Adalbert von Widmann
Adalbert von Widmann | |
---|---|
Slezský zemský prezident | |
Ve funkci: březen 1915 – 1918 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Předchůdce | Max von Coudenhove |
Nástupce | monarchie zanikla |
Ministr zemědělství Předlitavska | |
Ve funkci: 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Richard von Bienerth, Paul Gautsch |
Předchůdce | Josef von Pop |
Nástupce | Wacław Zaleski |
Narození | 29. května 1868 nebo 20. května 1868 Plaveč Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. prosince 1945 (ve věku 77 let) Plaveč Československo |
Rodiče | Adalbert Widmann (1804–1888) Ervína Scharffensteinová (1833–1883) |
Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
Profese | státní úředník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Adalbert von Widmann, též baron Vojtěch Widmann (29. května 1868[1] Plaveč – 11. prosince 1945 Plaveč[2][3]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, v roce 1911 ministr zemědělství (orby).
Biografie
Narodil se jako syn dlouholetého moravského zemského hejtmana Adalberta barona Widmanna (1804–1888), významného představitele moravských „ústavě věrných“ velkostatkářů. Zdědil velkostatky Plaveč na Znojemsku a Nalžovice na Sedlčansku.[4] Byl předsedou hospodářského spolku na Znojemsku.[5] V roce 1891 nastoupil do státních služeb na místodržitelství v Čechách. Roku 1898 je jako okresní komisař povolán k ministerstvu vnitra, kde povýšil až na ministerského sekretáře a sekčního radu. Roku 1909 byl jmenován dvorním radou při slezské zemské vládě v Opavě a zástupcem slezského zemského prezidenta.[6]
Za vlády Richarda Bienertha se stal dodatečně ministrem zemědělství. Post si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911.[7] Za první světové války zastával od konce března roku 1915 post zemského prezidenta (místodržícího) Slezska a na postu setrval až do zániku monarchie.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Adalbert Widmann [online]. geneall.net [cit. 2012-06-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Elisabeth Lebensaft, Christoph Mentschl: Feudalherren - Bauern - Funktionäre. Selbstverl. d. NÖ Inst. für Landeskunde, 2003, s. 151.
- ↑ Matrika narození ŘK farnosti Únanov, 1789–1914. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 150. (německy)
- ↑ Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Počátky zemědělského školství ve Znojmě [online]. znoj-tyden.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Znaimer Tagblatt 30-3-1915
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591.
- ↑ Janoušková, Aneta: Příběh z Plavče [online]. theses.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915