Acheroraptor temertyorum

Jak číst taxoboxAcheroraptor temertyorum
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Umělecká představa vzezření acheroraptora
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
ČeleďDromaeosauridae
PodčeleďVelociraptorinae
RodAcheroraptor
Evans et al., 2013
Binomické jméno
Acheroraptor temertyorum
Evans et al., 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acheroraptor temertyorum („Lupič z podsvětí“) byl druh menšího, vývojově vyspělého deinonychosaurního teropodního dinosaura. Žil v období pozdní svrchní křídy, asi před 66 miliony let, na území dnešní Montany v USA.[1]

Objev a zařazení

Jeho fosilní pozůstatky byly objeveny roku 2009 v sedimentech souvrství Hell Creek komerčními sběrateli fosilií a formálně byl popsán roku 2013.[2] Mezi blízké příbuzné tohoto taxonu patřily například rody Kansaignathus a Deinonychus. Mohlo by se však také jednat o vývojově vyspělé zástupce kladu (podčeledi) Saurornitholestinae s blízkým příbuzným taxonem Atrociraptor.[3]

Popis

Acheroraptor žil až na samém konci křídy, krátce před velkým hromadným vymíráním. Byl tedy současníkem posledních severoamerických dinosaurů, jako byl Triceratops, Tyrannosaurus nebo Ankylosaurus. Acheroraptor představoval ve svých ekosystémech predátora menších rozměrů, lovil zřejmě kořist do hmotnosti zhruba 100 kilogramů. Sám acheroraptor dosahoval maximální délky asi 3 metry a hmotnosti kolem 40 kilogramů.[4] Jeho blízkým příbuzným byl například o trochu geologicky starší asijský Velociraptor.[5] V roce 2015 byl popsán druhý dromeosaurid ze souvrství Hell Creek, mnohem větší druh Dakotaraptor steini.

V literární fikci

Acheroraptor je zmíněn v knize Poslední dny dinosaurů, kde téměř napadne geologa Robbena krátce po průchodu výpravy časoprostorovou škvírou do minulosti. Je popisován jako agilní opeřený teropod velikosti statného psa.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 74-75)
  2. ↑ Evans, D. C.; Larson, D. W.; Currie, P. J. (2013). A new dromaeosaurid (Dinosauria: Theropoda) with Asian affinities from the latest Cretaceous of North America. Naturwissenschaften. doi: 10.1007/s00114-013-1107-5.
  3. ↑ Mark J. Powers, Matteo Fabbri, Michael R. Doschak, Bhart-Anjan S. Bhullar, David C. Evans, Mark A. Norell & Philip J. Currie (2022). A new hypothesis of eudromaeosaurian evolution: CT scans assist in testing and constructing morphological characters. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e2010087. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2010087
  4. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/science-acheroraptor-temertyorum-dinosaur-montana-01630.html
  5. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. 
  6. ↑ SOCHA, Vladimír (2016). Poslední dny dinosaurů, nakl. Radioservis, Praha. ISBN 978-80-87530-74-0 (str. 71-72)

Literatura

  • Bell, P. R. and Currie, P. J. (2016). A high-latitude dromaeosaurid, Boreonykus certekorum, gen. et sp. nov. (Theropoda), from the upper Campanian Wapiti Formation, west-central Alberta. Journal of Vertebrate Paleontology. 36(1): e1034359: 1-9.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Acheroraptor reconstruction.jpg
Autor: Emily Willoughby, (e.deinonychus@gmail.com, emilywilloughby.com), Licence: CC BY 3.0
Reconstruction of Acheroraptor, the new Hell Creek dromaeosaur described by Evans et al. November 2013. It's known only from the maxilla and dentary, so only the head and neck are illustrated. It's depicted staring at a hispine beetle, of which there is abundance evidence (Johnson et al 2000) from Hell Creek ichnofossils. Phylogenetic analysis recovers it as a velociraptorine, the most basal member of the group containing Velociraptor, Adasaurus and Tsaagan.