Adaptorový protein

Grb2, příklad adaptorového proteinu
Signální přenos z EGF receptoru zahrnuje vazbu Grb2 na receptor (schéma)

Adaptorový protein je bílkovina, která se účastní signálních kaskád v buňce, ale sama nemá enzymatickou aktivitu (nekatalyzuje biochemické reakce).[1] Podobně jako příbuzné scaffold proteiny (scaffold = angl. „lešení“), dokovací (docking) a kotvicí (anchor) proteiny slouží k tomu, aby se určité enzymy dostaly do vzájemné blízkosti a usnadnil se tím průběh určité enzymatické reakce. Hrají tak důležitou roli v přenosu signálu uvnitř buněk. Pro adaptorové proteiny je typické (na rozdíl od např. scaffold proteinů), že se zpravidla jedná o menší proteiny, které mají dvě vazebná místa – každá pro jiný enzym – a tím je „přemosťují“.[2]

Typickým adaptorovým proteinem je např. Grb2.[3] Grb2 (ale i další adaptorové proteiny) obsahuje SH2 a SH3 doménu, první z nich váže fosfotyrosin (fosforylovaný tyrosin proteinů), druhá prolinové sekvence (PXXP) v proteinech.[4]

AP proteiny

Speciálním případem jsou adaptorové proteiny, které tento výraz mají ve svém názvu (tzv. adaptiny). Zkracují se názvem AP, za kterým následuje číslo. Nehrají příliš roli v signalizaci, jako spíše v regulaci vezikulárního transportu a třídění váčků. AP proteiny rekrutují do vznikajících váčků klathrin a na své opačné straně rozeznávají integrální membránové proteiny v membráně váčků. Známo je šest komplexů AP proteinů, tzv. AP komplexy:

  • AP-1
  • AP-2
  • AP-3
  • AP-4
  • AP-5
  • AP-6

Reference

  1. ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. ↑ BUDAY, L.; TOMPA, P. Functional classification of scaffold proteins and related molecules. FEBS J.. 2010, roč. 277, čís. 21, s. 4348–55. Dostupné online. ISSN 1742-4658. 
  3. ↑ LANGEBERG, L. K.; SCOTT, J. D. Signalling scaffolds and local organization of cellular behaviour. Nat Rev Mol Cell Biol.. 2015, roč. 16, čís. 4, s. 232–44. Dostupné online. ISSN 1471-0080. 
  4. ↑ BIRGE, R. B.; KNUDSEN, B. S.; BESSER, D., et al. SH2 and SH3-containing adaptor proteins: redundant or independent mediators of intracellular signal transduction. Genes Cells.. 1996, roč. 1, čís. 7, s. 595–613. Dostupné online. ISSN 1356-9597. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

EGFR signaling pathway.svg
Epidermal growth factor receptor (EGFR) signaling pathway, Vectorial File .
Grb2.JPG
Autor: Maignan, S., Guilloteau, J.P., Fromage, N., Arnoux, B., Becquart, J., Ducruix, A, Licence: Attribution
Crystal structure of the mammalian adaptor protein Grb2 (Growth factor Receptor Bound protein 2) determined at 3.1 angstrom resolution.