Adžárie

Adžarská autonomní republika
აჭარის ავტონომიური რესპუბლიკა
Adžarská autonomní republika – znak
znak
Adžarská autonomní republika – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoBatumi
Souřadnice
Rozloha2 919 km²
Nejvyšší bodKanli (3 007 m n. m.)
Časové pásmoUTC+04:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel354 900 (2021)
Hustota zalidnění121,6 obyv./km²
Jazykgruzínština
Národnostní složeníGruzínci (96,04 %), Arméni (1,64 %), Rusové (1,10 %), Ukrajinci (0,24 %), Řekové (0,17 %)
Náboženstvíkřesťanství 54,5 %, islám 39,8 %[1]
Správa regionu
StátGruzieGruzie Gruzie
Druh celkuautonomní republika
Podřízené celky6 distriktů
Vznik1991
Předseda adžarské vládyTornike Rižvadze
Měnagruzínské lari
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2GE-AJ
Telefonní předvolba+995
Oficiální webwww.adjara.gov.ge
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adžárie nebo Adžarsko, oficiálně Adžarská autonomní republika (gruzínsky აჭარის ავტონომიური რესპუბლიკა), je jednou ze dvou gruzínských autonomních republik, druhou autonomní republikou je Abcházie. Rozkládá se v jihozápadní Gruzii, při hranicích s Tureckem a na východním pobřeží Černého moře. Země je mimo jiné známá jako eminentní přímořská lázeňská oblast. Administrativním a hospodářským centrem této republiky je přístavní město Batumi, které je zároveň 2. největší město Gruzie.[2]

Dějiny

Adžárie byla ve starověku součástí přímořského království Kolchida a později Kavkazské Ibérie, jejího mocného souseda. V 5. století př. n. l. oblast zkolonizovali Řekové a během 2. století př. n. l. Adžárii ovládli Římané. Ve středověku byla potom součástí křesťanského království Egrisi, jež navazovalo na odkaz Kolchidy. V 9. století se Adžárie stala spolu s dalšími gruzínskými zeměmi součástí Gruzínského království.

Politická mapa Kavkazu v sovětských dobách s vyznačenou Adžarskou ASSR

Díky nadvládě Osmanské říše se v Adžárii rozšířil během novověku islám. Dnes tedy muslimové tvoří významnou část místní populace, takže je tento region v Gruzii poněkud ojedinělým a plynou z toho i některé historické události. V roce 1878 byla Adžárie znovu připojena ke Gruzii, jež byla pod ruskou nadvládou. Po první světové válce bylo Batumi sídlem nejprve britských expedičních vojsk, jež byly v roce 1920 vystřídány tureckou vojenskou správou. Dle mírových rozhovorů v Karsu byla Adžárie Turky uznána jako nedílná součást sovětské Gruzie. 16. července 1921 byla na základě dohod s Tureckem vytvořena Adžarská autonomní sovětská socialistická republika, aby v ní byli ochráněni obyvatelé islámského vyznání.

Aslan Abašidze, nejvyšší představitel Adžárie v letech 1991–2004

V letech 19912004 byla Adžárie součástí roztříštěné Gruzie a vybudovala si na centrální vládě reálnou autonomii mimo jiné díky svérázné vládě Aslana Abašidzeho, bývalého předsedy Nejvyšší rady Adžárie. Ten se zasloužil o to, že byla Adžárie ušetřena událostí, jež měly za následek občanskou válku v letech 19931994. Díky tomu z ní vybudoval nejbohatší region v rámci Gruzie, ovšem byl často obviňován, že napomáhal organizovanému zločinu a pašování, aby se obohatil a pomohl nelegálně vylepšit hospodaření své téměř nezávislé země. Vláda Gruzie však v této epoše situaci v Adžárii nevěnovala pozornost.

V návaznosti na tzv. Růžovou revoluci, při níž byl stávající gruzínský prezident Eduard Ševardnadze nahrazen Michailem Saakašvilim, rostlo napětí mezi adžárským vedením a novou ústřední gruzínskou vládou, která si vytkla za cíl omezení separatistických snah všech tří gruzínských samozvaných autonomních republik. Požadovala především odzbrojení adžárských sil věrných Abašidzemu. Konflikt málem přerostl v ozbrojený boj, ale nedošlo k němu, protože v témže roce vypukly v Batumi masové protesty proti Abašidzeho autokratické vládě, jež byly podníceny sankcemi a ultimáty ze strany gruzínské vlády. V květnu 2004 tedy Aslan Abašidze rezignoval a uprchl do Ruska. Následně byly vyhlášeny nové volby a přijaty zákony, jež přepracovaly adžarskou formu autonomie, a k moci se v Adžárii dostal Levan Varšalomidze. Adžárie je momentálně v rámci Gruzie de iure autonomní, nicméně de facto spadá pod kontrolu ústřední vlády Gruzie.

Letitým problémem byla dlouholetá přítomnost Ruské armády na území Adžárie, která měla pouze „dohlížet“ na situaci. V roce 2005 proběhla série jednání mezi Gruzií a Ruskem ohledně stažení ruských vojáků. V roce 2007 byla základna v Batumi vrácena Gruzíncům.[3]

Symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Adžarská vlajka.

Adžarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se sedmi, střídavě tmavomodrými a bílými, vodorovnými pruhy a gruzínskou vlajkou v kantonu.


Politika a administrativní uspořádání

Logo vlády Adžárie

Adžárie je jediným autonomním územím Gruzie, které je i přes léta rozporů s centrální tbiliskou vládou součástí této zakavkazské republiky.[pozn. 1]

Sídlo vlády Adžárie v Batumi

Existence Adžarské autonomní republiky je zakotvena v adžarské ústavě a v gruzínském zákoně o Adžárii, který byl přijat po sesazení Aslana Abašidzeho. Adžárie má vlastní parlament a hlavu regionální vlády, která je však dosazena centrální vládou v Tbilisi, spolu s celou Radou ministrů Adžárie, kterou ve funkci potvrzuje prezident. Ten má zároveň právo rozpustit adžarský parlament i vládu a má právo vetovat adžarské zákony, jež jsou v rozporu s gruzínskou ústavou.[4]

Od 21. července roku 2018 je předsedou adžarské vlády Tornike Rizhvadze.[5]

Adžárie je rozdělena do šesti dílčích územních celků:

NázevRozlohaPopulace
dle údajů
z roku 2014
Hlavní město Batumi152 839
Municipalita Keda452 km²16 760
Municipalita Kobuleti720 km²74 794
Municipalita Chelvačauri410 km²51 189
Municipalita Šuachevi588 km²15 044
Municipalita Chulo710 km²23 327

Obyvatelstvo

Adžarové hovoří gruzínským dialektem, jenž je ovlivněn turečtinou a kavkazskými jazyky, jimiž se v oblasti mluvilo v daleké minulosti. Považují se tedy za samostatný národ. Od pravoslavných Gruzínců se odlišují náboženstvím – islámem, který přijali během osmanské nadvlády. Zdaleka ne všichni obyvatelé Adžárie jsou však muslimové. Dle údajů z roku 2014 se 54,5 % obyvatel Adžárie hlásilo ke gruzínské ortodoxní církvi a pouze 39,8 % k islámu. V Adžárii se domluvíte bez problémů rusky (rozhodně tam mluví tímto jazykem více lidí než např. v Tbilisi) a v Batumi u moře i anglicky.

Mezi minority patří Rusové, Arméni, Řekové a Abchazové.

Mapa

Odkazy

Poznámky

  1. Další dvě území, autonomní republika Abcházie (hlavní město Suchumi) a autonomní oblast Jižní Osetie (hlavní město Cchinvali), se od Gruzie odtrhly a fakticky se chovají jako samostatné státy pod vlivem Ruské federace (většina obyvatelstva Abcházie i Jižní Osetie vlastní např. cestovní doklady Ruské federace, v obou regionech se platí ruským rublem atd.).

Reference

  1. georgia-religion 2014
  2. LIŠČÁK, Vladimír. Státy a území světa. [s.l.]: Nakladatelství Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2. S. 36–37. 
  3. Russia closes last military base in Georgia. Reuters. 2007-11-13. Dostupné online [cit. 2019-02-22]. (anglicky) 
  4. საქართველოს პარლამენტი. www.parliament.ge [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-25. (gruzínsky) 
  5. New Chairman Nominated for Gov't of Adjara. Georgia Today on the Web [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-23. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Chechen Republic.svg
Flag of the Chechen Republic
Flag of Stavropol Krai.svg
Flag of Stavropol Krai
Adjara in Georgia.svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of region xy (see filename) in Georgia.
Flag of Dagestan.svg
Flag of Dagestan
Council of Ministers of Adjara.jpg
Autor: EXOTOUR, Licence: CC BY 2.0
Council of Ministers of Adjara
Flag of Ingushetia.svg
The flag of the Republic of Ingushetia. The first-uploaded version was drawn by Mysid in CorelDRAW and uploaded to en.wikipedia on December 5, 2005
Adjara-gov-logo.JPG
Adjara government official logo
Soviet Caucasus map.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Administrative map of Caucasus in USSR, 1957-1991
Ajaria02.png
Map of Ajaria (Adjara) republic, Georgia.
Aslan Abaschidse.jpg
Aslan Abaschidse, President of Ajarian Autonomous Republic, Georgia