Achát

Achát
Achát
	Achát
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	SiO2
Identifikace
Barva	Červená, oranžová, hnědá až černá, modrá, šedomodrá, bílá, výjimečně i nazelenalá
Tvrdost	6–7
Lesk	skelný, matný, hedvábný
Štěpnost	neštěpný
Index lomu	1,52–1,53 (o) / 1,54 (e)
Vryp	bílý
Hustota	2,5–2,7 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	kyselina fluorovodíková
Ostatní	nerovný nebo lasturnatý lom

Achát (z řeckého achates) je minerál, jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes Dirillo) na Sicílii.^[1] Jedná se o koncentricky jemně i hrubě vrstevnatou odrůdu chalcedonu (křemene). Přísně vědecky vzato není achát jeden minerál, ale směs proužků křemene, chalcedonu a opálu. Charakteristickým, okem viditelným znakem achátu je pestrobarevnost; mezi nejběžnější zbarvení patří bílo-šedá, bledě modrá, oranžovo-červená a černá. Na Mohsově stupnici tvrdosti má stupeň tvrdosti 6–7.

Odrůdy

Známe několik odrůd achátu, například pseudoachát, achát mechový (dendritická textura), achát korálový, achát zříceninový, achát bleskový a další. Ve středu achátu se někdy nachází dutiny obvykle vyplněné krystaly ametystu, záhnědy, kalcitu nebo zeolitů. Výsledné zbarvení achátu pak závisí na množství takzvaných inkluzí jiných minerálů nebo příměsi jiných prvků ve struktuře. Některé acháty se dají barvit i uměle – dařilo se to již ve starém Řecku a Římě. Jednotlivé charakteristické kresby kamenů pak mají i vlastní názvy.

Různé textury vybroušených achátů:

Žilný achát, Polsko
Achát z lokality La Fontasse ve Francii
Kresba achátu z Černého Potoka v Kr. horách
Detail achátu z Nowého Kościółu (ze sbírek muzea v Złotoryji)
Muzeum v Złotoryji – achát z Nowého Kościółu
Achát z lokality Černý Potok v Krušných horách

Vznik

Acháty vznikají nejčastěji ve formě koncentrických pecek (vyplněných dutin) v bazaltech a melafyrech (paleobazaltech). Dutiny ve vulkanitech jsou postupně vyplňovány horkými roztoky, které přináší velké množství oxidu křemičitého. V závislosti na momentálních podmínkách tak postupně vznikají v dutinách různobarevné proužky, které po řadě opakování tohoto procesu vytvoří typický proužkovaný achát. Acháty však vznikají také z roztoků na achátových žílách, obvykle jako pozdní výplň drcených křemenných žil, často s hematitem a ametystem, někde také s barytem a fluoritem.

České acháty z Podkrkonoší jsou nejčastěji vázány na melafyry (paleobazalty) permského stáří. Díky tomu jsou velmi husté a bohužel často také popraskané, díky vysoké hustotě je obvykle nelze barvit. Krušnohorská oblast je zase typická výskytem žilných achátů.

Využití

Z achátu se vyrábějí šperky a ozdoby, dále se achát používá pro výrobu dalších dekorativních předmětů jako perořízků, kalamářů a pečetidel. Pro svoji mechanickou odolnost a odolnost vůči kyselinám se z něj vyrábějí hmoždíře a třecí misky pro drcení a míchání chemikálií. Využívá se i k zahlazení vrstvičky zlata při zlacení. Hojně byl využíván pro výrobu břitů vah.

Výskyt

Výskyt achátů ve světě

Acháty se nacházejí po celém světě. Jedny z velice pěkně barevných například v Číně nebo mongolské části pouště Gobi. Největší ložiska se nacházejí na území Brazílie a v Uruguayi, vynikající acháty pochází také z Argentiny, Botswany a Nového Mexika (USA). Známý výskyt je ale i v celé Africe včetně ostrova Madagaskar, ve většině Evropy a asijské části Ruska, stejně tak v Jižní i Severní Americe. Acháty z různých nalezišť se liší především barvou.

Evropské lokality

Belgie

La Calamine

Bulharsko

Sredna Arda, 8 km východně od města Kardžali (bulh. Кърджали), střediska Kardžalijské oblasti
Momčilgrad, Kardžalijská oblast

Francie

L'Esterel, obec 8 km sv. od měst Fréjus a Saint Raphaël na Azurovém pobřeží
Montredon – Labessonnié, lokalita La Fontasse, departement Tarn. region Midi-Pyrénées
Saintes, pole u obce v regionu Poitou-Charentes
Châtelperron, štěrk říčních naplavenin, departement Allier, region Auvergne
Wolfstein u Bergheimu, Vogézy, departement Haut-Rhin, region Alsasko
La Fonderie, Haut du Them, Vogézy, departement Haute-Saône

Island

Akranes, 20 km severně od Reykjavíku

Itálie

Tiso – Teis, 6 km jz. od Bressanone – Brixenu, autonomní provincie Bolzano

Maďarsko

Gyöngyösoroszi, pohoří Matra, župa Heves
Gyöngyöstarján, pohoří Matra, župa Heves

Německo

Příklady známějších lokalit:

Idar-Oberstein, okres Birkenfeld, spolková země Porýní-Falc
povodí řeky Nahe, včetně vojenského výcvikového prostoru Baumholder, zhruba 100 lokalit, Porýní-Falc
okres Alzey-Worms, na 20 lokalit mezi městy Bad Kreuznach a Nack, Hesensko
Mosela, štěrkové náplavy řeky Mosely
Calau-Plieskendorf, štěrkovna, spolková země Braniborsko
Saalhausen, štěrkovna 1,5 km jz. od obce, Braniborsko
Sedlitz, spolková země Braniborsko
Altenburg, 6 lokalit v okolí města, Durynsko
Baumgartental a Neselhof, spolková země Durynsko
Bebertal, okres Börde, spolková země Sasko-Anhaltsko

St. Egidien, obec mezi městy Glauchau a Hohenstein-Ernsttal, spolková země Sasko
francké acháty, povodí Mohanu mezi městy Coburg a Aschaffenburg
Lenau, jižní okraj pohoří Fichtelgebirge, spolková země Bavorsko

Acháty se vyskytují na celém území Německa s výjimkou spolkových zemí Šlesvicka-Holštýnska a Meklenburska-Předního Pomořanska. Za zmínku stojí, že v některých lokalitách jde o naleziště achátů transportovaných na tato místa vodními toky ze značných vzdáleností. Konkrétním příkladem jsou lokality v Braniborsku, kde se nacházejí acháty původem z Čech.

Nizozemsko

Arcen, provincie Limburg
Lathum, štěrkovna u obce 2 km východně od Arnhemu
Spijk, štěrkovna, místní část města Wageningen západně od Arnhemu, provincie Gelderland

Rusko

Golutvin, místní část města Kolomna, Moskevská oblast
Staraja Sitnja, obec u města Stupino, 80 km jv. od Moskvy
Timan, horský hřeben v Něneckém autonomním okruhu, Archangelská oblast

Řecko

Polichnitos, ostrov Lesbos

Slovensko

Kvetnica, 2,5 km jižně od Popradu, Prešovský kraj
Malužiná, okres Liptovský Mikuláš, Žilinský kraj
Byšta, okres Trebišov, Košický kraj
Brezina, okres Trebišov, Košický kraj

Španělsko

Ribadesella, Asturie
Cerro Muriano, 10 km severně od Córdoby, střediska stejnojmenné provincie

Švýcarsko

Delémont, kanton Jura

Velká Británie

1. Anglie

Dulcote, 7 km sv. od města Glastonbury, Mendip District v hrabství Somerset, Jihozápadní Anglie (South West England)

2. Skotsko

Rum (gaelsky Rùm), jeden ze Small Isles (gaelsky Na h-Eileanan Tarsainn) v souostroví Vnitřní Hebridy
Skye (gaelsky An t-Eilean Sgitheanach), největší ostrov ve Vnitřních Hebridách
Mull (gaelsky An t-Eilean Muileach), druhý největší ostrov ve Vnitřních Hebridách

Ve skotských hrabstvích Ayrshire, Perthshire, Montrose a Fife, v okolí St. Andrews a v dalších lokalitách ve Skotsku a na přilehlých ostrovech jsou celkem nejméně tři desítky míst s doloženými nálezy achátů.

Naleziště achátů v Česku

Bezesporu nejbohatším místem výskytu je oblast severovýchodních Čech mezi městy Turnov, Lomnice nad Popelkou, Nová Paka a Jičín. Nejznámějšími lokalitami zde jsou Kozákov, Levín, Frýdštejn, Benešov u Semil, Doubravice, Libuň, Kněžnice, Kyje, Železnice, Nová Paka, Studenec, Vidochov, Horka u Staré Paky, Cidlina, Staropacká Hora, Rovně u Dolní Kalné, Morcinov, Žďár u Staré Paky, Rváčov, Kumburský Újezd.
V Krušných horách je nejznámějším místem výskytu achátů okolí Horní Halže. Minerály z těchto lokalit bývají podle zbarvení označované jako „červená Halže“ a „černá Halže“, přičemž pro naleziště „červená Halže“ jsou typické tzv. bleskové acháty. Dalšími krušnohorskými lokalitami jsou např. Petlery, Mýtinka, Černý Potok nebo Blahuňov.
Na Náchodsku jsou známé lokality Zábrodí u Červeného Kostelce a Šonov a Vernéřovice v Broumovské vrchovině.
Acháty se vyskytují též v Barrandienu a na Hořovicku, například u Zbiroha nebo v zaječovském lomu.
V jižních Čechách byly acháty nalezeny např. na lokalitě Chlum u Milevska nebo v Kojetíně u Petrovic na Sedlčansku.
Na Moravě je naleziště v Brně-Černovicích, vzácně se acháty vyskytují též na Hončově hůrce u Příbora v okrese Nový Jičín.

Odkazy

Reference

↑ KOLEKTIV AUTORŮ. České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. 1.. vyd. Praha: Granit, 2010. 199 s. ISBN 978-80-7296-075-0. S. 8.

Literatura

KOUŘIMSKÝ, Jiří. Drahé kameny ve sbírce Národního muzea v Praze. Národní muzeum Praha 1968.
KOUŘIMSKÝ, Jiří, BAUER,Jaroslav. Atlas drahých kamenů. Praha 1972.
ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. Svět drahých kamenů. Vydání třetí. Granit: Praha 2002. ISBN 80-7296-018-0
ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. Drahé kameny. Granit: Praha 2003.
KOLEKTIV AUTORŮ. České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. Granit: Praha 2010, 199 s.

Cizojazyčná literatura

ZENZ, Johann. Achate I - III. Bode Verlag: Salzhemmendorf 2005 - 2011 (německy)
RUSTEMEYER, Paul. Achate - geboren aus Vulkanen. (extra Lapis No. 39). Christian Weise Verlag: München, 2010, 98 s. (německy)

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo achát ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu achát na Wikimedia Commons
Animace vzniku achátu na webu Geoparku Český ráj
Informace o achátech, galerie, naleziště achátů
Fotogalerie minerálů z českých i zahraničních lokalit
Fotogalerie ceskych achatu, přehled lokalit a presny popis
Galerie českých achátů
Galerie achátů na Rockhound.cz Archivováno 8. 11. 2012 na Wayback Machine.
Muzeum v Idar-Obersteinu
Achát na Mindat.org (anglicky)

[1] KOLEKTIV AUTORŮ. České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. 1.. vyd. Praha: Granit, 2010. 199 s. ISBN 978-80-7296-075-0. S. 8.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály