Adam Bittner

Adam Bittner
Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky .
Narození	19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří) nebo Suchdol (Křimov) Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. září 1844 (ve věku 66 let) Litoměřice Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Bydliště	Praha
Národnost	česká
Vzdělání	Univerzita Karlo-Ferdinandova
Povolání	matematik astronom, ředitel hvězdárny
Zaměstnavatelé	Polytechnika, Praha Univerzita Karlo-Ferdinandova
Předchůdce	Alois Martin David
Příbuzní	Alexandr Bittner prasynovec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bittner (19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)^[1] nebo Suchdol (Křimov)^[2] – 3. září 1844 Litoměřice^[3]) byl český matematik a astronom, profesor matematiky na pražské Polytechnice a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, děkan její filozofické fakulty a ředitel pražské hvězdárny v Klementinu.

Vystudoval jezuitské gymnázium v Chomutově, po té filozofii a matematiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, krátce tam studoval také práva. Po smrti Františka Antonína Hergeta v závěru roku 1800 byl jmenován adjunktem pražské hvězdárny v Klementinu. Teprve po smrti jejího ředitele Aloise Martina Davida nastoupil na místo ředitele. Po rozšíření a povýšení Pražské inženýrské školy na polytechniku roku 1806, za jejího prvního ředitele F.A.Gerstnera] se stal pedagogem, který na škole již od roku 1802 působil jako suplent matematiky, později v několika jejích disciplínách. V nejstarší budově školy v Karlově ulici čp. 153/I také získal byt. V roce 1805 obhájil doktorskou disertaci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal i tam přednášet matematiku. Roku 1825 byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1837 tam jmenován profesorem.

Roku 1816 byl přijat za řádného člena Královské české společnosti nauk; v letech 1819, 1826 a 1830 byl opakovaně zvolen jejím direktorem.^[4]

Jeho manželství s Dorotheou Voigtovou z Frýdlantu (1788-1863) bylo bezdětné.^[5][6] Český geolog a paleontolog Alexandr Bittner (1850–1902) byl jeho prasynovcem.

Napsal dvě učebnice matematiky, věnoval se mimo jiné diferenciálnímu počtu. Svá astronomická pozorování komet publikoval v odborném časopise v Berlíně.

• Handbuch der Mathematik mit Rücksicht auf leichte Faßlichkeit und praktische Anwendung... Praha : Kronberger 1821, 2 svazky, 1.: Arithmetik und Algebra, 1. vydání 1814, 3. vydání 1821; 2.: Theoretische Geometrie, 1. vydání 1815, 3. vydání 1821)
• Abhandlungen über die Differenzialrechnung (1833)
• Kurze geschichtliche Darstellung der Cometenastronomie (1825)

• 15. listopadu 1987 v observatoři na Kleti objevil Antonín Mrkos planetku 6596, která byla nazvána jménem Bittner.^[7]

• Nekrolog: Nekrolog einiger Zeitgenossen von 1840–50, in: Libussa X., 1851, s. 461–468 (463-464)

• Encyklopedické heslo Adam Bittner v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, Erster Teil. Wien 1856
• Autor Adam Bittner ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam Bittner
• []http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BITTNER_Adam_19.10.1777-3.9.1844 Biografický slovník HIU]
• Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, Pobytová přihláška pražského magistrátu
• Životopis na webu MU v Brně