Adalbert Johanny

Adalbert Johanny
Adalbert Johanny
Narození	11. července 1846 Moravská Ostrava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. prosince 1919 (ve věku 73 let) Moravská Ostrava Československo Československo
Místo pohřbení	Ostrava
Ocenění	Řád Františka Josefa
Funkce	poslanec Moravského zemského sněmu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adalbert Johanny (11. července 1846, Moravská Ostrava^[1] – 20. prosince 1919, Slezská Ostrava^[2]), někdy též uváděn jako Vojtěch Johanny, byl pátým moravskoostravským starostou.

Narodil se Severinu Johannymu, majiteli tehdy jediné lékárny „U zlaté koruny" na Masarykově náměstí. Po studiu na gymnáziu, které absolvoval částečně v Těšíně a částečně ve Vídni, se věnoval chemii a farmacii. Stal se jedním z mála lékárníků v celé rakousko-uherské monarchii, kteří disponovali doktorským a magisterským titulem. Roku 1869 převzal otcovu lékárnu a zároveň se oženil s Emmou Stokertovou, se kterou měl čtyři děti. Jeho žena však o deset let později zemřela.

Svou politickou kariéru začal jako náhradník do obecního výboru v roce 1873. Roku 1876 byl zvolen přímo do sboru radních. Dne 9. července 1888 byl pak jednohlasně zvolen starostou Moravské Ostravy. O dva roky později, 2. července 1890, se stal vítězným kandidátem na místo poslance moravského zemského sněmu, když porazil Konstantina Grünwalda. Tentýž úspěch zopakoval ještě v roce 1896, kdy zvítězil nad Edmundem Palkovským. Završením jeho úspěšné kariéry bylo vyznamenání od císaře, kdy v únoru 1895 obdržel za své zásluhy rytířský kříž řádu Františka Josefa. Na počest této události radnice zorganizovala velkolepé oslavy vrcholící pochodňovým průvodem. Adalbert Johanny se stal čestným občanem města a ulice směřující od Říšského mostu na Přívoz (dnešní Sokolská třída) byla pojmenována Johannyho třídou. Johannymu byla věnována dokonce oslavná báseň a pochod „Johannyho marš".

Ačkoliv Johannyho zásluhy jsou nepopiratelné (lze jmenovat např. zlepšení veřejné dopravy otevřením prvních tramvajových linek do Přívozu, Vítkovic a Mariánských Hor, výstavbu veřejné nemocnice na Fifejdách, zřízení městské vodárny v Nové Vsi, počátky elektrifikace města aj.), během jeho úřadu se město těžce zadlužilo. Moravská Ostrava navíc nadále trpěla nedostatkem komunálního vybavení, chybějící urbanistickou koncepcí, rostoucí zločinností a silným znečištěním životního prostředí.

Johannyho zdravotní stav měl za následek nezvolení do funkce starosty v roce 1901. Jak však tehdy napsal Opavský týdeník: „Starosta naší obce dr. Johanny vlastně z Ostravy již odešel a to dosti dávno, jen že o tom zdejší německé listy nechtěly nic věděti.“ Žádný z jeho synů totiž nechtěl převzít otcovou lékárnu a proto ji Johanny v roce 1896 prodal. Roku 1900 se natrvalo přestěhoval nejprve do Klosterneuburgu a posléze do Vídně. Když mu v roce 1902 vypršel mandát do zemského sněmu, stáhl se z politiky úplně.

Teprve na sklonku svého života, v roce 1919, se vydal na několikatýdenní návštěvu ke svému synovi Herbertovi, kde ho v ranních hodinách 20. prosince zastihla smrt ve spánku. Jeho tělo bylo pohřbeno do rodinné hrobky na moravskoostravském hřbitově.

• PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí : portréty starostů Moravské Ostravy 1861-1918. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 19–20. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adalbert Johanny na Wikimedia Commons