Adéla Volfová

Adéla Volfová
Adéla Volfová
Narození	3. října 1846 Jindřichův Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. února 1940 (ve věku 93 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy hrob V, 14, 30
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla Volfová, křtěná Adléta, Františka, někdy uváděna též Wolfová (3. října 1846 Jindřichův Hradec^[1] – 20. února 1940 Praha^[2]) byla česká divadelní herečka, dramatička a překladatelka.

Život

Narodila se v Jindřichově Hradci do rodiny barvíře Kajetána Wolfa a jeho ženy Josefy roz. Plikánové. Rodina byla početná, Adléta (též i Adéla) byla prostřední z pěti sourozenců, Robert *1842^[3], Angelína *1844^[4], Anna *1849^[5], Růžena *1852^[6] a Klotilda *1858^[7]. Tři z nich záhy zemřeli a ona sama prodělala těžkou spálu, která neodezněla bez následků.

Již od raného mládí měla silný vztah k divadlu a každý volný čas využívala ke čtení a recitaci divadelních her. Už jako čtrnáctiletá vystoupila ve svém rodišti u divadelní společnosti E. Rotta a v roce 1862 hrála u společnosti F. Čížka^[8], kde pak od roku 1865 hrála obor tzv. naivních milovnic. Na doporučení J. Šmahy byla roku 1867 angažována P. Švandou do Plzně, kde se jí ujal režisér a herec Josef Frankovský. V létě roku 1869 působila krátce u divadelní společnosti J. E. Kramueleho^[9] v Novém českém divadle též zvaném "Kravín", krátce se vrátila k Švandovi a v roce 1870 přešla opět ke Kramuelemu. V letech 1871–1873 umělecky dozrávala u Švandovy společnosti, která hrála v zimě v Plzni a v létě ve smíchovské aréně řečené též "Aréna v Eggenbergu". V roce 1873 byla angažována k Prozatímnímu divadlu, ale z úsporných důvodů ředitele J. N. Maýra dostala výpověď a počátkem roku 1875 hrála opět u Švandy. V roce 1877 se definitivně stala členkou souboru Prozatímního divadla, se kterým pak přešla v roce 1881 i do souboru Národního divadla, kde působila až do počátku roku 1899, kdy odešla do důchodu^[10].

Po ukončení herecké dráhy se věnovala už jen vedení ochotnického divadla v klášteře sv. Anny, kterého však zanechala v roce 1927. Za svého pobytu v Praze se rovněž vzdělávala v cizích jazycích. Hovořila plynně francouzsky, italsky, anglicky a rusky. Kromě herectví se věnovala také vyučování cizích jazyků v klášteře sv. Anny v Praze a svou znalost jazyků používala i v překladech divadelních her a povídek. Věnovala se rovněž i vlastní tvorbě a napsala několik divadelních her a povídek, ale především memoárovou knihu "Svému rodišti". Adéla Volfová byla členkou Amerického klubu dam, také spolku "Slávy dcery", celý svůj život byla svědomitou vlastenkou a svůj život naplno zasvětila profesi, nikdy se však neprovdala. Od roku 1893 žila s družkou, učitelkou Františkou Stránskou; poslední roky života strávila v její společnosti. Zemřela v Praze roku 1940 a pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.

Divadelní role (výběr)

Národní divadlo

• 1983–1984 – role Františky ve hře F. F. Šamberka Jedenácté přikázání
  • role Třetí čarodějnice ve hře W. Shakespeara Makbeth
  • role Veroniky ve hře J. J. Kolára Pražský žid
  • role Salomeny ve hře L. Stroupežnického Zvíkovský rarášek
• 1884–1985 – role Lidky ve hře J. W. Goetha Causy
  • role Frosíny v Moliérově hře Lakomec
  • role Paní Morizotové ve hře V. Sardou Odeta
  • role Pélagie ve hře E. Grangeho Zbloudilá ovečka
• 1885–1986 – role První ženy z lidu ve hře W. Shakespeara Julius Caesar
  • role Terezy Valbrezegueové ve hře P. Gilleho Uhlíř
• 1886–1987 – role Kárníkové a Lhotské ve hře F. A. Šuberta Jan Výrava
  • role Kateřiny a Markýtky ve Strupežnického Naši furianti
  • role Kátle ve hře L. Stroupežnického V panském čeledníku
• 1887–1988 – role Voršily ve hře dle předloh J. K. Tyla Lesní panna
  • role Magdalény Čípkové ve hře J. J. Kolára Mravenci
  • role Markytánky ve hře F. Schillera Valdštejnův tábor
• 1888–1989 – role Markéty ve hře podle předlohy A. d'Ennery a J. Verna Cesta kolem světa v 80 dnech
  • role Paní Čiperné ve hře W. Shakespeara Jindřich IV.
  • role Paní Tulipánové ve hře G. Csiky Proletáři
• 1889–1990 – role Paní Dobrovolné ve hře A. Wilbrandta Dcera pana Fabricia
  • role Tetky Eviny ve hře G. Preissové Gazdina roba
  • role Barči ve hře J. Štolby Závěť
• 1990–1991 – role Tyldy ve hře J. J. Kolára Ďáblova legenda
  • role Avdóťi Mironovny Bělové ve hře A. I. Palmi Náš přítel Něklužev
  • role Marietty ve hře V. Sardoua Thermidor
• 1891–1992 – role Anastazie ve hře F.V.Jeřábka Cesty veřejného mínění
  • role Kněžny Aglaji Konstantinovny Šastunové ve hře B. M. Markeviče Dým života
  • role Anny Andrejevny ve hře N. V. Gogola Revizor
• 1892–1993 – role Kalousové ve hře J. K. Tyla Jiříkovo vidění
  • role Aurelie Cafourkové ve hře J. Štolby Vodní družstvo
• 1893-94 – role Veroniky ve hře J. N. Nestroye Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek
  • role Voršily ve hře F. F. Šamberka Výlet pana Broučka z měsíce na výstavu
• 1894–1995 role Peluňkové ve hře A. Jiráska Otec
• 1895–1996 – role Paní Danešové ve hře J. Kvapila Bludička
  • role Choti Peisserové ve hře B. Adámka Salomena
• 1896–1997 – role Hanny Kennedyové ve hře F. Schillera Marie Stuartovna
  • role Anny Zacharovny ve hře I. V. Špažinského Paní majorka
• 1897–1998 – role Jeho mámy ve hře J. Kvapila Princezna Pampeliška
  • role První služky ve hře E. Pohla Sedm havranů
• 1898–1999 – role Vojtěcha ve hře J. K. Tyla Paní Marjánka, matka pluku
  • role Paní Brunoisové ve hře dle předlohy A. Bissona a A. Leclercqa Žárlivá

Za 25 let působení na scéně Národního divadla ztvárnila přes 240 rolí ve více než dvou tisících představeních.

Dílo

Překlady divadelních her

• Loupežnická peleš, Jahody, Dort na cestách (z němčiny)
• Po krvavé stopě – hráno v Národním divadle (19. 12. 1897) a v divadle v Pardubicích (5. 1. 1898) – z ruštiny, G.H. Gresser, (nakl. Šimáček)
• Němá (z francouzštiny)

Autorské divadelní hry

• Moderní dítě – sólový výstup pro dámu, (tiskem vyšlo r. 1991, nakl. Šváb)
• Apríl – jednoaktová žertovná hra pro 12 žen, (tiskem nakl. Šváb)
• Štrachamachárum – hra pro malé děti
• Očarovaná pradlena – žertovná hra o 2 jednáních, (tiskem nakl. Šváb)
• Krása duše vítězí (věnováno El. Krásnohorské)
• Víla Amorek – hra psaná pro velké jeviště

Překlady literatury

• Princ a Mrzák – z angličtiny, Mark Twain, nakl. Šimáček, 1900
• překlady z italštiny (Chloroform – vyšlo v Hlase Národa, Vlak číslo 104 – vyšlo v Národních listech)
• překlady z francouzštiny (Žárlivost sedmiletého děvčátka, Pomsta, Propast – vše vyšlo v Národních listech)

Vlastní literární tvorba (výběr)

• Svému rodišti autobiografie
• Původní fantastické pohádky Ely Volfové (1921)
• Duše hor: pohádky Ely Volfové (1921)
• Když chodila světem pohádka: Původní fantastické pohádky (1928)

Galerie

• 
  Adéla Volfová jako „domovnice“ ve hře Matěje Anastasia Šimáčka Jiný vzduch
• 
  Adéla Volfová jako „teta Evina“ ve hře Gabriely Preissové Gazdina roba
• 
  Adéla Volfová jako „Bětka“ ve hře Aloise Jiráska Vojnarka
• 
  Adéla Volfová jako „Černá“ ve hře F. X. Svobody Směry života
• 
  Adéla Volfová jako „Dorotka“ ve hře Jan Nepomuk Štěpánek Čech a Němec
• 
  Adéla Volfová (civilní fotografie před r. 1905)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adéla Volfová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adéla Volfová
• Adéla Volfová v informačním systému abART
• Národní divadlo, archiv, Adéla Volfová
• Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského - Volfová, Adéla, 1846–1940
• Jindřichohradecký deník, Podobizny herečky Adély Volfové
• Ženy ve vědě do roku 1945, Adéla Volfová
• Ústav pro českou literaturu AV ČR, Digitalizovaný archiv časopisů, Světozor (II) Ročník 33/1898-1899, číslo 10, strana 119, K odhodu Adély Volfovy
• Hřbitovy adopce, Herci, dramaturgové, režiséři – Adéla Volfová Archivováno 10. 8. 2019 na Wayback Machine.
• Zapomenutá herečka Adéla Wolfová v Muzeu Jindřichohradecka
• Rukopis a podpis Adély Volfové