Adéla Koudelová

Adéla Koudelová
Adéla Koudelová (cca 1898)
Narození	14. prosince 1858 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. března 1946 (ve věku 87 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně (49°10′17″ s. š., 16°35′36″ v. d.)
Bydliště	Pekařská (1858–1877) Prostějov (1877–1884) Veveří (od 1884)
Povolání	sufražetka
Choť	Josef Koudela (od 1877)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla Koudelová, rozená Jelínková (14. prosince 1858 Brno – 17. března 1946 Brno^[2]) byla česká spolková činovnice, sufražetka a feministka, členka a dlouholetá předsedkyně ženského pěveckého a vzdělávacího spolku Vesna, manželka právníka a politika Josefa Koudely. Spolupracovala s ranými osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí na Moravě, především v Prostějově a Brně, jako byly například Eliška Machová či Eliška Kozlová.^[3]

Narodila se v Brně do české rodiny Jana Jelínka a jeho ženy Marie, rozené Švihálkové. Vychodila německou vzornou obecnou školu u kostela sv. Jakuba. Získala vztah k českým kořenům a stala se českou vlastenkou. Roku 1877 se v Brně provdala za právníka a politika Josefa Koudelu, někdejšího politika revolucionáře roku 1848, společně zde také žili. Manžel v témže roce přijal místo advokátské místo v Prostějově na Hané, kam se společně přestěhovali.

Koudelová se zde následně začala zapojovat do české spolkové činnosti: organizovala společenská setkání a zakládání spolků. Zde vstoupila do ženského pěveckého spolku Vlastimila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen a charitativní činnosti. Spolek se stal jedním z prvních moravských ženských klubů v zemích koruny České a pořádal též pěvecká vystoupení. Posléze se stala starostkou spolku. Roku 1885^[4] se rodina vrátila zpět do Brna

Roku 1891 nahradila odstupivší Julii Fantovou-Kusou^[5] ve funkci starostky brněnského dámského spolku Vesna.^[6] Už v roce 1872 se poslání spolku zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejíž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.^[7] Ve spolku během jejího působení začala pracovat např. Eliška Machová. Dne 16. září 1886 zahájila pod hlavičkou Ženské vzdělávací jednoty Vesna své působení a byla provozována první česká pokračovací dívčí škola na Moravě.^[8]

Spolupracovala v kulturních a národnostních aktivitách v Brně s manželem Josefem. Ten se roku 1902 stal poslancem Říšské rady, kde působil do roku 1907. Roku 1911 byl rodině udělen dědičný šlechtický titul s povolením užívání čestného názvu šlechtic a přídomku z Jelínkova, podle jejího rodného příjmení. Roku 1913 ovdověla. Za svou vytrvalou práci byla oceněna udělením Alžbětina řádu. Z funkce starostky spolku odešla po třicetiletém působení roku 1921.

Adéla Koudelová zemřela 17. března 1946 v Brně ve věku 87 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.

Spolek pokračoval v nezávislé činnosti až do událostí v únoru 1948.

Dne 26. června 1877 se provdala za Josefa Koudelu, se kterým měli pět synů: Jan Koudela (1880–1935), Karel Koudela (1882–1919), Jaroslav Koudela (1885–1910), Josef Koudela (1886–1928) a Václav Koudela (1891–1915). Žádný z jeho synů již potomky neměl a pouze jeden (Jan) se oženil.

• Historie Vesny^{[nedostupný zdroj]}