Adam Michnik
Adam Michnik | |
---|---|
![]() Adam Michnik (2018) | |
Narození | 17. října 1946 (78 let) Varšava, ![]() |
Pseudonym | Andrzej Jagodziński |
Povolání | novinář, spisovatel, odborář, historik, politik a disident |
Národnost | polská |
Alma mater | Varšavská univerzita (1964–1968) Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani (do 1975) Stefan Batory Gymnasium and Lyceum Juliusz Słowacki Lyceum in Warsaw |
Témata | dějiny a žurnalistika |
Významná díla | The Church and the Left the Polish Dialogue Your President – our Prime Minister |
Ocenění | Cena Roberta F. Kennedyho za lidská práva (1986) Cena Kościelských (1986) Shofar of Freedom Award (1991) Řád Bernarda O'Higginse ![]() Cena 1. června (1998) Řád Tomáše Garrigua Masaryka ![]() Řád bílé orlice ![]() |
Politická příslušnost | Citizens' Movement for Democratic Action Solidarity Citizens' Committee Občanský poslanecký klub Democratic Union |
Děti | Antoni Michnik |
Rodiče | Ozjasz Szechter a Helena Michnik |
Příbuzní | Stefan Michnik (sourozenec) Szymon Szechter (strýc) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adam Michnik (* 17. října 1946, Varšava) je polský historik, esejista, publicista a politický komentátor, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza. Jeho polovičním bratrem je stalinistický soudce Stefan Michnik.
Život
Adam Michnik se začal veřejně angažovat v různých neformálních diskusních klubech již na střední škole. V roce 1964 začal studovat historii na Varšavské univerzitě, ale již o rok později byl z politických důvodů podmínečně vyloučen ze studia. V roce 1968 se zúčastnil březnových demonstracích polských studentů a byl zato odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři roky. Roku 1969 byl sice na amnestii propuštěn, ale ve studiu mohl pokračovat až roku 1970 na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. Zde studia sice dokončil, ale musel pak dva roky pracovat jako svářeč. Poté žil v letech 1976 až 1977 v Paříži, ale rozhodl se vrátit do vlasti, kde se naplno zapojil do opozičního hnutí proti komunistickému režimu.
Byl spoluzakladatelem Výboru na ochranu pracujících (KOR – Komitet Obrony Robotników) a následně výraznou osobností nezávislého odborového hnutí Solidarita. Až do roku 1989 se podílel na vydávání samizdatových periodik Zapis, Krytyka a Biuletyn Informacyjny. Poté, co Wojciech Jaruzelski vyhlásil v prosinci 1981 v Polsku výjimečný stav, byl zatčen a internován (na svobodu byl propuštěn až v roce 1984). Za organizování stávky v gdaňských loděnicích byl však v letech 1985–1986 znovu uvězněn. Celkem strávil ve vězení šest let.
Od roku 1988 působil jako poradce Lecha Wałęsy a v roce 1989 se s ním podílel na jednáních u kulatého stolu s představiteli komunistické moci. V prvních postkomunistických svobodných volbách v Polsku byl pak zvolen poslancem a tento mandát vykonával dva roky. Od roku 1989 je šéfredaktorem polského deníku Gazeta Wyborcza, který pomáhal založit (pro své příspěvky zde používal také pseudonymy Andrzej Zagozda a Andrzej Jagodziński).

Je autorem mnoha knih (do roku 1989 mohly vycházet jen v cizině), ve kterých se věnuje polským dějinám i dějinám celého středoevropskému prostoru, a to zejména v posledních dvou stoletích. Své články publikuje nejen doma, ale také v mnoha zahraničních časopisech jako je Der Spiegel, Le Monde, Libération, Lettre Internationale, The New York Review of Books, The Washington Post a v další.

Za svou činnost obdržel Adam Michnik celou řadu významných ocenění. Čestný doktorát (dr. h. c.) mu byl udělen na mnoha vysokých školách (například The New School for Social Research v New Yorku, University of Minnesota, Connecticut College, University of Michigan, Pedagogická univerzita v Krakově, Karlova univerzita v Praze), roku 2003 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy a roku 2010 získal nejvyšší polské státní vyznamemání Order Orła Białego (Řád bílé orlice).
Na záznamu zveřejněném roku 2021 a pořízeném v roce 2001 k 20. výročí zavedení stanného práva v Polsku Michnik oslavoval Jaruzelského: "Oba muži se vroucně objímají a je vidět, že se jedná o velmi přátelský večírek. 'Miluji ho, miluji ho, miluji ho,' říká Michnik a pak pokračuje: 'Pro mě je generál polský vlastenec a vždy jím byl'. Další část záznamu ukazuje, jak Michnik viděl roli Jaruzelského v tehdejším Polsku. 'Bez něj by nic nebylo. Bez tebe by nebylo nic, Wojteku. Nic,' říká někdejší představitel Solidarity Adam Michnik a dodává: 'Jen vy a (šéf Solidarity Lech) Wałęsa, to byli dva lidé, kteří mohli změnit běh dějin a vy jste to dokázali.' Podle Michnika stanné právo v Polsku bylo 'nejliberálnějším státním převratem v dějinách světa'."[1]
Při nastolení válečného stavu v Polsku bylo zabito 91 osob a 10 131 opozičních vůdců a aktivistů bylo komunistickou mocí uvězněno bez soudů, většinou ve zřízených internačních táborech.
Výběrová bibliografie
- Kościół, lewica, dialog (1977, Církev, levice, dialog),
- Szanse polskiej demokracji (1984),
- Z dziejów honoru w Polsce (1985),
- Takie czasy… Rzecz o kompromisie (1985, Taková je doba: O kompromisu),
- Polskie pytania (1987),
- Między Panem a Plebanem (1995),
- Diabeł naszego czasu (1995),
- Wyznania nawróconego dysydenta (2003),
- Wściekłość i wstyd (2005),
- W poszukiwaniu utraconego sensu (2007, Hledání ztraceného smyslu).
Česká vydání
- Taková je doba: O kompromisu, Aneks, Londýn 1985, překladatel neuveden, znovu Lidové noviny, Praha 1988 (samizdat),
- Sokratův stín, Kalligram – Doplněk, Bratislava – Brno 1998, výbor z publicistiky, přeložili Václav Burian, Vlasta Dvořáčková, Pavla Foglová, Marie Havránková, Olga Hostovská, Daniela Lehárová a Erich Sojka.
Odkazy
Reference
- ↑ „Miluji ho, miluji ho, miluji ho.“ Poláky překvapil blízký vztah mezi Michnikem a generálem Jaruzelským. Echo24.cz. 11.12.2021. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Michnik na Wikimedia Commons
Osoba Adam Michnik ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam Michnik
- (polsky) Gazeta Wyborcza – oficiální stránka deníku
- (česky) Václav Burian: Adam Michnik: Kondelík romantický a bojovný, A2, 22/2006
- (česky) Adam Michnik: Mou generaci formovaly policejní obušky a naděje zrozené z pražského jara, idnes.cz
- (česky) Pořad Českého rozhlasu Plus Adam Michnik – intelektuál, který dává zabrat
Média použitá na této stránce
Order of Bernardo O'Higgins - Knight
Autor: http://www.prezydent.pl, Licence: GFDL 1.2
10 listopada 2010, w przeddzień obchodów Święta Niepodległości, prezydent Polski Bronisław Komorowski odznaczył Orderami Orła Białego: Jana Krzysztofa Bieleckiego, Aleksandra Halla, Adama Michnika i biskupa Alojzego Orszulika.
Na zdjęciu prezydent Komorowski wraz z Adamem Michnikiem.
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Podpis Adama Michnika