Adalský sultanát

Adalský sultanát سلطنة العدلية ←  1415–1577  →  →  →  → vlajka
geografie Adalský sultanát na svém vrcholu v roce 1540
hlavní město:	Siyara (dočasné hl. město) Zeila (1415–1420) Dakkar (1420–1520) Harar (1520–1577) Awsa (1577–1577)
obyvatelstvo
jazyky:	somálština, hararština, afarština, argobština, arabština
náboženství:	sunnitský islám
státní útvar
státní zřízení:	monarchie (sultanát)
mateřská země:	Etiopské císařství
vznik:	1415
zánik:	1577
státní útvary a území
předcházející: Ifatský sultanát následující: Osmanská říše Hararský sultanát Isaaqský sultanát Awský imamát

Adalský sultanát (arabsky سلطنة العدلية‎, somálsky Saldanadda Cadal), zkráceně Adal (arabsky عدل‎, ʾAdāl, somálsky Adaal), byl nejprve provincií a později sultanátem nacházejícím se na severozápadě dnešního Somálska, jihu Džibutska, a oblastech Afar, Oromie a Somale v Etiopii. V době svého vrcholu kontroloval rozsáhlá území Etiopie a Somálska. Existoval zhruba v letech 1415 až 1555.

Historie

Etiopská provincie

V době před rokem 1288 byl Adal muslimskou provincií Šalomounské křesťanské Etiopie. V jistém bodě poté se provincie vzbouřila a musela být znovu dobyta etiopským císařem Amda Seyonem za jeho tažení roku 1332. Během této kampaně sultanát Shewa a menší sultanát Ifat ovládali několik málo obchodních přístavů na pobřeží včetně Zeily. Adal byl později kontrolován Ifatským sultanátem, avšak po čase se osamostatnil a vzbouřil proti Amda Seyonovi, ale po smrti svého krále a dobytí hlavního města Talagu kapituloval. V roce 1403 (případně 1415) dobyli Etiopané znovu Ifat, který se před tím vzbouřil proti císaři, a porazili armádu ifatského sultána Sa'ada ad-Dina II. Sa'ad ad-Din byl pronásledován po celém království do momentu, kdy etiopský císař (buď Dawit I. vládnoucí v roce 1403 nebo Yeshaq I. v roce 1415) obsadil přístav Zeila a sultána zabil. To mělo za následek útěk členů ifatské královské dynastie Walashma do Jemenu, kteří se tak vyhnuli chycení a zavraždění. Avšak když se později vrátili, užívali spíše titulu „Sultán Adalu“ než „Sultán Ifatu“, což naznačuje, že byl Ifat součástí Adalu a ne naopak.

Invaze do Etiopie

V polovině roku 1520 začal adalský imám a generál Ahmad ibn Ibráhím al-Gází svatou válku proti křesťanské Habeši (Etiopii), které vládl císař Dawit II. (Lebna Dengel). Vyzbrojen střelnými zbraněmi od Osmanů, porazil imám al-Gází roku 1529 Habešany v bitvě u Shimbry Kure a získal tak kontrolu nad bohatou etiopskou vysočinou, ačkoli Habešané dále kladli odpor. V roce 1541 poslalo Portugalsko, jež mělo své zájmy v Indickém oceánu, do Habeše pomoc ve formě expedičního sboru čítajícího 400 mušketýrů, jimž velel druhý syn mořeplavce Vaska da Gamy Cristóvão da Gama.^[1] Reakcí na tento tah bylo zaslání 900 vojáků Adalskému sultanátu od Osmanů.

Imám al-Gází byl zpočátku úspěšnější, během podzimní kampaně v roce 1542 se mu podařilo zabít portugalského velitele Cristóvãa da Gamu. Avšak portugalští mušketýři dokázali učinit rozhodující krok v porážce Adalu v bitvě u Wayna Daga, poblíž jezera Tana, v únoru roku 1543, kde rovněž padl imám al-Gází. Následně Etiopané opětovně získali plošinu Amhara a vykompenzovali své ztráty. Osmani, kteří měli sami potíže ve Středomoří, nebyli schopni al-Gázího následovníkům pomoci. V roce 1577 bylo hlavní město Adalu přesunuto z města Zeila do Hararu a následoval prudký úpadek adalské moci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adal sultanate na anglické Wikipedii.

Související články

• Aksumské království
• Etiopské císařství

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adalský sultanát na Wikimedia Commons