějstvích (1913)
- Vojťánek, drama (1915)
- Hoře (Plané růže), drama (1915)
- Žena legionářova: obraz ze života o třech dějstvích (1919)[17]
- Malá diva: hra o čtyřech dějstvích s proměnou (1920)
- O hvězdném šuhaji: slovenská pohádka o třech obrazech s předehrou a dohrou (1922)
- Prstýnek: lidová hra z 18. století o třech dějstvích: hra z dob temna – za spolupráce dra J. V. Šimáka (1924)
- Husitské jiskry: historický obraz ze dnů pobělohorských – s ilustracemi Františka Vrobla (1925)
- Libuňský jemnostpán: hra o třech dějstvích (1925)
Próza
- O Káče drkotné a jiné veselé historky: [Prosa z let 1908–1918] (1927)
- Svatý Antonínek (1961)
Galerie
- Matriční záznam Hedviky Černovické
- Abigail Horáková (v různých kostýmech) 1
- Abigail Horáková (v různých kostýmech) 2
- Abigail Horáková (v různých kostýmech) 3
- Divadelní herečka Abigail Horáková
- Josef Horák (manžel Abigail Horákové) asi ve věku 55 let
- Manželé Horákovi se synem (okolo roku 1915)
- Plakát hry "Libuňský jemnostpán", Městské divadlo Mladá Boleslav 29. září 1929
- Plakát hry "Malá diva", Švandovo divadlo na Smíchově, premiéra 17. dubna 1921
- Plakát hry Dolorosa, Městské divadlo v Turnově, 29. ledna 1918
- Plakát hry Žena legionářova, divadlo v Lomnici nad Popelkou 27. září 1919
Odkazy
Literatura
- 1893 – Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl VII, Praha: J. Otto
- 1908 – Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl XXVII, Praha: J. Otto
- 1977 – ČERNÝ, František. Dějiny českého divadla 3, Činohra 1848–1918. Praha: Academia
Reference
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Budilova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Kratochvílova společnost – Divadelní Encyklopedie. old.encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Sukova společnost – ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Zöllnerova společnost – ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Česká divadelní společnost Josefa Muška – ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Radvánovicích, sign.5751, ukn 3301, str.262. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Trnkova společnost – ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
- ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Abigail Horáková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Abigail Horáková
- Abigail Horáková v Databázi knih
- Abigail Horáková v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Národní divadlo, Knihovna archivu ND, Abigail Horáková (1871–1926)
- Databáze Národní knihovny ČR, Horáková, Abigail, 1871–1926
- Archiv Národního divadla, Abigail Hedvika Horáková
- Abigail Horáková v informačním systému abART
- Abigail Horáková (1871–1926), Výjimečná žena své doby
- Turnov oficiální stránky města, Vysvětlení názvů turnovských ulic – Abigail Horákové
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
plakát hry Libuňský jemnostpán, měst. divadlo Mladá Boleslav 29. září 1929
herečka Abigail Horáková
Abigail Horáková (1871-1926), česká spisovatelka, prozaička, dramatička, herečka a recitátorka
plakáty hry Žena legionářova, Lomnice nad Popelkou 27. září 1919
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 3
Manželé Horákovi se synem (okolo roku 1915)
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 2
plakát hry Dolorosa, městské divadlo v Turnově, 29. ledna 1918
SOA Zámrsk, Matrika narozených v Turnově, sign. 5797, ukn 9881, str.262.
Josef Horák asi ve věku 55 let
plakát hry Malá diva, Švandovo divadlo na Smíchově prem., 17. dubna 1921
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 1