Abov

Poloha Abovsko-turnianské župy v Uhersku

(c) Kristo, CC-BY-SA-3.0

Abov v hranicích dnešního Slovenska

Příklad neoficiálních tradičních regionů Slovenska

Abov (maďarsky Abaúj) je historické území a bývalá župa v okolí Košic, které je dnes rozděleno mezi Slovensko a Maďarsko. Zaujímá povodí středního Hornádu a Bodvy, východ Slovenského rudohoří a jih Slanských vrchů.

V současnosti je to neformální region, přibližně mu odpovídá Košický region (cestovního ruchu).

Vzniklo v druhé polovině 13. století rozpadem Abanovohradu. V roce 1621 Gabriel Betlen připojil Abov k Sedmihradsku. V letech 1786—1790 a 1848—1859 byla spojená s Turňanskou župou, od roku 1881 natrvalo s názvem Abovsko-turňanská župa. V roce 1918 severní část Abovsko-turnianské župy připadla Československu, jižní Maďarsku. V letech 1939–1944 celý Abov náležel Maďarskému království. V současnosti je území součástí Košického kraje a župy Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršodsko-abovsko-zemplínská župa).

Župa zprvu neměla stálé sídlo. Od 16. století se ustálilo v Gönci; v polovině 17. století se centrem stolice staly Košice, kde byl v letech 1779—1780 vybudován reprezentativní Župný dom.

V rámci Uherska župa sousedila s župami Spiš, Šariš, Zemplín, Boršod a Gemer.

Literatura

• HONZÁK, František; PEČENKA, Marek; VLČKOVÁ, Jitka: Evropa v proměnách staletí. Praha : Libri, 1995: s. 14. ISBN 80-85983-00-1.