Abraham Halpern

Abraham Halpern
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1848
Narození???
Stanislavov
Úmrtí1. dubna 1883
Stanislavov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníJoel Halpern (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Abraham Halpern, cyrilicí Абрахам Гальперн[1] (??? Stanislavov[2] – 1. dubna 1883 Stanislavov[3][4]), byl rakouský podnikatel a politik židovského původu z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Pocházel z vlivné a početné židovské rodiny ze Stanislavova. Jeho otec Joel Halpern byl známým podnikatelem a veřejně činnou osobnosti.[5] Abraham vedl velkou obchodní firmu. Působil i jako mecenáš a přispíval na dobročinnost ve prospěch chudých. Požíval respektu u židů i křesťanů ve Stanislavově.[3] Měl monopol na prodej soli v Haliči a zřídil i vlastní banku.[5] Roku 1849 se uvádí jako Abraham Halpern, velkoobchodník ve Stanislavově.[6][7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Založil židovskou sekci Národní rady ve Stanislavově.[5] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm.[1][8] Zastupoval volební obvod Stanislavov. Tehdy se uváděl coby velkoobchodník.[2] Na mandát rezignoval v prosinci 1848.[9]

V roce 1877 se Abraham Halpern uvádí i jako předseda židovské náboženské obce ve Stanislavově.[10] Tuto funkci zastával po řadu let.[8] Zemřel v dubnu 1883.[4] Byl tehdy označován za nejbohatšího žida ve východní Haliči.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Станиславів до і після 1919 року, s. 16. [online]. issuu.com [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. ↑ a b Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c Der Krösus Ostgaliziens. Morgen-Post. Duben 1883, čís. 97, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zeitschrift für die österreichischen Gymnasium ...: Supplementheft zu ..., Svazek 36. [s.l.]: [s.n.], 1885. Dostupné online. S. 960. (německy) 
  5. ↑ a b c Stanisławów (ob. Iwano-Frankiwsk) [online]. sztetl.org.pl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy) 
  7. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 99. (německy) 
  8. ↑ a b SPECTOR, Shmuel; WIGODER, Geoffrey. The Encyclopedia of Jewish Life Before and During the Holocaust: Seredina-Buda-Z. [s.l.]: NYU Press, 2001. 1769 s. Dostupné online. ISBN 9780814793787. S. 1233. (anglicky) 
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/065schuz/s065001.htm
  10. ↑ Neue Freie Presse, 3. 1. 1877, s. 3.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)