Adam Matyáš z Trauttmansdorffu

Adam Matyáš z Trauttmansdorffu
Adam Matyáš hrabě z Trauttmansdorffu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci: 10. červen 1645 – 2. listopad 1684
Panovník	Ferdinand III., Leopold I.
Předchůdce	Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
Nástupce	Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu
Císařský rada
Narození	1617 Horšovský Týn Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	1684 (ve věku 66–67 let) Horšovský Týn Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	I. (1642) Eva Johanka ze Šternberka (1621–1674) II. Marie Isabela z Lobkowicz († 1719)
Rodiče	Maxmilián z Trauttmansdorffu (1584–1650) a Žofie Pálffyová (1596–1668)
Děti	Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu Leopold Antonín z Trauttmansdorffu Anna Marie z Trauttmansdorffu Marie Eleonora z Trauttmansdorffu
Příbuzní	Jan Josef z Trauttmannsdorffu (vnuk)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Matyáš hrabě z Trauttmansdorffu (německy Adam Matthias Graf von Trauttmansdorff-Weinsberg, 1617, Horšovský Týn – 2. listopadu 1684 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic, velkostatkář v Čechách a dlouholetý nejvyšší maršálek Českého království.

Původ a kariéra

Byl nejstarším synem hraběte Maxmiliána z Trauttmansdorffu (1584–1650) a jeho manželky Žofie Pálffyové (1596–1668).

V letech 1635–1638 absolvoval kavalírskou cestu, během níž pobýval převážně v Itálii. Po návratu do vlasti vstoupil do služeb Habsburků a díky otcově vlivu získal ve věku 28 let jeden z hlavních postů ve správě Českého království, stal se nejvyšším maršálkem a tento úřad zastával až do své smrti bezmála čtyřicet let (1645–1684). Z titulu této funkce byl zároveň zemským sudím, členem sboru místodržících, byl též císařským radou.

V únoru 1658 hostil týden na svém zámku v Horšovském Týně Leopolda I. na jeho cestě do Frankfurtu. Jako nejvyšší maršálek Českého království měl pak důležitou ceremoniální úlohu při volbě a korunovaci císaře ve Frankfurtu. Později ale u dvora neměl nijak velký vliv, což dokládá jeho celoživotně nenaplněná ambice získat prestižní řád Zlatého rouna.

Majetkové poměry

Jako nejstarší syn svého otce převzal Adam Matyáš stěžejní část rodového majetku v Čechách představovanou rozsáhlým panstvím Horšovský Týn, krátce držel Větrný Jeníkov, součástí jeho dědického podílu byl i dům v Plzni a dva paláce v Praze.

Záhy po otcově úmrtí začal Adam Matyáš rozšiřovat své jmění, v roce 1651 koupil panství Grabštejn v severních Čechách. Za 130 000 zlatých přikoupil k Horšovskému Týnu velké panství Hostouň s 18 vesnicemi (1659), k Hostouni pak ještě v roce 1659 jeho manželka přikoupila statek Tasnovice. Prostřednictvím první manželky Evy Johanky ze Šternberka přibyly do majetku Trauttmansdorfů dočasně či dlouhodoběji i statky v jižních Čechách (Lnáře, Protivín).

V souladu se závětí svého otce založil Adam Matyáš v Horšovském Týně kapucínský klášter (1650–1654), který se zároveň stal rodinnou hrobkou Trauttmansdorffů.

Rodina

První sňatek uzavřel v roce 1642 v Litomyšli s Evou Johankou ze Šternberka (1621–1674), podruhé se oženil s výrazně mladší Marií Isabelou Lobkovicovou († 1719). Ze dvou manželství měl celkem 15 dětí, nejstarší syn Rudolf Vilém (1646–1689) zdědil Horšovský Týn a byl též nejvyšším maršálkem Českého království (1685–1689) a stál u zrodu pozdější knížecí linie rodu, mladší syn Zikmund Ludvík (1651–1707) převzal statky v Rakousku a založil gleichenberskou větev, která vymřela v 19. století.

Odkazy

Literatura

• MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010 ISBN 978-80-257-0294-9