Adam Michał Zamoyski

Adam Michał Zamoyski
prezident Mezinárodní gymnastické federace
Ve funkci: 1923 – 1940
Předchůdce	Charles Cazalet
Nástupce	Goblet d’Alviella
starosta polského Sokola
Ve funkci: 1923 – 1936
Předchůdce	Bernard Chrzanowski
Nástupce	Franciszek Arciszewski
2. kníže kozłowský
Ve funkci: 1923 – 1939
Předchůdce	Konstanty Zamoyski
Nástupce	funkce zanikla
Vojenská služba
Složka	Ruská imperiální armáda Polská armáda
Narození	18. června 1873 Podzamcze
Úmrtí	23. října 1940 (ve věku 67 let) Varšava
Choť	Marie Pelegeja Jozefa Potocká
Rodiče	Stanisław Kostka Zamoyski a Róża Karolina Maria Potocka
Děti	Aleksander Michał Helena Janina
Rod	Zámojští
Ocenění	Řád sv. Stanislava Kříž na slezské stuze statečnosti a zásluh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Michał Zamoyski, celým jménem Adam Michał Ludwik Gonzaga Marek hrabě Zamoyski (18. června 1873 Podzamczie u Maciejowic – 23. října 1940 Varšava), byl polský státoprávní aktivista, šlechtic, velkostatkář, voják, diplomat a sokolský tělovýchovný činovník.

Narodil se do kozłowské linie polské šlechtické rodiny Zamojských na území ruského kongresového Polska. Jejich panství bylo založeno Konstantinem Zamojským v roce 1903 na rodovém fideikomisu zámku Kozłówka v okrese města Lubartów.^[1]

V letech 1904–1905 bojoval rusko-japonské válce. Po vypuknutí první světové války působil ve velitelské hodnoti korneta u kavalérie ruské imperiální armády, kde se stal pobočníkem ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče Romanova. Později působil jako ruský vojenský atašé ve spojeneckých zemích. V roce 1917 se ve Francii podílel na založení polské modré armády. Po roce 1919 se jako velitel účastnil Hornoslezského povstání. V roce 1920 organizoval plebiscit ve Varmii a Mazursku.

Po skončení polsko–sovětské války v roce 1921 působil v mnoha pozicích tělovýchovných organizací založených na spolupráci s nově konstituovanou polskou armádou. Byl místopředsedou polovojenské organizace Liga protivzdušné a chemické obrany. Byl prezidentem Varšavské veslařské společnosti. V letech 1923–1936 působil jako starosta polského Sokola. Působil také jako místopředseda Svazu Slovanského sokolstva. V roce 1924 poskytl svůj zámek pro přípravu polských sportovců na letní olympijské hry v Paříži. V letech 1933–1940 působil jako prezident Mezinárodní gymnastické federace.^[2]