Adam ze Šternberka

Adam II. ze Šternberka
Adam ze Šternberka, rytina
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1620 – 10. duben 1623
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Bohuchval Berka z Dubé
Nástupce	1623–1627 úřad neobsazen, poté Adam z Valdštejna
Ve funkci: 29. květen 1608 – 1619
Panovník	Rudolf II., Matyáš
Předchůdce	1596–1608 úřad neobsazen, předtím Adam II. z Hradce
Nástupce	Bohuchval Berka z Dubé
Nejvyšší komorník Českého království
Ve funkci: 1603 – 1608
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	1600–1602 úřad neobsazen, předtím Václav Berka z Dubé na Rychmburce
Nástupce	Volf Novohradský z Kolovrat
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 6. listopad 1599 – 1603
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Václav Berka z Dubé na Rychmburce
Nástupce	Volf Novohradský z Kolovrat
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 1597 – 1599
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Václav z Říčan na Hořovicích
Nástupce	Volf Novohradský z Kolovrat
Hejtman Nového Města pražského
Panovník	Rudolf II.
Narození	před 1560
Úmrtí	10. dubna 1623
Národnost	Čech
Choť	I. (1578) Eva Popelová z Lobkowicz (asi 1560–1599) II. (1605) Marie Maxmiliána Hohenzollern-Sigmaringen (1583–1649)
Rodiče	Zdeněk VI. ze Šternberka († 1575) a Kateřina Řepická ze Sudoměře
Příbuzní	bratr: Štěpán Jiří ze Šternberka (asi 1570–1625) děd: Adam I. ze Šternberka († 1560) zeť: Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam II. ze Šternberka (před 1560 – 10. dubna 1623) byl český šlechtic a vysoký zemský úředník představující umírněné katolické křídlo.

Kariéra

Adam začínal svou kariéru jako hejtman Nového Města pražského, poté byl mezi lety 1597 až 1599 dvorským sudím, 1599 až 1603 zemským sudím, 1603 až 1608 nejvyšším komorníkem a konečně v letech 1608 až 1619 nejvyšším purkrabím.^[1]

Jeho umírněné katolictví se projevilo roku 1609, kdy podepsal Rudolfův majestát na náboženské svobody namísto vyhraněného katolíka nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, jehož povinností bylo královské výnosy podepisovat.^[1]

Roku 1617 zakoupil lnářské panství.^[2] Po vypuknutí stavovského povstání v roce 1618 byl internován a poté odešel do říše, kde zůstal až do skončení povstání. Za svého života nakoupil četné statky, například ještě před vypuknutím povstání Libochovice, Bechyni, v roce 1622 ještě Horažďovice.

V rodové posloupnosti byl Adamem II., vnukem Adama I. († 1560), karlštejnského purkrabího.

Rodina

Otcem Adama byl Zdeněk VI. ze Šternberka († 1575) a matkou Kateřina Řepická ze Sudoměře. Adam byl dvakrát ženatý.

1. ⚭ (20. 7. 1578 Točník) Eva Popelová z Lobkovic (asi 1560 – 30. 7. 1599)

1. Jan Zdeněk ze Šternberka († 1623), císařský komorník (1605–1612)
2. Kateřina ze Šternberka († po 1623), manžel Vilém z Klenového († 1642)
3. Jaroslav Volf ze Šternberka († 1635), hejtman prácheňského kraje
4. Kunhuta Eliška ze Šternberka (asi 1578–1631), manžel Friedrich von Pötting
5. Marie Eusebie ze Šternberka (1584–1634), manžel Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649)

2. ⚭ (25. 10. 1605 Bechyně) Marie Maxmiliána Hohenzollern-Sigmaringen (31. 10. 1583 – 11. 9. 1649)

1. Marie Eva Alžběta ze Šternberka (1605–1668) ⚭ (1627) Michael Adolf z Althannu (1574–1636 nebo 1638)
2. Eufrosina
3. Václav Kliment
4. Anna
5. František Karel Matyáš ze Šternberka (1612–1648), dvorní maršálek, nejvyšší zemský sudí Českého království
6. Vojtěch Ignác Eusebius ze Šternberka, (po 1613–1633)

Odkazy

Reference

Literatura

• JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. (Universum). ISBN 978-80-242-4065-7. 

Externí odkazy

• Autor Adam II. ze Šternberka ve Wikizdrojích
• Rodokmen Šternberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)