Acid rock

Acid rock
Původ ve stylechPsychedelický rock, garage rock, blues, psychedelia, hard rock, folk rock, rock
Kulturní pozadíkonec 60. let, USA
Typické nástrojeElektrická kytara (obvykle používaný s kytarovými efekty jako distortion, fuzzbox, phaser apod.) - basová kytara - bicí
Všeobecná popularitaNejvětší koncem 60. let
Odvozené stylyHeavy metal, hard rock, progressive rock
Podstyly
Acid punk
Regionální scény
Kalifornie, San Francisco

Acid rock je forma psychedelického rocku, který je charakteristický dlouhými instrumentálními pasážemi, malým množstvím zpěvu (případně žádným zpěvem) a hudební improvizací. Výraz „acid“ je v anglickém slangovém jazyce výraz pro LSD.

Pojem „acid rock“ se také vztahuje na podskupinu psychedelických rockových kapel, které byly součástí nebo byly ovlivněny tzv. sanfranciským soundem,[1] a které hrály hlasitou, „tvrdou“ hudbu obsahující dlouhá improvizovaná sóla.[2]

Historie

Acid rock dostal své jméno, protože sloužil jako hudební "podbarvení" při undergroundových večírcích spojených s užíváním LSD v 60. letech, v angličtině známé pod názvem "acid trips" nebo "acid tests" (patřila sem například skupina Merry Pranksters, která se zformovala kolem amerického autora Kena Keseyho). ("Acid" je hovorový výraz označující LSD.) V rozhovoru pro časopis Rolling Stone cituje Jerry Garcia ze skupiny Grateful Dead člena skupiny Phila Leshe: "acid rock je to co posloucháte, když jste nadrogovaný papírem. "García dále tvrdí, že ve skutečnosti neexistuje žádný skutečně psychedelický rock, a že jedině indická klasická hudba a něco z tibetské hudby lze považovat za příklady hudby "sloužící k rozšíření vědomí."[3] Pojem "acid rock" je obvykle ekvivalentem psychedelického rocku. Časopis Rolling Stone označuje ranou tvorbu Pink Floyd jako "acid-rock".[4] V červnu 1967 týdeník Time napsal, že "z jukeboxů a tranzistorů se národem valí zesílený zvuk acidrockových kapel: Jefferson Airplane, The Doors, Moby Grape".[5] V roce 1968 časopis Life označil The Doors jako "Krále acid rocku".[6]

Když se v první polovině 70. let dostaly do popředí hard rock a heavy metal, fráze "acid rock" se občas mylně používala v souvislosti s těmito žánry. Časem se pro tyto kapely ujal pojem "heavy metal", který nahradil termín "acid rock" používaný pro tyto druhy hudby. Příkladem hardrockových a heavymetalových kapel, které byly kdysi nazývané "acid rock" jsou Alice Cooper[7], Vanilla Fudge a Deep Purple.

Mezi nejznámější představitele tohoto stylu patří např. Jimi Hendrix, Cream, Iron Butterfly, The Doors, Jefferson Airplane či Janis Joplin.

Acidrockoví hudebníci

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Acid rock na anglické Wikipedii a Acid rock na polské Wikipedii.

  1. GILLILAND, John. [[Pop Chronicles|Show 41 - The Acid Test: Psychedelics and a sub-culture emerge in San Francisco. [Part 1]; : UNT Digital Library]] [audio]. Digital.library.unt.edu, 1969 [cit. 2011-04-29]. Dostupné online. 
  2. LUCKY, Jerry. The Psychedelic Rock Files. [s.l.]: Collector's Guide Publishing Inc, 2003. Dostupné online. ISBN 1-896522-97-1. S. 262. 
  3. Rolling Stone Magazine Staff. The Rolling Stone Interviews: 1967-1980. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-312-03486-5. Kapitola Talking with the Legend of Rock and Roll (Jerry Garcia), s. 195. 
  4. Pink Floyd Biography [online]. Rollingstone.com [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24.  Portions of this biography appeared in The Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll (Simon & Schuster, 2001). Andy Greene contributed to this article.
  5. Youth: The Hippies. Time. 7. června1967. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-27.  Archivováno 27. 7. 2013 na Wayback Machine.
  6. POWLEDGE, Fred. Wicked Go The Doors. Life. 12. dubna 1968. 
  7. BUCKLEY, Peter. The Rough Guide to Rock. [s.l.]: Rough Guides, 2003. Dostupné online. ISBN 1-84353-105-4. S. 224.