Adèle Haenel

Adèle Haenel
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0 Adèle Haenel v roce 2012
Narození	11. února 1989 (34 let) Paříž, Francie Francie
Alma mater	Lycée Montaigne
Partner(ka)	Céline Sciamma (2007–2018)
César
Nejlepší herečka 2015 – Láska na první boj Nejlepší herečka ve vedlejší roli 2014 – Suzanne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adèle Haenel (* 1. ledna 1989 Paříž) je francouzská herečka. Césara pro nejlepší herečku obdržela za roli Madeleine Beaulieu v romantické komedii Láska na první boj (2014). Za ztvárnění postavy Marie Merevské v dramatu Suzanne (2013) získala Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Životopis

Vyrůstala ve městě Montreuil blízko Paříže. Její matka je učitelka a její otec, který je rakouského původu, pracuje jako překladatel. Chodila na hodiny herectví a ve třinácti letech vyhrála casting na hlavní roli ve filmu Ďáblové, kde si zahrála po boku Vincenta Rottierse. Dala o sobě zvláště vědět rolí Floriane ve filmu Akvabely, za kterou byla v roce 2008 nominována na Césara. Následně se věnovala studiu, když se dostala do přípravných kurzů na ekonomii a obchod a poté na ekonomickou školu. V roce 2009 natočila ve Švýcarsku televizní film s názvem Déchaînées.

V letech 2010 a 2011 se opět vrátila k filmovému natáčení. V roce 2011 se objevila ve třech různých rolích ve filmech, mimo jiné ve snímku Nevěstinec od Bertranda Bonella. Roku 2014 získala cenu César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Suzanne. Během převzetí ceny učinila veřejný coming out, když přiznala lásku k režisérce Céline Sciamma, která ji režírovala v Akvabelách.

V březnu 2014 se objevila na divadelní prknech, ve hře Trois hommes verts od Valérie Mréjen a jejími kolegy byli Pascal Cervo, Gaëtan Vourc’h a Marie Losier. Poté ztvárnila hlavní ženskou postavu ve filmu Láska na první boj režiséra Thomase Cailleyho. Film byl představen na festivalu v Cannes v sekci Patnáctka režisérů, kde i soutěžil a tuto cenu vyhrál. V roce 2015 za tento film získala cenu César pro nejlepší herečku.

Během 45. ročníku udílení Césarů v únoru 2020 opustila s dalšími herečkami sál po vyhlášení vítězství Romana Polańského v kategorii nejlepšího režiséra. Vyjádřila tak protest proti umělci obviněnému ze znásilnění nezletilé, které se mělo odehrát v roce 1977. Odchod doprovodila zvoláním „hanba“ a „ať žije pedofilie“. Sama předtím obvinila režiséra Christopha Ruggiu ze sexuálního obtěžování během natáčení svého debutového snímku Ďáblové.^[1][2][3]

Filmografie

Celovečerní filmy

(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0

Televizní role

Krátké filmy

Ocenění a nominace

Ocenění

Nominace

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adèle Haenel na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adèle Haenel na Wikimedia Commons
• Osoba Adèle Haenelová ve Wikicitátech
• Adèle Haenel v Česko-Slovenské filmové databázi
• Adèle Haenel v Internet Movie Database (anglicky)