Adžanta

Adžanta
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Indie Indie
Souřadnice	20°33′12″ s. š., 75°42′2″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iii, vi
Odkaz	242 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1983 (7. zasedání)

Adžanta (hindsky अजन्ता) je malé město v Indii, které je známé především díky komplexu skalních chrámů s množstvím nástěnných maleb, které představují jednu z vrcholných památek staroindické kultury. Nástěnné malby rovněž patří k největším dochovaným sbírkám buddhistického umění na světě. Pro svou mimořádnou historickou a uměleckou hodnotu byl celý jeskynní komplex v roce 1983 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Jeskynní chrámy v Adžantě jsou buddhistický jeskynní komplex vinoucí se ve tvaru půlkruhu kolem řeky Waghora. Nejedná se však o přírodní jeskynní útvar, ale do strmé skály mnichy precizně vytesané a bohatě zdobené chrámové prostory.

© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0

Jeskynní chrámy se nacházejí na západě země, ve státě Maháráštra, cca 3,5 km od obce Adžanta a přibližně 8 hodin jízdy vlakem směrem na východ od Bombaje. Celý komplex tvoří 29 jeskyní, jejichž architekturu lze dělit do dvou skupin. První z nich jsou tzv. obřadní prostory – chrámy ve své době sloužící jako náboženské svatyně (chaitja), které mají obdélný půdorys s apsidovým ukončením a prostorem členěným pilíři v trojlodí, v jehož čele se nachází vlastní svatyně. Druhým jsou tzv. obytné prostory (vihara), jejichž ústřední hala, s celami přiléhajícími ke třem stranám této ústřední prostory, má čtvercový tvar. Strop je podpořen sloupy a v zadní části se nachází výklenek, který obvykle střeží sám Buddha.

Jejich stáří se připisuje do doby v rozmezí 2. století př. n. l. až 1. století n. l. V této době rozkvětu buddhismu po celé západní Indii sloužily jako buddhistické sídlo. Kolem roku 650 byly jeskyně, vinou úpadku buddhistické víry ve prospěch hinduismu a rozvoje náboženské komunity v nedaleké Elloře, uzavřeny. Na dlouhá staletí byly opuštěny a zapomenuty, takřka zarůstaly vegetací. Nicméně roku 1866 byly během stopování tygrů znovu objeveny britským vojákem Johnem Smithem, který svým jménem spolu s dalšími údaji (John Smith, 28. Kavalérie, 28. dubna 1819) tento významný den zvěčnil do jednoho ze sloupů jeskyně č. 10.

Kromě soch, které lze najít spíše v jeskyních v Éllóře, chrámy v Adžantě vynikají také zachovalými jeskynními malbami. Nachází se zde mnoho ilustrací z Jataky, posvátného textu vyprávějícího epizody Buddhova života. Na nejstarších uměleckých dílech, která se zde nacházejí, je znát diktát školy hínajána, kdy byl Buddha znázorněn pouze pomocí symbolů, zatímco v jeskyních později vybudovaných se promítá spíše vliv liberálnějšího učení mahájána, kdy je Buddha proveden ve figurálních detailech. Scény jsou půvabné, ale občas i kruté, smyslné, vážné a některé mají erotický nádech. Malby zobrazují muže, ženy, hudebníky (gandhárva), nebeské tanečníky (apsara), ale i démony nebo také tvory s lidskou tváří a ptačími těly (jakša) obklopené květinami, stromy, zvířaty a ovocem. Jelikož výzdobu povětšinou vytvářeli hinduističtí umělci, tyto malby nesou pozoruhodné hinduistické rysy, které spolu s architektonickými prvky a skulpturami vytváří krásné prostory.

Pro malbu je zde použita technika secco, kdy se nejprve stěny a strop jeskyně pokryje směsí kravského hnoje, jílu a rostlinných vláken, tato vrstva byla nakonec potažena tenkou krustou bláta. Než bláto zaschlo, umělci si rumělkou načrtli obraz, který potom vybarvovali přírodními pigmenty a celek fixovali lepkem.

Anglický umělec Robert Gill strávil v Adžantě 26 let svého života. Během této doby se snažil tamější výjevy zachytit překreslováním na papír. Jeho dlouholetá práce skončila roku 1866 v plamenech při požáru londýnského Křišťálového paláce. V dnešní době^[kdy?] záchranné práce na odborné úrovni pokračují.

• Jeskynní komplex Éllóra (vzdálen zhruba 80 km)
• Skalní útulky v Bhimbetka (zhruba 331 km)
• Archeologické naleziště Champaner-Pavagadh (zhruba 311 km) – též patří mezi památky UNESCO

• Na místo jezdí přímo k jeskyním speciální ekologické autobusy od 5 km vzdáleného parkoviště, kde pro lepší ochranu areálu před škodlivými vlivy výfukových plynů musí všichni svůj vůz ponechat
• Celý komplex lze zhlédnout z vyhlídkové plošiny nad podkovovitým záhybem řeky
• V jeskyni č. 2 lze navštívit klášter (vihara), který je atypický svými sloupy a stropem zdobenými medailony ve tvaru lotosových květů. Zřejmě jsou inspirované helénismem, který spolu s Alexandrem Velikým pronikl do Indie
• V jeskyni č. 17 lze nalézt dvě postavy oděné do šatů středoasijského stylu. Včleňování „cizorodých“ prvků jasně svědčí o čilé kulturní a obchodní výměně mezi obyvateli asijského kontinentu
• Kolosální socha Parinirvána v jeskyni č. 26 představuje Buddhu ležícího na boku v okamžiku přechodu z pozemského bytí do nirvány. Od vchodu na něj dopadá měkké světlo, což umocňuje mimořádný umělecký dojem

• 
  Ležící Buddha
• 
  Hlavní hala
• 
  Jeskyně uvnitř
• 

  © Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
  Jeskyně s obrazem Buddhy
• 
  Bodhi
• 

  © Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
  Restaurátoři při práci
• 

  © Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
  Přední nádvoří buddhistického kláštera
• 
  Pohled na jeskyně
• 
  Fauna žijící poblíž: bulbul šupinkový
• 
  Jeskyně č. 9
• 
  Schéma rozmístění jeskyň podél řeky Waghora

• Světové poklady UNESCO starověké civilizace, Marco Cattaneo a Jasmina Trifoni, vydavatel Alpress, 2006, Frýdek Místek
• Indie a Indové od dávnověku k dnešku, Miroslav Krása, nakladatelství Vyšehrad spol. s.r.o., 1997, Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adžanta na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Adžanta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• svatebnicestakolemsveta.cz
• cs.tixik.com Archivováno 13. 5. 2010 na Wayback Machine.
• leccos.com^{[nedostupný zdroj]}
• sni-svuj-sen.blog.cz^{[nedostupný zdroj]}