Abigail Horáková

Abigail Horáková
Abigail Horáková
Abigail Horáková
Rodné jménoHedvika Černovická
Narození17. ledna 1871
Turnov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. listopadu 1926 (ve věku 55 let)
Turnov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Turnov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abigail Horáková, rozená jako Hedvika Černovická, křtěná Hedvika Františka (17. ledna 1871 Turnov[1]7. listopadu 1926 Turnov[2]), byla česká spisovatelka, prozaička, dramatička, herečka a recitátorka.

Život

Narodila se v Turnově v rodině truhláře Josefa Černovického a jeho ženy Kateřiny, roz. Zichové. V rodině vyrůstala spolu se sourozenci, nejstarším Otakarem a staršími sestrami Marií, Klárou a Kateřinou. Již od útlého dětství ráda popouštěla uzdu fantazii, což mělo za následek její nepozornost ve škole. Jakmile se Hedvika naučila číst, našla velké zalíbení v knihách, ráda měla vyprávění, záhy sama vymýšlela příběhy, ale ze všeho nejvíce ji uchvátilo loutkové divadlo. Svou první drobnou roli ztvárnila u kočovného divadla ve hře „Princezna Majolena“, které přijelo do Turnova. U obecenstva sklidila ohromné ovace, ale její otec příliš nadšen nebyl.

V roce 1882 napsala Hedvika svou první hru „Hrabě Zorţo“, avšak její rodina tento počin brala spíše jako „neškodnou“ dětskou hru; dílo samé se nedochovalo. Do školy v Turnově chodila Hedvika pouhé tři roky, pak byla poslána k příbuzným do Chlen. Změna prostředí jí evidentně prospěla, školní prospěch se výrazně zlepšil a vzrostl její zájem o literaturu. V deseti letech přečetla mnoho her od W. Shakespeara a sama se pokoušela o verše, pohádky a příběhy. Ve zálibě v psaní pokračovala i po návratu do rodného Turnova, ale už ne jako Hedvika Černovická, ale pod vymyšleným uměleckým pseudonymem „Všemila Hruboskalská“. To už se rodiče začali strachovat, aby se jejich dcera náhodou nestala umělkyní, a proto bylo rozhodnuto, že se vyučí švadlenou. Hedviku šití příliš nenaplňovalo a dál snila, že se jednou stane herečkou.

V roce 1888 v Turnově pobývala divadelní společnost[3] Vendelína Budila a Hedvika využila nabídku na své první angažmá. První cesta Hedviky s divadelní společností V. Budila vedla do Loun a následně setrvala delší dobu v Plzni. Nejprve byla obsazována do menších rolí, avšak později ji začal sám ředitel Budil obsazovat do těch významnějších. Po čase se s Budilem rozloučila a další angažmá získala v Kratochvílově divadelní společnosti.[4] Bohužel, ani zde nevydržela příliš dlouho a přešla ke společnosti Josefa Viléma Suka[5] a dále pak k Elišce Zöllnerové.[6] Kolem roku 1892 získala angažmá u Muškovy společnosti,[7] kde již setrvala déle. Zde konečně vystupovala i v hlavních rolích a ztvárnila mimo jiné i svou osudovou roli „Abigail“ ve hře „Sklenice vody“, kterou napsal Eugène Scribe. Tato role jí natolik přirostla k srdci, že si podle ní vybrala svůj pseudonym a od té doby už žádná Hedvika, ale pouze Abigail. Díky tomuto angažmá poznala i svého budoucího životního partnera, Josefa Horáka,[8] který působil u Muškovy divadelní společnosti jako nápověda.

V únoru roku 1893 se Abigail Černovická za Josefa Horáka provdala[9] Novomanželé Horákovi po čase odešli z Muškovy společnosti a přidali se ke společnosti Trnkově.[10] V lednu roku 1894 s touto divadelní společností vystoupili v rodném Turnově ve hře G. Preissové Gazdina roba a Abigailin výstup byl kritikou ohodnocen kladně. Bohužel ani v Trnkově divadelní společnosti se nezdržela příliš dlouho a manželé Horákovi vystřídali ještě společnosti J. Janovského a M. Kozlanské.

V roce 1899 se Abigail s manželem přestěhovala do Prahy a začala zde navštěvovat Pivodovu operní školu.[11] Josef Horák začal zanedlouho působit jako recitátor a Abigail manžela na cestách doprovázela a podporovala. Jeho vystoupení nejprve zpestřovala pěveckými výstupy a později se pokusila o umělecké pohádkové večery pro děti. Abigail nechtěla pohádky pouze vyprávět, a tak je dramatizovala nejen slovem, ale i gestikulací a také se ke každé pohádce patřičně oblékala. Ve velkých městech se zdrželi déle, třeba týden, jinde setrvali jen několik dní. Během dne navštěvovali školy, odpoledne hráli pro nejmenší děti a neváhali přijet tam, kde cítili, že najdou porozumění a obdiv. Jejich vystoupení po Čechách, Moravě a Slezsku trvala přes deset let.

Abigail se v manželství narodily dvě děti, dcera Eva, která zřejmě zemřela záhy po narození, a syn Josef, narozený v Praze roku 1908. V roce 1911 se Abigail pokusila s manželem založit trvalou recitační síň v pražském Merkuru. Nápad byl uvítán, ale bohužel záhy svou činnost pro mizivý zájem ukončili. V roce 1915 byl její manžel povolán do vojenské služby na východní frontu, a tak se musela o syna starat sama. Psala ještě pilněji než kdy předtím, jezdila po městech a recitovala. V roce 1916 se natrvalo přestěhovala z Prahy zpět do rodného Turnova, kde se nadále věnovala umělecké tvorbě. V roce 1918 se shledala manželem, který se vrátil z války, a manželé opět společně pokračovali v započaté umělecké tvorbě.

Během cest si umělkyně podlomila zdraví, což mělo za následek krom jiného i zánět pobřišnice. V roce 1925 postihla A. Horákovou při výstupu v Chrudimi mrtvice a o jejím kolapsu informoval i tehdejší tisk. Po lékařském ošetření v pardubické nemocnici se sice vzpamatovala, ale nemohla chodit. Po krátkém odpočinku se opět pustila do práce a koncem roku 1925 dokončila hru „Libuňský jemnostpán“, která později sklidila značný úspěch. V roce 1926 byla Abigail zaměstnána přepracováváním čerstvě dopsané hry, neboť ředitelství Národního divadla o toto dílo sice projevilo zájem, ale s určitými pasážemi nebylo zcela spokojeno. Uvedení této hry v ND se Abigail Horáková již nedočkala, neboť v podvečer 7. listopadu 1926 ve věku 55 let zemřela. Pohřeb se konal o dva dny později a byla pochována na městském hřbitově v Turnově.

Dílo

Divadelní hry

  • Máma, divadelní drama (1901)
  • Ejhle člověk!, divadelní drama (1902)
  • Očista, divadelní drama (1903)
  • Signora Čiči, divadelní fraška (1903)
  • Dolorosa, drama o čtyřech dějstvích (1903)
  • Na pevné půdě (1913)
  • Vojťánek, drama (1915)
  • Hoře (Plané růže), drama (1915)
  • Žena legionářova (cca 1918)[12]
  • Malá diva (před 1921)
  • Libuňský jemnostpán (1925)

Galerie

Odkazy

Literatura

  • 1893 – Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl VII, Praha: J. Otto
  • 1908 – Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl XXVII, Praha: J. Otto
  • 1977 – ČERNÝ, František. Dějiny českého divadla 3, Činohra 1848–1918. Praha: Academia

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Turnově, sign. 5797, ukn 9881, str.262.
  2. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  3. Budilova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  4. Kratochvílova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  5. Česká divadelní encyklopedie, Sukova společnost
  6. Zöllnerova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  7. Muškova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  8. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Radvánovicích, sign.5751, ukn 3301, str.262. Dostupné online.
  9. Matriční záznam o sňatku Josefa Horáka s Hedvikou Černovickou farnost Benátky nad Jizerou.
  10. Trnkova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  11. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29. 
  12. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Plakát hry Libuňský jemnostpán.jpg
plakát hry Libuňský jemnostpán, měst. divadlo Mladá Boleslav 29. září 1929
Herečka Abigail Horáková.jpg
herečka Abigail Horáková
Abigail Horáková.jpg
Abigail Horáková (1871-1926), česká spisovatelka, prozaička, dramatička, herečka a recitátorka
Plakáty hry Žena legionářova.jpg
plakáty hry Žena legionářova, Lomnice nad Popelkou 27. září 1919
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 3.jpg
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 3
Manželé Horákovi se synem (okolo roku 1915).jpg
Manželé Horákovi se synem (okolo roku 1915)
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 2.jpg
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 2
Plakát hry Dolorosa.jpg
plakát hry Dolorosa, městské divadlo v Turnově, 29. ledna 1918
Hedvika Černovická, matrika N.jpg
SOA Zámrsk, Matrika narozených v Turnově, sign. 5797, ukn 9881, str.262.
J. Horák asi ve věku 55let.jpg
Josef Horák asi ve věku 55 let
Plakát hry Malá diva.jpg
plakát hry Malá diva, Švandovo divadlo na Smíchově prem., 17. dubna 1921
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 1.jpg
Abigail Horáková (v různých kostýmech) 1