Abrahám Leuthner
Abrahám Leuthner | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1639 Vlčtejn |
Úmrtí | 12. ledna 1701 (ve věku 61–62 let) Praha |
Povolání | architekt a stavitel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abrahám Leuthner von Grundt (kolem 1640 – 12. ledna 1701) byl český barokní stavitel, architekt a autor prvního českého architektonického vzorníku.
Život
Narodil se kolem roku 1640 na panství Pürchenstein u Pasova v Bavorsku (někdy se jako rodiště uvádí Vlčtejn u Plzně roku 1639). Zde také vyrůstal v německé rodině, kterou záhy opustil a vydal se jako polír do Čech. Dne 6. listopadu 1665 se stal měšťanem Nového města pražského a brzy poté váženým stavebním podnikatelem. Dosáhl titulu „císařský vrchní stavební mistr v království českém“. Zemřel 12. ledna 1701 v Praze.
Profesní dráha


Působil především v západních Čechách, Praze a Bavorsku, pracoval pro šlechtu i církev. Byl žákem Carla Luraga a Francesca Carattiho a stal se prvním českým barokním architektem, který nebyl italského původu.
Ve Valdasích se podílel na stavbě cisterciáckého kláštera Valdsasy, v Mnichově na stavbě kostela sv. Kajetána. Podle vlastního návrhu postavil radnici v Lokti. V blízkém Chebu postavil dominikánský kostel sv. Václava a byl zde pevnostním stavitelem, je také autorem barokního opevnění chebského hradu. Vedle Velkého letohrádku a zámku v Ostrově začal realizovat i přestavbu zámku v Zákupech. Pod vedením Carla Luraga a Francesca Carratiho prováděl stavbu pražského Černínského paláce.
V roce 1677 vyšlo v Praze jeho kompendium o architektuře, zdobené mnoha rytinami. Jednalo se o významný teoretický spis "Grundtliche Darstellung der fünff Seyllen" (Důkladné vyobrazení pěti sloupů), obsahující slohové řády, příklady půdorysů a průčelí paláců a kostelů, portály, kašny apod. Šlo o jakýsi architektonický vzorník, v Česku první svého druhu, který byl hojně používán pozdějšími architekty a staviteli.
Dílo
- Černínský palác (1668–1672)
- letohrádek v Ostrově (1673–1679)
- kostel sv. Václava v Chebu (1674–1689)
- severní věž kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (1675)
- chebské opevnění (1680–1700)
- klášter Valdsasy ve Waldsassenu (1681–1682)
- radnice v Lokti (1682–1690)
Projekty parkových budov Abraháma Leuthnera
Abrahám Leuthner, projekt paláce a labyrintu
Abrahám Leuthner, zámecká budova s věžemi
Abrahám Leuthner, architektonický projekt
Zajímavosti
Zaměstnával všech pět bratrů Dientzenhoferů, z nichž prostřední Kryštof Dientzenhofer byl otcem slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Příjmení
Existuje více historických podob jeho jména a příjmení Abraháma Leuthnera: Abraham, Avraam, Leitner, Leutner, Leidner, Leittner, Leüthner, Lentner, někdy se psal také s predikátem von Grundt.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abrahám Leuthner na Wikimedia Commons
- medailónek
- medailónek
Média použitá na této stránce
Little portrait of Abraham Leuthner, from the title page of this 1677 treatise Grundtliche Darstellung, Der Fünff Seüllen wie solche von dem Weitberühmbten Vitruvio Scamozzio und andern Vornehmben Baumeistren Zuesamben getragen und in gewiße Außtheillung verfasset worden …
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Letohrádek v zámeckém parku.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi