Adam Pavlásek

Adam Pavlásek
Adam Pavlásek na French Open 2018
Adam Pavlásek na French Open 2018
StátČeskoČesko Česko
Datum narození8. října 1994 (29 let)
Místo narozeníBílovec, Česko
BydlištěVelké Albrechtice, Česko
Výška185 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2012[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 104 887 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů6–9
Nejvyšší umístění72. místo (9. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017)
French Open2. kolo (2016, 2018)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open1. kolo kvalifikace (2015, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů35–31
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění34. místo (20. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Open2. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2024)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2023)
Hopman Cupzákladní skupina (2015, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240803a3. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Pavlásek (* 8. října 1994 Bílovec) je český profesionální tenista, od sezóny 2022 deblový specialista.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 72. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 34. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012 na 7. příčce.[3] Trénuje jej Michal Navrátil.[1] V sezóně 2021 začal hrát za I. ČLTK Praha, do něhož přestoupil z TK Agrofert Prostějov, kam se v letní sezóně 2023 vrátil.

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2015 ostravským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii, když po boku Jiřího Veselého nastoupil do čtyřhry proti dvojici Samuel Groth a Lleyton Hewitt, které dokázali v pěti setech porazit.[4] Česko přesto prohrálo 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.[5]

Česko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V mužské čtyřhře s Tomášem Macháčem obsadili čtvrté místo, když v souboji o bronz podlehli Američanům Tayloru Fritzovi s Tommym Paulem.[6]

V letech 2006 a 2010 byl v anketě Zlatý kanár vyhlášen talentem roku.

Tenisová kariéra

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku a silný úder volej.[7]

V roce 2009 vyhrál Olympijský festival evropské mládeže ve finském Tampere.[8] V sezóně 2011 pak Pardubickou juniorku[9] a společně s Jiřím Veselým a Markem Jaloviecem i Galeově poháru.

kvalifikaci Wimbledonu 2015

V juniorské dvouhře na US Open 2011 skončil ve čtvrtfinále.[10] Na juniorce Australian Open 2012 se probojoval do semifinále dvouhry a s Chorvatem Filipem Vegerem do finále čtyřhry. První grandslamový zápas v hlavní soutěži mužské dvouhry odehrál na červnovém French Open 2016 po tříkolové kvalifikaci, z níž postoupil jako šťastný poražený. Po pětisetové bitvě v prvním kole udolal Španěla Roberta Carballése Baenu. Ve druhém kole však nenašel recept na francouzskou turnajovou třicítku Jérémyho Chardyho.

Do elitní světové stovky premiérově pronikl po titulu na challengeru Sparta Prague Open 2016, kde ve čtvrtfinále přehrál nejvýše nasazeného Lukáše Rosola. V boji o titul pak na něj nestačil Francouz Stéphane Robert. Ve vydání žebříčku ATP z 13. června 2016 figuroval na 99. příčce.[11]

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016, kde na úvod vyřadil argentinského kvalifikanta Máxima Gonzáleze a poté španělskou turnajovou trojku Marcela Granollerse vždy bez ztráty setu. Mezi poslední osmičkou však nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho.

Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentoval Českou republiku po boku Lucie Hradecké, která 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou.[12] Ve dvouhře postupně podlehl Jacku Sockovi, Nicku Kyrgiosovi i Felicianu Lópezovi a český tým obsadil konečné 3. místo základní skupiny B s bilancí mezistátních zápasů 1:2.

Soukromý život

V první polovině roku 2013 skončil jeho partnerský vztah s tenistkou a wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou.[13][14]

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčsoupeřivýsledek
4. místo2024Paříž, FrancieantukaČesko Tomáš MacháčUSA Taylor Fritz
USA Tommy Paul
3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 2 (0–2)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.22. října 2023Antverpy, BelgieATP 250tvrdý (h)Uruguay Ariel BeharŘecko Petros Tsitsipas
Řecko Stefanos Tsitsipas
7–6(7–5), 4–6, [8–10]
Finalista2.4. května 2024Madrid, ŠpanělskoMasters 1000antukaUruguay Ariel BeharUSA Sebastian Korda
Austrálie Jordan Thompson
3–6, 6–7(7–9)

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (4–6 D; 6–12 Č)

Dvouhra: 10 (4–6)

Stavč.datumturnajokruhpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.3. května 2015Ostrava, ČeskoChallengerantukaŠpanělsko Iñigo Cervantes Huegun6–7(5–7), 4–6
Finalista2.9. května 2015Řím, ItálieChallengerantukaSpojené království Aljaž Bedene5–7, 2–6
Vítěz1.20. června 2015Poprad, SlovenskoChallengerantukaChile Hans Podlipnik6–2, 3–6, 6–3
Finalista3.17. ledna 2016Bangkok, ThajskoChallengertvrdýRusko Michail Južnyj4–6, 1–6
Finalista4.28. února 2016Cherbourg, FrancieChallengertvrdýAustrálie Jordan Thompson6–4, 4–6, 1–6
Finalista5.17. dubna 2016Barletta, ItálieChallengerantukaŠvédsko Elias Ymer5–7, 4–6
Vítěz2.11. června 2016Praha, ČeskoChallengerantukaFrancie Stéphane Robert6–4, 3–6, 6–3
Finalista6.31. července 2016Scheveningen, NizozemskoChallengerantukaNizozemsko Robin Haase4–6, 7–6(11–9), 2–6
Vítěz3.18. září 2016Banja Luka, Bosna a HercegovinaChallengerantukaSrbsko Miljan Zekić3–6, 6–1, 6–4
Vítěz4.12. května 2018Řím, ItálieChallengerantukaSrbsko Laslo Djere7–6(7–1), 6–7(9–11), 6–4

Čtyřhra: 18 (6–12)

Stavč.datumturnajokruhpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.6. května 2012Ostrava, ČeskoChallengerantukaČesko Jiří VeselýMoldavsko Radu Albot
Rusko Teimuraz Gabašvili
5–7, 7–5, [8–10]
Vítěz1.20. července 2014Poznaň, PolskoChallengerantukaMoldavsko Radu AlbotPolsko Tomasz Bednarek
Finsko Henri Kontinen
7–5, 2–6, [10–8]
Finalista2.9. listopadu 2014Bratislava, SlovenskoChallengertvrdýSlovensko Norbert GombosSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–7(3–7)
Finalista3.20. června 2015Poprad, SlovenskoChallengerantukaSlovensko Norbert GombosČesko Roman Jebavý
Česko Jan Šátral
2–6, 2–6
Vítěz2.leden 2019Koblenz, NěmeckoChallengertvrdý (h)Česko Zdeněk KolářRakousko Jürgen Melzer
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–4
Finalista4.květen 2019Řím, ItálieChallengerantukaSrbsko Nikola ĆaćićSlovensko Filip Polášek
Rakousko Philipp Oswald
bez boje
Finalista5.duben 2022Oeiras, PortugalskoChallengerantukaČesko Zdeněk KolářPortugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 0–6
Vítěz3.duben 2022Madrid, ŠpanělskoChallengerantukaSlovensko Igor ZelenayBrazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista6.květen 2022Praha, ČeskoChallengerantukaČesko Andrew PaulsonPortugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 7–6(7–3), [5–10]
Vítěz4.květen 2022Záhřeb, ChorvatskoChallengerantukaSlovensko Igor ZelenayChorvatsko Domagoj Bilješko
Rusko Andrej Čepelev
4–6, 6–3, [10–2]
Finalista7.květen 2022Poznaň, PolskoChallengerantukaČesko Marek GengelUSA Hunter Reese
Polsko Szymon Walków
6–1, 3–6, [6–10]
Finalista8.červenec 2022Braunschweig, NěmeckoChallengerantukaČesko Roman JebavýBrazílie Marcelo Demoliner
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Vítěz5.červenec 2022Zug, ŠvýcarskoChallengerantukaČesko Zdeněk KolářPolsko Karol Drzewiecki
Finsko Patrik Niklas-Salminen
6–3, 7–5
Finalista9.srpen 2022Liberec, ČeskoChallengerantukaČesko Roman JebavýRakousko Neil Oberleitner
Rakousko Philipp Oswald
6-7(5-7), 2-6
Finalista10.září 2022Štětín, PolskoChallengerantukaČesko Roman JebavýJamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista11.září 2022Janov, ItálieChallengerantukaČesko Roman JebavýJamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
2–6, 2–6
Vítěz6.leden 2023Nonthaburi, ThajskoChallengertvrdýČesko Marek GengelUSA Robert Galloway
Mexiko Hans Hach Verdugo
7–6(7–4), 6–4
Finalista12.leden 2023Ottignies-Louvain-la-Neuve, BelgieChallengertvrdý (h)Česko Roman JebavýMonako Romain Arneodo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
4–6, 3–6

Tituly na okruhu Futures

Legenda
Futures (6 D; 1 Č)

Dvouhra (6 titulů)

Č.datumturnajokruhpovrchporažený finalistavýsledek
1.29. července 2012Liberec, ČeskoFuturesantukaČesko Jiří Veselý3–6, 7–6(7–3), 6–0
2.30. září 2012Antalya, TureckoFuturestvrdýMoldavsko Andrei Ciumac6–1, 6–3
3.11. srpna 2013Olsztyn, PolskoFuturesantukaMonako Benjamin Balleret6–2, 5–7, 7–6(7–5)
4.6. října 2013Antalya, Turecko (2)FuturestvrdýNizozemsko Miliaan Niesten6–1, 6–4
5.16. března 2014Santa Margherita di Pula, ItálieFuturesantukaBelgie Arthur De Greef6–3, 6–3
6.18. května 2014Šarm aš-Šajch, EgyptFuturesantukaBelgie Germain Gigounon2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

Č.datumturnajokruhpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.15. července 2012Prostějov, ČeskoFuturesantukaČesko Jiří VeselýItálie Riccardo Bellotti
Rakousko Dominic Thiem
7–6(7–2), 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí910. 441. 402. 242. 160. 75. 202. 211. 389. 402. 520. 1306.

Čtyřhra

Rok201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí505. 714. 287. 347. 1214.835. 330. 615. 480. 91. 56.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Adam Pavlásek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240803a3. srpna 2024
  2. MAZAL, Miroslav. Pavlásek už bude hrát jen debl: Chytil jsem druhou mízu, chci na grandslamy. iSport.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240803a3. srpna 2024
  4. BEREŇ, Michael. Tenisté mají naději. Veselý a Pavlásek zaskočili Australany v deblu. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. 
  5. Adam Pavlásek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240212a12. února 2024
  6. Americans Taylor Fritz, Tommy Paul round out Olympic men’s doubles podium in Paris. Tennis.com [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Adam Pavlasek | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Olympijský festival mládeže: Zlatý Adam Pavlásek. CzechTenis.cz [online]. 2009-07-30 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  9. Tenista Pavlásek vyhrál 84. ročník Pardubické juniorky. ČT sport - Česká televize [online]. 2011-08-12 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Junioři Veselý a Pavlásek postoupili už do čtvrtfinále US Open. TenisPortal.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  11. ŠEVČÍK, David. Pavlásek už tenis neflinká, a tak se dostal do světové stovky [online]. iDNES.cz, 2016-06-14 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  12. Kvitová nemůže na Hopmanův pohár! Jsem hrozně zklamaná, lituje [online]. Sport.cz, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  13. Tenisový mix: Štěpánek se rozvádí s Vaidišovou, začal si prý s Kvitovou. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. 
  14. HERRMANNOVÁ, Nela. Tenistka Kvitová promluví u Krause o vztahu s šestnáctiletým tenistou. iDNES.cz [online]. 2011-05-13 [cit. 2011-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Pavlasek RG18 (18) (42978775651).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Pavlasek RG18 (18)
Adam Pavlásek 3, 2015 Wimbledon Qualifying - Diliff.jpg
Autor: Diliff, Licence: CC BY 3.0
Adam Pavlásek competing in the first round of the 2015 Wimbledon Qualifying Tournament at the Bank of England Sports Grounds in Roehampton, England. The winners of three rounds of competition qualify for the main draw of Wimbledon the following week.