Adam Afzelius
| Adam Afzelius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. října 1750 Larv  Švédsko |
| Úmrtí | 30. ledna 1837 (ve věku 86 let) Uppsala Švédsko |
| Pracoviště | Uppsalská univerzita |
| Obor | botanika |
| Ocenění | člen Královské společnosti |
| Manžel(ka) | Anna Sofia Dassau |
| Rodiče | Arvid Afzelius |
| Příbuzní | Johan Afzelius a Per von Afzelius (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adam Afzelius (8. říjen 1750, Larv – 20. leden 1837, Uppsala) byl švédský botanik a mykolog, poslední žák Carla Linného.[1] Jeho botanická zkratka je Afzel.
Život
Roku 1777 začal učit orientální jazyky na Uppsalské univerzitě, roku 1785 se stal asistentem botaniky a roku 1812 profesorem lékařství.[1] V roce 1793 byl zvolen do Královské švédské akademie věd. V letech 1792-1796 se zúčastnil anglické výpravy do západní Afriky[1] a podal přitom cenné informace o geografii, flóře, klimatu a přírodních zdrojích této části světa. V letech 1797-1798 byl sekretářem na švédském velvyslanectví v Londýně,[1] v této době se stal též členem britské Královské společnosti.
Jeho bratři, chemik Johan Afzelius a lékař Pehr von Afzelius, byli rovněž významnými pedagogy Uppsalské univerzity.
Dílo
- Genera plantarum guineensium (Uppsala 1804)
- Stirpium in Guinea medicinalium species novae (Uppsala 1818)
- Stirpium in Guinea medicinalium species cognitae (Uppsala 1825).
V roce 1823 publikoval Linnéův životopis.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Afzelius na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d MÖLLEROVÁ, Jana. Homo botanicus: Afzelius, Adam. Botany.cz [online]. 2010-02-22 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Afzelius na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Afzelius, Adam v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích- Pro autorskou značku Afzel. eviduje databáze IPNI tento seznam popsaných rostlin.
