Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021 – ženská čtyřhra

Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021
VítězkyJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
FinalistkyUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
Výsledek7–6(7–5), 6–4
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
           Abu Dhabi Open• 2023 >

Ženská čtyřhra Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021 probíhala v první polovině ledna 2021. Do deblové soutěže abúzabského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm párů. Jednalo se o premiérový ročník turnaje.

Vítězem se stal pátý nasazený pár Japonek Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová, který ve finále zdolal americko-brazilské turnajové osmičky Hayley Carterovou a Luisu Stefaniovou po dvousetovém průběhu 7–6(7–5) a 6–4. Obě šampionky, které jako spoluhráčky poprvé hrály na Toray Pan Pacific Open 2019, si do žebříčku WTA připsaly 470 bodů a získaly čtvrtou společnou trofej. Šúko Aojamová vybojovala třináctý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Šibaharaovou to bylo čtvrté takové turnajové vítězství.[1][2]

Nasazení párů

  1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Česko Barbora Krejčíková (čtvrtfinále)
  2. Belgie Elise Mertensová / Bělorusko Aryna Sabalenková (odstoupily)
  3. USANicole Melicharová-Martinezová / Nizozemsko Demi Schuursová (2. kolo)
  4. Belgie Kirsten Flipkensová / Francie Kristina Mladenovicová (odstoupily)
  5. Japonsko Šúko Aojamová / Japonsko Ena Šibaharaová (vítězky)
  6. Chile Alexa Guarachiová / USA Desirae Krawczyková (1. kolo)
  7. Čína Sü I-fan / Čína Jang Čao-süan (2. kolo)
  8. USA Hayley Carterová / Brazílie Luisa Stefaniová (finále)

Pavouk

Legenda
Semifinále Finále
5 Japonsko Šúko Aojamová
 Japonsko Ena Šibaharaová
66 
  USA Sofia Keninová
 Austrálie Ajla Tomljanovićová
43 
 5 Japonsko Šúko Aojamová
 Japonsko Ena Šibaharaová
776
 
 8 USA Hayley Carterová
 Brazílie Luisa Stefaniová
654
8 USA Hayley Carterová
 Brazílie Luisa Stefaniová
71[10]
  Německo Laura Siegemundová
 Rusko Věra Zvonarevová
56[8] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Krejčíková
65[12] 
  Kanada S Fichman
 Mexiko G Olmos
677   Kanada S Fichman
 Mexiko G Olmos
27[10] 
  USA K Christian
 Ukrajina L Kičenok
463   1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
Česko B Krejčíková
41 
  Česko K Muchová
 Česko M Vondroušová
   5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
66 
PR Ukrajina K Bondarenko
 Ukrajina N Kičenok
   Česko K Muchová
 Česko M Vondroušová
  Slovinsko A Klepač
 Ukrajina M Kosťuk
65[10]  5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
w/o 
5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
47[12]   5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
66
    USA S Kenin
 Austrálie A Tomljanović
43
  Alt Itálie J Paolini
 Itálie M Trevisan
653 
  Gruzie O Kalašnikova
 USA S Santamaria
53   Nizozemsko A Rus
 Slovinsko T Zidanšek
776 
  Nizozemsko A Rus
 Slovinsko T Zidanšek
76    Nizozemsko A Rus
 Slovinsko T Zidanšek
44
  Řecko M Sakkari
 Chorvatsko D Vekić
65[7]    USA S Kenin
 Austrálie A Tomljanović
66 
  USA S Kenin
 Austrálie A Tomljanović
47[10]   USA S Kenin
Austrálie A Tomljanović
677
  Čína J-f Wang
 Čína L Ču
12  7 Čína I-f Sü
 Čína Č-s Jan
364 
7 Čína I-f Sü
 Čína Č-s Jan
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
66 
PR Kazachstán J Rybakina
 Kazachstán J Švedova
33  8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
66 
  Rusko D Kasatkina
 Estonsko A Kontaveit
6877[10]   Rusko D Kasatkina
 Estonsko A Kontaveit
34 
  Bělorusko L Marozava
 Bělorusko A Sasnovič
71064[5]   8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
46[10] 
  Česko L Hradecká
 Česko R Voráčová
53    Rusko V Kuděrmetova
 Rusko A Potapova
64[4] 
  Rusko V Kuděrmetova
 Rusko A Potapova
76   Rusko V Kuděmetova
 Rusko A Potapova
66
  3 USAN Melichar
 Nizozemsko D Schuurs
22 
   8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
71[10]
6 Chile A Guarachi
 USA D Krawczyk
46[8]    Německo L Siegemund
 Rusko V Zvonareva
56[8]
  Rusko J Alexandrova
 Rusko J Sizikovová
63[10]   Rusko J Alexandrova
 Rusko J Sizikovová
34 
  USA J Brady
 Španělsko G Muguruza
477[10]   USA J Brady
 Španělsko G Muguruza
66 
  USA C Gauff
 USA J Pegula
663[8]    USA J Brady
 Španělsko G Muguruza
791[8]
  Německo L Siegemund
 Rusko V Zvonareva
76    Německo L Siegemund
 Rusko V Zvonareva
676[10] 
  Chorvatsko D Jurak
 Japonsko M Ninomija
54   Německo L Siegemund
 Rusko V Zvonareva
62[10]
  Alt Argentina N Podoroska
 Španělsko S Sorribes Tormo
46[6] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Abu Dhabi Women's Tennis Open – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Aoyama and Shibahara take title No.4 in Abu Dhabi [online]. ABU DHABI, U.A.E.: WTA Tennis, 2021-01-13 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Třetí triumf v řadě, série 15 výher! Sabalenková ovládla i Abú Zabí [online]. TenisPortal.cz, 2021-01-13 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open 2021 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.